„Začněme financovat jádro a ztrojnásobme do roku 2050 počet reaktorů,“ vyzvala v Dubaji dvacítka zemí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobila. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.
V Dubaji podpis deklarace oznámil vyslanec USA pro klima John Kerry. Po boku měl několik dalších vedoucích představitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a belgického premiéra Alexandera de Crooa.
Český premiér účastníky summitu ubezpečil, že Česko podporuje cíle pařížské klimatické dohody i klimatické cíle EU, včetně cíle vybudovat uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2050. Hájil přitom i využívání energie z jádra. „Ale chci zdůraznit, že úspěch v dosažení našich širších klimatických cílů je fundamentálně závislý na jaderné energii,“ řekl Fiala.
„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ pokračoval český ministerský předseda.
Mezi další signatáře patří Bulharsko, Finsko, Ghana, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Moldavsko, Mongolsko, Maroko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Ukrajina a Jižní Korea.
„Prohlášení uznává klíčovou úlohu jaderné energie při dosahování uhlíkové neutrality do roku 2050 a při udržování cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ uvádí se v textu.
Signatářské země také vyzývají akcionáře mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, aby do svého financování zahrnuli i jadernou energii.
„Existují zákonná ustanovení, někdy i v některých mezinárodních úvěrových institucích, která jadernou energii vylučují. Myslím, že to je zcela zastaralé,“ řekl už dříve agentuře AFP generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Podle Mezinárodní agentury pro energii se jaderná energetika podílí na celosvětové výrobě energie 10 % a na světě je přibližně 440 jaderných reaktorů. Nejvíce jaderných reaktorů 93 se nachází v USA. Spojené státy jsou následovány Čínou a Francii, kdev každé zemi je přes 50 reaktorů. Čína zároveň nejvíce investuje do nových reaktorů, když jich je ve výstavbě 21. V západní Evropě je s dvěma budovanými reaktory nejaktivnější Velká Británie.
čtk,