NEPOKOJE V NOVÉ KALEDONII

Stovky zraněných a evakuační lety. Francie se v Pacifiku střetla s Ázerbajdžánem

NEPOKOJE V NOVÉ KALEDONII
Stovky zraněných a evakuační lety. Francie se v Pacifiku střetla s Ázerbajdžánem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Malým a nenápadným ostrovem Nová Kaledonie otřásají v posledních několika dnech velké nepokoje. Neklidnou francouzskou državu v jihozápadním Pacifiku sužují pouliční boje výtržníků a separatistů, kteří povstali proti francouzským správcům teritoria. Francie na ostrově, jenž leží nějakých 1200 kilometrů východně od břehů Austrálie, zavedla výjimečný stav. Paříž z podněcování ke smrtícím nepokojům obvinila Ázerbájdžán a na ostrov poslala tisícovku policistů, píše bruselský deník Politico. Také sousední Austrálie a Nový Zéland vypravily na ostrov letadla, která mají za úkol evakuovat jejich občany ze země.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin prohlásil, že násilnosti a výtržnosti demonstrantů v tichomořské enklávě aktivně podporuje Ázerbajdžán. Na základě prohlášení o zahraničním vměšování do ostrovního konfliktu vyhlásila Paříž výjimečný stav. Důvodem je smrt tří domorodých Kanaků a dvou policistů během pouličních potyček. Další stovky lidí jsou zraněných, v ulicích platí zákaz nočního vycházení a policie zadržela na 270 výtržníků.

Darmanin doplnil, že to není žádný výmysl. „Je mi vážně líto, že někteří separatisté uzavřeli dohodu s Ázerbájdžánem. Ale i přestože existují pokusy o vměšování, tak si Francie na svém území udržuje vlastní suverenitu,“ řekl ministr vnitra. Podobné tvrzení potvrdil deníku Politico také nejmenovaný, anonymní zdroj z prostředí francouzských tajných služeb. „V Nové Kaledonii jsme po dobu několika týdnů, dokonce i měsíců, zaznamenali podezřelé aktivity z Ruské federace a Ázerbájdžánu,“ řekl a doplnil: „Prosazují zde narativ, že je Francie kolonialistickým státem.“

Země, která vede vojenský konflikt s Arménií, o horskou enklávu Náhorní Karabach, tvrzení pařížské vlády důrazně odmítá. „Místo obviňování Ázerbájdžánu by se měl francouzský ministr vnitra zaměřit na neúspěšnou politiku své země vůči zámořským územím, která k těmto protestům vedla,“ oznámil mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí Ajchan Hadžizada. Vztahy mezi zemí galského kohouta a Ázerbájdžánu se v posledních letech propadly na samé dno, jelikož Francie politicky a vojensky podporuje jihokavkazského rivala Arménii.

Francie poslala na ostrov 1000 policistů a četníků

Po čtyřech dnech nepokojů je situace na tichomořském ostrově Nová Kaledonie klidnější. Jeho vedení ale přiznává, že některé části metropole Nouméa nemá pod kontrolou. Se zajištěním pořádku zejména ve čtvrtích obydlených původním obyvatelstvem by mělo pomoci 1 000 policistů a četníků, kteří v pátek přiletěli z Francie, píše agentura AFP. Přesto některé tamní ulice vypadají jako válečná zóna, kde hoří domy, na silnici stojí vyhořelá auta a po ulicích běhají těžkooděnci a partyzáni se zbraněmi. Francouzské úřady dále uvedly, že výjimečný stav bude trvat minimálně 12 dní a nevyloučily, že by na ostrov poslaly i francouzské vojáky.

Celkem se tak počet pořádkových sil na ostrově, který má zhruba 270 000 obyvatel, zvedne na 2 700. Demonstrace souvisejí s chystanou změnou volebního práva, která by umožnila Francouzům žijícím v tomto francouzském zámořském území alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv původních obyvatel Kanaků, kteří představují asi 40 procent obyvatel řídce osídleného ostrova.

Úkolem nadcházejících dní je zvládnout situaci ve třech problematických předměstích Nouméy, uvedl nejvyšší představitel Francie na ostrově Louis Le Franc. Za priority označil zdravotnictví a zásobování potravinami. Během demonstrací a rabování byly zničeny zásoby krve zdravotnického zařízení a poškozeno bylo mnoho obchodů. Le Franc slíbil odstranění barikád vystavěných demonstranty, které omezují pohyb po ostrově, a tudíž i zásobování.

„Na ostrově není nedostatek potravin, zásoby by vystačily na dva měsíce,“ uvedl Le Franc. U břehů Nové Kaledonie podle něj „čekají dvě lodě s více než stovkou kontejnerů napěchovaných potravinami“. Na ostrově nadále platí zákaz velkých shromáždění, převážení zbraní, prodeje alkoholu a noční zákaz vycházení. Vláda již dříve zakázala sociální síť TikTok, jejímž prostřednictvím se domlouvali výtržníci.

Novokaledonská veřejnoprávní televize oznámila, že musela posílit ochranu svých novinářů. Maskovaná skupina asi 20 osob napadla reportéry, kteří se snažili informovat o nepokojích, a poškodila jejich vybavení. K uklidnění situace chtěl ve čtvrtek přispět i francouzský prezident Emmanuel Macron. Volení představitelé Nové Kaledonie ale Macronem nabízenou videokonferenci odmítli.

Evakuace Australanů a Novozélanďanů

Na tichomořský ostrov v pondělí vyslala svá letadla také Austrálie a Nový Zéland, aby evakuovala své občany ze země. Zákaz komerčních letů na mezinárodní letiště Nouméa byl prodloužen do čtvrtka, píše agentura AFP. Australská diplomacie uvedla, že má na ostrově asi 300 svých občanů a od francouzských úřadů dostala povolení pro dva repatriační lety. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová na síti X vyzvala své spoluobčany k registraci v případě zájmu o let. Na palubu letadla by se podle Wongové mohli z ostrova přepravit i turisté ze třetích zemí.

Šéf novozélandské diplomacie Winston Peters oznámil, že jejich repatriační let pro asi 50 lidí již vyrazil směrem k Nové Kaledonii. Na organizaci dnešního letu a přípravě dalších Nový Zéland spolupracuje s Austrálií a Francií, uvedl podle agentury AP Peters.

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žije zhruba 270 000 lidí, kromě Kanaků lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. V uplynulých letech se voliči třikrát v referendu vyslovili pro zachování vazeb na Paříž. Ostrovní stát se rovněž potýká s velkou nezaměstnaností a vysokou mírou alkoholismu a kriminality mezi mladými. Panují obavy, že vyhlášení jeho nezávislosti by mohlo vést k napětí a střetům mezi Kanaky a silně pravicovými etnickými Evropany.

, vhk