Energetický spor mezi Francií a Německem se vyostřuje a francouzský prezident Emmanuel Macron označil berlínskou protijadernou politiku za „historickou chybu.“ Macron na setkání velvyslanců pronesl plamenný projev o evropské energetické politice a tvrdě se pustil do Berlína. „Odepřít nebo zpomalit investice a inovace do jaderné energetiky v Evropě by bylo historickou chybou,“ prohlásil Macron.
Před sedmi lety, 14. července 2016, povraždil na promenádě v Nice jeden jediný, pro policii jako terorista úplně neznámý radikál běžným civilním kamionem 84 lidí. Mezi oběťmi islamistů byly poprvé děti, včetně miminek. Bylo to půl roku poté, co teroristé, francouzští občané ve třetí generaci, postříleli 250 lidí v pařížském klubu Bataclan a v restauracích v centru města. Rok a půl po útoku na redakci Charlie Hebdo. Emocionální atak na psychiku byl v Nice nejsilnější. Bylo to patrné z řeči symbolů. Po Charlie Hebdo to byly tužky karikaturistů a internet plný bílého Je suis Charlie.
Týden poté, co Francií otřásly nepokoje vyvolané smrtí sedmnáctiletého řidiče alžírského původu, zastřeleného policistou při dopravní kontrole, zakázala pařížská policie sobotní demonstraci proti policejnímu násilí. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ale v dalších francouzských městech konají protestní občanské pochody.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý sešel se stovkami starostů, jejichž obce či městské části byly postiženy vlnou protestů a násilností, která v zemi propukly minulý týden. Vyzval k hledání „hlubších důvodů“, kvůli kterým se části Francie propadly do chaosu. Zatímco minulý čtvrtek bylo při výtržnostech zapáleno 1900 aut a poničeno 500 budov, v noci z pondělí na úterý tato čísla dle údajů ministerstva vnitra klesla na 150 zapálených aut a „tucty“ poškozených budov.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na nedělní mimořádné schůzce se členy vlády vyzval ministry, aby v zemi obnovili pořádek a zaručili návrat ke klidu, uvedl server listu Le Figaro. Francie od úterní smrti sedmnáctiletého mladíka, kterého při silniční kontrole zastřelil policista, čelí masivní vlně nepokojů. V noci na dnešek byla ale situace o poznání klidnější. Podle jednoho z účastníků schůzky Macron také vládu vyzval, aby i nadále stála při policii, četnících, hasičích a zaměstnancích justice, kteří jsou kvůli nepokojům dnem i nocí v pohotovosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek předčasně opustil zasedání Evropské rady v Bruselu, aby se doma zapojil do reakce vlády na nepokoje vyvolané smrtícím zákrokem policie proti mladíkovi na pařížském předměstí. Kolem 13:00 se má v Paříži zúčastnit krizového jednání, informovala agentura AFP. Média si také všimla toho, že druhou noc protestů ze středy na čtvrtek trávil Macron na koncertu Eltona Johna v Paříži.
Francie zažila již potřetí za sebou noc plnou chaosu a výtržností v ulicích měst, napsala agentura AFP. Podle jejích zdrojů byla situace v noci na dnešek nejhorší zejména v Paříži a jejím okolí. Do ulic vyšli zejména mladí lidí poté, co policie v úterý při silniční kontrole zastřelila 17letého mladíka s africkými kořeny. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto na 13:00 SELČ svolal jednání nového mezirezortního krizového štábu, kterému má předsedat. Štáb se sejde již podruhé za dva dny.
Emmanuel Macron vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži.
Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí obvinění z nezodpovědnosti a toxické maskulinity kvůli videu, které ho zachycuje, jak v šatně ragbyového klubu vypil láhev piva během 17 vteřin.
Dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva začala před několika dny. Musí být co nejúspěšnější, abychom po ní mohli začít fázi vyjednávání, prohlásil francouzský premiér Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Paříži se svým polským kolegou Andrzejem Dudou a německým kancléřem Olafem Scholzem. Dodal, že protiofenzívu plánovali vojenští velitelé s velkým smyslem pro taktiku, uvedla agentura Reuters. Tématem schůzky byly podle agentury DPA také perspektivy vstupu Ukrajiny do NATO.
Téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by kontinent měl snížit svou vojenskou závislost na USA a investovat do vlastních obranných kapacit. Vyplývá to z nové zprávy institutu European Council on Foreign Relations (ECFR).
Tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Moskva se stává vazalem Pekingu, je „mylné“ a je důkazem Macronova „chybného chápání“ vztahů Ruska Číny. Podle agentury AFP to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že vztah s Čínou považuje Moskva za „speciální strategické partnerství“. Macron v rozhovoru zveřejněném v neděli deníkem L‘Opinion uvedl, že Rusko kvůli válce na Ukrajině už geopoliticky prohrálo a Moskva vstoupila do „jisté formy vazalství“ vůči Číně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech navštívil Řím, Berlín a Paříž. Po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem oznámil další dodávky francouzských lehkých tanků AMX-10RC. V pondělí Zelenskyj jedná v Londýně, včetně schůzky s britským premiérem Rishim Sunakem, kterého nazval přítelem. Při návštěvě Paříže se ukrajinský prezident se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem shodl na potřebě dalších protiruských sankcí.
"Taková romantická zahraniční politika.“ Francouzský prezident Emanuel Macron chce s velkou pomocí Pekingu letos v létě uspořádat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Uniklé informace potvrdil podle agentury Bloomberg i Elysejský palác. Macron pověřil svého poradce pro zahraniční politiku Emmanuela Bonnea vyjednat s bývalým čínským ministrem zahraničí a nyní nejvyšším činitelem komunistické strany pro zahraniční politiku Wangem I, aby vyjednali formát mírových rozhovorů, uvedl Bloomberg .
Emmanuel Macron byl první francouzský prezident, který přijel na oficiální návštěvu Nizozemska po dlouhých třiadvaceti letech. V Nexus Institutu v Haagu se chystal rozjet další ze svých projevů o budoucnosti Evropy. Stačil jen pozdravit přítomné a už proti němu vyjeli dva demonstranti. Kvůli jeho zásahům do důchodů, kdy posunul penzijní věk ze současných 62 na 64 let a zrušil všechny speciální režimy s dřívějším odchodem pro desítky profesí. Anglicky hovořící Macron demonstrantům vystřihl přednášku o tom, co je to demokracie. Že ti, kdo jsou zvoleni jako on, vládnou.
Kdo si na sebe neumí vydělat, utrácí víc, než bere, nedokáže se prosadit ve světové konkurenci, stává se vazalem jiných a ztrácí suverenitu. A to my nechceme, takže se sebou musíme něco udělat. Takhle se dál žít nedá. Tak se dá ve stručnosti shrnout vyznění patnácti minut televizního projevu, s nímž v pondělí večer v hlavním vysílacím čase vystoupil před Francouzi prezident Emmanuel Macron.
Francouzská Ústavní rada v zásadních bodech potvrdila platnost návrhu nepopulární důchodové reformy, která především posouvá věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Informovala o tom v pátek agentura AFP. Zároveň v pátek rada, obdoba ústavního soudu, zamítla návrh opozice na uspořádání referenda o zákazu posunu hranice pro odchod do důchodu. Podle televize BFM TV prezident Emmanuel Macron podepíše zákon o reformě do 48 hodin.
Pro všechny naše politické poutníky na Tchaj-wan musela přijít návštěva Emmanuela Macrona v Číně jako studená sprcha. Ale asi nepřišla, protože k ní mlčí. Macron tam, stručně řečeno, prohlásil v kontextu Tchaj-wanu, že Evropa se nesmí nechat vtáhnout do krize, která není její. A že nejhorší by bylo, abychom „my Evropané jen následovali a akceptovali americký rytmus a čínské přemrštěné reakce,“ řekl v rozhovoru pro Politico.eu a Les Echos.
Macron mnoha azimutů vyrazil do Číny. Platí, že kam vstoupí, tam bude válka? Ekonomická reforma vlády Petra Fialy vykazuje zvláštnosti. Proč jdou dolů ceny nemovitostí? Máme se bát umělé inteligence? A jak to bude s volbami do Evropského parlamentu Nekrácenou verzi podcastu si můžete přehrát na EchoPrime.
Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.
Evropská jednota v otázce ukrajinské války, kterou rozpoutalo Rusko, dostala další trhlinu. Postoj Francie a Německa býval často váhavý, s výhradami. Německo válkou utrpělo ekonomicky nejvíce, protože přišlo o levný ruský plyn nejen pro domácnosti, ale hlavně pro průmysl. Levný ruský plyn byl základním pilířem Němci prosazovaného Green New Dealu, který je ve střední Evropě přijímán s velkým přemáháním a odporem veřejnosti.
Nejnebezpečnější státník v Evropě, hned po Vladimiru Putinovi, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Tomu nestačilo, že jeho podlézání Kremlu skončilo fiaskem, a vydal se do Pekingu pohovořit s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Padala slova o „strategické autonomii“ a o tom, že EU by se měla stát „třetí supervelmocí“. Evropa by prý neměla slepě následovat USA. Pokaždé když francouzští představitelé začnou takto mluvit, je potřeba v našem koutě Evropy zbystřit. Znamená to, že Paříž se nás chystá hodit přes palubu. Macron v Číně vystupoval ne jako zástupce Francie, ale jako celé Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po návštěvě Číny v rozhovoru pro server Politico uvedl, že by Evropa měla snížit svou závislost na Spojených státech a vyhnout se zatažení do konfrontace mezi Čínou a USA kvůli Tchaj-wanu. Jeho slova se však nelíbila senátorce Miroslavě Němcové (ODS). Podle ní Macron podrazil klíčové spojenectví Evropy a USA. Opačný názor má europoslanec ODS Jan Zahradil, který dal francouzskému prezidentovi za pravdu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se o víkendu vrátil s cesty do Číny a v obsáhlém nedělním rozhovoru pro ekonomický deník Les Echos apeluje v tradicích francouzské poválečné politiky, že Evropa se nesmí stát nikoho vazalem a v souvislostmi s globálními turbulencemi musí nyní bojovat za svou "strategickou autonomii," jinak skončí v propadlišti dějin. Jak poznamenává deník New York Times, právě cesta Macrona do Pekingu podkopává snahu Washingtonu zkrotit Čínu.
Čínský prezident Si Ťin-pching během jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Pekingu řekl, že je připraven zavolat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, až přijde čas. Uvedl to francouzský deník Le Parisien s odkazem na francouzského diplomata, který se setkání zúčastnil. Poté, co čínský prezident Si v minulých dnech oznámil svůj mírový plán, Zelenskyj s opatrností vyslovil s některými tezemi souhlas. Chtěl ale s čínským prezidentem hovořit, což se podle dosavadních zpráv nedařilo.
Neúspěšná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová by tentokrát vyhrála, kdyby se o post znovu ucházela, vyplývá z nejnovějších volebních průzkumů. Podle agentury Elabe by získala 55 procent, pokud by se znovu utkala s Emmanuelem Macronem. V prvním kole voleb by nad Macronem vyhrála v poměru 31 procent oproti 23 procentům. Sběr dat proběhl na začátku dubna, tedy hned po schválení nepopulární důchodové reformy.
Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání cesty k míru na Ukrajině, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Informovala o tom agentura AFP. Válka na Ukrajině, která již více než rok čelí ruské invazi, bude podle předpokladů jedním z hlavních bodů čtvrtečního jednání Macrona s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Třístranné schůzky se zúčastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyzval vládu, aby ve spolupráci s parlamentem do konce léta připravila návrh zákona o eutanazii. Bezprostředně tak reagoval na názor občanského konventu, který mu představil závěry své debaty. Většina ze 184 náhodně vylosovaných občanů se po třech měsících rozhovorů shodla, že by ve Francii měla za jistých okolností existovat možnost asistované sebevraždy a eutanazie. Konvent po Macronovi žádá také zlepšení paliativní péče.
Ve Francii se dnes koná již desáté kolo stávek proti nepopulární penzijní reformě, která mimo jiné zvyšuje věk odchodu do důchodu. Od chvíle, kdy vláda schválila zákon bez hlasování v parlamentu, demonstrace provázejí rostoucí násilnosti, při nichž utrpělo zranění mnoho příslušníků bezpečnostních složek, ale i protestujících. Podle ministerstva vnitra dnes v ulicích bude 13.000 policistů, z toho 5500 v Paříži. Ráno byla přerušena železniční doprava, protestující také zablokovali silnice v okolí Rennes a Nantes, uvedla agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu. „V ničem se nepodvolíme násilí, násilí odsuzuji co nejrazantněji,“ řekl Macron, který čelí tlaku, aby našel východisko z krize, kterou doprovází jedny z nejhorších pouličních násilností ve Francii za posledních několik let.
