KRITIKA VLÁDY

Protivládní příspěvky na sítích mohly být přestupkem, předat k řešení jsme to museli, říká policie

KRITIKA VLÁDY
Protivládní příspěvky na sítích mohly být přestupkem, předat k řešení jsme to museli, říká policie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Policie vysvětlila, proč předala k přestupkovému řízení případ ženy, která na sociální síti Facebook kritizovala vládu Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 řekla, že vyhodnocuje každé učiněné oznámení, avšak ne každé z nich postupuje k projednání přestupku. To se děje pouze, pokud ve věci lze spatřovat možné podezření ze spáchání některého přestupku.

O případu informoval deník Echo24 zde. Magistrát města Prostějov pozval na základě výzvy Policie ČR k podání vysvětlení ženu, která měla na Facebooku uveřejnit příspěvek, fotografie a texty s negativním obsahem vůči vládě ČR. Tím měla úmyslně narušit občanské soužití tak, že „vůči jinému dopustila jiného hrubého jednání“.

Dokument s předvoláním se objevil na sociálních sítích, kde ho zveřejnila mimo jiné sama „podezřelá“ Marie Šabinská. Ta má přijít podat na magistrát vysvětlení v souvislosti protivládní aktivitou na sociálních sítích. Žena se měla podle neznámého stěžovatele dopustit přestupku „v přesně nezjištěný den a z přesně nezjištěného místa prostřednictvím sociální sítě Facebook“. Měla tím úmyslně narušit občanské soužití tím, že se měla vůči jinému dopustit „jiného hrubého jednání“.

Mluvčí policie Miluše Zajícová pro Echo24 nyní řekla, že policie vyhodnocuje každé učiněné oznámení (podání) a to po obsahové stránce a zda splňuje dané náležitosti. „Pokud ano, tak rozhodne současně o jeho právní kvalifikaci a věcné a místní příslušnosti,“ vysvětlila Zajícová.

Dodala, že ne každé oznámení postupuje k projednání přestupku. „Pouze pokud ve věci lze spatřovat možné podezření ze spáchání některého přestupku a věc samotnou nelze uložit ad acta,“ dodala Zajícová.

O jaké konkrétní jednání by se mělo jednat, není jasné, policie však případ předala prostějovskému magistrátu. Ze slov Zajícové tak lze usuzovat, že policie spatřovala v jejím jednání možný přestupek. Magistrát následně Šabinskou předvolal a ta se vůči postupu ostře vymezila. „Svoboda je jen slovo, Ústava ČR je cár papíru a demokracie neexistuje. Ať žije svoboda slova a zastrašování pravdy. Fialenkova vláda kope do všech svobodomyslnych lidi,“ uvedla Šabinská, které se dostalo podpory mimo jiné od předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

K případu se vyjádřilo i samotné město Prostějov. „Sociálními sítěmi se šíří zpráva o záležitosti, kterou bude projednávat přestupkové oddělení magistrátu města Prostějova. Tento případ předala přestupkovému oddělení magistrátu Policie ČR a magistrát je povinen jej projednat. Ukládá mu to příslušný zákon. Proto zaměstnanci přestupkového oddělení paní pozvali k takzvanému podání vysvětlení. Teprve poté může být rozhodnuto, zda přestupkové řízení bude zahájeno nebo nikoliv. Klíčovou informací je, že úředníci v této věci pracují pro stát a nikoliv pro město,“ uvedl magistrát na Facebooku s tím, že vedení města do procesu nemá možnost nijak vstoupit ani jej ovlivnit.

Advokát Jakub Siřínek pro Echo24 už dříve vysvětlil, že v rámci přestupkového řízení rozhoduje správní orgán. Ve většině případů to řeší úředníci, ať už s právním vzděláním či jen proškolením v dané oblasti. „Podezřelá osoba je pozvána k podání vysvětlení, s tím, že důkazní břemeno musí unést příslušný správní orgán. Jednat pak má co možná nejrychleji a bez zbytečných odkladů, a především v souladu a na základě zákona. Dle zjištěných důkazů a všech známých skutečností má správní orgán rozhodnout o právech a povinnostech určité osoby.” uvedl advokát s tím, že pak se podle složitosti rozhoduje zpravidla v jednom nebo ve dvou jednání se závěrem, zda je účastník vinen a tedy došlo k přestupku či nikoliv. Obranou proti rozhodnutí správního orgánu jsou opravné prostředky, případně následná správní žaloba u krajského soudu, kterou se může domáhat ochrany svých práv u soudu.

„Přestupku se může dopustit fyzická i právnická osoba. V tomto případě se bavíme o ‘jiném hrubém jednání’, pod čímž si můžeme představit například nepravdivé obvinění z přestupku, které nesplňují skutkovou podstatu křivého obvinění, může to být veřejná pomluva s posměšným charakterem… Nelze to ale úplně kompletně taxativně vymezit,” uvedl Siřínek s tím, že by k detailní analýze bylo potřeba znát konkrétní chování – respektive předmětnou textaci, ze které by pak bylo možné usoudit o jaké „jiné hrubé jednání” se konkrétně mělo jednat.

Zároveň ale dodal, že si neumí moc představit, že o co by se muselo jednat, aby se v souvislosti s Vládou ČR mohlo jednat o přestupek. „Moc mi nedává smysl, že by vláda jako taková měla mít takovou subjektivitu, že by mohla pociťovat nějakou újmu sobě vlastní. Něco jiného by bylo, kdybychom se bavili o konkrétním členovi vlády. Fyzická osoba – byť tedy ve výkonu veřejné funkce ministra – samozřejmě dotčen být může. I když pak je další věc, že tyto osoby by z podstaty své funkce měly vydržet větší tlak než osoba, která se ve veřejném prostoru nepohybuje,” uvedl Siřínek s tím, že ještě další věcí jsou případné trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, ale to se určitě netýká tohoto případu.

 

jkr