Tag: politika

Články k tagu

Visegrád je zpět?

Na otázky po kondici Visegrádské skupiny (V4) několik let autor tohoto textu odpovídal, že je v umělém spánku. Slabě dýchá, ale další známky života nevykazuje. Pak dodával, že jde o stav vážný, nicméně dočasný, neznamená smrt a dává možnost návratu. Ovšem těch, kteří jako zesnulý kardinál Dominik Duka dál věřili ve smysl navazovat na společné dědictví střední Evropy, bylo stále méně. Najednou se o Visegrádu opět mluví. Není to už jen téma pro jeho zarputilé liberální odpůrce, kteří neustávají v kampani za český „V4-exit“, neboť považují skupinu za symbol zpátečnictví a geopolitické reorientace na východ.

Nechtěli jsme riziko, tak máme dětinskost

Největší německý výrobce dětské výživy Hipp dnes prodává svá bio pyré i „dospělým, kteří dbají na stravu“. Pro britského profesora kriminologie Keitha J. Haywarda je to emblém doby: jídlo bez rizika jako metafora kultury bez hranic a bez frustrace. V knize Infantilised tvrdí, že jsme setřeli rozdíl mezi dětstvím a dospělostí – a děti tím paradoxně nechali bez ochrany. V rozhovoru pro Echo mluví o politice, která se proměňuje v lifestylový aktivismus, o univerzitách, které se s infantilizací spolčily, i o tom, proč je dnes pro každého těžší být dospělým.

Lajky nejsou hlasy

Kdo chce uspět ve volbách, potřebuje získat co nejvíce hlasů mezi příslušníky nějaké jasně definované skupiny lidí, například občanů té či oné země. Tahle naprosto banální a samozřejmá pravda jako kdyby se ztrácela ze zřetele některých politiků západní pravice i levice. Jedním z důvodů může být i to, že v politice sílí vliv skupin, které svou představu úspěchu získávaly v online světě.

Přichází vláda s jiným viděním světa

Od voleb se každý týden, krok za krokem, utužuje budoucí Babišova koalice v trojúhelníku ANO–SPD–Motoristé. Předminulý týden byl tím krokem návrh programového prohlášení vlády, do něhož se promítlo překvapivě hodně nápadů menších stran, především Motoristů (nikoli ale nápadů, které mohly přispět k rozpočtové střídmosti). Minulý týden si pak nová sněmovna zvolila do čela předsedu SPD Tomia Okamuru. Další kroky už budou směřovat na Pražský hrad a budou patřit Andreji Babišovi. Předpokládá se, že v seznamu navrhovaných ministrů nebude chybět jméno Filipa Turka na ministerstvo zahraničí. Předseda Motoristů Petr Macinka na něm trval.

Aktivisté hrozí Rajchlovi zveřejněním intimního videa. Politika se zastal i ministr vnitra Rakušan

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) na síti X odsoudil zásah do soukromí poslance zvoleného za SPD a předsedy hnutí PRO Jindřicha Rajchla, ačkoliv ho podle svých slov vnímá jako jednoho z nejnebezpečnějších lidí na domácí politické scéně. Rajchl se dostal do sporu s kontroverzním youtuberem Mikaelem Oganesjanem, který je známý také pod přezdívkou MikeJePan. Oganesjan na sociálních sítích oznámil, že zveřejní video zachycujícího při sexuálním styku muže, který se podobá Rajchlovi.

Europoslanec Zdechovský vyhrál milion ve Sportce. Oznámil, co s penězi udělá

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) vyhrál ve Sportce téměř 934 tisíce korun. Místo toho, aby si peníze nechal, se rozhodl věnovat je na charitu. O výhře informoval na sociální síti X, kde zveřejnil i screenshot oznámení. O události informuje deník Blesk. Lidovecký europoslanec vyhrál ve Sportce 2. pořadí a může si připsat 933 552 korun. Sám k tomu na sociální síti X napsal: „Občas si lidé vsadí pár korun...“ a následně dodal: „Všechny peníze půjdou na charitu.“

Zničí ženy civilizaci?

Rozšíření žen do vedoucích funkcí povede k zániku civilizace. Tak by se dala shrnout základní teze článku Velká feminizace americké novinářky Helen Andrewsové v magazínu Compact. Andrewsová, bývalá šéfredaktorka paleokonzervativního časopisu The American Conservative, se rozhodně nebojí nejen témat, která by naštvala levici, ale ani těch kontroverzních pro samotnou pravici. Koneckonců The American Conservative byl založen jako protiváha proti neokonzervativnímu proudu na americké pravici, Compact je zase on-line časopis kritizující liberalismus zleva i zprava.

Alkoholismus, války a teror. Co způsobí mladí v politice

Velké povolební pozdvižení vyvolal relativně nízký věk některých nových poslanců. Do parlamentu míří například jednadvacetiletá Julie Smejkalová za Starosty, dvaadvacetiletá Katerina Demetrashvili za Piráty nebo třiadvacetiletý Matěj Gregor za Motoristy. Část veřejnosti se chytala za hlavu, že je bude reprezentovat nezkušená mládež, která nemá ponětí o reálném světě. Jiní naopak vzývali dynamičnost a čerstvé nápady, které mladí politici do sněmovny přinesou.

Peníze pro policii a přísnější migrační politika. Nová vláda se domlouvá na programu

Mezi ANO, SPD a Motoristy nejsou v oblasti ministerstva vnitra zásadní rozpory. Strany se ve svých volebních programech shodly zejména na tom, že je potřeba odmítnout migrační pakt Evropské unie a zamezit nelegální migraci. Souhlasily také s nutností zlepšit finanční podmínky v policejním a hasičském sboru. Jejich příslušníkům chtějí zvýšit platy. Vyplývá to z programů jednotlivých stran. O programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem začali zástupci tří stran jednat v pondělí.

Japonsko má první premiérku v historii. „Jestřába“ vzývajícího Thatcherovou

Dolní komora japonského parlamentu dnes zvolila premiérkou předsedkyni vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) Sanae Takaičiovou, informuje agentura Reuters. Čtyřiašedesátiletá Takaičiová se stane první ženou na premiérském postu v japonských dějinách. Ve funkci vystřídá Šigerua Išibu, který rezignaci oznámil v září v reakci na volební porážky. Takaičiovou, která vytvořila koalici s menší Japonskou stranou inovace (JIP), podpořilo 237 zákonodárců ve 465členné dolní komoře. Ještě dnes by se pro ni podle agentur měla vyslovit i horní komora a Takaičiová pak bude moci večer složit přísahu.

Petice jako rituální tanec kolem totemu

Petice jsou k něčemu, když se aspoň trochu střetnou s tím, proti čemu byly sepsány. Slavné petice Charta 77 a v poněkud menší míře Několik vět byly významné tím, že něco důležitého pojmenovaly, a pak tím, že když je někdo podepsal, poněkud mu to změnilo život. To jistě nelze očekávat od petic v poměrech demokratických a svobodně lhostejných, ale nějakou sílu a odpovědnost by takové věci mít měly. Třeba by člověk neměl mít pocit, že hned od začátku ví, že přesně tohle přijde, přesně tohle se tam bude požadovat, přesně tihle lidé to podepíšou. To nastává obvykle v případě petic statusových.

Kdo vládne v demokracii?

Jestliže první týden po volbách to vypadalo se sestavováním nové vlády – aspoň podle slov většiny aktérů – na relativně rychlou a jasnou záležitost, druhý optimismus poněkud zchladil. Potíže přinesl sněmovní nováček, Motoristé sobě (AUTO): ti se ukazují být oním pověstným jazýčkem na vahách, se kterým nová vláda stojí a padá, ale také nejkřehčí součástí vznikající koalice. A to nejen kvůli jejich zjevné politické nezkušenosti (jejich první zářez byl teprve loni v eurovolbách) a rasistickým a extremistickým výrokům Filipa Turka, ale také kvůli poměrně výrazným změnám, které chtějí prosadit a jež nemusí být mnohým po chuti.

Ponaučení se (zatím) nekoná

V Česku skládají vládu Babiš, Motoristé a SPD, Francie se svíjí už rok v křečích naprostého zablokování politického systému, v Británii nebo Německu průzkumům poprvé v poválečných dějinách vévodí „populisté“. V Polsku je Tuskova vláda, která měla být liberální naději na zvrácení trendu „neliberální vzpoury“, po dvou letech vládnutí negativně hodnocena značnou většinou společnosti a propadá se do marasmu. Mezitím v bublině „expertní komunity“ a v dalších hradech a věžích ze slonoviny liberalismu trvá diskuse, jak „čelit nepříznivým vyhlídkám“ pomoci budování „demokratické resilience“.

Úspěchy „protekčního spratka“

„Právě jsem přečetl 25 knih a jsem tu, abych vám operoval srdce“ je titulek satirického článku deníku The Washington Post z ledna 2020, který si dělal legraci ze zetě Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Manžel Ivanky Trumpové, původní profesí – stejně jako jeho tchán – developer, se stal jedním z nejvytíženějších členů první Trumpovy administrativy. Za úkol měl dohled nad výstavbou hraniční zdi mezi USA a Mexikem, řešení opioidové krize, vyjednávání o nové smlouvě o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou a přípravu reformy trestního soudnictví. Jeho nejviditelnější a nejpropíranější misí ale byl mír na Blízkém východě.

Zůstalo něco z české levice?

Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí.

Souboj o zmenšující se koláč

Různé politické kmeny mohou být z výsledku voleb nadšené, anebo zkroušené. Anebo mohou samy sebe přesvědčovat, že mohou být nadšené, či zkroušené. Strany bývalého vládního tábora se mohou utěšovat, že získaly v součtu stejné procento jako minule. Lidovci se těší z pěkného kroužkovacího vinobraní, ódeesáci kvůli témuž skřípají zuby (lidovci si popravdě nenahospodařili o tolik víc než minule, jenže tehdy se všechny případné rekriminace mohly překrýt uspokojením z toho, že jim výsledek přinesl vládu). Piráti se radují, že porazili SPD, přičemž u této metynaprosto není jasné, jaký by měla mít dopad ve sféře reálné politické moci.

Noví poslanci si polepší. Základní plat vzroste na 115 tisíc, k tomu benefity a odchodné

Poslanci si po volbách polepší: jejich základní plat vzroste z 109.500 na 115.000 korun měsíčně, zatímco průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 49.402 korun. Základní plat přitom pobírá jen menší část z 200 zákonodárců, většina z nich zastává i nějakou další funkci, a jejich příjem díky tomu roste úměrně. Místopředsedové Sněmovny si vyslouží 219.300 korun, šéfové výborů 161.800 korun. Nejvyšší plat má předseda dolní komory, příští rok to bude 308.700 korun měsíčně.

Herbert Kickl si stanovil cíl změnu režimu, vznik Třetí Rakouské republiky

U příležitosti svého znovuzvolení předsedou rakouské strany FPÖ Herbert Kickl o víkendu zopakoval svůj cíl radikální změny systému v Rakousku . „Není to systém, který nás zlomí, ale my zlomíme tento falešný systém,“ prohlásil na celostátní stranické konferenci v Salcburku. Předseda Svobodné strany Rakouska, která má v současnosti nejvíce voličských preferencí v zemi, plánuje vytvoření Třetí Rakouské republiky, píše deník Handelsbaltt. 56letý Herbert Kickl byl potvrzen jako lídr strany s 96,9 procenty hlasů.

Taková americká tradice

„Atentát není americkým zvykem ani praktikou a takový zlovolný a zoufalý čin nelze začlenit do našeho politického systému,“ prohlásil v roce 1862 William Seward, ministr zahraničí v administrativě Abrahama Lincolna. A v té době to byla naprostá pravda. Spojené státy nezažily jediný úspěšný politický atentát. Sám Lincoln, přestože země byla uprostřed občanské války, odmítal jakoukoli ochranku. Neexistovala žádná vládní agentura či vojenská služba, jež by měla na starosti bezpečnost prezidenta. To se změnilo 14. dubna 1865, kdy Lincolna zastřelil John Wilkes Booth.

Peněženka s monogramem AB

Třetina voličů v letošních sněmovních volbách váhá až do poslední chvíle – postarají se o překvapení? Jak do preferencí Spolu promluví ostrý závěr kampaně a televizní debaty? Pomůže Pirátům kauza Dozimetr? Dokáže se hnutí ANO přiblížit rekordnímu výsledku ODS z roku 2006 (35,38 procenta hlasů)? A kdo bude černým koněm voleb?

Co když se karta neobrátí?

Po vlně pravicové „cancel culture“ a útocích na svobodu projevu ze strany činitelů Trumpovy administrativy bylo možné opakovaně slyšet různé verze varování: Pamatujte, že kyvadlo se přehoupne a příště budou „rušit“ lidi a zneužívat moc demokrati. Na to se ozývá kritika. My si nepotřebujeme představovat, že to demokrati budou dělat, zní jedna, oni už to dělali. Jiná, vznešenější námitka zní: Zneužívat moc je špatné, ať už se karta obrátí, nebo ne.

Souboj o hegemonii

Komunistická Čína oslavila 3. září 80 let od konce druhé světové války. Při té příležitosti uspořádala na náměstí Nebeského klidu velkou přehlídku, kdy kolem prezidenta Si Ťin-pchinga pochodovalo 15 tisíc vojáků a projížděly stovky kusů vojenské techniky. Na pódiu vedle něj stáli mimo jiné vůdci Severní Koreje a Ruska, zpoza Pacifiku pak celou show sledoval Donald Trump, který ji sarkasticky okomentoval na sociální síti Truth Social. Vyjádřil naději, že Čína při svých oslavách připomene i americké padlé, kteří se zasloužili o čínské vítězství.

Máme se ještě snažit?

Zprávy datového analytika Financial Times Johna Burn-Murdocha jsou zpravidla jobovky. Umějí vyhmátnout trendy, které narušují představu světa, na niž jsme zvyklí. Jeho grafy nejsou nijak „hacknuté“ pro větší atraktivitu, nebývají po týdnu vyvráceny a dává si pozor, aby je nevysvětloval nějakou jednou módní příčinou (nemůže za to, že to za něj dělají mnozí jiní). Po velkém rozchodu politických preferencí mladých mužů a žen nebo změně osobnostních charakteristik mladých lidí (směrem k lemplovství) obletěla internet jeho čísla o rostoucím břemenu důchodů v západních společnostech.

Stanice ABC pozastavila talk show slavného moderátora Kimmela kvůli jeho komentářům o vraždě Kirka

Americká stanice ABC pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na dnešek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Spojených států Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Kimmel v pondělí ve svém pořadu prohlásil, že banda kolem Trumpova hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) se snaží na vraždě vydělat politické body.

Amerika nad propastí násilí

Vražda Charlieho Kirka postavila Ameriku na křižovatku. Může se podívat do propasti a spirálu politického násilí, jež se nepochybně v posledním roce roztáčí, zastavit. Anebo ji může pořádně roztočit. Může to být opakování dlouhých šedesátých let, která, co se týče násilí, začala vraždou prezidenta Kennedyho, pokračovala vraždou jeho bratra a metastázovala v teroristické buňky let sedmdesátých. Někteří hovoří o amerických „olověných letech“, jak se označovala i teroristická vlna v Itálii v sedmdesátých letech.

Cítit se jako klávesa od klavíru

Český politolog Lubomír Kopeček prohlásil, že vláda populistů po volbách je velmi pravděpodobná. „Populisté mají jinou představu demokracie. Představa je, že suverenita lidu by neměla být ničím omezována,“ uvedl pro server iRozhlas na začátku září. Strašidlo populismu intenzivně obchází demokratický svět již bezmála desetiletí, přičemž zvláštní pozornosti se mu dostává od roku 2016, kdy došlo k referendu o brexitu ve Velké Británii a prvnímu zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Jev se neblaze snoubí s obecnější deziluzí významné části veřejnosti z demokratického fungování, které na tom v tuto chvíli není vůbec dobře.

PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Dovedete si představit dovolenou na Krymu, na Kubě, nebo v Číně?

Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí, ale i odlehčenějším tématům. V tomto případě lídři odpovídají na otázku, která se týká jak geopolitiky, tak jejich volného času: Dovedete si představit dovolenou například na Krymu, na Kubě, nebo například v Číně? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.

Skandál v americké Sněmovně. Minuta ticha za Kirka vyústila v ostrý střet

Pieta v americké Sněmovně reprezentantů po vraždě konzervativního aktivisty a podcastera Charlieho Kirka se změnila v politický konflikt. Republikánští i demokratičtí poslanci se v průběhu jednání dostali do hlasité přestřelky. Poté, co republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson vyzval k minutě ticha, požádala republikánka Lauren Boebertová o hlasitou modlitbu. „Tiché modlitby přinášejí tiché výsledky,“ zvolala ze zadní části sálu. Demokraté na její slova reagovali bučením a voláním po zpřísnění zákonů o zbraních.

Komise Bundestagu má prošetřit německou reakci na covid-19

V německém Spolkovém sněmu vznikla komise, která má zhodnotit postup státu za pandemie covidu-19. Na jejím vzniku se v koaliční smlouvě dohodly vládní strany, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Grémium má do dvou let předložit zprávu, která doporučí zlepšení postupů pro případ další pandemie. Nová komise není v tradičním pojetí parlamentním vyšetřovacím výborem (Untersuchungsausschuss). V takovém případě by byla složená pouze z poslanců Spolkového sněmu.