Francouzský prezident Emmanuel Macron se naposledy ukázal na veřejnosti v neděli, když s vzezřením rockové hvězdy odevzdal svůj hlas v prvním kole parlamentních voleb. Od té doby po něm není v době vrcholící předvolební krize jeho strany vidu ani slechu. Čelí skutečnosti, že jej jeho spolustraníci v kampani nechtějí kvůli prezidentově nepopularitě, píše dnes web Politico.
Nejméně 165 kandidátů převážně z řad levice či z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se v pondělí již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ukázal to odhad deníku Le Monde.
Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Macron ve druhém kole voleb sotva odvrátí vítězství pravicového Národního sdružení (RN) a zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to dnes píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů.
První kolo francouzský parlamentních předčasných voleb podle očekávání vyhrálo opoziční Národní sdružení (RN). Se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností podporu 34 procent voličů. Levicový blok Nouveau front populaire, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení či strana Nepodrobená Francie, může podle exit pollů získat 28 procent hlasů. Vládní centristický blok Emmanuela Macrona dostane přes 20 procent.
Ve Francii se dnes koná první kolo předčasných parlamentních voleb. Možnost rozhodnout o novém složení Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu, má asi 49 milionů oprávněných voličů. Očekává se vítězství opoziční nacionalistické strany Národní sdružení (RN). Nové složení parlamentu, a tedy i vlády, bude jasné až po kole druhém, naplánovaném na 7. července. Účast voličů byla v poledne vyšší než v minulých volbách, uvedlo ministerstvo vnitra.
Na pondělí, den po prvním kole nedělních parlamentních voleb ve Francii, prezident Emmanuel Macron svolává naléhavě svou vládu v očekávání vítězství opozičního Národního sdružení (RN), uvedla v sobotu agentura AFP. Macron, premiér Gabriel Attal a členové kabinetu se tak sejdou šest dní před druhým kolem, a budou rozhodovat o strategii, jak zvrátit případné uchopení moci stranou Marine Le Penové. Národní sdružení se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle posledního průzkumu před v volbami, který byl zveřejněn v pátek, rekordní podpory voličů, 36,5 procenta.
Programy "dvou extrémů" vedou "k občanské válce," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími parlamentními volbami ve snaze zaútočit na své soupeře, tedy na široké levicové uskupení Nová lidová fronta a Národní sdružení (RN) spolu s republikánskými odpadlíky. Obě opoziční uskupení jsou v průzkumech daleko vpředu před Macronisty. Favorit voleb a lídr RN Jordan Bardella řekl, že je připraven převzít ve Francii vládu.
První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii je už za 9 dní. Podle aktuálního pátečního "rolujícího" průzkumu institutu IFOP-Fiducial pro Sud Radio, který je publikován nyní každý den, má Národní sdružení (RN) spolu s částí republikánů podporu 35 procent voličů, což je o jeden procentní bod více než ve čtvrtek. Druhá levicová koalice Nová lidová fronta má 29 procent (0 procentní změna) a tábor prezidenta Emmanuela Macrona se těší podpoře 21,5 procenta voličů (minus 1 procento).
Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil.
„Moje myšlenky jsou pro novináře příliš komplikované.“ Tak zní parafráze výroku Emmanuela Macrona z roku 2017. Tehdy jeho kancelář zdůvodnila, proč se francouzský prezident nezúčastní tradičního interview na Den Bastily, tím, že Macronův „složitý myšlenkový proces se špatně přizpůsobuje hře na otázky a odpovědi s novináři“. Na první pohled nepochopitelné Macronovo rozhodnutí vyvolat po oznámení výsledků evropských voleb předčasné parlamentní volby je připisované právě jeho komplexnímu rozhodovacímu procesu. Zatím se jedná o jediný konkrétní dopad eurovoleb, který navíc vyvolal paniku napříč kontinentem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii. Volby do Evropského parlamentu vyhrálo ve Francii podle prvních odhadů nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů.
Česká republika by i letos mohla vycvičit 4000 ukrajinských vojáků na českém území. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S ohledem na geografickou blízkost vojenského prostoru v Libavé na Olomoucku a Ukrajiny naopak Česko neplánuje vysílat své instruktory přímo na Ukrajinu, což podle médií zvažují některé země v rámci iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Francie převede na Ukrajinu stíhačky Mirage-2000 a vycvičí ukrajinské piloty v rámci nové vojenské spolupráce s Kyjevem v boji proti ruské invazi, oznámil ve čtvrtek prezident Emmanuel Macron, v době, kdy do Francie přicestoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O vyslání francouzské armády na Ukrajinu, o kterém hovoří už více než dva měsíce, ale Macron nezmínil. Uvedl ale, že nechá vicvičit celou ukrajinskou brigádu vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.
Francouzský prezident Emmanuel Macron s několika evropskými státy jedná o vytvoření koalice, která by cvičila ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině. První instruktoři by do země, která se přes dva roky brání ruské invazi, mohli odjet už za několik týdnů nebo dokonce dnů, napsal s odkazem na své zdroje francouzský deník Le Monde. Výcvik ukrajinských vojáků ze strany států Evropské unie a NATO by podle agentury ANSA mohl být i bodem diskuse na neformálním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Praze.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. Řekl to ve čtvrtek po svém příletu na toto francouzské zámořské území, které zažívá největší nepokoje od 80. let minulého století. "Přeju si, stejně jako moji ministři a vláda, abych byl lidem po boku a byl svědkem co nejrychlejšího obnovení míru, klidu a bezpečí," řekl Macron, který absolvoval let dlouhý přibližně 16 000 kilometrů.
Francouzský tichomořský ostrov Nová Kaledonie v noci na středu čelil kybernetickému útoku nebývalé intenzity. Útok začal krátce poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil záměr vypravit se na ostrov kvůli protestům proti plánované reformě hlasovacího práva, řekl člen novokaledonské vlády Christopher Gygès podle stanice BFM TV. Kybernetický útok se podle něj podařilo relativně rychle zastavit, většina IP adres použitých k agresi byla registrovaných v Rusku.
Malým a nenápadným ostrovem Nová Kaledonie otřásají v posledních několika dnech velké nepokoje. Neklidnou francouzskou državu v jihozápadním Pacifiku sužují pouliční boje výtržníků a separatistů, kteří povstali proti francouzským správcům teritoria. Francie na ostrově, jenž leží nějakých 1200 kilometrů východně od břehů Austrálie, zavedla výjimečný stav. Paříž z podněcování ke smrtícím nepokojům obvinila Ázerbájdžán a na ostrov poslala tisícovku policistů, píše bruselský deník Politico. Také sousední Austrálie a Nový Zéland vypravily na ostrov letadla, která mají za úkol evakuovat jejich občany ze země.
Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.
K akčnímu přepadení jako z hollywoodského bijáku došlo nedaleko Normandie, kde ozbrojená skupina přepadla vězeňskou dodávku a osvobodila drogového dealera. Poblíž francouzské obce Incarville severozápadně od Paříže přepadla skupina čtyř ozbrojených mužů ve dvou vozidlech vůz vězeňské služby, informovala agentura AFP a další francouzská média. Při útoku zahynuli nejméně tři vězeňští dozorci. Vůz převážel muže, který je "soudům známý pro pokus o vraždu", a ten je nyní na svobodě, uvedl list Le Parisien.
Evropa a Spojené státy se připravují na nápor levných čínských elektromobilů, které se postupně dostávají na Západ. Politici se obávají závratných ekonomických dopadů, ale také možných narušení bezpečnosti a chystají všemožné nástroje na regulaci trhů. Naposledy USA oznámily, že uvažují o zavedení cel na čínská elaktroauta. Odborníci přitom upozorňují na to, že si za situaci můžou především samy západní státy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu opět pronesl svá silná dvojjaká poselství směrem do východní Evropy. Řekl, že doufá, že „nebudeme muset jít do války." Současně vzkázal do Moskvy, že pokud ohrozí "naše zájmy,...pak nevylučuji, že zasáhneme." Je to již po několikáté, co hovoří o možném vojenském zásahu na Ukrajině.
Asi nemá cenu plýtvat sarkasmy na nejnovější ukázku politické taktiky strany TOP 09, samotný smysl existence této strany je už nějaký ten rok nejasný. Každý, kdo chvíli sleduje politiku, je zvyklý, že když je někdo odvolávaný kvůli tomu, že „špatně komunikuje“, bývá to zástupný důvod. Ale u ministryně Langšádlové si to snad opravdu mysleli. Pokud ano, měla si předsedkyně Pekarová Adamová pečlivěji prověřit – ale tu větu ani nestojí za to dopisovat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k obnovení hospodářských vazeb s Čínou, a to právě v době, kdy se očekává státní návštěva vůdce této země Si Ťin-pchinga ve Francii. Ten přistál v Paříži v neděli kolem 16.00. Informovala o tom agentura Bloomberg. Prezident Si navštíví také Srbsko a Maďarsko, všechny tři země si v různé míře kladou otázky ohledně role Spojených států v evropské politice.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. „Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost – což dnes není ten případ – měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
Francie by mohla nabídnout své jaderné zbraně k ochraně dalších států Evropské unie. O víkendu to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že chce zahájit debatu o společném evropském jaderném odstrašení. Macron minulý týden také prohlásil, že kvůli hrozbě ze strany Ruska je nezbytné, aby Evropa zvýšila přípravy na válku. Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti „věrohodné evropské obrany“ proti hrozbám z Ruska.
Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
Francie a Británie uznávají právo Izraele na sebeobranu, židovský stát by však podle nich neměl svou reakci vůči Íránu vystupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Podle agentury Reuters to ve svých oddělených prohlášeních uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Jak Francie, tak Británie se v noci ze soboty na neděli vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je válečný štváč, prohlásil dnes podle agentury ANSA místopředseda italské vlády a lídr pravicové strany Liga Matteo Salvini, který pořádá schůzku stran z frakce Evropského parlamentu Identita a demokracie. Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině. "Svými slovy je Macron nebezpečím pro naši zemi a pro tento kontinent," tvrdil Salvini.
