MÁLO ZNÁMÝ PŘÍBĚH

Velitele Osvětimi poslal na šibenici snubní prsten

MÁLO ZNÁMÝ PŘÍBĚH
Velitele Osvětimi poslal na šibenici snubní prsten

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Velitele koncentračního tábora Osvětim, ve kterém nacisti zavraždili přes milion lidí, Rudolfa Hösse usvědčil snubní prsten. Höss, od jehož popravy nyní uplynulo 70 let, se skrýval pod falešným jménem na odlehlé farmě v Německu. Prsten sundal až tehdy, kdy mu britští vojáci chtěli uříznout prst. Šperk s vyrytými jmény pak odhalil jeho skutečnou totožnost. Příběh zatčení „kata z Osvětimi“, o kterém se ještě donedávna příliš nevědělo, připomněl izraelský list Haaretz.

Skupina 25 britských vojáků přišla hledat Rudolfa Hösse v roce 1946 na malou německou farmu. Muž, kterého tam našli, se ale veliteli koncentračního tábora Osvětim skoro nepodobal. Byl zanedbaný, obličej měl pokrytý strupy a představil se hlídce jako Franz Lang. Přesto jeden z vojáků, kterým byl Žid a rodák z Berlína Hans Alexander, trval na tom, že v muži nacistu poznal.

Vojáci mu mávali před obličejem fotografií, ale ani tím muže k přiznání nedonutili. Alexander si pak všiml snubního prstenu, který ale údajný Franz Lang odmítal sundat. Až vyhrožování kuchyňským nožem, kterým mu chtěli prsten i s prstem uříznout, ho přimělo změnit názor. Na vnitřní straně šperku pak našli vojáci vyryté „Rudolf a Hedwiga“, což byla křestní jména manželů Hössových.

Teprve pak se Höss sám přiznal. Britští vojáci už na nic nečekali, naložili prozrazeného nacistu a odvezli ho. Cestou se podle listu ještě zastavili v hospodě, kde dopadení Rudolfa Hösse oslavili. Ten zatím čekal ve voze, kde na něj dozírala hlídka.

Höss svědčil u norimberského tribunálu v procesu s Ernstem Kaltenbrunnerem a poté byl předán k soudu do Varšavy. Tam byl odsouzen k trestu smrti a 16. dubna 1947 oběšen na symbolickém místě – na šibenici za krematoriem č. 1 v Osvětimi, kde dělal v letech 1940 až 1943 velitele.

Rudolf Höss v roce 1943 - Foto: https://commons.wikimedia.org

Během procesu promluvil Höss naprosto klidným tónem o tom, jakým způsobem vězně v Osvětimi zabíjeli. „Samotné usmrcování trvalo nejkratší dobu. Za půl hodiny jsme mohli vyřídit 2 000 lidí, ale spalování trvalo strašně dlouho. Zabíjení bylo lehké, nebylo třeba ani stráží, aby je nahnali do komor. Šli tam dobrovolně, protože si mysleli, že se jdou sprchovat. Místo vody jsme pak pustili jedovatý plyn,“ prohlásil nacista.

Pár dní před popravou napsal manželce dopis, k němuž přiložil i prsten, který se mu stal osudným. Hedwize v něm vysvětloval, že byl jenom „ozubeným kolečkem v monstrózní německém stroji na ničení“, pouhým „automatem, který slepě poslouchal rozkazy“. Zároveň v listu připustil, že se vydal špatnou cestou a přineslo mu to zničení sebe sama. Označil se za „jednoho z největší ničitelů lidských bytostí“.

, bp

23. dubna 2017