Tag: energetika

Články k tagu

Čtyři fenomény roku 2023

Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.

Zvýšení daní je nutnost, míní Jurečka. Deficit není podle rozpočtové rady realistický

Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.

Odstřiženi od Ruska na předválečné ceně

To, že bude Evropská unie téměř kompletně odstřižena od dodávek ruského plynu, jeho cena bude na předválečné úrovni a zásobníky budou začátkem ledna naplněné z téměř devadesáti procent, by si ještě před pár měsíci netroufli odhadovat ani největší optimisté. Je to ale fakt, s nímž Evropa vstoupila do nového roku 2023. Druhého ledna se plyn v referenčním bodě TTF v Nizozemsku prodával za 74,93 eura za megawatthodinu. To je hodnota, kde byl naposledy před Putinovým napadením Ukrajiny v únoru.

Plynová krize se podle odborníků může letos v zimě opakovat

Přestože energetické sítě v Evropě se nyní soustředí na zajištění dostatku plynu a elektřiny pro domácnosti v nadcházejících měsících, odborníci si už teď začínají všímat letošních Vánoc a obávají se, že všechny dosavadní problémy by se mohly příští zimu opakovat – a možná i zhoršit. Podle odborníků bude situace v Evropě příští zimu do značné míry záviset na tom, jak chladný bude leden, únor a březen.

Elektrická síť na Green Deal nestačí, Němcům tak budou omezovat tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů

Zatímco Green Deal pokračuje v Evropě plným proudem, lidé jsou tlačeni do nákupů drahých elektromobilů a pořizování tepelných čerpadel, německá energetika na to není přizpůsobena a nemá dostatečné kapacity. Hozí časté přetížení elektrických sítí. To se bude řešit tak, že provozovatelé sítí budou bránit majitelům elektromobilů nebo tepelných čerpadel v jejich provozu, reps. budou omezovat nabíjení elektroaut a provoz tepelných čerpadel. Tyto pravomoce by měla získat Spolková síťová agentura.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Energie prudce zlevňují. Domácnosti to v zálohách nepocítí, vzrostou jim násobně

Po mrazivých dnech, kdy ceny energií opět nebezpečně rychle stoupaly, nastala nyní na trzích příznivější situace. Plyn i elektřina o Vánocích citelně zlevnily, cena plynu se dostala dokonce hluboko pod 100 eur a je tak nejníže od vypuknutí ruské invaze v únoru. Co to pro budoucí vývoj znamená a jak se to dotkne domácností, které budou mít od nového roku energie zastropované, ovšem na velmi vysokých hodnotách.

Blackouty i rabování

Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

Jak vládli, tak i dovládli

Praha se s předsednictvím Evropské unie loučí způsobem, který i největšího sympatizanta Fialovy vlády nenechá na pochybách o tom, jak s tím předsednictvím po celou dobu nakládala. Předsednictví bylo pasivní a nevýbojné, naše vláda připomínala střelu s plochou dráhou letu: mezi startem (1. července) a cílem (31. prosince) nízko nad zemí víceméně kopíruje terén, jen při dopadu místo exploze nastala imploze. Summit ve dnech 16.–18. prosince, pravda, dotlačil Němce k přijetí mechanismu umožňujícího zastropovat podle okolností ceny plynu.

Se zavíráním reaktorů po Fukušimě je konec. Japonský regulátor ohlásil návrat k jádru

Japonský regulátor vypracoval nová bezpečnostní pravidla a oznámil rozvoj jaderné energetiky v zemi. V rámci nové strategie chce Japonsko prodloužit životnost některých reaktorů, znovu zapojit všechny původně odpojené a investovat do výzkumu nových jaderných reaktorů. Země tak definitivně zavrhuje plán odpojení od jaderné energie, který přijala po jaderné havárii v elektrárně Fukušima v roce 2011.

Strany bývalé slovenské vládní koalice podpoří rozpočet. Matovič nabídl, že pak odstoupí

Strany bývalé slovenské vládní koalice se dohodly, že podpoří schválení rozpočtu na příští rok. Na společné tiskové konferenci to podle slovenských médií oznámili premiér Eduard Heger a předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Parlament má rozpočet schvalovat ve čtvrtek, pokud tak poslanci učiní, Slovensko se vyhne rozpočtovému provizoriu. To by mohlo bránit v pomoci lidem zasaženým prudce rostoucími cenami energií.

A bude i Jurečkova drahota

Praha se s předsednictvím EU loučí pro ni charakteristickým způsobem. Déle než pět měsíců bylo naše předsednictví pasivní a místo pokusu hájit zájmy vysoce průmyslové země jako kdyby jen naplňovalo vůli vznikající úplně jinde. Teď ze soboty na neděli se pod českým předsednictvím podařilo dosáhnout cenových stropů na plyn (a tedy dalšího zadlužování; fakt ovšem je, že ani tohle skeptici pro odpor Německa nečekali), vedle toho ovšem i dalšího rozšíření „trhu“ s povolenkami, kterými se uměle zdražuje všechno fosilní.

Kabinet se chystá na příští zimu, zajišťuje zdroje plynu. Pochvaluje si deklaraci s Alžírskem

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží zvyšovat možnosti dovozu ze zdrojů plynu mimo Rusko a hledá nové potenciální dodavatele. Před příští zimou si hodně slibuje od jednání s Alžírskem. MPO to uvedlo pro deník Echo24 s tím, že Česko musí klást větší důraz na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnosti. Klíčový bude pro zajištění tepla na příští topnou sezónu také zkapalněný zemní plyn (LNG). Podle odborníků bude naplnění zásobníků na příští zimu bez ruského plynu velkou výzvou.

Německý parlament schválil regulaci cen plynu, tepla a elektřiny

Německý parlament schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024. Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent. Úlev se dočkají také ti, kteří topí peletkami, topným olejem či zkapalněným plynem, na konkrétní podobě se ale ještě musejí dohodnout spolková vláda s regiony.

Podmínky jsou nejasné, kritizují velké firmy zastropování cen energií

Rozhodnutí vlády stanovit maximální ceny energií i pro velké firmy není skutečným zastropováním, domnívá se jednatel plzeňské společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. Vadí mu, že kabinet přesně nedefinoval podmínky, za kterých bude možné podporu získat. Ředitel porcelánky Thun 1794 z Nové Roli na Karlovarsku krok vlády uvítal, protože dává alespoň nějakou jistotu do příštího roku. I on ale kritizuje nejasné podmínky. Pozitivně hodnotí krok vlády budějovický výrobce umělých střívek Viscofan CZ.

Mráz snížil zásoby plynu. Česku pomáhají jeho úspory z minulých měsíců, řekl Síkela

Kvůli ochlazení počasí v posledních dnech se nyní čerpá ze zásobníků zhruba stejně zemního plynu jako v minulých letech, zásoby tak klesly. Daří se ale držet dříve nastřádanou úsporu ve spotřebě, v zásobnících tak jsou víc než tři miliardy metrů krychlových plynu. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zásobníky v ČR jsou ke středě podle statistik naplněné zhruba na 89 procent.

Kde vzít plyn? Tuto zimu Evropa přečká, ale za rok hrozí problémy

Evropa nebude čelit energetické krizi jen letos, ale několik dalších let. S tímto stanoviskem souhlasí zřejmě většina evropských i českých expertů. Ti se nicméně shodují, že to, že se evropským zemím úspěšně podařilo naplnit plynové zásobníky pro letošní zimu, ještě neznamená, že se stejná věc podaří i příští rok. Naopak varují před tím, že by evropské plynové zásobníky mohly být před příští topnou sezónou naplněny jen asi ze 65 procent. Pražská plynárenská pro Echo24 uvedla, že bude záležet na řadě faktorů, problém by ale mohl být pro střední Evropu.

Na zastropované ceny mají dosáhnout i velké firmy, navrhuje ministerstvo

Na zastropované ceny energií v příštím roce zřejmě dosáhnou i velké firmy. Vyplývá to z návrhu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který je nyní v připomínkovém řízení. Podle něj by pro velké podniky měly platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun.

Evropa musí v roce 2023 dovézt mnoho LNG. Zůstane drahý, jinak by o něj přišla

Evropa bude muset v příštím roce dovézt obrovské objemy zkapalněného zemního plynu (LNG), aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Uvedla to globální společnost Trafigura, která je jedním z největších obchodníků s komoditami. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.

Vývoz ropy z Ruska klesl o polovinu za 48 hodin. U Bosporu se hromadí tankery

Poté, co v pondělí Evropská unie a země G7 zavedly maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, se ruský vývoz za posledních 48 hodin snížil na polovinu. S odkazem na monitor TankerTracker.com to píše server Al Jazeera. U Turecka stojí ve frontě nejméně 20 ropných tankerů, země začala vyžadovat doklad o pojištění od těch, které jsou naložené ruskou ropou. Turecko ale odmítá, že by zdržení bylo způsobené zavedenou kontrolou.

Česko se odstřihlo od ruských energií, benzin a nafta po embargu ale zdraží, říkají experti

Kroky české vlády z posledních týdnů a měsíců do budoucna zajistily úplné odstřižení od ruských energií. Během několika let nebude díky nedávnému schválení rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL) do tuzemska podle oslovených odborníků téct ruská ropa, v případě zemního plynu pak už teď proudí primárně ten norský.

ČEZ rozesílá nové zálohy. Změny se týkají třetiny zákazníků

Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování.

Německo a ruský plyn

Devadesát procent plynu už dnes do Evropy proudí z jiných zdrojů než z Ruska. Faktické odstřižení od ruských dodávek strategické suroviny po invazi na Ukrajinu přišlo dřív, než čekali i velcí optimisté. Kolem evropského pobřeží rostou terminály na zkapalněný plyn (LNG) a krouží tolik plných tankerů, že nemají kde kotvit. Zásobníky plynu jsou plné.