Dětští uprchlíci v ČR

Za posledních 10 let žádalo v ČR o ochranu 85 dětských uprchlíků bez doprovodu

Dětští uprchlíci v ČR
Za posledních 10 let žádalo v ČR o ochranu 85 dětských uprchlíků bez doprovodu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

České úřady dostaly v posledních deseti letech 85 žádostí o ochranu od dětských uprchlíků, kteří dorazili do republiky z ciziny bez doprovodu dospělých. Od roku 2015 se takový případ neobjevil. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra za jednotlivé měsíce a roky. Počty opuštěných dětských běženců klesají, před lety se jich do ČR dostávaly desítky ročně.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) před týdnem navrhla, aby ČR přijala 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a dětem se má pomáhat tam, kde žijí. Odpoledne se spolu kvůli návrhu sejdou.

Žádostí o ochranu od dětí, které se do ČR dostaly bez doprovodu dospělých, ubývá. V roce 2006 jich bylo 89. V posledních třech letech úřady žádné neevidují. Naposledy je přijaly v roce 2015. Tehdy dorazilo bez doprovodu 14 dětí. Ze Sýrie pocházely tři z nich. V roce 2014 obdržela ČR šest žádostí o mezinárodní ochranu od dětí a mladých do 18 let. Polovinu podali Syřané, polovinu Vietnamci.

Mezi lety 2010 až 2013 děti bez doprovodu podaly ročně od dvou do osmi žádostí. V roce 2009 bylo žadatelů 12. Pěti z nich nebylo ani 15 let. Tři z dětí, které o ochranu v ČR usilovaly, pocházely ze Sýrie. Největší počet žádostí za posledních deset let dorazil v roce 2008. Tehdy jich bylo 34. Jedenáct z nich podaly děti do 15 let – šest chlapců a pět dívek.

Problematiku dětských uprchlíků mají na starosti tři resorty – vnitra, práce a školství. Žádosti o mezinárodní ochranu vyřizuje vnitro. Dětští běženci bez doprovodu se dostávají do zařízení pro děti cizince, které zřídilo ministerstvo školství. V Praze takové centrum se třemi desítkami lůžek funguje od roku 2004. Od roku 2007 jsou v něm i mladí, kteří pak chodí do středních škol v metropoli a okolí. Před třemi lety se otevřel tréninkový byt.

Od prosince 2015, kdy se měnil azylový a cizinecký zákon, musí žádost o ochranu podepsat opatrovník dítěte. Tím se většinou stávají sociální pracovníci OSPOD, tedy orgánů sociálně-právní ochrany. Tu má na starosti resort práce. Dětem pomáhají i neziskové organizace. S žádostí o ochranu získávají nezletilí bez doprovodu také zdravotní pojištění. Při pobytu v Česku se zjišťuje, zda děti nemají někde příbuzné, kteří by se o ně mohli postarat.

Podle Šojdrové by přijetím dětí ČR ukázala svou solidaritu při řešení migrační krize. Babiš uvedl, že Česko se má postarat o své sirotky a syrští sirotci nejsou často malé děti, ale chlapci od 12 do 17 let. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) by Česko syrské děti, které přišly o rodiče, přijmout zvládlo. TOP 09 se ve Sněmovně snažila ve středu prosadit návrh, aby dolní komora vládu k přijetí nejméně 50 dětí vyzvala. Požádala o to pak téměř polovina senátorů. Podle prezidenta Miloše Zemana iniciativa europoslankyně Šojdrové souvisí s volbami.

Podle odborníků na migraci patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám a je nutné jim věnovat pozornost. Stávají se totiž často obětí obchodu s dětmi. Bývají nuceni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětskými běženci je nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury, ale hlavně na jejich traumata. Některé děti totiž celý život prožily ve válce.

,

21. září 2018