Tag: politika

Články k tagu

Pro některé jistota, pro jiné iluze a riziko světové války. Co si lídři stran myslí o Ukrajině

Česká politická scéna zůstává v otázce budoucího členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci silně rozdělená. Zatímco vláda Petra Fialy (ODS), Piráti nebo prezident Petr Pavel podporují spíš tu euroatlantickou perspektivu Kyjeva a vnímají ji jako zásadní pro bezpečnost Evropy, část opozice, zejména hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury či menší politická uskupení, považují myšlenku ukrajinského členství za nereálnou, ba dokonce nebezpečnou.

„Nechceme dluhy eurozóny a zdražování.“ Česko se zřejmě příští roky k euru nepřiblíží

Česká republika se v příštích letech s velkou pravděpodobností k přijetí eura nepřiblíží. Pokud by po volbách vznikla vláda vedená hnutím ANO, které zřejmě bude potřebovat koaliční partnery typu hnutí STAČILO!, Motoristé či SPD, euro by prozatím zůstalo mimo hru. Všechny tyto strany zavedení společné evropské měny jednoznačně odmítají – a většina veřejnosti je na stejné vlně.

„Spadl drát“

Páteční výpadek elektřiny, který na několik hodin postihl velké části České republiky, je událostí historického významu. Prý tedy není, zastánci „moderní“, zelené, bezemisní energetiky za blackoutem vidí obyčejnou technickou závadu. Shořel a pak spadl fázový vodič, drát vysokého napětí v Podkrušnohoří. Ministerstva průmyslu a životního prostředí sice v první chvíli nevěděla, jak přesně to shoření drátu vysvětlit, ale nade vši pochybnost věděla, že jedno z vysvětlení nepřipadá do úvahy. „Nejde o selhání obnovitelných zdrojů,“ poučilo nás ministerstvo průmyslu ještě v pátek.

Elon Musk oznámil vznik nové strany v USA, ponese název Amerika

Americký miliardář Elon Musk oznámil vznik nové politické strany ve Spojených státech, ponese název Amerika. Znovu kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran. Majitel automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX a sociální sítě X udržoval těsný vztah s nynějším republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, kterého finančně podpořil v kampani. Postupně se však blízký vztah mezi oběma muži pokazil a minulý měsíc přerostl v otevřenou roztržku.

Je velmi nebezpečné hovořit o selhání státu a justice kvůli jednomu rozhodnutí, míní šéf Ústavního soudu Baxa

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa pokládá za nebezpečné hovořit o selhání státu nebo justice na základě jednoho rozhodnutí nebo toho, že se někomu takové rozhodnutí nelíbí. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. Politická a právní kultura se podle Baxy zhoršuje a ve veřejném prostoru padají stále silnější výroky. Řekl také, že pokud si někdo myslí, že ústavní soudci nebo soudci správních nebo jiných soudů někomu fandí, je to omyl.

Vzhůru psanci této země

„Pravicová internacionála zbrojí a chystá se k boji. Demokratické síly tomu nemohou jen trpně přihlížet,“ napsala nedávno v německém Tageszeitung analytička Zsusanna Végh. Internacionála je slovo neodmyslitelně spjaté s dějinami evropského socialistického a komunistického hnutí. Vyjadřovalo nejhlubší podstatu marxismu, nezpochybnitelného dítěte osvícenství – přesvědčení o univerzálním charakteru klíčových „zákonů vývoje“ lidské společnosti. Jelikož se tyto zákonitosti týkají lidstva jako celku, přirozeným elementem mezinárodní politiky se stala také spolupráce stran reprezentujících „dělnickou třídu“.

Sněmovně začaly prázdniny. Poslancům se už jednat nechce. Do voleb se sejdou možná v září, řekl Benda

Poslanci se do říjnového konce nynějšího volebního období sejdou v případě potřeby pravděpodobně až v září. O prázdninových měsících, tedy v době rekonstrukce hlavního jednacího sálu, se schůze sněmovny nepředpokládají. Vyplývá to z informací, které v pátek poskytl předseda poslanců ODS Marek Benda. Páteční jednací den byl poslední před takzvanými parlamentními prázdninami.

Negativní stranictví

Vládní koordinátor strategické komunikace se pomalu stává terčem když ne posměchu, tak nechápavého kroucení hlavou, čehož, jak se nedávno svěřil, má plné zuby. Celkový dopad činnosti tohoto nešťastníka – vlastně romantika, který se minul povoláním – lze hodnotit různě. Jeden pobavený, možná cynický, možná jen střízlivý pohled byl nedávno dobře formulován jedním uživatelem sítě X: „Foltýn je vlastně super pro všechny strany. Já si z něj můžu dělat srandu, protože to je doslova reklama na stát, voliči STAN z něj mají erekci, protože veřejně říká, co si oni myslí, a dezoši se můžou opájet, jak jsou šikanovaní, protože jim říká, že jsou ošklivá kačátka.“

Vášáryová měla autonehodu, pomohli jí neznámí řidiči. „Slováci nejsou ztracení,“ děkovala herečka dojatě

Populární herečka, bývalá diplomatka a politička Magda Vášáryová měla autonehodu cestou do Bratislavy. Na silnici mezi Turnou nad Bodvou a Soroškou její automobil zachytil hlavu mrtvé laně, kterou na cestě zanechal jiný řidič. Vášáryová sice vyvázla bez zranění, avšak její vůz utrpěl poškození v oblasti kola. Z prekérní situace jí nakonec pomohli dva neznámí řidiči – s improvizovanou opravou jim stačil vlastní pásek od kalhot.

Demokracie ve věku technonihilismu

Na kroměřížském sněmu roku 1848, důležité epizodě v boji rakouských národů o ústavní pořádek, si ministr Anton von Doblhoff-Dier vysloužil posměch za větu: „Za našich dnů se nedělá politika v ministerských křeslech… dnes dělá politiku světový duch!“ Česká veřejnost ten výraz přetvořila na posměšné „vláda světového ducha v povětří“, ale v roce 1848 se i Otec národa František Palacký jím dal strhnout: ve svém „osvědčení“ o působení poslanců českých na kroměřížském sněmu říšském napsal, že jen „uposléchali hlasu ducha světového“.

Reuters: Izraelské útoky na Írán naznačují větší ambici – změnu režimu

Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Ale rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků naznačují další, dlouhodobější ambici - svržení samotného režimu. Napsala to dnes agentura Reuters. Údery, které Izrael provedl nad ránem v pátek 13. června, zasáhly nejen íránská jaderná a raketová zařízení, ale také klíčové osoby ve vojenském velení Íránu a jaderné vědce.

Otevřu ledničku, bitcoin

V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk

Příběh a osud Pavla Blažka

Na největším rozhovoru, který Pavel Blažek po svém pádu poskytl – na Info.cz s Petrem Dimunem a naší bývalou kolegyní Lenkou Zlámalovou –, je jednoznačně nejpoutavějším motivem Blažkův pocit, že dostal znamení osudu. Že ve světě politiky, jak říká, ho už žádná radost nečeká a že by měl ještě zkusit hledat si ji jinde. Okamžiky, kdy politik vystoupí ze své role, přestane „dělat politika“ a zamyslí se nad svou životní cestou, jsou řídké. Ještě neobvyklejší je slyšet v rozhovoru o české politice slovo osud. Kromě toho osobního kariérního oblouku Blažek vyjadřuje ještě jeden pocit. Že je odcházející typ, který do světa politiky, jak se momentálně provozuje, nepatří.

Máme příliš mnoho stran, chce to reformu systému, prohlásil Fico v Uzbekistánu

Slovenský premiér Robert Fico na návštěvě Uzbekistánu uvedl, že by na Slovensku měl změnit politický systém a měl by se snížit počet politických stran. Země jako Vietnam, Čína či Uzbekistán jsou podle Fica ekonomicky efektivnější. Evropa se podle něj měla inspirovat i jinými politickými systémy, jinak nebude konkurenceschopná. Informují například server SME či Postoj. Slova o změně politického systému Fico řekl v rámci setkání s prezidentem Shavkatem Mirziyoyevem,

Proč Varšava už nedůvěřuje Kyjevu

Minulou neděli to na polské síti X chvíli vypadalo jako během prvních dvou let po ruské invazi na Ukrajinu. Většina komentujících oslavovala „husarský“ (nebo spíše kozácký) kousek ukrajinských tajných služeb – operaci Pavučina. Záběry hořících ruských strategických bombardérů nemohou polské oko nepotěšit. Tento záblesk dávných časů však nemohl překrýt skutečnost, že ve stejný den, kdy vrcholily prezidentské volby, různá míra nedůvěry vůči Kyjevu a kritiky ukrajinské diplomacie patřila do hlavního proudu, nikoliv na okraj debaty.

Formalita, nebo konec sekulárního státu?

Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).

Migrace láme vaz nizozemské vládě: Po Wildersově odchodu odstupuje i premiér Schoof

Nizozemský premiér Dick Schoof v úterý oznámil, že rezignuje v reakci na odchod pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.

Až polovina voličů by zvážila volbu nové „hospodářsky odpovědné“ strany. Existuje taková?

V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.

Dlouhá a příznačná debata o „sviních“

Člověk dnes nikdy neví, která z mnoha sentencí, jež se do veřejného prostoru – třeba každodenně – vypouští, ho bude na dlouhou dobu definovat. Například koordinátor vládní strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn. Je to už tři čtvrtě roku, co ve spíš komorním prostředí na besedě s publikem na festivalu ve Slavonicích cosi řekl. A vášnivé (a někdy taky hysterické) debaty se o tom vedou ještě dnes (například v čerstvém diskusním střetu s Janem Zahradilem v pořadu Echo Prime Time). Způsobilo to jedno slovo. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, bylo to slovo „svině“.

Trápí mě Trumpova nestabilita

Právník a konzervativní myslitel Christopher DeMuth je veteránem amerických intelektuálních válek. Byl dlouholetým šéfem známého think-tanku American Enterprise Institute (AEI), sloužil pod dvěma prezidenty a dalším radil. O vývoji konzervativního myšlení, o tom, proč vyústilo ve vládu Donalda Trumpa a jaké se k němu vážou naděje i obavy, hovoří pro Týdeník Echo. Vy jste začínal svou kariéru v administrativě Richarda Nixona, nejspíše jednoho z nejvíce fascinujících amerických prezidentů. Jaký podle vás byl?

Bartoška ovlivnil i politiku. Při revoluci oznámil kandidaturu Havla na Hrad, vzpomíná Vondra

Jiří Bartoška nebyl jen významným hercem, ale zapsal se i do politických dějin tohoto státu. Při revoluci v roce 1989 byl dokonce prvním, kdo stotisícovému davu na Václavském náměstí oznamoval kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa. Jeho dlouholetým kamarádem byl i Alexandr Vondra. Ten vyzdvihuje nejenom Bartoškovu roli v roce 1989, ale vzpomíná i na to, jak s populárním hercem později společně bojovali i proti zákazu kouření v hospodách.

Soud poslal starostu Řeporyjí Novotného do vězení. Zatím nepravomocně

Soud poslal na tři měsíce do vězení starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS). Přeměnil mu podmíněný trest odnětí svobody na nepodmíněný, protože Novotný se ve zkušební době opakovaně dopouštěl přestupků. Dnešní rozhodnutí není pravomocné. "Soud dospěl k závěru, že podmínka vedení řádného života ve zkušební době nebyla splněna," konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Monika Hrmová.

Hluboký a mělký stát

Je trochu příznačné, že pojem „hluboký stát“, který se už občas používá i v České republice a stihl se rozšířit do všech koutů anglosféry, vlastně původně pochází z turečtiny: derin devlet. Sekulární charakter Turecké republiky měl být střežen jejími silovými složkami, a to i proti vlastnímu obyvatelstvu, které zas tak sekularizované nebylo a jemuž se nedalo věřit, zda jednoho dne nezvolí nábožensky orientované politiky.

Nemají koho volit. Přes tři miliony lidí nechtějí jít k volbám

Více než třetina tuzemských voličů nechce jít k volbám. Podle ministerstva vnitra je v České republice 8,3 milionu voličů, z čehož se k letošním sněmovním volbám nechystá přes 3 miliony z nich. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří.

Donald Trump vylučuje další kandidaturu do Bílého domu. Nést prapor by podle něj mohl Vance nebo Rubio

Americký prezident Donald Trump vyloučil třetí funkční období v Bílém domě. „Budu prezidentem osm let a dvě funkční období,“ řekl v neděli v rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC. „Vždycky jsem si myslel, že je to velmi důležité,“ uvedl. V březnu se zdálo, že tuto hypotézu, která je protiústavní, nevylučuje. Potřetí byl ve 20. století v Bílém domě pouze Franklin Delano Roosevelt a to v průběhu druhé světové války.

Evropský deep establishment místo režimu

Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).

Rozhodlo šest hlasů. Farageova protiimigrační Reform UK zaznamenala ve volbách další úspěch

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si strana označovaná jako pravicově populistická připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii.

Americký solipsismus

I dnes pokračujeme ve sledování tematiky postnárodního státu. Představa války mezi národními státy je dnes v Evropě skoro nemyslitelná. Občanská válka? To je jiná. Romány Michela Houellebecqa si bez ní nelze představit, přičemž autor vychází z diskurzu, který ve Francii dnes už léta reálně existuje – jak mezi potenciálními aktéry, tak mezi experty z bezpečnostního prostředí. Když narazíte na článek analytika britského Adam Smith Institute Sama Bidwella na téma občanské války v Británii, můžete to považovat za ukázku čím dál tím horečnatější rétoriky šířící se v této zemi.

Zažili jsme další velký pohřeb

Ta fotografie hned včera obletěla, jak se tak říká, dík médiím a sociálním sítím, celý svět: americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sedí spolu v bazilice sv. Petra pod její kupolí, sedí na obyčejných židlích, sedí sami, nikdo je neruší, a cosi si povídají. Děje se to nedaleko rakve zemřelého a vbrzku pochovávaného papeže Františka – který úředně působil v Evropě, ale pocházel z Ameriky, třebaže té Jižní. Tolik symboliky v jedné chvíli. Obraz naděje, víry v zázraky a ve schopnost lidí spolu mluvit. Po týdnech následujících minulé setkání obou politiků v Bílém domě.