Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.

Na bezpečnost dohlíží 43 000 policistů, četníků a vojáků. Do Normandie podle Paříže míří 25 premiérů a prezidentů a také milion návštěvníků. Program vyvrcholí ve čtvrtek 6. června na pláži Omaha, kde zajistí pořádek 12 000 policistů a četníků. Na místě bude také 80 specialistů na vyhledávání min, včetně 16 potápěčů a 50 jednotek s psovody. Čtvrteční akce se kromě Bidena zúčastní také britský král Karel III., německý kancléř Olaf Scholz, italská hlava státu Sergio Mattarella či český prezident Petr Pavel. Jako výrazný symbol bude přítomen Zelenskyj, zatímco Rusko, které bylo pozváno před deseti lety, bylo z oslav formálně vyloučeno právě kvůli své "útočné válce" proti Ukrajině.

Příběhy o odvaze či houževnatosti inspirují a připomínají, za co vděčíme válečné generaci, prohlásil dnes britský král Karel III. v Portsmouthu, kde se účastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. V Portsmouthu, jednom z míst, odkud v roce 1944 vyplula spojenecká vojska, aby osvobodila Němci okupovanou Francii, se koná slavnost, na kterou dorazila také královna Camilla, princ William, premiér Rishi Sunak a další britští politici. Informoval o tom server BBC News.

'Those who gathered here in Portsmouth, would never forget the sight'

King Charles addresses the veterans gathered in Portsmouth, at a memorial event remembering D-Day 80 years on tomorrow

D-Day latest ➡️ https://t.co/N2liaxSZnp

📺 Sky 501 and YouTube pic.twitter.com/urcQldMLlF

— Sky News (@SkyNews) June 5, 2024

"Příběhy o odvaze, houževnatosti a solidaritě, které jsme dnes a po celý život slyšeli, nás nemohou nedojmout, inspirují nás a připomínají, za co vděčíme této velké válečné generaci," uvedl Karel. Dnešní akce je podle něj "poctou" téměř 160 000 vojáků, kteří se v Portsmouthu nalodili, aby se vydali do Francie.

Macron dnes předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu v Bretani na západě Francie, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. O pozadí této významné válečné operaci deník Echo24 uspořádal debatu s historiky.

Vylodění v den D, tedy 6. června, organizované v největším utajení Američany, Brity a muži generála Charlese de Gaulla, otevřelo cestu k osvobození Francie a porážce nacistického Německa, a tím i ke konci druhé světové války. Americký prezident Joe Biden se během připomínkových akcí k 80. výročí vylodění spojenců v Normandii setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Biden přistál na letišti Orly nedaleko Paříže ve středu ráno a na místě ho přivítal francouzský premiér Gabriel Attal. Ve čtvrtek se americký prezident vydá na pláže v Normandii na osmdesáté výročí Dne D. Tuto rozsáhlou operaci za druhé světové války v největším utajení provedli Američané, Britové a komanda hnutí Svobodná Francie, aby připravili půdu pro osvobození Francie a porážku nacistického Německa.

Den D aneb operace Overlord

Invaze britských a amerických vojáků v Normandii 6. června 1944 byla jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Po zlomových událostech předchozího roku na východní frontě pokračovala v té době Rudá armáda ve vytlačování Němců ze sovětského území a západní spojenci, kteří se v létě 1943 vylodili na Sicílii a v jižní Itálii, dosáhli Říma. Až invaze do Francie však otevřela hlavní část západní fronty, a přímo tak ohrozila německé panství nad celou Evropou.

Úvahy o otevření druhého evropského bojiště, které by vázalo část německých sil, se objevily už krátce poté, co nacistický vůdce Adolf Hitler v červnu 1941 napadl svého někdejšího sovětského spojence. Po jednání sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v USA a Británii v polovině roku 1942 nevyloučili západní spojenci otevření druhé fronty ještě do konce téhož roku. Později se termín posunul na rok 1943, kdy se Angličané a Američané vylodili na Apeninském poloostrově.

Bylo ale jasné, že Itálie s pásem hor oddělujícím ji od zbytku Evropy nemůže být hlavním bojištěm. Tato role měla připadnout Francii. Němci očekávali invazi prakticky kdekoli v okupované Evropě - od Norska až k francouzsko-španělské hranici, v úvahu připadala také jižní Francie nebo Balkán. Vzhledem k poloze vůči britským ostrovům se však nejpravděpodobnějším cílem jevilo francouzské atlantické pobřeží, kde také vyrostlo silné německé opevnění známé jako Atlantický val.

Začátek plánování invaze do Francie se datuje do začátku ledna 1943, kdy se na ní shodli nejvyšší představitelé USA a Británie Franklin Roosevelt a Winston Churchill a hlavní vojenští velitelé. Operace nazvaná Overlord se měla podle původních předpokladů uskutečnit na začátku května a měla být koordinována se sovětskou ofenzívou i dalšími boji v Itálii, aby Němci nemohli přesunovat své jednotky mezi jednotlivými bojišti. Nakonec ale bylo vylodění v Normandii i další akce o měsíc posunuty.

Plánování provázely obavy z prozrazení záměru a místa a data invaze. Spojenecké velení se soustředilo i na to, aby Němce klamnými zprávami přesvědčilo o tom, že hlavním cílem je oblast Calais a útok na Normandii bude jen zastírací manévr. Posloužila k tomu práce tajných služeb, falšování radiokomunikace nebo údajná existence invazní armády vedené generálem Georgem Pattonem. Snahy o utajení byly úspěšné - přes Hitlerovo tušení, že vylodění bude v Normandii, se Němci nesoustředili jen na tuto oblast.

Důležitý byl i výběr vhodného dne pro vylodění - musela se sejít správná hranice přílivu v ranních hodinách s měsícem a pokud možno i dobrým počasím. V polovině května zvolil generál Eisenhower 5. červen jako den D, pro zhoršené počasí bylo ale vylodění na poslední chvíli o 24 hodin posunuto. V té době už část loďstva plula k Francii a musela se vrátit. Ani na 6. června předpověď neslibovala ideální počasí, další konstelace vhodných podmínek ale měla přijít až za 14 dnů a odložení invaze o dva týdny nepřipadalo v úvahu - už kvůli utajení či morálce.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3000 mužů ze 43 000, kteří se zde v den D vylodili. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150 000 spojeneckých vojáků (padlo nebo vážně zraněno bylo na 10 000 z nich).

Spojencům se sice nepodařilo splnit všechny úkoly, jež předpokládal plán vylodění, přesto vybudovali předmostí, které poté den po dni rozšiřovali. Do konce června se vylodilo přes milion mužů, desetitisíce kusů techniky a statisíce tun zásob. Německé snahy o zastavení invaze neuspěly, na řadě míst ale svedli spojenečtí vojáci těžké boje, zejména s tankovými jednotkami wehrmachtu i SS. Velkou výhodu poskytovalo vojákům na zemi letectvo - vzdušný prostor nad bojištěm ovládla letadla s černobílými rozpoznávacími pruhy, tedy britské a americké stroje.

Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.