Na řeckém Rhodosu je po devíti dnech divokého požáru vyhlášen pro celý ostrov nouzový stav. Evropu sužuje údajně neobvyklé horko. Česká televize k tomu už předevčírem na ČT24, pod špaltou Jak nespálit planetu, zpovídá Aleše Fardu z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Moderátorka kreslí dramatické scénáře: Co když se kvůli vlnám veder budou muset přesouvat dovolené a kvůli dovoleným pak i školní rok? Farda je víc na zemi, ale i on připouští v našich zeměpisných šířkách siesty. Potvrzuje sice, že požáry v jižnějších částech světa k létu patří, aby pokračoval: „Co ovšem můžeme říci, je, že těchto jevů v čase přibývá. A můžeme do budoucna počítat s tím, že tento trend vydrží.“

Druhý oblíbený refrén onoho zpravodajství se týká údajně unikátních veder. Tady už máme částečně co do činění s prokazatelnou manipulací a zpravodajství se ocitá na hranici podvodu. Před dvěma týdny, přesně 14. července, proběhlo velkými médii hlášení, v němž Evropská kosmická agentura ESA předpověděla Evropě pro nastávající dny rekordní vlnu veder. Teploty na většině starého kontinentu, od Španělska po Polsko, měly překračovat 45 stupňů Celsia, pro Sicílii ESA předpověděla 48 stupňů. Prý už v prvních dnech července 45 stupňů naměřili v některých italských městech, mezi nimi v Římě a Neapoli. Do naší paměti se uložily titulky jako ten z České televize, že „Itálii sežehne pes z podsvětí, v USA může padnout globální teplotní rekord. Zemi sevřelo horko“.

Horko samozřejmě bylo a někde přetrvává, ale žádný Cerberus z podsvětí nevylezl. Na Sicílii v žádném z následujících dnů teplota nepřekročila 35 stupňů. Šťouralové upozornili na to, co bylo na tomto hlášení matoucí až podvodné. ESA udávala teploty zemského povrchu. Normálně se ve zprávách o počasí pracuje s teplotou měřenou dva metry nad povrchem země, ve výšce, kde má člověk vzpřímený většinu čidel.

Ovšem posledních několik roků i standardní zpravodajství v některých bodech ztrácí znaky normálnosti. Je to náboženství, má už své mučedníky a zavádí pro ně svátky. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se 15. července vydal na místa v západním Německu, kde před dvěma lety zabíjela velká voda. V Německu a Belgii během této stoleté povodně zemřelo celkem na 200 lidí. A kvůli nim si EU od příštího roku bude 15. červenec připomínat jako den „obětí klimatické krize ve světě“. Ve skutečnosti o stoleté povodni v údolí řeky Ahr – předtím 1804, 1910 – víme hlavně to, že před ní naprosto selhal systém včasné výstrahy. Konstatovala to spoluzakladatelka evropského systému varování před povodněmi, britská hydroložka Hannah Clokeová: V Německu, řekla, došlo před dvěma lety k „obřímu systémovému selhání“. Ale to komisaře Timmermanse, v jehož náplni je Green Deal, nezajímá. Klimatické hnutí si pořizuje své mrtvé.

Proč je veřejnost předmětem této hysterie a plošného bombardování ve zpravodajství? Buď si mocenské elity a jejich zvukaři myslí, že lidstvo zůstává vzhledem k ohromnému nebezpečí globálního oteplování příliš laxní. Anebo ani ty elity a zvukaři nevěří tomu, co říkají, přibarvují, lžou. A občas jsou chyceni při činu.