Policie vysvětlila, proč předala k přestupkovému řízení případ ženy, která na sociální síti Facebook kritizovala vládu Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 řekla, že vyhodnocuje každé učiněné oznámení, avšak ne každé z nich postupuje k projednání přestupku. To se děje pouze, pokud ve věci lze spatřovat možné podezření ze spáchání některého přestupku. O případu informoval deník Echo24 zde.
Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.
Magistrát města Prostějov pozval na základě výzvy Policie ČR k podání vysvětlení ženu, která měla na Facebooku uveřejnit příspěvek, fotografie a texty s negativním obsahem vůči vládě ČR. Tím měla úmyslně narušit občanské soužití tak, že „vůči jinému dopustila jiného hrubého jednání“. Dokument s předvoláním se objevil na sociálních sítích, kde ho zveřejnila mimo jiné sama „podezřelá“ Marie Šabinská. Ta má přijít podat na magistrát vysvětlení v souvislosti protivládní aktivitou na sociálních sítích.
Společnost Starlink amerického podnikatele Elona Muska oznámila, že nesplní nařízení brazilského soudce pozastavit v této jihoamerické zemi fungování sociální sítě X. Požaduje odblokování svých účtů. Informoval o tom v neděli místní zpravodajský portál G1 s odvoláním na brazilského telekomunikačního regulátora (Anatel).
Soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexander deMoraes nařídil v pátek vypnutí sociální sítě X, od soboty v Brazílii není dostupná. Z rozhodnutí soudu také hrozí pokuta 50 000 realů každému, kdo se k sociální síti pokusí připojit přes VPN. Jedná se o vyvrcholení dlouhodobého sporu mezi brazilskými úřady a společností X Elona Muska. Ta odmítá mazat příspěvky podle požadavků brazilských úřadů. Poté, co soudce deMoraes hrozil zaměstnancům místní pobočky firmy zatčením, společnost pobočku zavřela.
„Kdo touží zachránit svět, měl by se jít léčit,“ poznamenává filozof a mediální teoretik Norbert Bolz. Trochu cynické. Kdo by nechtěl, aby byl svět spravedlivější? A copak není zapotřebí zabránit apokalypse? Málokdo si užívá utrpení, ať své, či cizí. Skvělý doklad starostlivého, necynického postoje je báseň Budoucím. Bertolt Brecht zde pateticky i nádherně vypisuje omluvu generaci, která přichází po té jeho. Omlouvá se za nízkost, pokřivené rysy, všechno zlo válečných let. Theodor Adorno dodal, že básnit po holocaustu je barbarství.
Problémy zakladatele Telegramu Pavla Durova se rozrůstají. Poté, co byl ve Francii zatčen kvůli obviněním, že mj. Telegram kryje dětskou pornografii, si na jeho Telegram chce posvítit i Evropská unie. EU podle Financial Times zahájila šetření na základě nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Podezřívá totiž Durova, že neuvedl skutečný počet uživatelů sítě Telegram v EU. Durov v minulosti uvedl, že v EU Telegram používá 41 milionů lidí, pokud by ho využívalo 45 milionů lidí, stahovaly by se na sociální síť přísnější regulace.
Ve středu večer končí policejní vazba uvalená na podnikatele ruského původu a zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Francouzské úřady zatkly Durova v sobotu večer a ve středu mají rozhodnout, zda ho pustí na svobodu nebo ho začnou stíhat. Ve druhém případě by Durov podle agentury AFP mohl zůstat ve vězení.
Tomáš Klvaňa nedávno reportoval z kongresu Demokratické strany v Chicagu (kde byla potvrzena Kamala Harrisová jako kandidátka na prezidentku USA) a mj. napsal, že se tam strana přihlásila ke svobodě. Z toho, co včera zveřejnil republikánský kongresman Jim Jordan, vyplývá tak nějak... pravý opak. Jde o svobodu slova, která je základem ostatních svobod.
Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.
Zatčení zakladatele komunikační platformy Telegram Pavla Durova se točí kolem výbušného tématu, které rozděluje politickou scénu i v rámci Evropy. Tím je moderace obsahu na sociálních sítích, tedy monitorování a odstraňování potenciálně ilegálního obsahu, které se v rámci stále řešeného návrhu v Evropské unii dostává až na úroveň prolomení šifrovaných soukromých konverzací. V tomto případě jde, alespoň podle prokuratury, o to, že Telegram v rámci své sociální sítě dlouhodobě odmítá spolupráci se státními orgány.
Na HBO Max je stále možné vidět všechny čtyři série německého seriálu Babylon Berlín, který se odehrává na konci dvacátých a na začátku třicátých let minulého století v Německu. Jde o výjimečné filmové dílo s úžasnou výpravou ukazující módu té doby, podmanivě výtvarně zpracované, plné tónů swingu, vhledu do různých sociálních vrstev.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov je podle francouzské prokuratury podezřelý z distribuce drog, šíření dětské pornografie, praní špinavých peněz a z dalších podvodů v rámci organizovaných zločineckých skupin. Podle ní se na nelegální činnosti spolupodílel skrze svoji vlastní sociální síť a dohromady čelí podezření z 12 trestných činů. Vyšetřovatelé argumentují tím, že jim Pavel Durov odmítl vydat informace a dokumenty, které úřady potřebují k vyšetřování, píše francouzský deník Le Figaro.
Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.
Šéf korporace Meta Mark Zuckerberg na rozdíl od spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova nebude zadržen, protože spolupracuje s úřady jiných zemí a cenzuruje obsah na své platformě, napsal majitel sociální sítě X Elon Musk v souvislosti se zadržením Durova ve Francii. „Zuck nebude zadržen, protože cenzuruje svobodu projevu a poskytuje zahraničním úřadům prostor pro přístup k datům,“ napsal Musk na X. Podle Muska jeho hlavní konkurent Zuckerberg „podlehl tlaku cenzury“.
„Jedu a nevím kam“ není jen poctivou odpovědí na bytostné otázky existence; je to i vynalézavý koncept víkendových „spontánních výletů“, jak je vymyslela Tereza Schindlerová, autorka turistického blogu Cestuj za babku. Jedu a nevím kam se v praxi provozuje tak, že se zájemce o dobrodružství dostaví na vlakové nádraží, zařadí se do fronty k pokladnám, a až se dostane na řadu, zakoupí si jízdenku tam, kam cestující před ním. S sebou na celý víkend, což je klíčové, může mít pouze tři věci. Například kartáček na zuby, pastu a jedny čisté ponožky. Nebo čisté ponožky dvoje – na každý den jeden pár – ale pak už jen kartáček bez pasty.
Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem. Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace.
Francouzská policie v sobotu večer na letišti v Paříži zatkla zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova, uvádí televize TF1 s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Informaci agentuře AFP potvrdil zdroj blízký vyšetřování. Devětatřicetiletý miliardář Durov, který je občanem Ruska i Francie, byl zatčen v sobotu kolem 20:00 SELČ na ploše letiště Le Bourget, kam přicestoval svým soukromým letounem z Ázerbájdžánu.
Elon Musk, který má velmi nenasytný a impulzivní vztah k informacím, které potkává, minulý týden sdílel na Twitteru kus textu, který zřejmě někde našel. „Dívali jste se na Hunger Games a byli jste na straně rebelů,“ začínal a tato věta se pak opakovala s filmy Hvězdné války, Matrix, Divergence a V jako Vendeta. „Když je to fikce, tak to chápete. Ale když je to realita, v níž žijete, tak to odmítáte vidět,“ pokračuje autor. Text končí slovíčkem „Wild“, které by se zde dalo převést třeba jako „Hustý“. Text, zjevně předkládaný k souhlasení, je pro některé z nás dost iritující. V první rovině už tím, že je to typ výroku, který se vás sugestivně snaží zařadit mezi jakési všechny.
Čím dávnější jsou časy komunistického režimu, tím početnější jsou řady těch, kdo mu před víc než pětatřiceti lety statečně vzdorovali. Nově je rozšířil populární hudebník Michal David. V široce sdíleném videu mluví o svých obavách z toho, že se vrací normalizační poměry. „Dneska člověk už nemůže nic říct. Lidi se bojí říct pravdu, vracíme se zpátky do totáče.“ Zneklidněný tím je skutečně hluboce. „Co se to děje? Vždyť my se vracíme tam, co jsme říkali, proti čemu jsme všichni bojovali a hlavně my muzikanti taky, že jo.“ Nemálo pamětníků jeho slova zaznamenalo s pobaveným či pobouřeným údivem. Michal David jako bojovník proti režimu.
„Divoká a zuřivá vzpoura opustila lesy a ve jménu reformy se proháněla po našich ulicích,“ stěžoval si v roce 1780 Edmund Burke, považovaný za zakladatele moderního konzervativismu, na vlnu bouří známou jako Gordonovy nepokoje. Ty vyvolalo plánované omezení diskriminace britských katolíků. Šéf Protestanské asociace lord Gordon tvrdil, že nový zákon umožní katolíkům sloužit v armádě a tím ohrozí bezpečnost Spojeného království, jelikož budou moci lehce plánovat zradu. Nejdřív pokojné protesty se zvrhly v orgie násilí, dav plenil a raboval, ničil budovy spojené nějak s katolíky, třeba zahraniční velvyslanectví, či se státní autoritou.
Británie se obává dalších střetů v ulicích, kvůli nepokojům už soudy poslaly ve zrychleném řízení několik lidí do vězení. Soud v Leedsu v pátek potrestal 20 měsíci vězení 28letého Jordana Parloura za jeho příspěvky na sociální síti. Konkrétně za podněcování nenávisti na Facebooku, kde podle soudu vyzýval k útoku na hotel s ubytovanými žadateli o azyl. Britská vláda rovněž uvedla, že zvažuje přísnější regulaci firem provozujících sociální sítě. Před víkendem byla v Británii mobilizována tisícovka speciálně vycvičených policistů.
Známé Brašnářství Tlustý a spol. z pražských Vršovic se ocitlo pod palbou kritiky poté, co se ukázalo, že jeho naléhavá výzva na sociálních sítích o hrozícím krachu byla falešná. Firma totiž ve středu zveřejnila na svých sociálních sítích dramatický apel, aby zákazníci podpořili podnikání zvýšeným nákupem, údajně kvůli hrozící insolvenci. Jen o několik hodin později majitel Ivan Petrův ale přiznal, že firmě žádná insolvence nehrozí a že „nikdo nekrachuje“.
Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba o 90 procent. Federace židovských obcí zaznamenala loni 4328 antisemitských incidentů, v předchozím roce to bylo 2277. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích.
Pozdvižení na sociálních sítích vyvolala poměrně neobvyklá praktika fastfoodového řetězce KFC. Firma známá svými smaženými kuřaty se totiž v jedné ze svých českých restaurací rozhodla „připravit“ na známého influencera Grigoryho Makariana, vystupujícího pod pseudonymem JdemeŽrát, a jeho objednávku oproti těm ostatním vylepšit. Usvědčil ji návod nalezený v provozovně. Mezi veřejností to vzbudilo značnou nelibost, podle lidí totiž KFC neférově upřednostňuje známou osobu na úkor běžných zákazníků.
Turecko od pátečního rána blokuje přístup k sociální síti Instagram. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký telekomunikační úřad BTK, který však krok nijak nezdůvodnil. Turečtí představitelé však sociální síť, kterou provozuje americká společnost Meta, kritizovali za to, že neumožňuje zveřejňování kondolencí k úmrtí šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji.
Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.
Evropská komise shání nástroje na sledování internetového provozu a sociálních sítí. V souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku, vyhlásila EK výběrové řízení, které jí má zabezpečit takové nástroje, aby mohla kontrolovat dodržování nového nařízení. Výběrové řízení vyhlásilo generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNCET).
Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.
Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.
