Tomáš Čermák si odpyká 5,5 roku vězení za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí zabránili přijetí novely pandemického zákona. Souhrnný trest za podporu a propagaci terorismu mu ve středu pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. K odvolacímu zasedání přišla nezaměstnaného muže podpořit asi stovka lidí, kteří zaplnili největší jednací síň.
Jedna rovina, na níž se nedávné nepokoje ve Francii stávají zajímavé i pro ty z nás, kdo nemáme etnicky dostatečně pestré společnosti, se týká svobody projevu na internetu. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton na rádiu France Info v souvislosti s výtržnostmi kritizoval laxní přístup některých on-line platforem. „Když je na nich štvavý obsah, například výzvy k revoltě nebo výzvy k zabíjení a zapalování aut, (sítě) budou mít povinnost mazat takový obsah bezprostředně.“ Tuhý režim sociálním sítím v EU podle Bretona nebo i jeho kolegyně Věry Jourové nastává za měsíc, 25. srpna.
Je to hegemonie. Čtyři z osmi kategorií letošního Wimbledonu mají vítěze z České republiky. Obzvlášť u žen je ta hegemonie skoro kompletní. Markéta Vondroušová vyhrála kategorii žen. Barbora Strýcová se svojí tchajwanskou partnerkou Sie Šu-wej jsou vítězkami deblu. Juniorský debl má vítěze v obou kategoriích. Mezi ženami dominovaly na trávě All England Clubu Alena Kovačková s Laurou Samsovou. Jakub Filip s italským partnerem Gabrielem Vulpittou vyhrál juniorskou čtyřhru. Roland Garros vyhrála Karolína Muchová.
Česko dnes zažilo dosud nejteplejší den letošního roku. Na několika místech bylo nad 38 stupňů Celsia, nejtepleji v Plzni-Bolevci a Řeži u Prahy, shodně 38,6 stupně. Teplotní maxima pro 15. červenec dnes zaznamenalo téměř sto ze zhruba 160 stanic, kde se měří 30 a více let. Bolevecká teplota je zároveň novým celorepublikovým rekordem pro dnešní den. ČTK to řekla Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česká tenistka Markéta Vondroušová ve finále ženské dvouhry Wimbledonu porazila Uns Džábirovou ve dvou setech 6:4 a 6:4. Čtyřiadvacetiletá rodačka ze Sokolova porazila ve finále turnajovou šestku Uns Džábirovou z Tuniska dvakrát 6:4. Slaví tak svůj první grandslamový titul v kariéře. Vondroušová získala premiérovou trofej z turnajů „velké čtyřky“ na druhý pokus, před čtyřmi lety neuspěla v boji o titul na Roland Garros. Za vítězství inkasuje prémii 2,35 milionu liber (65 milionů korun), Vondroušová získala premiérovou trofej z turnajů "velké čtyřky" na druhý pokus, před čtyřmi lety neuspěla v boji o titul na Roland Garros.
Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty. Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna.
Český vojenský lékař, který v dubnu v Koreji po příletu delegace ministra dopravy Martina Kupky údajně osahával hygieničku, dnes po třech měsících přiletěl ze Soulu do Prahy. Uvedl to dnes server Lidovky.cz. Podplukovník Ivo Kašpárek se podle korejského soudu dopustil přestupku a zaplatil pokutu v přepočtu 170 000 korun. O incidentu v letadle v rozhovoru pro Lidovky.cz řekl, že rozhodně nešlo o úmysl – podle svých slov netušil, že Korejci jsou na jakýkoliv osobní fyzický kontakt mimořádně citliví.
Alespoň zdánlivě největším strašákem posledních dní se stala otázka, kde ještě přestanou přijímat platební karty. Českou republiku totiž do značné míry ovládla diskuze o tom, jak z podniků mizí platební terminály a naopak se vrací hotovost. Češi přitom podle výzkumů odpor ke kartám zaznamenávají, ale spíše s ním nesouhlasí. Důvodů, proč se od karet ustupuje, může být několik.
Redaktor České televize Andreas Papadopulos na tiskové konferenci prezidentů Zelenského a Pavla předvedl typický neduh toho, čemu se dá říkat třeba veřejnoprávně-liberální monokultura či „legacy media“. Jeho otázka, jež mířila na to, jaký osud čeká proruské obyvatelstvo Ukrajiny, ne snad že by byla nepřípustná. Ale jako jedna z pouhých čtyř otázek (dvou pro české novináře), jež mohly na tiskovce zaznít? Tvrdých otázek z liberální perspektivy na Zelenského si lze představit řadu. Například proč jsou na Ukrajině zakázané soukromé televize. Ale je tohle opravdu ta příležitost?
Senát dnes podle očekávání schválil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Hlasovalo pro ni 66 ze 72 přítomných senátorů. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu ČR a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Souhlas s dohodou musí dát také Sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021. Pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta.
Počet cizinců pobývajících na území Česka loni poprvé překročil hranici jednoho milionu lidí, a to v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Meziročně počet cizinců vzrostl o 69 procent, zejména právě o lidi s takzvanou dočasnou ochranou. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci a integraci cizinců, kterou dnes projednala vláda a kterou ČTK poskytlo ministerstvo vnitra. Ke konci loňského roku úřady evidovaly na území České republiky 1,116.154 cizinců s legálním pobytem povoleným na více než 90 dní.
Hlavním tématem právě probíhajícího summitu NATO ve Vilniusu je případné členství Ukrajiny v Alianci. Dá se očekávat ostrá diskuse. Východní křídlo, tedy baltské státy, Polsko, ale i třeba Česká republika, tlačí na co nejrychlejší a nejjednodušší přijetí Kyjeva. Naopak některé západní státy, například Německo, ale i USA, se k tomu staví značně zdrženlivěji. Ptají se, nakolik je členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci vlastně v jejich zájmu. Nejkoherentnější argument proti vstupu Ukrajiny do NATO vyšel v magazínu Foreign Affairs.
Válka je i souboj vůlí. Rusko se snaží tu ukrajinskou podlomit teroristickými metodami, ať je to bombardování civilních cílů, nebo masakry a mučení na dobytých územích. Jak to již bývá, tyto metody morálku obránců spíš upevňují, nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajinci byli ochotni s agresorem vyjednávat. Nejslabším článkem proto zůstává Západ, který Ukrajinu podporuje. I když do války není přímo zapojen, jeho materiální pomoc je naprosto klíčová, pokud má Ukrajina ustát ruský nápor a získat zpět obsazená území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na svých sociálních sítích krátké video, které rekapituluje jeho nedávnou návštěvu České republiky. V něm ještě jednou děkuje Česku za podporu, které se Ukrajině od České republiky dostává. Na záběrech jsou vidět jednání politiků nebo vzdání pocty u památníku na Národní třídě. „Děkuji, Česká republiko,“ uvedl video na sociálních sítích Zelenskyj. V něm zaznamenává přivítání prezidentem Pavlem i později setkání s premiérem Fialou a členy vlády.
Maloobchodní tržby v Česku klesly třináctý měsíc v řadě. V květnu jejich meziroční pokles zpomalil na 6,1 procenta z dubnových 8,4 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se tržby obchodníků zvýšily o půl procenta. Ve srovnání s loňským květnem tržby za nepotravinářské zboží klesly o 9,2 procenta a za potraviny o 6,4 procenta.
Pro ovzduší, v němž se rodí česká politika posledních let, je typické, že o tak zásadní otázce – v tomto případě: Proč přesně je otevření vrátek Ukrajině do Aliance v českém zájmu? – neproběhla předtím žádná veřejná, dokonce ani odborná diskuse hodna toho jména a že neprobíhá ani v posledních dnech před summitem.
Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje. Naopak historického maxima dosáhlo v roce 2013, kdy soužití romské a většinové populace označilo za špatné 87 procent dotázaných a jen devět procent za dobré.
Podpora Ukrajiny je pro českého premiéra Petra Fialu (ODS) a českou vládu zahraničněpolitickou prioritou. Fiala po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze řekl, že pomoc bude intenzivně pokračovat ve všech oblastech. Česko daruje Ukrajině další útočné helikoptéry, statisíce kusů velkorážní munice, pomůže s výcvikem pilotů a daruje zemi simulátory, které umožní výcvik i přímo na Ukrajině.
Česká republika v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise (EK). Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny či nejasnosti kolem etických pravidel pro zákonodárce.
Dne 14. června dorazila oficiální zpráva, podle níž Nizozemsko koupí pro Ukrajinu čtyři pasivní sledovací systémy Věra-NG od české firmy ERA za 150 milionů eur, tedy víc než 3,5 miliardy korun. Jde o další z řady impozantních zakázek, které český průmysl získal díky probíhající válce, jež pro něj představuje naprosto bezprecedentní impulz. Ačkoli řada médií stále tvrdí, že z Česka na Ukrajinu směřují zejména „dary“, skutečnost je úplně odlišná, neboť z čistě finančního hlediska jde o gigantický profit. Řeč je samozřejmě především o obranném průmyslu, protože Česká republika se řadí do první desítky největších dodavatelů vojenské podpory pro bránící se zemi
V nejnovějším žebříčku mírumilovnosti jednotlivých zemí světa vydaným Institutem pro ekonomii a mír si Česko pohoršilo o pět příček. Ze sedmého místa kleslo na dvanácté a poprvé od roku 2015 vypadlo z první desítky nejmírumilovnějších zemí světa. Bezpečnostní situace se zhoršila i v globálním měřítku.
Think-thank Evropské hodnoty oznámil, že omezuje svou činnost kvůli nedostatku financí a bude propouštět. Dle slov jeho šéfa Jakuba Jandy think-thank, který se věnoval řadě aktuálních politických témat, jako je hrozba Ruska, dezinformace či situace v Maďarsku či jihovýchodní Asii, výrazně omezí svou činnost. Nadále se chce soustředit už převážně na bezpečnostní situaci v okolí Číny a na Taiwanu, kde má i regionální kancelář, kterou chce zachovat.
Holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Zisk vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly o 33 procent na 245 miliard korun. V tiskové zprávě to v úterý uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Za růstem tržeb je podle něj zejména zvyšování cen v chemickém průmyslu, což byl důsledek výrazného zdražování vstupních nákladů firem. Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Zemědělci nebudou mít kam uskladnit část letošní úrody, může jít až o milion tun obilí. Na skladech jsou podle odhadů stále ještě dva miliony tun z loňské sklizně, kterou nedokázali prodat. Řekl to mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) se letos sklidí zhruba sedm milionů tun obilí, oproti loňsku je to pokles o 8,1 procenta.
O rozložení sil pro volby do Evropského parlamentu se rozhodne na podzim. Největší otazník zřejmě visí nad tím, jak do voleb půjde koalice Spolu. Nynější předsedkyně poslaneckého klubu ODS v EP Veronika Vrecionová pro Echo24 potvrdila, že by byla radši, kdyby ODS kandidovala sama. Definitivní rozhodnutí má podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) padnout do konce září. V čele kandidátky hnutí STAN by měl zájem stát někdejší poslanec Jan Farský, spekuluje se, že na druhém místě by mohla být Danuše Nerudová.
Většina Čechů nepodporuje myšlenku ekologických aktivistů omezit povolenou rychlost aut ve velkých městech na 30 km v hodině. Ukazuje to průzkum společnosti Median, který provedla pro Radiožurnál. Snížení rychlosti odmítá 71 procent lidí. Podle průzkumu většině Čechů, konkrétně 53 procentům, současná nejvyšší povolená rychlost v obcích, což je 50 kilometrů za hodinu, vyhovuje. Nižší povolenou rychlost 30 kilometrů v hodině by chtělo sedm procent respondentů a 40 kilometrů v hodině 12 procent.
„Česko není v bezpečí; Česká republika se musí připravovat na reálnou hrozbu konfliktu,“ nejen takové formulace se poprvé objevují v Národní bezpečnostní strategii, kterou vláda tento týden schválila. Dokument, který má zastřešovat snahu státu na poli bezpečnosti obsahuje několik novinek. Poprvé se v něm mluví o celospolečenské participaci na obraně či o bezpečnosti ve vesmíru. Rusko je také poprvé jmenováno jako přímá hrozba pro Českou republiku a pro mezinárodní řád.
V Polsku se loni ubytovalo 230 000 lidí z Česka, což bylo o 36 procent víc než v předcovidovém roce 2019. Zájem českých turistů o Polsko se tak vyrovnává počtům návštěvníků z Itálie nebo Francie. V letošním prvním čtvrtletí počet ubytovaných z Česka vzrostl v Polsku proti prvnímu čtvrtletí 2019 o 95 procent. V tiskové zprávě ke čtvrtečnímu formálnímu otevření polské turistické informační kanceláře v Praze to dnes uvedl její ředitel Pavel Trojan.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Částka je maximální možnou pro případný desetiletý kontrakt, uvedl mluvčí české vlády Václav Smolka. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení, či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany.
