Tag: komunismus

Články k tagu

Palachovu památku uctí v Praze tisíce lidí. Hrad neví, kam pošle věnec

Centrem středečního uctění památky Jana Palacha, který se před 50 lety upálil na protest proti okupaci Československa a nečinnosti lidí, se stane pražské Václavské náměstí. Na 16. ledna tu jsou naplánovány různé akce, v podvečer na místě vystoupí i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš se dění přímo nezúčastní, zašlou nicméně květiny. Úřad vlády už má jasno kam, Pražský hrad zatím ne.

Zatčený Havel, slzný plyn a vodní děla. Palachův týden byl předzvěstí pádu režimu

Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt k 20. výročí úmrtí Jana Palacha se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.

Památku Jana Palacha připomene řada akcí. Jeho rodný dům se ale neotevře

Rodný dům Jana Palacha se na 50. výročí jeho sebeupálení neotevře. Ačkoliv Národní muzeum, které jeho otevření několik let připravuje, chystá společně s dalšími institucemi na příští týden řadu vzpomínkových akcí, na návštěvu domu ve Všetatech si zájemci musí počkat až do srpna. Otevření bylo původně plánováno na 50. výročí okupace Československa v srpnu 2018. To se však nestihlo a návštěvníci si nový památník neprohlédnou ani nyní, padesát let poté kdy Palach svůj protest proti nečinnosti lidí po srpnové okupaci uskutečnil.

Co dnes říká Palach

V noci na 16. ledna roku 1969 spal dvacetiletý student filozofické fakulty Jan Palach u rodičů ve Smetanově ulici ve Všetatech. Nechal se vzbudit o půl šesté ráno, pak se vypravil vlakem do Prahy a zřejmě už v osm hodin dorazil do spořilovských kolejí, které byly na místě, kde dnes stojí kačerovské depo metra. Tam sepsal ve čtyřech exemplářích mimořádně stručnou zprávu, kde vysvětlil, proč se hodlá upálit. Chtěl „probudit lid této země“ vzhledem k tomu, že se necelý půlrok po sovětské invazi „ocitl na pokraji beznaděje“. Podepsal se „Pochodeň č. 1“. V jedenáct z kolejí odešel, tři dopisy odeslal poštou a jeden nechal v aktovce, kterou si vzal na Václavské náměstí.

Grebeníčkovu knihu jsem nekřtil, jen jsem řekl několik vět, brání se ministr

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se brání nařčením, že pokřtil knihu o církevních restitucích bývalého předsedy KSČM a nynějšího poslance Miroslava Grebeníčka. Ministr tvrdí, že knihu nekřtil, ale pouze se akce zúčastnil a pronesl na ní několik vět. Staněk si za účast na křtu Grebeníčkovy knihy, která kritizuje církevní restituce, vysloužil nemalou kritiku, mimo jiné od svého předchůdce Daniela Hermana (KDU-ČSL).

Knihu Grebeníčka o církevních restitucích pokřtil ministr kultury Staněk. Ostuda, míní nejen lidovci

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) si vysloužil nemalou vlnu kritiky poté, co těsně před Vánoci přišel pokřtít novou knihu bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, iformoval server iDnes.cz. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v reakci na Staňkovu účast na křtu napsal, že se za něj stydí. V publikaci Ve znamení kříže, která se věnuje církevním restitucím, Grebeníček tvrdí, že „víra přebila rozum, poslušnost nahradila vědění a podřazenost upozadila svobodu.“

Spikleneckým teoriím o 17. listopadu věří zklamaní a nedocenění lidé, říká historik

Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.

Babiš, jeden z nich

Jeden by se měl vždycky mít na pozoru před spikleneckými teoriemi, které provázejí všechny významné dějinné události. Jsou spojeny i se sametovou revolucí v listopadu 1989. Nejpopulárnější je ta, že šlo o plánovaný a připravovaný převrat uvnitř komunistické moci. Podobné události se samozřejmě vždycky vydají směrem, který lze těžko uřídit – a konečně historici takový scénář odmítají. To ale nevylučuje, že prozíravá a informovaná část komunistického establishmentu byla na změnu připravená.

Babiš – všechno je podle plánu

Životní osudy, postoje a názory mnoha klíčových postav listopadu 1989 se za uplynulých téměř třicet let dramaticky proměnily. Z některých stávkujících studentů či disidentů se stali zklamaní a zahořklí kritici polistopadových poměrů, z mnoha předních kádrů minulého režimu, bývalých aktivních členů KSČ a SSM se naopak stali úspěšní byznysmeni, kterým demokracie přinesla bohatství a často i nezanedbatelný politický vliv. Dokázali využít své znalosti, kontakty, v mnoha případech ale i kapitál z pochybných zdrojů. Vasil Mohorita měl veškeré předpoklady být jedním z nich.

Smog vyhnal lidi do ulic. Revoluce 1989 nezačala v Praze, ale v Teplicích

Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.

VIDEO: Před 30 lety komunisté brutálně rozehnali demonstraci proti režimu

Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.

Obava z GDPR. Znemožní zveřejňování dokumentů o estébácích a milicionářích?

Zpřístupnit dokumenty mapující komunistický režim v někdejším Československu trvalo dlouho, dnes ale mohou občané i nevládní instituce dokumenty z různých archivů žádat a s jeho souhlasy i zveřejňovat. Zkomplikovat by to ale mohl návrh zákona, který navazuje na unijní nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Je v této oblasti příliš nejasný a není zřejmé, jak bude možné tyto dokumenty dále publikovat, upozorňuje poslanec a někdejší šéf ÚSTR Pavel Žáček (ODS). „Nevíme, na kolik bude zákon zasahovat do zveřejňování dokumentů a archiválií z dob komunismu,“ uvedl pro Echo24 Pavel Žáček.

Jako za komunismu? Klaus ml. přirovnal tlak EU na Maďarsko k situaci Československa v roce 1968

“Dříve nám diktoval Kreml, teď Brusel. Dnes je na řadě Maďarsko, pak Polsko a pak třeba my,” pronesl Václav Klaus ml. na adresu hlasování Evropského parlamentu o ohrožení hodnot Evropské unie. To se stalo tématem nedělní Partie televize Prima mezi poslancem za ODS Václavem Klausem ml. a poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Podle Klause se hnutí ANO chová zcela jinak v České republice a zcela jinak v Evropském parlamentu. Válková to odmítla a zároveň odsoudila dvojí metr, podle kterého se Evropská unie chová jinak vůči Maďarsku a jinak vůči situaci v Katalánsku.

Vláda otočila. Komise oceňující protikomunistický boj zatím neskončí

Etická komise, která oceňuje účastníky třetího odboje, zůstane zatím zachována. Před poslanci to řekl ve čtvrtek ministr obrany Lubomír Metnar po dohodě s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Původní návrh na zrušení byl k dispozici ostatním ministerstvům k připomínkování a mohl se v blízké době objevit na vládě ke schvalování. Důvodem prý bylo, že komisi ubývá agenda a stává se tak nehospodárnou.

Vláda ruší komisi, která oceňuje protikomunistický odboj

Vláda Andreje Babiše chce zrušit Etickou komisi, která oceňuje protikomunistický odboj. Návrh na zrušení komise inicioval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a stanovil i konkrétní datum. Důvodem je prý ubývající agenda, která způsobuje nehospodárnou činnost komise. Podle jednoho z členů Etické komise historika Petra Blažka je možná určitá spojitost s tím, že kabinet vládne s podporou komunistů. „Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.

To sladké slovo normalizace

Slovo normalizace se v této zemi stalo evergreenem. Když ho „normalizátoři“ v roce 1970 použili v tzv. Poučení z krizového vývoje, možná netušili, jak bude slavné a že přežije i epochu, jež byla po něm pojmenována. Normalizace měla být původně uvedením poměrů do stavu, jaký si normalizátoři představovali: vedoucí úloha KSČ, monolitní ideologie, podřízení Sovětskému svazu… Logicky by měla skončit s koncem starého režimu v roce 1989. A přitom je to slovo s druhým životem. Co chvíli slyšíme, že se normalizace vrací, že některé jednání je normalizační, že je tu znovu normalizační duch. Ale skutečně? Nepleteme dohromady dva úplně jiné světy?

Válku v Rusku vystřídal bolševický rudý teror. Zemřelo při něm až půl milionů lidí

Před 100 lety, 5. září 1918, přijala z bolševiků složená Rada lidových komisařů v Rusku usnesení o takzvaném rudém teroru. Brutální kampaň věznění a poprav v období rudého teroru připravila podle odhadů historiků v letech 1918 až 1924 o život 200 000 až půl milionu lidí. Ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem již v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů při události později pojmenované Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR).

A víte, že náš „stínový prezident“ Kiska byl předsedou SSM?

Letos zažíváme nejmohutnější připomínání 21. srpna vůbec. Jistě k tomu přispívá kulatá padesátka, to ale nemůže být celé vysvětlení. Například třicáté výročí bylo kulaté taky dost, vzpomínka byla o dvacet let čerstvější atd., a přesto v roce 1998 vzpomínání zdaleka nedosahovalo letošních rozměrů. Mezi dalšími důvody, proč letos nabírá 21. srpen tak mohutný rozměr, bude dnešní geopolitika, tedy pocit, že Rusko se vrací k agresivnímu chování v Evropě. Význam má i změna stylu, jakým se dnes v době sociálních sítí provozuje politika. Je ještě osobnější a efemérnější, než byla před pár lety.

Akce komunistické rozvědky. Marxův pravnuk v Londýně odsuzoval pražské jaro

Na jednu z mnoha dezinformačních akcí, které organizovala československá zpravodajská služba kolem výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, upozornil na svém webu Archiv bezpečnostních složek (ABS). Do rubriky Archiválie měsíce zařadil dokumenty vztahující se k málo známé demonstraci, která se uskutečnila v Londýně 19. srpna 1979. Odsuzovala pražské jaro a obhajovala normalizaci.

„Omluva není na místě.“ Historik Blažek si stojí za slovy o Babišovi a čistkách v ÚSTR

Historik Petr Blažek se neomluvil za slova o vyhazovu badatele Radka Schovánka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v souvislosti s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze premiérovy spolupráce s StB. Vyzvalo ho k tomu vedení ústavu, omluvit se měl dle ÚSTR do 31. července. Za svými slovy si ale Blažek stojí. „Omluva není na místě. Mé vystoupení je plně v souladu s listinou základních práv a svobod. Moje kritika ani nemířila na vedení ústavu, ale na Andreje Babiše,“ řekl. ÚSTR nyní zvažuje další postup.

Bránit socialismus je naší povinností. Před 50 lety žádal Biľak Sověty o pomoc

V Československu stále ještě probíhalo pražské jaro, tedy období politického uvolnění. Reformní snahy se ale již měly blížit ke konci. 3. srpna osudného roku 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Ta zdůraznila, že obrana socialistických vymožeností je společnou povinností všech socialistických zemí a na setkání také sovětské vedení dostalo od Vasila Biľaka do rukou takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s takzvanou kontrarevolucí.

Prezidenty Zemana s Kiskou táhl do Topoľčianek zelený anton

Prezidenti České republiky a Slovenska, Miloš Zeman a Andrej Kiska v neděli společnou jízdou historickým vlakem z Hodonína do slovenských Topoľčianek připomněli vznik společného státu před 100 lety. Zeman v Topoľčiankách oznámil, že v říjnu vyznamená trojnásobného předválečného československého premiéra Antonína Švehlu. Jízda z rodiště prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka k zámku v jihoslovenské obci, který byl letním Masarykovým sídlem, byla součástí vzpomínkových akcí ke 100. výročí vzniku republiky.

Petr Hruška: básník, který si dovolil odejít

Básník Petr Hruška v reakci na vyslovení důvěry Babišově vládě odstoupil z poroty, která vybírá laureáty Státní ceny za literaturu. „Jistě, každá vláda je pochybná a ve své podstatě nebezpečná, vůči každé vládě lze mít oprávněné výhrady a námitky, neboť lidé jsou nedokonalí, a tedy k vládnutí v pravém slova smyslu nepředurčení. (...) My ale máme od včerejška stát představovaný vládou, která na takové úsilí rezignovala. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné.

Zrádci, nebo hrdinové? Před 50 lety vznikl „dopis 99 pragováků“

Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.

Umíráček komunismu? Kuba uzná soukromé vlastnictví, vyplývá z návrhu nové ústavy

Kuba v sobotu zveřejnila podrobnosti z návrhu nové ústavy, kterou by měl tento měsíc schválit parlament. Podle agentury AP bude mimo jiné vytvořena funkce premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Kuba rovněž poprvé oficiálně uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Vůdčí role komunistické strany v ústavě ale zůstane zachována, stejně jako bude zachována klíčová role státních podniků a centrálního plánování v ekonomice, napsal podle BBC stranický deník Granma.