Novela azylového zákona

Nebezpečným migrantům stát nově nebude muset udělit azyl. Zároveň ale mohou zůstat v zemi

Novela azylového zákona
Nebezpečným migrantům stát nově nebude muset udělit azyl. Zároveň ale mohou zůstat v zemi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nečekané vášně budí návrh novely azylového zákona. Ten rozšiřuje důvody pro neudělení azylu, zároveň ale stanovuje, za jakých podmínek může v zemi zůstat cizinec, který spáchal trestný čin.

Česko by podle návrhu novely mohlo nově neudělit azyl těm cizincům, kteří spáchali zvlášť závažný zločin nebo ohrožují bezpečnost státu, přestože by jinak na azyl měli nárok. Doposud v podobným případech Česko azyl udělit muselo.

Zároveň ale novela stanovuje, že tito cizinci, kteří azyl nezískají, mohou v Česku zůstat legálně na základě tzv. institutu strpění. Poté, co si odpykají trest, ale nebudou vyhoštěni až do doby, než se situace v jejich zemi změní. Kritizují to poslanci SPD a Trikolory.

Samotný institut strpění novinkou není. Ten je už nyní využíván v případech, kdy cizinec nemůže Česko opustit ze zdravotních důvodů. V návrhu novely se ale píše, že institut strpění lze aplikovat na odmítnuté žadatele o azyl, kteří spáchali trestný čin, protože vyhoštěni být (vzhledem k situaci v zemi původu) nemohou.

Něco obdobného funguje už nyní, ovšem s tím rozdílem, že i cizinec, který spáchal trestný čin, by azyl mohl získat. „Novela zavádí novou možnost rovnou osoby z procesu udělení azylu vyloučit z důvodu spáchání vážné kriminální činnosti. Dnes se postupuje jinou, složitější cestou. V současnosti cizinci, kteří nemohou být vyhoštěni, ale spáchali vážný kriminální čin, jsou buď ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo zde po propuštění pobývají na tzv. vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo vnitra, které novelu předkládá, Hana Malá.

Kvůli zmatku, který novela vyvolala, rozeslalo ministerstvo vnitra redakcím ve středu odpoledne pro vysvětlení fiktivní případ cizince, kterému byl uznán azyl, ale spáchal trestný čin a způsob řešení po novele a před novelou.

**** clink rendering error ****
Novelu nyní posuzují v připomínkovém řízení například Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), ombudsmanka a jednotlivá ministerstva. Čas na připomínkování novely mají do 11. listopadu.

Proti SPD a Trikolora

Novela se právě kvůli institutu strpění nelíbí sněmovním SPD ani Trikoloře. Podle předsedy SPD Tomia Okamury znamená novela „nemožnost okamžitě vyhostit migranta, který nemá, nebo pozbyl nárok na azyl“. „Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane,“ napsal předseda SPD.

Podle materiálu ministerstva však nelze okamžitě vyhostit cizince, splňuje-li důvody pro udělení azylu, ani nyní.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je institut strpění možností vrátit migranty rychle do země jejich původu poté, co se v daných zemích uklidní situace. „Novela zákona znamená citelné zrychlení procesu návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se v nich situace uklidnila. Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky,“ uvedl v otevřeném dopise Okamurovi.

Kritická je k novele i nedávno ustavená Trikolora, která má ve sněmovně dva poslance. Téma novely chtěla na jednání dolní komory v úterý otevřít její poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, nezískala pro to ale dost hlasů.

Ministerstvo: Takto „strpěny“ budou jen jednotky případů

Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné se bude strpění vztahovat pouze na lidi, které není možné z Česka vyhostit kvůli situaci v jejich zemi. „Jde o jednotky případů,“ uvedla.

Nové důvody pro neudělení azylu zavede Česko podle Pavly Novotné v reakci na květnový rozsudek Soudního dvora Evropské unie, na který se český Nejvyšší správní soud obrátil kvůli řízení s recidivistou z Čečenska. Nebyl si jistý, zda odebrání mezinárodní ochrany v případě spáchání zločinu je v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících. Soudní dvůr EU jen potvrdil, že odebrání azylu je možné, uvedl také, že je možné kvůli spáchání závažného trestného činu právní ochranu neudělit. Místo toho lze využít strpění. „Je to zjednodušení a zrychlení řízení,“ řekla Novotná.

Dále čtěte: Hamáček: Česko se k solidárnímu přebírání migrantů nepřipojí

Trump chce dál stlačit přijímání uprchlíků pod 18 tisíc. Za Obamy to bylo až 110 tisíc

17. října 2019