Mezinárodní škola Meridian v pražských Kobylisích není jediným pojítkem s kontroverzním tureckým duchovním Fethullahem Gülenem v Česku. K jeho učení stavícím na mezináboženském dialogu a umírněném pojetí islámu se otevřeně hlásí sdružení Mozaiky. Obě instituce s propojenou vlastnickou strukturou fungují u nás asi deset let.
Zatímco středoškoláci slaví úspěch, protože se jich po dohodě s ministryní Kateřinou Valachovou nebude týkat tzv. pamlsková vyhláška, základní školy se zabývají omezeními, která s sebou přináší. Podle ředitelů některých ZŠ bude pamlsková vyhláška likvidační pro školní bufety, ale ovlivní i provozovatele nápojových a potravinových automatů. Někteří z nich své automaty ze škol raději stáhnou. Málokdo je však přesvědčen o tom, že je pamlsková vyhláška účinným nástrojem proti dětské obezitě.
Na zahraničním seznamu škol spojovaných s osobou islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce červencového pokusu o puč, figuruje i jedno zařízení z Česka. Jde o mezinárodní školu Meridian v pražských Kobylisích, v níž turečtí vlastníci vzdělávají žáky podle britských osnov. Vedení školy však souvislost s tureckým kazatelem žijícím v americkém exilu odmítá.
Sociolog Petr Matějů vysvětluje, proč a jak se ve školách marní talent dětí, zhoršují se jejich výsledky, touha po poznání, a dlouhodobě se tím připravujeme o prosperitu a vyšší životní úroveň.
České základní a střední školy jsou v dost těžké krizi. Ta krize je bohužel chronická a až na výjimečné situace, kdy se začnou učitelé bouřit proti příliš nízkým platům, není na první pohled viditelná.
Třebaže si soukromé základní školy za školné měsíčně účtují tisíce korun, mezi Čechy je o ně stále větší zájem. Od nového školního roku jich je v Česku zase víc – a to až o několik desítek.
Potkat na ulici nahého císaře a kolem něho průvod, který obdivuje jeho nové šaty, to se může stát jen v pohádce.
Židovské děti musí snášet na francouzských školách šikanu, urážky a také fyzické útoky kvůli svému vyznání. Dvě třetiny Židů proto raději rovnou zapíší své potomky na soukromé instituce a zaplatí jim vysoké školné. Stejně to udělal se svou malou dcerou a synem i Pařížan Stephane Tayar, přestože on sám má na školní léta příznivé vzpomínky. Situace se podle něj od té doby dramaticky zhoršila. Informoval o tom list The Jerusalem Post.
Pracovníci ve školství dostanou od září přidáno, vláda ve středu schválila potřebnou změnu tarifních tabulek. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Učitelům se tarif zvedne o šest procent a nepedagogickým pracovníkům o čtyři procenta. Schválené nařízení vlády zavádí i nový platový stupeň pro začínající učitele.
Ministerstvo školství chce naučit Čechy obstarávat si relevantní informace, rozlišovat poplašné zprávy a přivést je ke kritickému myšlení. Kvůli tomu plánuje zřídit novou instituci s názvem Dům demokracie a lidských práv. Provoz instituce by měl stát mezi 30 až 40 miliony korun ročně, v ideálním případě až 100 milionů. Koaliční KDU-ČSL i opozice návrh kritizuje a označuje jej za zbytečné plýtvání penězi daňových poplatníků.
Prestižní zahraniční univerzity nejsou jen pro „elitu“, dostat se na ně může každý, kdo tomu je ochotný něco obětovat. Mě to za to rozhodně stálo, říká absolventka Nového PORGu, která u mezinárodní maturity IB (International Baccalaureate) získala maximální počet bodů, Vendula Fialková. Ze 150 tisíc studentů ze 136 zemí jich stejného výsledku dosáhlo jen 146. Fialková po prázdninách zamíří na univerzitu v Oxfordu.
Jedním z nejčtenějších článků na Echo24.cz byla zpráva, že studentka Vendula Fialková z gymnázia Nový PORG se dostala mezi nejlepší studenty na světě u mezinárodních maturit International Baccalaureate.
Česká republika si na poli vzdělání připsala další historický úspěch. Zasloužili se o něj maturanti, kteří výrazně zabodovali u mezinárodních maturit IB (International Baccalaureate). Nejúspěšnější byla Vendula Fialková, absolventka Nového PORGu, která u mezinárodních maturit ani jednou nechybovala, získala maximální počet bodů, a proto byla přijata ke studiu matematiky na prestižní univerzitě v Oxfordu.
Inkluze handicapovaných žáků do základních škole, které se děsili někteří učitelé, ředitelé i rodiče, v září neproběhne tak masovým způsobem, jak si možná někteří představovali. Zájemců o přestup dětí do běžných škol je totiž minimum. Postupný zájem vítá velká zastánkyně inkluze Klára Laurenčíková.
Bývalý ředitel základní školy Miroslav Koranda, který musel odejít z funkce kvůli tomu, že dal neposlušnému žákovi pohlavek, míří do politiky. Konkrétně chce kandidovat do Senátu na Praze 10 za stranu Patrioti ČR. V případě zvolení by se chtěl angažovat především v otázkách školství, řekl serveru ECHO24.cz.
Kdyby vznikla progresivisticky levicová strana, prosazující inkluzi ve školách, asistovanou reprodukci pro osamělé ženy a homosexuální páry, nekontrolovanou migraci, nošení muslimských šátků ve školách a skupinová práva pro menšiny, velmi těžko by získávala voliče.
Ministryně Kateřina Valachová přichází s celou řadou reforem a kroků, z nichž největší vášně budí inkluze. Ten odpor nejzřetelněji formuluje Václav Klaus mladší (46).
Každé jaro přichází hodně dětí motivovaných rodičů o volné soboty. Chodí se učit, jak uspět v přijímacích zkouškách na střední školy.
Video, na němž tři studenti Střední průmyslové školy v Praze Na Třebešíně nechutně šikanují nemocnou učitelku Ludmilu W., která několik týdnů poté zemřela, ilustrovalo bezmoc, jakou stovky českých kantorů – možná v ne tak extrémní situaci, ale neméně intenzivně – zažívají zvláště na některých typech škol téměř každý den.
V diskusním salonu Týdeníku Echo se sešli: předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělání (ČOSIV) a členka poradního sboru ministryně školství Klára Laurenčíková, jako oponent reformy šéf Asociace speciálních pedagogů a dětský terapeut Jiří Pilař a dva lidi z terénu – učitelka angličtiny na ZŠ Londýnská v Praze 2 Martina Vondrová a ředitel ZŠ Vratislavova taky z Prahy 2 Jiří Trunda.
Mikuláš Bek je nejvýraznější postavou mezi rektory vysokých škol, kteří jsou ve sporu s Milošem Zemanem.
Ve vládě Bohuslava Sobotky sedí ministři, kteří hodně mluví, jak promění zemi. A nejsou za nimi vidět žádné podstatné činy. Klasickým příkladem je ministr financí a nejpopulárnější politik Andrej Babiš. O karuselech, lepším výběru daní a elektronické evidenci tržeb jsme toho slyšeli opravdu hodně.
Pro někoho je nepředstavitelné na dítě vůbec sáhnout, jiný z facky nebo rány přes zadek neštěstí nedělá. V Salonu Týdeníku Echo diskutují šéfredaktor serveru pro základní a střední školy Česká škola a tvůrce školské politiky pirátské strany Jan Wagner, školní psycholožka Olga Kučerová, vychovatel Výchovného ústavu Klíčov Kryštof Velčovský a vysokoškolský pedagog a literární kritik a editor Petr Šrámek. Všichni hosté Salonu jsou rodiči.
Dnešní čtyřicátníci a možná i třicátníci ještě pamatují dobu, kdy psát dlouhé dopisy rukou byla zcela běžná činnost. Když současné dítě školou povinné dostane ručně psaný papírový dopis, nejdříve užasne, kdo z jeho „oldschoolových“ kamarádů dostal ten zvláštní nápad, v mnoha případech nedokáže text rozluštit a bude mít velkou potíž se obdobně revanšovat.
Když se před sto třemi lety středoškolský profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík se skupinou několika svých studentů a s velkou károu, na níž byly naloženy potřeby na mnohatýdenní táboření, vypravil z Prahy do Vorlovských lesů k blízkosti hradu Lipnice, nejspíš věděl, že píše historii. Těžko ovšem říct, zda si uvědomoval, jak výraznou stopu v ní, a potažmo v celé společnosti zanechá.
Nad tématem, proč jsou srovnatelně inteligentní dívky ve škole mnohem úspěšnější než chlapci, se v salonu sešli analytička Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vzděláním a pracovním úspěchem, Ondřej Šteffl, majitel agentury Scio, která dělá testy na srovnávání studijních předpokladů, a psycholožky Dobromila Trpišovská a Marie Vacínová.
Co říci o novém ministru školství, o jehož kariéře ani názorech na školství nic nevíme? Pro televizního zprávaře nezáviděníhodný úkol. Ale když je to ministryně? Snadné východisko: moderátor uvede, tak jako ČT v polovině června při jmenování Kateřiny Valachové, že „po pěti letech je opět ministryní školství žena“ – a má vystaráno.
Ministr školství Marcel Chládek si postěžoval, že ho svrhla špinavá mediální kampaň organizovaná Andrejem Babišem, který se ho bál jako tvrdého soupeře při jednání o rozpočtu.
Návrh na odebrání akreditace soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského, přezdívané tiskárna diplomů, opět vyvolal diskusi o úrovni vysokých škol, zejména soukromých, a také o motivaci jejich studentů. Chtějí se skutečně něco naučit, nebo jim stačí pouhý „papír“?
Na začátku byla touha po tom, co bylo vzácné a výnosné. Ještě před patnácti lety mělo v Česku vysokoškolské vzdělání necelých 10 procent lidí. Na univerzity nastupoval jen jeden ze čtyř maturantů. Tomu odpovídal finanční bonus za diplom. Ti, kdo ho měli, vydělávali v průměru víc než dvakrát tolik co lidé s maturitou. Byla to pojistka před nezaměstnaností.
