Polsko udělilo azyl Norce

Zdechovský: Ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. Kauzu Michalákové má za otevřenou

Polsko udělilo azyl Norce
Zdechovský: Ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. Kauzu Michalákové má za otevřenou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Polsko udělilo azyl Norce, které Barnevernet odebral dítě. Další takové případy mohou následovat, protože i v dalších zemích EU leží podobné žádosti o ochranu. Rozhodnutí Polska je první takový signál, že ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. V rozhovoru pro Echo24 to říká europoslanec a člen výbor pro občanské svobody Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten sleduje i případ odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Kvůli kauze Čechů se sejde s norským velvyslancem a o tématu Barnevernet chystá knihu.

Už se někdy stalo, aby země EU udělila azyl norskému občanu kvůli odebírání dětí?

Ne, je to první případ. A taky je to důvod, proč se tím chtějí zabývat i diplomaté z dalších zemí, Německa, Velké Británie, pobaltských zemí či Rumunska, v nichž leží podobné žádosti o azyl. Byly doposud zamítány s tím, že Norsko je bezpečná země.

Mění se tím postoj zemí Evropské unie, nebo celé EU, k Norsku?

Myslím, že do diplomatické mezinárodní komunity to vyslalo silný signál, že ne všechny členské státy EU věří závěrům, ke kterým docházel Barnevernet. A že postupy odebírání dětí občanům EU budou zeměmi EU důkladně prozkoumávány.

Polsko si veškeré dokumenty případu Silje Garmové prověřilo a dospělo k závěru, že v této kauze norské úřady a konkrétně Barnevernet lhaly. Matka nebyla závislá na lécích ani opiátech, ani se nestarala špatně o dceru. Je tu silný předpoklad, že i další občané Norska, kteří budou chtít požádat kvůli hrozbě odebrání dětí o azyl v Polsku, budou mít velkou šanci na úspěch.

Když takových azylů pro Nory přibude, bude to mít dopad na vztahy EU a Norska. Souhlasíte?

Určitě. Tento týden jsem se krátce potkal s lidmi z Rady Evropy a diskutovali jsme přípravy rezoluce Rady k otázce odebírání dětí. Zvažují, že v nejbližší době připraví další rezoluci a budou po Norsku chtít vysvětlit případy, které jsou sporné. Takových zůstávají stovky, v řadě z nich se ukazuje, že Barnevernet falšoval dokumenty.

‚Pro děti Michalákových chci přístup k českým příbuzným‘

Co případ odebrání dětí Michalákovým? Považujete odebrání za definitivní?

Ne, opravdu. Nyní je třeba ptát se Tomáše Petříčka (ministra zahraničí za ČSSD, který Norsko navštívil v pátek 8. února – pozn. red.). On otázku českých dětí v Norsku vznesl. Já sám se mám sejít s norským velvyslancem. Chci se s ním bavit o postupu v celé kauze.

Budete norskému velvyslanci navrhovat, nebo po něm požadovat něco konkrétního?

Ano, budu požadovat přístup dětí Michalákových k učitelům českého jazyka a možnost kontaktu s českými příbuznými. O Barnevernetu také připravujeme knížku, o kterou má zájem americký distributor. Je to výsledek čtyřleté práce. Popisuje mnoho podobných kauz a vyjadřuje se k nim řada psychologů či politiků. Knihu připravuji já, britský spisovatel Benett Steven a norský politik Jan Simonsen. Kniha míří na americký trh, překlad pro český trh je v jednání.

Kdy bude kniha uvedena na americký trh?

Předpokládám před Vánoci.

O Češce, která i s třemi dětmi loni získala politický azyl na Novém Zélandu kvůli výhrůžkám smrtí od neonacistů, informoval deník Echo24 ZDE.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: Norka prchající před Barnevernetem získala v Polsku azyl

Norsko žádá odvolat polského konzula, který je kritický vůči Barnevernetu