Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.
V Norsku se našlo přes 22 minut dosud neznámých záběrů z recitálu československého písničkáře a básníka, jednoho z tuzemských nejvýznamnějších protikomunistických umělců, Karla Kryla. Záznam vznikl pravděpodobně v červnu 1969, kdy bylo Krylovi 25 let, a nese název ... přehlídka skončila, vězení je místo, kde žijeme.
Nejenže se musejí vypořádat se smrtí svých dcer, nyní jsou rodiny Marene Uelandové a Louisy Vesterager Jespersenové nuceny čelit krutým vzkazům, které jim na sociálních sítích nechávají podporovatelé islamistů, již mladé turistky patrně zavraždili. Na účty rodičů 24leté Dánky a 28leté Norky dorážejí snímky přímo z incidentu i záběry, jejichž pravost ve čtvrtek potvrdily dánské zpravodajské služby, informoval britský Daily Mail. Těla mladých žen byla nalezena v pondělí deset kilometrů od obce Imlíl v Maroku jižně od Marakeše.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
Před třemi roky měla premiéru první sezona norského seriálu Okupace (Okkupert), dílo přitáhlo mezinárodní pozornost především svou v tehdy aktuální politické situaci explozivní zápletkou. Byla to spekulativní fikce, zachycovala dění v Norsku potom, co část země je okupována ruskou armádou. Moskva se tehdy proti seriálu diplomaticky ohradila, možná trochu zbytečně. Po odvysílání druhé řady, již během podzimu uvedla ČT, už žádné diplomatické protesty nezazněly, nebyl k tomu totiž nejmenší důvod, skoro naopak – ze zmateného děje seriálu vycházejí Rusové skoro nejlíp. Nevím, jestli to byl autorský záměr, ten seriál od začátku a v druhé sérii zvlášť působí dojmem, že jeho autoři žádný jasnější záměr ani neměli, prostě se těch osm dílů snažili nějak, jakkoli, dotlačit k finále.
V Norsku ve čtvrtek začíná největší cvičení NATO od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí při něm bude v také ve Švédsku, Finsku a na Islandu do 7. listopadu trénovat, jak "obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi". Celkem se do cvičení zapojí na 65 lodí, 250 letadel a 10.000 vozidel.
Poprvé po třiceti letech přetnula polární kruh americká jaderná letadlová loď a zamířila do Arktidy. Informuje o tom dnes ruský tisk, který přítomnost západních vojenských plavidel v polárních oblastech poblíž Ruska pečlivě zaznamenává. Letadlová loď Harry Truman se má u norských břehů účastnit manévrů Trident Juncture 2018, největších v regionu od konce studené války. Vojenského cvičení za účasti 40.000 vojáků, které začne příští týden, se účastní třicítka zemí. Českou armádu zastoupí především 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic, který bude v příštím roce členem uskupení Síly rychlé reakce NATO.
Británie chce v rámci nové "arktické obranné strategie" příští rok vyslat 800 vojáků do Norska a na severu vybudovat základnu. O plánu informoval nedělník The Sunday Telegraph. Britský ministr obrany Gavin Williamson jej zdůvodnil zvýšenou aktivitou ruských ponorek v oblasti a znovuotevíráním základen z časů Sovětského svazu. The Sunday Telegraph označil záměr britské vlády za "varovný výstřel" směrem k Rusku a částečně za reakci na obavu, že Moskva se za ústupu ledů kolem severního pólu pokusí posílit svou přítomnost.
Je asi málo čtenářů, k nimž by alespoň v hrubých obrysech nedolehl smutný případ Evy Michalákové a jejích v Norsku odebraných synů. David a Denis jí byli odebráni v květnu 2011, a když se o tři roky později věc dostala na veřejnost, byly základní reakce na české scéně dvě:
Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.
Vztahy mezi Norskem a Švédskem jsou většinou příkladem dobrého soužití. Obě země spolu naposledy válčily v roce 1814, a jejich současné vztahy jsou prakticky bezkonfliktní. Dokud do nich nevstoupí sobi. Pro obyvatele Střední Evropy neobvyklý spor ve kterém se míchá rozdílný přístup ke zvířatům, tradice a obživa místních Sámů, se přesunul mezi diplomaty a zatím nedospěl k přijatelnému řešení. O sobí roztržce informoval zpravodajský server Quartz.
Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do EU a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a uskutečnilo za to více než 1000 projektů. Novinářům to ve čtvrtek řekli na tiskové konferenci uskutečněné v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Po historickém setkání Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru navrhli dva norští poslanci amerického prezidenta na Nobelovu cenu za mír za rok 2019. Informovala o tom agentura DPA. Trumpa už v květnu na prestižní ocenění navrhla i skupina amerických republikánů.
Norsko chce více než zdvojnásobit počet amerických vojáků na svém území. Rozmístěni mají být mnohem déle a i v oblasti poblíž Ruska. S odvoláním na vládu v Oslu o tom v úterý informovala agentura Reuters. Záměr by mohl dál zvýšit napětí v norsko-ruských vztazích.
Investiční skupina PPF se dohodla s norskou společností Telenor na koupi jejích telekomunikačních aktiv ve střední a východní Evropě. Za mobilní operátory v Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a Srbsku zaplatí 2,8 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 71 miliard korun. Dokončení transakce podléhá schválení příslušnými regulatorními orgány a odhaduje se na červen 2018. PPF to ve středu oznámila v tiskové zprávě.
Norsko pro letošek zvýšilo kvótu pro svůj lov velryb. Pro potřeby průmyslu bude moci být chyceno až 1278 plejtváků malých, což je o téměř 28 procent více než loni. S odvoláním na ministerstvo rybolovu o tom v úterý informovala agentura DPA. Oslo za lov velryb odsuzují ochránci zvířat i europoslanci.
Méně než pět procent lidí na planetě žije v úplné demokracii, trend ,,demokratické recese‘‘ popsaný před deseti lety politologem Larry Diamondem nadále pokračuje - třetina lidské populace dnes žije v područí autoritářských režimů. Tyto výsledky naznačuje i letošní Demokratický index, který už od roku 2006 vydává časopis The Economist.
Americký prezident Donald Trump během setkání s norskou premiérkou Ernou Solbergovou ohlásil, že dodávky letounů F-35 a F-52 pro severské království jdou podle plánu. Toto prohlášení vyvolalo v médiích údiv, neboť USA žádné letouny F-52 nevyrábí, ty existují jen v počítačové hře Call of Duty, poznamenal portál The Verge. Bílý dům se podle BBC k záležitosti nijak nevyjádřil.
Norsko radikálně mění svoji protidrogovou politiku. Norský parlament minulý týden hlasoval pro dekriminalizaci všech drog. Norové si od kroku slibují méně předávkovaných a uvolnění policistů na jiné úkoly, informuje server The Independent.
Česká televize v úterý večer odvysílala dokument z cyklu Český žurnál na téma, kterým před časem žil nejen český internet.
Norský úřad „Péče o dítě“, jak zní překlad slova Barnevernet, vstoupil u nás do povědomí v souvislosti s případem odebraných dětí paní Michalákové.
Norsko, Dánsko, Island. Podle údajů z let 2014 – 2016 vypracovaných agenturou OSN pro řešení v oblasti udržitelného rozvoje (SDSN) se jedná o nejšťastnější země na světě. V porovnání se 155 zeměmi, které byly v žebříčku hodnoceny, je Česká republika velice šťastnou, umístila se totiž na 23. místě.
Stavební společnost Metrostav postaví v Norsku most přes jeden z fjordů. Zakázka má hodnotu 2,2 miliardy korun, na českou společnost připadá 1,5 miliardy. Zbytek získá norský partner Bertelsen and Garspestad (BG). Stavět se začne na jaře, informuje server E15.
Dosavadní norská premiérka Erna Solbergová se prohlásila vítězkou pondělních parlamentních voleb v Norsku. Po sečtení 95 procent hlasů získává její středopravý blok 89 křesel ve 169členném parlamentu. Vůdce opoziční Dělnické strany Jonas Gahr Störe porážku uznal, uvedla v úterý norská média.
Česká republika získá z takzvaných norských fondů v sedmiletém období končícím v roce 2021 celkem 184,5 milionu eur (zhruba pět miliard Kč). Memorandum o porozumění pro finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska pro období 2014 až 2021 v pondělí podepsala ředitelka kanceláře ministra financí Milena Hrdinková a zástupci Norska a Lichtenštejnska.
Ministerstvo zahraničí podalo Norsku další nótu kvůli případu bratrů Michalákových. Česká diplomacie v ní norskou stranu upozorňuje na to, že i po udělení norského občanství zůstává starší chlapec dál také českým občanem. Ministerstvo o tom informovalo na svém Twitteru. Hoch má nyní dvě občanství, platí pro něj tedy i mezinárodní a česká pravidla, a to třeba o konzulární ochraně.
Starší syn Evy Michalákové získal norské státní občanství. Rozhodly o tom norské úřady, které poté ve stručnosti informovaly českou stranu, matce to ani nesdělily. Úředníci ministerstva zahraničí už proto chystají v případu dětí Michalákových další nótu. Podle mluvčí ministerstva Ireny Valentové norské úřady „musí respektovat, že chlapec je i českým občanem.“ S informací přišel server iROZHLAS.cz
Norská vláda oznámila, že chce prosadit zákon, který by zakazoval nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách. Pokud návrh zákona schválí parlament, stane se Norsko další evropskou zemí, jež omezí nošení ženských muslimských oděvů, jako je burka či nikáb, napsala agentura Reuters.
Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který dostal trest 21 let vězení za to, že v červenci 2011 zabil při atentátech v norské metropoli Oslo a na nedalekém ostrově 77 lidí, si legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen. Zprávu v pátek s odvoláním na Breivikova advokáta Öysteina Storrvika přinesla agentura Reuters. „Nějaké důvody mi uvedl, ale nechci to, o čem jsme mluvili, rozebírat,“ řekl Storrvik.
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl a patřil ke kruhům „extrémního islamismu“ v zemi. Sdělila to dnes norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
