Tag: klima

Články k tagu

Radikální avantgarda, apatická většina

Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.

Země překročí úroveň kritického oteplení již v příštím desetiletí, tvrdí panel OSN

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje dnes publikovaná Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.

Zákaz spalovacích motorů není definitivní, Němci chtějí jednat

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. V pondělí to při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Evropa 2022: potraviny na příděl a energetická chudoba

Loni v tento předvánoční čas si asi nikdo nedokázal realitu, kterou žijeme dnes, představit. Fantazie dokáže být bujná a divoká, skutečnost ji ale dost často předčí. V Evropě končí asi nejtěžší rok od pádu železné opony v roce 1989. Kontinent nezasáhla žádná přírodní katastrofa, zasahuje ho bohužel tak ničivá politika, že si z ní uhnal největší pád životní úrovně. Strůjcem toho pádu není Vladimir Putin, který v únoru brutálně napadl Ukrajinu. Jeho agrese se stala jen katalyzátorem trendů, které už byly v Evropě nějaký čas rozjeté. Tím, co Evropu ničí, je nový nástup socialismu.

Museli jsme se pohybovat v Babišových mezích, říká Fiala k rozšíření emisních povolenek

Nedělní dohoda států Evropské unie o zpřísnění a rozšíření systému takzvaných emisních povolenek prošla ještě za předsednictví České republiky, jejíž současná vláda přitom nepatřila mezi velké zastánce povolenek. Ty teď budou nově i v segmentu vytápění a dopravy, navíc se má postupně snižovat jejich množství, aby to nutilo firmy snižovat vypouštěné emise. Nynější premiér Petr Fial přitom před loňskými volbami požadoval opak.

A bude i Jurečkova drahota

Praha se s předsednictvím EU loučí pro ni charakteristickým způsobem. Déle než pět měsíců bylo naše předsednictví pasivní a místo pokusu hájit zájmy vysoce průmyslové země jako kdyby jen naplňovalo vůli vznikající úplně jinde. Teď ze soboty na neděli se pod českým předsednictvím podařilo dosáhnout cenových stropů na plyn (a tedy dalšího zadlužování; fakt ovšem je, že ani tohle skeptici pro odpor Německa nečekali), vedle toho ovšem i dalšího rozšíření „trhu“ s povolenkami, kterými se uměle zdražuje všechno fosilní.

Nevyžádané rady klimatickému aktivistovi

Aktivismus vymysleli Němci. Kurt Hiller, německý esejista a právník židovského původu, organizoval roku 1919 první aktivistický kongres. Plánem bylo dát obsah slovu samému a založit pacifistický světonázor, odpor proti fetišizaci práce a nárok na sexuální svobodu. Hlavním výsledkem byl nakonec fakt, že se do širšího povědomí dostal sám aktivismus.

Marxisté povstávají a prezidentská řežba

Okupační stávky za klima na českých univerzitách bylo minulý týden všude plno. Měla se odehrát u příležitosti výročí 17. listopadu a také v době konání 27. mezinárodní konference OSN o změně klimatu v Egyptě. Dny a týdny předtím ze zahraničních agentur přicházely zprávy, jak se vandalové snaží poškodit významná výtvarná díla ve světových galeriích. Ve jménu boje za klima.

Stávka za klima byla jen humbuk. Z 300 000 studentů jich prohlášení podepsala necelá pětistovka

Třebaže by se z minulého týdne mohlo zdát, že se v univerzitních stávkách za klima angažuje většina českých studentů, čísla to vidí jinak. Kupříkladu prohlášení iniciativy Univerzity za klima, která stávky zastřešovala, podepsalo k 21. listopadu necelých 500 lidí, zatímco podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysoké školy v tuzemsku studuje asi 300 tisíc studentů. Konkrétně prohlášení podepsalo k pondělnímu poledni 495 studentů či pedagogických pracovníků.

„Neuvěřitelné zklamání.“ Vyjednavači EU jsou z výsledků COP27 rozpačití

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. „Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál,“ řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. „Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow,“ řekl Sharma.

Deklarace přijata nad ránem. Pomoc chudým zemím, ale kdo a kolik?

Zástupci států světa se v neděli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

Svět má novou Gretu. Politici lžou, řekla na summitu americká aktivistka

Světoví lídři se v egyptském Šarm aš-Šajchu téměř dva týdny scházeli, aby jednali o možných řešeních tzv. klimatické krize. Oči mnohých sledujících se ale místo k politikům upínají k teprve dvacetileté Američance íránského původu Sophii Kianniové. Tato aktivistka a nejmladší členka mládežnické skupiny klimatických poradců při OSN zastupuje na klimatické konferenci Blízký východ. Řadou médií již byla překřtěna na nástupkyni Grety Thunbergové. Ta se kupodivu do Egypta nedostavila.

Lžidědici listopadu 89

Poprvé od listopadu 1989 se na našem území ve větším rozsahu odehrávají na vysokých školách okupační stávky. Děje se to v rámci akce „Univerzity pro klima“, akční těžiště je, zdá se, v Brně na Masarykově univerzitě. Asi nevyhnutelně se studenti-okupanti dovolávají étosu roku 1989 (byť nikoli toho, co bezprostředně následovalo, tedy 90. let): „Minulé okupační stávky hrály klíčovou roli v událostech, které vedly ke svobodě a obnovily naději na budoucnost.“ Je to ukázková uzurpace slavné historické události, kdy se intence dokonale míjejí.

„Kapitalismus je ekocida.“ Studenti po celém Česku stávkují za klima

Od pondělí probíhá studentská stávka za klima na několika univerzitách v Praze, Brně, Plzni či Hradci Králové. Mezi vysokými školami je zastoupena např. FSS Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, FAMU, DAMU, brněnská JAMU nebo FaVU. Na fakultách studenti přespávají, pořádají přednášky, promítají filmy nebo organizují koncerty. Na stěnách budov se objevují transparenty s nápisy „Kapitalismus je ekocida“, „Nerůst“, nebo „Pane Fialo, plyn, uhlí, ropa je zlo“

Většinu svého jmění investuji do boje proti změně klimatu, říká Jeff Bezos

Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl v rozhovoru pro CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou „sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu“. Agentura Bloomberg Bezosovo jmění nyní odhaduje na 124 miliard dolarů (asi 2,92 bilionu korun). „Ano, plánuji,“ odpověděl Bezos na přímý dotaz novinářky CNN Chloe Melasové, zda plánuje rozdat „jmění, které za jeden život ani není možné utratit“.

Evropská komise zavádí normu Euro 7. Zavádí limity i na brzdy a pneumatiky

Evropská komise dnes navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Ekologičtí aktivisté bránili vzletu soukromých letadel, policie jich 100 zadržela

Stovky ekologických aktivistů v sobotu vnikly na plochu amsterodamského letiště Schiphol, kde po několik hodin bránily vzletu soukromých letadel. Proti aktivistům zasáhla vojenská policie, podle místních médií byla více než stovka osob zadržena, napsala agentura Reuters. Protest byl součástí demonstrací organizovaných skupinami Greenpeace a Extinction Rebellion proti plánovanému rozšíření letiště a proti emisím ze soukromé letecké dopravy.

Mistrovská díla pod útokem

V pátek dvě aktivistky za boj proti fosilním palivům vylily konzervu rajčatové polévky na van Goghovo mistrovské dílo Slunečnice a následně se přilepily ke stěně. Další komplic celou akci natáčel, takže dramatické video okamžitě obletělo sociální sítě a přebrala ho média. O propagaci měli postaráno. Jestli však své kauze nějak pomohli, je nanejvýš pochybné.

EU nesleví z přísných klimatických závazků. Energetické krizi navzdory

I když se Evropa potýká s energetickou krizí, Evropská unie nijak neslevuje ze svých klimatických závazků. I nadále bude před letošním klimatickým summitem OSN naléhat na největší světové ekonomiky, aby zlepšily své cíle v boji proti změně klimatu, a upozorní, že současné úsilí států je nedostatečné. Vyplývá to z návrhu dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.

Máme věřit klimatickým stanicím?

Pozoruhodným rysem naší energetické krize je, že v EU ještě nikdo směrodatný nenavrhl revizi klimatické politiky – emisních povolenek, taxonomie a podobně. Politici a hlavní proud vědy samozřejmě mají nainvestováno do hypotézy o antropogenním (lidstvem zaviněném) globálním oteplování. Evropská unie následuje šest let starou Pařížskou dohodu OSN, která stavěla na zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Panel je nejenom politicky, ale z velké části i datově závislý na amerických databázích.

Děti jsou prý tlusté kvůli klimatické změně. Je jim horko a nechtějí se hýbat

Dnešní děti nejsou tak fit, jako bývali ve stejném věku jejich rodiče, a může za to klimatická změna, uvedl pořad CBS Morning, který se opřel o studii environmentální fyzioložky Shawndy Morrisonové. Problém je podle ní v tom, že rostoucí teploty mají vliv na dětskou obezitu a děti tráví méně času venkovními aktivitami. To však narazilo na tvrdou kritiku, podle které je dětská obezita způsobená jinými faktory. Studie tvrdí, že děti jsou dnes o 30 % méně aerobně zdatní než jejich rodiče.

Generace Z a její ideály o záchraně světa

Domlouvám si schůzku se sedmnáctiletým Oldřichem Příklenkem. Chci s ním mluvit o tom, jak se žije generaci Z, tedy těm, kdo se narodili kolem roku 2000 a později (tvoří u nás asi čtvrtinu celkové populace). Nenechá si vysvětlit, jak se dostane na místo určení, prý si to najde v mobilu, stačí mu poslat lokace v mapách. „Pokud si dospívající zapomene doma mobil, peněženku či klíče, tak je to právě mobil, pro který se vrátí,“ říká sociolog Martin Buchtík.

Zločin – a kde je trest?

Nevíme, zda výklad, podle něhož za ničivý, už dva týdny trvající požár v národním parku České Švýcarsko s víc než 1000 hektarů shořelé přírody může globální oteplování, dnes představuje oficiální linii státu. Slova premiéra Petra Fialy tu byla zatím neurčitá a dají se vykládat tak či onak („To všechno jsou důsledky určité změny, která tady nastává“; předtím Fiala zmínil vlnu veder a požárů po Evropě včetně toho našeho).

Rada z Madridu: Odložte kravaty, ušetří se tím za klimatizaci, vyzval španělský premiér

Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval vládní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru, aby po jeho vzoru odložili kravaty. Budou se tak podle něj cítit pohodlněji a ušetří se energie na klimatizaci. „Rád bych, abyste si všichni všimli, že nemám kravatu,“ řekl Sánchez na tiskové konferenci. „To znamená, že z energetického hlediska můžeme ušetřit všichni,“ dodal. Vzápětí ve vážnějším tónu oznámil, že vláda příští týden zavede mimořádná opatření ke zvýšení energetických úspor.

Klimatická změna, kůrovec či lidský faktor. Kdo může za požár v Českém Švýcarsku

Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.

Nějak příhodná úzkost, tentokrát z kouře

Jak bych mohl chtít přivádět do tohodle světa děti – tato úvaha se v poslední době šíří veřejným prostorem. V různých variacích samozřejmě – zejména časté je přidání přívlastku „zasranýho“ před ten svět. Je to chápáno jako projev tzv. klimatické úzkosti. Bylo by možné se domnívat, že je to jen mem určený ke zviditelnění na sociálních sítích, nicméně ho lze zaslechnout i naživo, v terénu, autenticky vysloveného v konverzaci.

Pravé řešení klimatické krize? Stavět jaderné elektrárny a bombardovat Čínu

Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.

Příroda se vrací jako politický aktér

Bruno Maçães (1974) napsal knížku o pandemii, která je myslím zajímavá ještě několika způsoby nad to, jak by byla zajímavá každá knížka od Maçãese o pandemii. Zmiňuje v ní občas připomínaný poznatek, že španělská chřipka, která v letech 1918–1920 zabila víc lidí než první světová válka, zanechala v kolektivní paměti či v literatuře minimální stopu. Moc nevíme, jak na ni tehdy společnost reagovala. Proto mu přišlo zajímavé napsat záznam toho, jaké to bylo pro nás, ještě než začneme zapomínat.