Klimatičtí aktivisté v rámci svého snažení kritizují kromě využívání spalovacích elektráren k výrobě energie či ježdění autem taky velkochovy skotu, které uvolňují do vzduchu příliš mnoho metanu. S novým řešením ale přišli farmáři. V Kanadě se má příští rok narodit nový speciální druh krav produkující výrazně méně tohoto plynu. Informovala o tom agentura Reuters.
V americkém státě Montana předevčírem padl důležitý rozsudek. Soudce v něm dal za pravdu skupině šestnácti žalobců z řad –doslova – dětí a mládeže. Tento kolektivní soubor životní zkušenosti a erudice napadl zákon, který na území státu Montana z posuzování vlivů chystaných staveb na životní prostředí explicitně vyjímá údajný vliv na světové klima. Montana je v Americe známá a důležitá těžbou uhlí, na němž už dnes celkem nikoho nezajímá síra, ale čidly nepostřehnutelné emise CO2. Zástupce Montany se u soudu odvolal, verdikt je prý absurdní, především s ohledem na to, že jeden z padesáti amerických států nemá žádný měřitelný vliv na vývoj teplot v atmosféře planety, i kdyby se rozkrájel a kompletně zbavil průmyslu.
Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.
Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.
Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.
V tradiční záplavě letních témat zaměstnávajících média typu manželský trojúhelník náměstka ministra vnitra za Piráty, což je obzvlášť pikantní v kontextu jejich nechutně moralistní politické agendy, kterou rozpoutávají kulturní války a rozeštvávají společnost, nebo sporů o předražené dovolenkové pobyty v Chorvatsku, máme také obvyklé letní požáry v jižních částech Evropy, především v Itálii a Řecku. Tentokrát se ale zeleným ideologům nedaří tak úspěšně vyvolávat paniku a strach jako obvykle.
Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.
V Řecku toto léto zatím vypuklo 667 požárů, uvedl Vassilis Kikilias, řecký ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu. Většina z nich prý byla způsobena lidskou rukou, ať už omylem nebo úmyslně. Informuje o tom Athénsko-makedonská zpravodajská agentura (AMNA). Za červenec požáry spálily na 400 kilometrů čtverečních Řecka, hlavně v okolí Athén či na ostrově Rhodos. Požáry sužují na devět zemí v okolí Středozemního moře včetně například Itálie. Teploty v oblasti běžně dosahují nad 40 stupňů Celsia.
Letošní červenec se údajně stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Tvrdí to agentura Reuters, která se odvolává na analýzu Lipské univerzity v Německu. Na zprávu vzápětí zareagoval generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého začala éra „globálního varu“ a jsou nezbytná okamžitá dramatická opatření. Jaká to mají být, ale nespecifikoval.
Na řeckém Rhodosu je po devíti dnech divokého požáru vyhlášen pro celý ostrov nouzový stav. Evropu sužuje údajně neobvyklé horko. Česká televize k tomu už předevčírem na ČT24, pod špaltou Jak nespálit planetu, zpovídá Aleše Fardu z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Moderátorka kreslí dramatické scénáře: Co když se kvůli vlnám veder budou muset přesouvat dovolené a kvůli dovoleným pak i školní rok? Farda je víc na zemi, ale i on připouští v našich zeměpisných šířkách siesty. Potvrzuje sice, že požáry v jižnějších částech světa k létu patří, aby pokračoval: „Co ovšem můžeme říci, je, že těchto jevů v čase přibývá."
„Od té doby, co jsem na světě, se svět řítí do záhuby,“ poznamenal německý novinář Peter Felixberger v roce 2019 na adresu klimatického protestu. Třiašedesátiletý novinář tím neshazuje starost o životní prostředí, jen si všímá míry, s jakou se klimatický aktivismus propojil s apokalyptickými vizemi. Aktivisté přitom vzývají vědu, což nemusí být korektní. Citovaní vědci se s nimi třeba shodují na popisu situace, méně na inscenaci vědeckých výsledků a ještě méně v otázkách nápravy. Příkladem je světově uznávaný klimatický fyzik Thomas Stocker.
Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.
Až na 80 stupňů Celsia vystoupala tento týden teplota zemského povrchu v čínských Ohnivých horách, které se nacházejí v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Do oblasti proudí davy turistů, kteří si pořizují selfie u obřího, 12 metrů vysokého teploměru, jenž teplotu rozpáleného povrchu země měří, uvedla ve středu agentura Reuters s odkazem na čínskou státní televizi.
Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. „Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí,“ uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala „obětním beránkem“ pro celou řadu nesouvisejících neduhů.
Klimatičtí radikálové se přihlásili k žhářskému útoku, při kterém zcela shořela zbrusu nová SUV BMW X5 před prodejnou v Mnichově. Krátce po činu publikovali dopis, ve kterém útok označili za „první reakci“ na policejní vyšetřování některých klimatických aktivistů z hnutí Poslední generace v Berlíně. Informuje německý Welt či br.de. Žhářský útok se odehrál v brzkých ranních hodinách. Když hasiči dorazili na místo, byli schopni pouze dohasit ohořelé zbytky nových SUV.
Ekologičtí aktivisté ze skupiny Poslední generace (Letzte Generation) opět tento týden ochromili dopravu v řadě německých měst. Své akce soustředili především na Berlín, Lipsko a Drážďany. Sobota byla považována za poslední den rozsáhlejších protestů Poslední generace, protože začala třítýdenní letní přestávka, kterou skupina již před časem ohlásila. V Berlíně aktivisté zablokovali mimo jiné bulvár 17. června v centru města mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem, kde se několik demonstrantů přilepilo k vozovce.
Jsou vedra, jakkoli pro tuto roční dobu nikterak výjimečná. Jsou vedra – a to je pro ideology Green Dealu čas, kdy je příhodné postrašit obyvatelstvo klimatickou katastrofou, vytvořit emoci, z níž pak žijí po zbytek roku. Předpovědi počasí v televizích mnoha evropských zemí se dnes už neobejdou bez mapky daného státu v červeno-žlutých barvách tam, kde si meteorologové dříve u stejných teplot vystačili s barvami chladnějšími. Tím divák podvědomě získá pocit, že jeho vlast se proměnila ve vysokou pec.
Odklánět sluneční paprsky od Země v rámci boje proti globálnímu oteplování? Tato myšlenka se může zdát absurdní, ale nyní si ji vzal za své Brusel. Evropská unie minulý týden oznámila, že se připojuje k mezinárodnímu výzkumu, který má posoudit, zda obrovské zásahy do zemského klimatu, jako je přesměrování slunečních paprsků například pomocí rozstřikování aerosolu do atmosféry nebo řízené změny počasí, jsou životaschopnou možností a jaká rizika by s tím byla spojená.
Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.
Europoslanci tento týden schválili usnesení o udržitelné obnově Ukrajiny a její poválečné integraci do Severoatlantické aliance. V rezoluci, kterou s přehledem schválila drtivá většina poslanců Evropského parlamentu, rovněž apelovali na to, aby Unie už tento rok zahájila s Ukrajinou jednání o vstupu do EU. Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem.
Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.
Dobrá zpráva z minulého týdne, kterou jste skoro určitě neslyšeli: ledovcových šelfů kolem Antarktidy nejenže neubývá, jejich objem se za jedenáct let (2009-2019) mírně zvětšil. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v anglickém Leedsu. Studii založené na satelitních snímcích se dostalo asi tolik pozornosti jako před časem zprávě ze severu: že lední medvědi – místo aby vymírali – trhají rekordy. Skoro nikdo o tom nepíše.
Miliardář, byznysmen a čtvrtý nejbohatší Čech Daniel Křetínský poskytl svůj první rozhovor pro britská média. Spolumajitel energetického gigantu EPH nebo fotbalových klubů AC Sparta Praha či West Ham United FC řekl, že neplánuje ovládnout britskou poštu Royal Mail ani jeden z největších supermarketových řetězců Sainsbury's, kde drží významný vlastnický podíl. "Existují společnosti, kde můžete být šťastným akcionářem s desetiprocentním podílem klidně i 20 let," řekl Křetínský pro The Sunday Times.
Britský soud poslal v pátek do vězení dva ekologické aktivisty, kteří loni na podzim vyšplhali na dálniční most přes Temži na obchvatu Londýna, a na frekventovaném tahu tím na 40 hodin zablokovali dopravu. Jeden z mužů má strávit tři roky za mřížemi, druhý dva roky a sedm měsíců. Podle soudce má přísný trest odstrašit další aktivisty, kteří by se mohli tímto způsobem protestu inspirovat. Členové skupiny Just Stop Oil loni v říjnu vyšplhali s horolezeckým vybavením do výšky asi 60 metrů na jeden z pilířů mostu Královny Alžběty II. v Dartfordu.
Kritika balíku klimatických opatření, jehož významné součásti tento týden schválil Evropský parlament, není na místě. Členské země včetně Česka by se spíše měly zaměřit na využití fondů, které jsou s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice spojeny. Po jednání s předsedkyní Evropského parlamentu to v pátek v Bruselu prohlásil český prezident Petr Pavel. Europoslanci tento týden odhlasovali zpoplatnění zplodin z vytápění budov a silniční dopravy či postupné odbourání bezplatných emisních povolenek.
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
V březnu vydala Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) novou zprávu o „zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040“. Zpráva navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Česká zpráva letos probírá čtyři různé scénáře vývoje elektroenergetiky v zemi. K jakým scénářům se kloní ředitel ČEPS Martin Durčák? Jak se podle něho po velké zelené tranzici k nové energetice změní životy nás, spotřebitelů, a má to smysl podstupovat?
Stále více viditelné radikální environmentální skupiny, jakými jsou například Extinction Rebellion nebo Letzte Generation, začínají čelit kritice z míst, odkud by to většina lidí vůbec nečekala, tedy z vlastních řad. Konkrétně v Německu zkritizovala počínání skupiny Letzte Generation, která často otravuje lidem život blokováním dálnic, představitelka německé odnože hnutí Fridays for Future Annika Rittmann. Informoval o tom deník Bild.de.
A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.
Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.
