Ruský obchodník se zbraněmi Viktor But, který ve čtvrtek opustil americké vězení výměnou za propuštění americké basketbalistky Brittney Grinerové z ruské trestanecké kolonie, prohlásil, že je hrdý na ruského prezidenta Vladimira Putina a že podporuje ruskou ofenzivu na Ukrajině
Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).
Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron to řekl v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě v USA. „Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron.
Na internetu se objevila petice vyzývající k odstřižení budov ruské ambasády v Praze od energií. Spolek Dárek pro Putina, který organizuje finanční pomoc ukrajinské armádě, tím tak reagoval na masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury ruskými raketami. Petici ocenil i ukrajinský ministr obrany Oleg Reznikov. Ruský prezident Vladimír Putin v pátek uvedl, že ruské raketové útoky jsou vynucené a reagují na ukrajinské provokace.
Evropa by se měla vrátit k „mírovému pořádku“, který zničila ruská invaze na Ukrajinu, a s Ruskem vyřešit „všechny otázky vzájemné bezpečnosti“. Putin ale podle něj musí přestat napadat své sousedy, píše britský deník The Times. Scholz zalitoval, že se „silné partnerství“ Německa a Ruska kvůli válce rozpadlo. Německý kancléř uvedl, že by rád obnovil sérii bezpečnostních dohod, které vznikly během studené války a po ní, pokud bude Moskva ochotna je dodržovat.
Ve Spojených státech, které ve velkém dotují obranu Ukrajiny, sílí debata, aby se napadená země otevřela mírovým rozhovorům s Ruskem, píše AFP. Podle amerického listu The Washington Post představitelé Bílého domu soukromě vybízejí Kyjev, aby ukázal ochotu jednat s Moskvou a upustil od odmítavého postoje. Nejvyšší představitel Pentagonu, šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedává Kyjevu moc vysoké šance, že by získal zpět všechny okupované oblasti. Jeho slova poté mírnil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, který tvrdil, že USA se nesnaží Kyjev nutit vzdát se svého území. Kyjev ústupky Rusku odmítá a prosazuje vlastní mírový plán.
Rusko je po plánovaném rusko-americkém jednání v Káhiře o jaderných zbraních, které se má uskutečnit koncem tohoto měsíce, ochotno jednat s Washingtonem dál, a to na úrovni vyšších představitelů. Novinářům to dnes podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že o Ukrajině se ale Moskva s Washingtonem bavit nehodlá. Součástí rozhovorů by nicméně mohla být debata o výměně zajatců, konkrétně obchodníka se zbraněmi Viktora Buta a basketbalistky Brittney Grinerové.
Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, nesmí ale skončit „nějak“, musí dojít ke spravedlivému řešení. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu hospodářsky nejsilnějších zemí světa G20 na indonéském ostrově Bali. Ke smíru by mělo dle jeho slov dojít na základě jím navrženého desetibodového plánu, který zahrnuje kromě očekávaných faktorů také například výměnu všech zajatců nebo zastavení ničení životního prostředí.
Vláda ISA soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory. Podle zdrojů není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale je vypočítavou snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporou dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.
Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států.
Již několik týdnů trvají v Maďarsku výpady členů vlády Viktora Orbána proti Spojeným státům v souvislosti s válkou na Ukrajině. Americké velvyslanectví proto zveřejnilo na twitteru video, ve kterém poukazuje na "drsný antiamerikanismus. Ve videu se objevují protiamerické výroky vládních představitelů nebo jejich mediálních spojenců, píše web BBC. Američané se ohradili proti "drsným antizápadním a antiamerickým" prohlášením členů maďarské vlády.
Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.
Austrálie oznámila, že už nebude uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP. Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, neformálně známý jako ministr zahraničí EU, není zrovna pozice, která by se těšila hluboké úctě. A to přestože jde o jednoho z nejvyšších funkcionářů EU. Částečně je na vině fakt, že posledních pár držitelů úřadu nepřesvědčovalo zrovna svou odborností, spíše se z toho stalo odkladiště vysloužilých levičáků.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena poslat na Ukrajinu další těžkou vojenskou techniku Rusko chápe jako bezprostřední hrozbu pro své strategické zájmy. Řekl to ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov. Bílý dům v úterý oznámil, že USA poskytnou Ukrajině čelící ruské agresi další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (asi 15,4 miliardy korun), jehož součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) předvolal na úřad ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí. Sdělil to v pondělí na twitteru. „Prostřednictvím našeho náměstka Jaroslava Kurfürsta jsme dali ruské straně jasně najevo, že zločinnou agresi a sprostou krádež území nebudeme tolerovat,“ řekl šéf české diplomacie v nahrávce, kterou poskytla mluvčí ministerstva Lenka Do.
Novým českým velvyslancem na Slovensku se stane dosavadní ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Slovenská strana již s jeho působením souhlasila a udělila mu tzv. agrément. Informaci potvrdil Jindrák. Postu by se měl pravděpodobně ujmout na počátku příští roku. Ve funkci vystřídá Tomáše Tuhého. O vyslání Jindráka jako diplomatického zástupce k východnímu sousedu rozhodla ještě předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), podle médií po dohodě s tehdy nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS).
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů dostavil se zpožděním a mimo jiné si stěžoval na západní dodávky zbraní Ukrajině. Po svém vystoupení nečekal na reakce ostatních účastníků a jednání hned opustil. Lavrov na zasedání dorazil zhruba s devadesátiminutovým zpožděním. Tato doba stačila k tomu, aby se na sociálních sítích začaly množit spekulace, například o jeho zběhnutí na stranu protivníka. Před radou bezpečnosti ale Lavrov předvedl své tradiční vystoupení.
OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní. Rusko se podle Lipavského snaží "rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu".
Ukrajina už téměř sedm měsíců svádí těžký boj s ruskou armádou a nadále požaduje po Západu co největší pomoc a záruky, nejen v nynějších bojích s invazními silami, ale i z dlouhodobého hlediska. I proto nyní kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského představila první návrh dlouhodobého Kyjevského bezpečnostního paktu, který připravila odborná skupina pod vedením vedoucího kanceláře prezidenta Andrije Jermaka a bývalého šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena.
Mnohé z vůbec nejlepších českých staveb šedesátých a sedmdesátých let najdeme v zahraničí. Ambasády dávaly totiž architektům neobvyklou míru tvůrčí svobody i šanci spolupracovat s kvalitními západními firmami. Díky tomu mohl vzniknout nefalšovaný gesamtkunstwerk v brutalistickém kabátě. „Při zahajovací recepci ve Stockholmu projevil nejvýznamnější švédský host zájem o rozhovor s architektem.
Musí se najít diplomatické řešení. Vojenské řešení není možné. Tyto dvě věty se v různých obměnách opakují pokaždé, když se Západ zaplete do nějaké velké krize. Vyjadřuje to jakési spíše zbožné přání západních lídrů, jednak že doba se posunula, zcivilizovala a silové prostředky již nejsou potřeba. Za druhé však jde o snahu odvrátit nepříjemná rozhodnutí, kdy se vlády snaží vyhnout nepopulárním a drahým vojenským zásahům.
V Kyjevě jsou dále některá omezení, v provozu není celá řada provozoven, jako celek ale hlavní město funguje v podstatě se vším všudy. Obnoveno bylo zásobování, otevřena jsou už zařízení, kde lze relaxovat, bazény, fungují hotely, přijíždějí hosté. Nejsou už navíc problémy se zásobováním pohonnými hmotami, na ulicích už je tak i více automobilů. V rozhovoru to řekl velvyslanec na Ukrajině Radek Matula. Válka ale podle něj nebude mít žádné rychlé řešení.
Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka. Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny.
V době stále zuřících bojů dál pokračují jednání o obnově Ukrajiny. Nejde však jen o situaci po válce, české zastoupení v Kyjevě jedná o plánu na rychlou obnovu, která by měla začít už v podzimních měsících. A to zřejmě i v Dnipropetrovské oblasti, která přitom sousedí s regiony v centru bojů na východě i jihu země. Letos předpokládá MZV pomoc v objemu do 400 milionů korun, říká pro deník Echo24 náměstek pro řízení evropské sekce resortu Jaroslav Kurfürst.
Polská vláda začala zvažovat omezení vydávání víz ruským občanům. Agentuře PAP to řekl náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Polsko by tak následovalo příkladu Estonska a Lotyšska. „Pracujeme na konceptu, který znemožní vydávání víz Rusům,“ řekl Wawrzyk PAP. Náměstek se vyslovil pro to, aby jeho země podpořila nové sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, včetně omezení přístupu k vízům, „ačkoli velké členské státy jako Německo, Francie nebo Nizozemsko se vyslovily proti tomu“.
Rusko znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. V rozhovoru s tiskovou agenturou TASS to uvedl Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Na dotaz, zda se zvažuje "degradování" diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, Darčijev uvedl: "Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi."
Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí. Ve vyjádření to ve středu sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze. Premiérky Estonska a Finska se v úterý vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza.
Rusko-ukrajinská válka skončila příměřím uzavřeným 11. července 2023. Rusové sice striktně řečeno nekapitulovali, ale situace pro ně byla natolik neudržitelná, že jim nezbývalo jiné řešení než se vojensky stáhnout na pozice před 24. únorem 2022 a požádat o příměří. Donbas, včetně Luhanské a Doněcké oblasti, se po letech ocitl zcela pod kontrolou ukrajinské armády a vlády v Kyjevě. Neloajální, převážně rusky mluvící a cítící obyvatelstvo, prchlo východním směrem nebo se ostentativně poukrajinštilo.
