Čínský prezident Si Ťin-pching podle médií odmítl pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina přijet na návštěvu do Moskvy. K pozvání mělo dojít během telefonického rozhovoru 15. června. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu dementoval s tím, že Si Rusko navštíví, až se uvolní covidová opatření.
Čelní představitelé amerického FBI a britské bezpečnostní agentury MI5 na bezprecedentní společné tiskové konferenci v Londýně varovali před Čínou a její špionážní činností. V poslední době prý přibývají čínské pokusy získat pokročilé technologie britských a amerických společností. Spojené království prý nedávno odrazilo kyberútok na nejmenované „kriticky důležité“ společnosti zabývající se letectvím a kosmonautikou.
Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.
Zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že všechny hypotézy ohledně původu covidové pandemie zůstávají na stole, její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus osobně věří, že koronavirus unikl z čínské laboratoře ve Wu-chanu po „katastrofické nehodě“ v roce 2019. S odkazem na nejmenovaný vysoký zdroj z kruhů britské vlády to napsal deník Daily Mail. WHO původně přijala tvrzení Pekingu, že únik z laboratoří je „konspirační teorie“.
Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž dnes hovořil po telefonu. Čínský lídr dal zároveň najevo ochotu Pekingu s vyřešením situace pomoci. Podle agentury Reuters to uvedla čínská státní televize CCTV. Ruská strana zatím rozhovor nekomentovala. Čína odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala k diplomatickému urovnání konfliktu.
Čínský ministr zahraničí Wang I zahájil cestu po tichomořských státech, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlou bezpečnostní a hospodářskou dohodu, která by dramaticky rozšířila vliv Číny v regionu. Mluvčí americké diplomacie Ned Price ve středu vyjádřil obavy nad čínskými plány v Pacifiku a varoval, že by Čína mohla pacifické ostrovy využít ve svůj prospěch a destabilizovat region. Austrálie na čínskou iniciativu reagovala vysláním své ministryně zahraničí Penny Wongové na Fidži, informovala agentura Reuters.
K vzdušnému prostoru Japonska se v úterý přiblížila ruská a čínská válečná letadla. V zemi jednal v tu dobu právě jednal americký prezident Joe Biden se spojenci Podle informací zahraničních médií Moskva a Peking uspořádaly první společné vojenské manévry od ruského útoku na Ukrajinu. Japonský ministr obrany Nobuo Kiši označil přelet bombardérů za pravděpodobnou provokaci ze strany Moskvy a Pekingu.
Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.
Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle zahraničních zpravodajských agentur dodal, že Čína si zahrává s ohněm. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Biden jej učinil při společné tiskové konferenci po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou.
Čínské úřady v sobotu kvůli šíření koronaviru nařídily zavřít všechny supermarkety a obchody v šanghajské obchodní čtvrti Ťin-kan. Obyvatelé musejí zůstat doma nejméně do úterý, informovala agentura Reuters. Od neděle do úterý se bude v této části Šanghaje provádět testování na covid-19. Všechna povolení vycházet z domovů vydaná do této doby proto byla pozastavena. Úřady nové nařízení nijak nezdůvodnily. Čína se drží strategie nulové tolerance vůči koronaviru ve snaze zabránit jeho šíření.
Pax Americana není termín, který by dnes někde zazníval na náměstích. Pro angažovanou veřejnost ve velké části světa nepochybně patří mezi „špinavá“ slova, nenáviděná úplně stejně už po desítky let, kdy v určitých částech světa něco jako Pax Americana existovalo. Jenže teď se poprvé dostává ke slovu něco, co lze považovat za antitezi těch ošklivých slov: multipolární svět. Jak se vám líbí? Veřejná diplomacie někdejšího hegemona je zcela v zajetí progresivních aktivistů. Biden je musel nějak uspokojit.
Záznamy z černé skříňky naznačují, že březnový pád Boeingu 737-800 letecké společnosti China Eastern Airlines, při kterém zahynulo 132 lidí, byl úmyslný. Píše to list The Wall Street Journal s odkazem na předběžnou analýzu amerických expertů, kteří se účastní vyšetřování pádu. Podle zdroje agentury Reuters vyšetřovatelé nenalezli známky o technické poruše letadla, a proto se zaměřili na chování pilotů. Čínský úřad pro civilní letectví informace nekomentoval.
Mezi Austrálií a Šalamounovými ostrovy se otevřel závažný diplomatický konflikt poté, co druhá zmíněná země podepsala bezpečnostní dohodu s Čínou. Australská vláda se snaží udržet klid, zatímco ostrovní premiér Manasseh Sogavare tvrdí, že jeho suverénnímu státu hrozí přímé riziko invaze. Západ se opakovaně vyjadřoval v tom smyslu, že by se právě Šalamounovy ostrovy mohly stát vstupní branou čínské vojenské přítomnosti v Pacifiku.
Posílání vzkazů mimozemšťanům bylo vždy v médiích tématem pohříchu vědeckým, ne na první stránky ani pro politiku. Můžeme se dohadovat, zda by vzkazy, jež byly odvysílány či odeslány na sondách Voyager a Pioneer do vesmíru v 70. letech, byly dnes hodnoceny jako příliš bílé a patriarchální, fakt ovšem je, že se na ně vzpomíná málokdy. Když ale na počátku března přišla mezinárodní skupina vědců s projektem nového vysílání do vesmíru, vzbudilo to reakci, jež dosáhla i na sociální sítě. A rezonoval v ní i názor, že by se něco takového z principu dělat nemělo.
Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.
Cenzoři z čínských sociálních sítí odstranili široce sdílené video, které dokumentovalo drastické dopady přísné protikoronavirové uzávěry na obyvatele Šanghaje, informuje agentura AFP. Smazání videa vyvolalo mezi uživateli pobouření. Kromě toho se na sociálních sítí šíří videa, kde jsou vidět pouliční rvačky mezi obyvateli a představiteli pořádku nebo bizarní záběry dětí, kteří chodí do školy v ochranných kombinézách. Jiná videa zase ukazují Šanghaj jako město duchů a prázdných ulic.
Přísná opatření proti šíření koronaviru zhoršují už tak narušenou plynulost námořní dopravy ve světě. Každá pátá obchodní loď teď čeká před ucpaným přístavem, nejhorší situace panuje na jihovýchodě Číny, zejména v Šanghaji, kde je největší nákladní přístav na světě. Napsal to server časopisu Fortune. Problémy s dovozem zboží lodní dopravou z Číny zaznamenává i Česko. Napjatá situace panuje už několik měsíců.
V Evropě pandemie skončila. To v Číně je situace naprosto jiná a tamní boj proti covidu se vymkl racionalitě. Na Západě se po dlouhé diskusi ustálil konsenzus, že lockdowny jsou prostředkem k získání času. Měly chránit společnost do doby, než budou vyvinuty vakcíny, nové léky a nemoc zeslábne. To se stalo a Západ se rozhodl „naučit žít s covidem“. V Číně je to vyloučeno. Západní léčebné postupy z ideologických důvodů odmítá, nepromořená populace je extrémně náchylná na rychlé šíření a politicky by to znamenalo nepřípustnou kapitulaci. Čínské vedení se chytilo do vlastní pasti.
Přes projevující se dopady sankcí, izolace a samotného rozpoutání války na Ukrajině se nezdá, že by vláda Vladimira Putina přílišně ztrácela podporu mezi vlastními obyvateli. Jak upozorňovali někteří experti, Rusové mohou i pod tíhou propagandy hledat viníka zejména na Západě. A že to zřejmě Putinovi vychází, naznačuje i průzkum nezávislého centra Levada. Vztah Rusů k západním zemím se podle posledních dat prudce zhoršil.
Čína, země, odkud se virus SARS-CoV-2 rozšířil do zbytku světa, mu svého času vyhlásila válku tak důslednou, že se jí podařilo nákazy úplně zbavit. Znamenalo to zavést opatření ještě drsnější, než si s totalitní říší středu běžně spojujeme – jeden čas se například všichni cizinci přilétající do Číny museli podrobit análním testům. Ale nějakou dobu to fungovalo. Mezitím se v jiných koutech světa pilně činila evoluční biologie, slepý proces, jehož důsledkem je selekce čím dál životaschopnějších variant viru.
Hlad po plynu proměnil Evropu v eldorádo pro každého, kdo má zásoby na prodej. A ani Čína, která sama dováží obrovské množství LNG, si nenechala ujít příležitost a dokázala teď přeexportovat na starý kontinent několik tankerů amerického plynu s astromickými zisky s dodáním v následujících měsících. Unipec, dceřinná společnost čínského státního Sinopecu, prodala podle zdrojů od obchodníků nejméně tři náklady tankerů na LNG k dodání do června do přístavů v Evropě.
V čínské finanční metropoli Šanghaji, která je více než dva týdny pod přísnou uzávěrou, se s policií střetli obyvatelé bytového komplexu, kam úřady chtějí umístit nakažené koronavirem. Informovala o tom v pátek agentura AFP na základě záběrů, které se objevily na čínských sociálních sítích. Majitel bytů později uvedl, že se situace uklidnila. Demonstrace nájemníků nicméně ukazuje rostoucí nespokojenost lidí s přísnou uzávěrou
To, co se kvůli covidu děje v Číně, nemá ve světě obdoby. Šanghaj je již třetím týdnem v tvrdém lockdownu. Lidé jsou povinně zavření v bytech, nesmí ani do obchodů. Za případné porušení zákazů hrozí přísné tresty. Oproti nedávné minulosti však dochází i běžným Číňanům trpělivost a začínají se proti opatřením bouřit. Čínský lockdown má také devastující vliv na hodnoty čínských akcií nebo ceny pohonných hmot.
Čínská Šanghaj trpí politikou nulového covidu a celé město je pod přísnou uzávěrou. Čínské úřady však tvrdě zasahují i v jiných městech. Významná omezení začala platit třeba i pro 18milionový Kanton, kde se objevilo pár desítek případů pozitivních minulý týden. Šanghaj sice nyní oznámila, že by měla v některých oblastech lockdown začít uvolňovat. Dosud však západní svět šokovala svými dosti brutálními opatřeními, kdy byly nakaženým odebírány malé děti, domácí zvířata a celé město je ochromeno i nedostatkem potravin.
Čínská Šanghaj je od 5. dubna v přísné uzávěře kvůli přibývajícím případům nákazy covidem-19. I tak ale město v pátek ohlásilo rekordních 21.000 nových případů nemoci. Třetí den tak bude pokračovat hromadné testování obyvatel 26milionového města, lidé mají zakázáno opouštět domovy, nefungují ani obchody a veřejná doprava. Správa města obyvatele mimo jiné přes drony vyzývá, aby „potlačili touhu své duše po svobodě“. Šanghaj začala s uzávěrou už minulý týden.
Čínská nulová tolerance covidu-19 se projevuje skrze drastická opatření. Daily Mail upozornil na příběh dvouleté holčičky, která byla odebrána do osamocené karantény poté, co oba její rodiče testovali pozitivně na koronavirus. Dokumentace z klinik koluje po sociálních sítích, ukazuje velké množství dětí různého věku na izolovaných odděleních.
Dohoda o íránském jaderném programu mezi Teheránem a světovými mocnostmi je na spadnutí, uvedl na mezinárodní konferenci v Kataru Kámal Charrazí, vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Hlavní americký vyjednavač Robert Malley tak optimistický nebyl, píše Reuters. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dodal, že USA nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. „Ano, je na spadnutí. Záleží na politickém názoru Spojených států,“ uvedl Charrazí.
Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
S tím, jak na útočící Rusko dopadají další a další sankce, se čím dál častěji setkáváme s myšlenkou, že Rusko nyní padne do náruče Číny a ta pomůže zabránit jeho úplné porážce. Hodně se spekuluje o tom, že Číňané dokonce pošlou Rusům zbraně a vybavení coby náhradu za to, které Rusové ztratili na Ukrajině. Tyto úvahy vycházejí z myšlenky, že dvě autoritářské mocnosti znepřátelené se Západem k sobě musejí nutně najít cestu a vytvořit společný blok. Mám ale za to, že skutečnost bude jiná.
Záchranáři zatím nenašli žádné přeživší v troskách letadla společnosti China Eastern Airlines, které v pondělí havarovalo se 132 lidmi na palubě v horách na jihu Číny. S odvoláním na čínská státní média to v úterý uvedla agentura AP. Na videu, které zachytilo pád letadla, je vidět, že stroj se zřítil kolmo přední částí, což je podle odborníků velmi neobvyklé. Při běžné nehodě se piloti totiž snaží letadlo co nejdéle udržet v rovině.
