Čeští a moravští vinaři nebudou po státu požadovat kompenzace za škody, které ve vinohradech způsobily dubnové mrazy a které podle prvních odhadů přesáhnou 2,1 miliardy korun. Místo toho požadují, aby vláda ustoupila od záměru zavést spotřební daň na tichá vína. Svaz vinařů o tom informoval v tiskové zprávě. Doplnil, že vinařský obor má dlouhý výrobní poločas a podle toho se vinaři chovají a plánují.
Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. Informoval o tom portál Refreshernews.sk. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být. Machala odpovídal na otázku novináře, zda by ve veřejnoprávní televizi měli dostávat prostor i takoví lidé, kteří tvrdí, že Země je placatá.
Do vlády Petry Fialy (ODS) přibude další pedagog a rektor Pavel Tuleja, kterého TOP 09 nominuje místo Heleny Langšádlové (TOP 09) na post ministra pro vědu, výzkum a inovaci. Tuleja se tak stane třetím členem vlády, který vedl univerzitu. Zároveň tak posílí počet pedagogů, kteří ve vládě sedí. Třiapadesátiletý ekonom Tuleja pracuje nyní jako prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity v Opavě. Rektorem byl od roku 2015 do loňského února.
Na kandidátovi na ministra pro vědu a výzkum je TOP 09 domluvena s prezidentem Petrem Pavlem. Do úřadu by měl Pavla Tuleju, kterého v úterý podpořilo vedení strany, jmenovat v pondělí 6. května. Na tiskové konferenci to řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Tuleja by se chtěl věnovat mladým ve vědě, excelenci, spolupráci Národního akreditačního úřadu s vládou a financování mladých vědců. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) předpokládá, že Tuleja bude posilou koaliční vlády.
Vláda dnes schválila návrh zákona s reformou penzí. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP. Důchodová novela počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí.
Z výhrůžek šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který tvrdil, že se vláda zamyslí, jak potrestá banky kvůli nízkým odvodům na dani z neočekávaných zisků, se stává realita. Vládní STAN by na ně rád uvalil speciální sektorovou daň, čemuž se nebrání piráti ani lidovci. ODS je proti. Jak ale Benda myslel svůj výrok o potrestání bank, nechce ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat.
V nejbližších týdnech by mělo padnout finální rozhodnutí o zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno, o němž se živě diskutuje už druhý rok po sobě. Připravuje ho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který má podporu většiny koaličních stran a proti nově nejsou ani lidovci. Ti přitom byli v zásadě poslední překážkou.
Helena Langšádlová zůstane po rezignaci na post ministryně pro vědu a výzkum poslankyní TOP 09. Strana ji vyšle do sněmovní komise pro hybridní hrozby, dál se bude věnovat boji s dezinformacemi, uvedla na tiskové konferenci předsedkyně strany a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. O budoucnosti Langšádlové ve středu jednalo předsednictvo strany. Langšádlová dávala více úsilí do obsahové části práce než prezentaci navenek, i to je ale práce ministra, uvedla dnes Pekarová Adamová.
S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta Petra Pavla. Na tomto stanovisku se podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka shodla stínová vláda. Novinářům to řekl po jejím dnešním zasedání. Kabinetu Petra Fialy (ODS) vyčetl, že tvrdil, že nebude zvyšovat daně nebo měnit valorizace penzí, a učinil opak.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumí veřejně prodat svou práci a je málo vidět, řekla dnes v rozhovoru Deníku N. Rozhodnutí stranického vedení respektuje, podrobnosti sdělí spolu s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a prvním místopředsedou strany Vlastimilem Válkem na odpoledním briefingu v Poslanecké sněmovně.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) končí. Její odchod z vlády oznámilo předsednictvo TOP 09.
Na třetí pokus se vládě podařilo schválit nový systém rozdělení zisků z emisních povolenek. Jen v letošním roce se podle této novely má rozdělit odhadem 40 miliard korun. Do konce desetiletí by se podle tohoto klíče mohlo postupovat až u 200 miliard korun. Zájem o tyto finance měla řada ministerstev například průmyslu a obchodu, životního prostředí, či financí. Nakonec budou příjmy z povolenek v roce 2025 příjmem státního rozpočtu a od roku 2026 by většina těchto financí mělo mířit do Státního fondu pro životní prostředí.
Česká politika je zablokovaná, což do značné míry souvisí s jednou osobou, která nedávno na svém sjezdu oznámila ambici stát se příštím premiérem. Tím člověkem je Andrej Babiš.
Zavedení statusu umělce do českého právního řádu a stanovení podmínek a procesu pro jeho získání předpokládá novela, kterou ve středu projedná vláda. Návrh připravilo ministerstvo kultury. Počítá v něm rovněž s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun a bude se týkat 1400 umělců. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy se výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.
Návrh na slučování obcí postrádá oporu v odborných zdrojích. V dopise zaslaném premiérovi Petru Fialovi (ODS) to uvedlo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které za návrh ostře kritizuje Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Slučování obcí nicméně podle úřadu vlády nebyl a ani v současnosti není na stole. NERV podle slov svého koordinátora Davida Havlíčka vycházel především z obrovského počtu obcí na počet obyvatel.
„Už dnes víme, že okolo roku 2030, až začnou do důchodu odcházet silné ročníky ze sedmdesátých let, bude již demografické složení naší společnosti takové, že pokud bychom do té doby opravdu s ničím nepřišli, problém s udržitelností našeho důchodového systému už nebude jen hrozbou, ale tvrdou realitou.“
Pokud by u moci byla po volbách v roce 2025 druhá vláda Petra Fialy (ODS), měla by mít ambici na konci volebního období mířit k vyrovnanému rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že nynější opoziční strany by rozpočtu v budoucnu akorát škodily. Chce také změnit systém projednávání rozpočtů. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvedli, že úspěch ambice záleží na politické odvaze. Budou totiž pravděpodobně potřeba dodatečné úspory až ve výši zhruba 90 miliard korun.
Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to dnes uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou.
Datové schránky, podání daňového přiznání, přístup do veřejných registrů či nejrůznější úřední výpisy už jsou dostupné i v mobilu. Stát spustil mobilní aplikaci Portál občana, kde mohou uživatelé pohodlně spravovat své datové schránky, doklady a vyřizovat si různá úřední oznámení. Mobilní verzi od Digitální a informační agentury (DIA), jenž nabízí více než 600 služeb státu, si můžete bezplatně stáhnout v obchodech App Store nebo Google Play.
Předseda ANO Andrej Babiš obsadil při dnešním sněmovním jednání řečniště zhruba na hodinu a mimo jiné se vrátil ke kritice migračního paktu EU. Později se migračním pravidlům opět věnoval také předseda poslanců SPD Radim Fiala. Jednání o podobě programu dnešního závěrečného dne řádné schůze nakonec trvalo více než tři hodiny. Babiš poukazoval na to, že čtvrteční mimořádné jednání o nových migračních pravidlech EU svolané z podnětu ANO trvalo jen 3,5 hodiny.
Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.
Svět prochází v současné době technologickou revolucí, kterou nám musí pomoci zvládnout věda. I proto je potřeba, aby do ní šlo co nejvíce prostředků a aby se teorie co nejvíce propojovala s praxí. V rozhovoru pro Echo24 to řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Dále mluvila o tlaku na vědeckou excelenci, sociální situaci doktorandů či o tom, zda má Česko šanci na Nobelovu cenu.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) označil během svého projevu ve sněmovně finální podobu migračního paktu za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky“. Masová migrace je podle něj rakovinou, která rozkládá evropskou společnost. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová dala nicméně v interpretaci paktu a výjimky pro Česko za pravdu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vystoupení k migračnímu paktu odpoledne přerušila.
Lítý boj na sociálních sítích se rozhořel mezi europoslancem a bývalým ministrem zahraničí Alexandrem Vondrou (ODS) a poslankyní Klárou Dostálovou (ANO). Poslankyně ostře kritizovala Green Deal, ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a vládu a předsednictví EU pod vedením Petra Fialy (ODS) za to, že schválily nejhorší nařízení pro evropskou ekonomiku a domácnosti. Vondra jí na to konto osočil, že je nekompetentní a říká nesmysly a nepravdy.
Víkendový kongres ODS i poslední průzkum agentury Kantar vyvolaly debatu o aktuálním stavu vládní pětikoalice, a především projektu Spolu. Občanští demokraté se totiž sice nemohou chlubit takovou podporou jako kdysi, ale stále jsou lídrem současné vlády, který navíc musí táhnout i další členy uskupení, kteří se pohybují pod 5procentní hranicí. To nahrává některým kritikům Spolu. Jedním z nich je například dosluhující europoslanec ODS a někdejší místopředseda Jan Zahradil.
Minulý týden Evropský parlament těsně odhlasoval tzv. migrační pakt. Málem bychom se o tom nedověděli, nebýt pokřiku opozice doma a ovšem blížících se eurovoleb, kdy o migračním paktu byli přinuceni v televizní debatě (CNN Prima News) diskutovat i lídři českých uskupení kandidujících do europarlamentu. Nad paktem není zjevně shoda v řadách vládní koalice, ačkoli vláda osobou ministra vnitra Víta Rakušana loni v létě pakt na rozhodující radě ministrů podpořila. Před dvěma měsíci, kdy se text lehce pozměněný z jednání s europarlamentem do Rady vrátil, už se jen zdržela hlasování.
Jednatřicátý kongres Občanské demokratické strany začal demonstrací jednoty předsedů a zástupců pěti stran vládní koalice. Nebyla to náhoda. Vládní pětikoalice tvoří samostatný politický svět. Je to jedna ze zvláštností české politické scény. Zklamaní vládní voliči vesměs nepřecházejí k opozici, avšak průzkumy naznačují, že odcházejí většinově do tábora nevoličů. Podobně, jen naruby, je to v táboře opozice. Tento systém dvou voličských světů bude fungovat tak dlouho, dokud bude v politice Andrej Babiš. Můžeme kritizovat, že to bere dynamiku politickému životu, ale je to asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s hnutím ANO. V České televizi to v úterý v podvečer řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Stanjura také řekl, že pro volební úspěch ODS bude klíčové opětovně získat hlasy voličů, kteří stranu v rámci koalice Spolu podpořili v roce 2021 a přidat i nějaké další.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na dnešek další zasedání svého válečného kabinetu. Ten je užším vládním orgánem, jejž ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na rozsáhlý víkendový dronový a raketový útok Íránu proti Izraeli. Členy válečného kabinetu jsou vedle Netanjahua ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z hlavních tváří izraelské opozice.
Vládní politici na Slovensku v době svých napjatých vztahů s některými médií přestali chodit do diskusní relace nejsledovanější televize Markíza, kterou už delší dobu bojkotují sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. V další soukromé televizi Joj zase skončilo vysílání politické debaty a ministerstvo kultury pracuje na úpravě návrhu nového zákona o veřejnoprávním Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), jehož původní verze by podle kritiků vedla k ovládnutí RTVS státem.
