Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.

Podle společnosti McKinsey & Co. bude k dosažení cíle tzv. uhlíkové neutrality v letectví do roku 2050 zapotřebí kapitálových investic v hodnotě přibližně 5 bilionů dolarů, přičemž téměř všechny budou vloženy do udržitelné výroby paliv a obnovitelné energetiky. Je to tak velká částka, že by mohla na deset let vyřadit příjmy světových leteckých společností.

S přibývajícími hodinami začínají vedoucí představitelé odvětví vyslovovat nepříjemnou pravdu. Říkají, že je jasné, že náklady na odklon od fosilních paliv dopadnou na cestující. „Prostě to nejde obejít,“ řekl zkušený šéf leteckých společností Willie Walsh, který nyní stojí v čele Mezinárodního sdružení letecké dopravy, hlavní globální lobbistické skupiny v tomto odvětví. Během sedmi desetiletí téměř neomezené expanze musel letecký průmysl věnovat emisím jen malou pozornost. Cestující si zvykli na stále se zlepšující spojení, rostoucí konkurenci a levné letenky.

Najednou se dopravci ocitli pod drobnohledem, vlády stanovují lhůty, aktivisté se lepí na ranveje a Greta Thunbergová představila veřejnosti flightshaming. Nákladný přechod letectví na čistší paliva může vést k tomu, že demokratizace létání se vrátí do opačného směru, což povede ke zvýšení cen letenek a snížení počtu linek a leteckých společností. Protože dopravci nevyrábějí letadla ani nedodávají palivo, jsou závislí na jiných subjektech, jako jsou výrobci letadel, motorů a energetické společnosti, které je podněcují k technickému pokroku.

I při bezprecedentní koordinaci jsou možnosti omezené. Dnes dodávaná komerční letadla mohou létat ještě v roce 2050 a na nové konstrukce poháněné bateriemi nebo vodíkem se bude čekat roky, ne-li desetiletí. Jako jediná alternativa se zdá možnost plnit konvenční letadla méně znečišťujícími napodobeninami paliv. I to bude znamenat obrovské úsilí, aby se vybudoval systém výroby alternativních paliv, který dnes sotva existuje.

Celkově to výrazně zdraží létání. Odhady se liší, ale náklady jsou značné. Podle údajů ze Zprávy o životním prostředí Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) opatření v oblasti udržitelnosti zvýší cenu jednosměrného sedadla na dálkovém letu ze Singapuru do Dubaje nebo z New Yorku do Paříže až o 73 dolarů (přibližně 1600 Kč).

V Evropské unii jsme ke zdražení ještě blíže. Připraveny jsou předpisy schopné téměř okamžitě zvýšit ceny letenek. Nové pravidlo RefuelEU bude vyžadovat, aby letecké společnosti do roku 2025 plnily svá letadla 2% směsí udržitelného leteckého paliva, která se do roku 2030 zvýší na 6 % a do roku 2050 dosáhne 70 %. SAF – jak se biopalivo běžně nazývá – je nejméně dvakrát dražší než běžné letecké palivo, takže náklady leteckých společností podle ING Bank vzrostou.

Francouzsko-nizozemská letecká skupina Air France-KLM už letos zdvojnásobila povinný příplatek, který je v platnosti od roku 2022 a který má pomoci zaplatit ekologičtější palivo, na 2 až 24 eur za letenku na letech z Paříže a Amsterdamu. Současná úroveň výroby SAF přitom představuje méně než 1 % celosvětové spotřeby paliva v letectví. A na každém kroku i ti největší hráči pláčou, což jen podtrhuje neschopnost – nebo neochotu – odvětví plně se vyrovnat s cestou k emisní neutralitě.

Celkové náklady? 4 biliony dolarů

Podle ICAO, agentury OSN, která pomáhá stanovovat letecké standardy, dosáhnou dodatečné náklady leteckých společností do roku 2050 až 4 bilionů dolarů. Letecké společnosti tvrdí, že finanční zátěž bude příliš velká na to, aby ji mohly nést samy. I v dobrých časech dopravci přitom obvykle získají z každého cestujícího jen několik dolarů zisku.

Hrozí, že další opatření, pokud budou přijata plošně, budou brzdit růst a zvyšovat tlak na růst cen letenek. Francie zakázala několik vnitrostátních letů a chystá se zdanit letenky, aby mohla financovat alternativní železniční dopravu. Pod ekonomickým tlakem a s rostoucími politickými požadavky letecké společnosti zdokonalily svá sdělení o udržitelnosti a odrazují od sankčních opatření. Téměř každý nákup letadel je nyní prezentován jako závazek ke snížení emisí uhlíku.

IATA, skupina zastupující přibližně 300 leteckých společností, odhaduje, že dosažení nulové spotřeby do roku 2050 si vyžádá roční investice v průměrné výši téměř 180 miliard dolarů. I kdyby dopravci zaplatili jen 65 až 75 % z celkové částky, mohou být tyto výdaje příliš vysoké. „Nemyslím si, že je to vzhledem k velikosti odvětví a jeho předpokládanému růstu přijatelné nebo udržitelné,“ řekl Volodymyr Bilotkach, docent leteckého managementu na Purdue University v Indianě a autor knihy The Economics of Airlines.

Co se stane poté, záleží na tom, jak intenzivně budou jednotlivé vlády prosazovat dekarbonizační program, řekl Bilotkach. Lze například předpokládat, že EU by mohla zakázat provoz leteckým společnostem, které nepoužívají dostatek udržitelných paliv, řekl. Velké otazníky, zda jsou plány na očistu vůbec proveditelné, tak nadále přetrvávají.