Tag: komunismus

Články k tagu

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Přepych šéfa ukrajinských komunistů. Nyní po něm jde rozvědka

Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že podezírá vůdce ukrajinských komunistů Petra Simoněnka ze schvalování ruské agrese a z veřejných výzev k převzetí moci v zemi. Na internet nyní unikly fotografie ze zásahu ukrajinských úřadů v jeho luxusním sídle. Simoněnkova vila, která se nachází poblíž Kyjeva, zeje prázdnotou od loňského jara, kdy byl předák ukrajinské komunistické strany v průběhu ruského ústupu z oblasti evakuován ruskými speciálními silami, tvrdí SBU.

Ředitel ÚSTR Kudrna: „Přece nikdo nikoho nenutil, aby se za normalizace stal trestním soudcem“

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.

Absurdní, nenormální. Právníci i politici cupují šéfa Nejvyššího soudu za slova o Fremrovi

Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Počká na verdikt Pavla

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Šéf Nejvyššího soudu: „Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců“

Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Angyalossy to uvedl ve vyjádření, které zaslala redakci Echo24 mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Případ Fremr a melancholie dějin

„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?

Pavel si vyžádal informace ke Fremrovi z archivů, rozhodne podle nich

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Česko už jednoho „Fremra“ mělo. Havlův kandidát rezignoval poté, co na něj vyplavala stará skripta

Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.

Šéf ÚSTR ke kauze kolem soudce Fremra: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt

Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

VIDEO: Nově objevený film o Fremrově procesu. „Musel to stoprocentně vědět,“ říká historik

Značná část debaty, která se točí okolo případného jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem, vychází z toho, že se měl ještě před rokem 1989 podílet na zpolitizovaném soudním procesu Olšanské hřbitovy. Fremr se hájí tím, že se rozhodnutí trestního senátu, který vedl, dle jeho vědomí nikdo nesnažil ovlivnit. Jeho kritici nicméně poukazují na to, že tehdejší Československá televize natočila o případu propagandistický dokument, a soudce tedy musel vědět, že se komunistický režim snaží proces zpropagovat.

„Na protest proti všemu, co se tady děje.“ Česko si připomene výročí upálení Jana Palacha

Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin sice politický vývoj nezměnil, mnohým ale dodával v době normalizace sílu. A koncem 80. let připomínka studenta Univerzity Karlovy, který se narodil 11. srpna 1948 ve středostavovské rodině ze Všetat, předznamenala konec totalitního režimu v Československu.

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

Činnost Fremra za komunismu posoudí ÚSTR. „Justice byla součástí režimu“

Působení kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra v komunistické justici přezkoumá tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Soustředí se jednak na tzv. kauzu Olšanských hřbitovů, jednak na trestání emigrantů za opuštění republiky. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Prezident Petr Pavel oznámil, že jmenování Fremra odloží do doby, než se informace o soudcově rozhodování před rokem 1989 vyjasní. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí

„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci

Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05. Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa.

Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.

Děti, škola, komunismus

Máloco z historie budí takové vášně jako debaty nad povahou komunistického režimu před rokem 1989. Tentokrát je rozbouřila kritika ze strany nového vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, které se ostře distancovalo od „vlastní“ učebnice soudobých dějin pro žáky devátých tříd. Ta vyšla v prvním vydání ještě za minulého vedení. Na autory, z velké části bývalé zaměstnance oddělení vzdělávání, se ze strany instituce snesly tvrdé odsudky za faktografické chyby a ideologicky podložené teze. Co a jak se mají vlastně děti učit o čtyřech zásadních dekádách našich dějin?

„Uškodí vnímání spravedlnosti v zemi.“ Senátoři napsali dopis prezidentu Pavlovi kvůli Fremrovi

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.

Z Matky vlasti Matka Ukrajiny. Z masivní sochy v Kyjevě zmizel sovětský znak, nahradil ho trojzubec

Z kyjevské sochy Matka vlasti, která je se svými 102 metry nejvyšším pomníkem zobrazujícím lidskou postavu v Evropě, byl odstraněn starý emblém z dob Sovětského svazu. Na štít, který personifikace ukrajinské vlasti drží, byl nyní dosazen trojzubec, tedy současný státní znak země. Moskva na to reagovala tím, že to celé vypovídá o "podstatě kyjevského režimu a jím vedených kyborgů. Matku nelze přejmenovat."

Komunista na Ústavní soud? Kritiku reflektujeme, zní od prezidenta Pavla

Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.

Pavel při pietě litoval své nevědomosti před rokem 1989. „Komunisty jsem neprohlédl“

Prezident Petr Pavel v úterý uvedl, že lituje období své nevědomosti před rokem 1989, kdy systémová selhání komunistického režimu pokládal za chyby jednotlivců. Řekl, že po doplnění vzdělání a získání životních zkušeností se z toho poučil a že si o to víc váží všech těch, kteří již před pádem komunismu dokázali mít k totalitnímu režimu jasný postoj a odvahu se mu postavit. Díky těmto lidem máme možnost poznat význam slova svoboda, uvedl na pietním shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.

„Bez svobody nejde žít.“ Film Bratři o Mašínech natočil potomek odbojářů

Příběh bratří Mašínů dlouhodobě vyvolává rozporuplné pocity a emoce - podobně to nejspíše bude také u filmu Bratři, který zpracovává jeden z největších příběhů studené války s mottem "Hrdinové nebo vrazi?" Snímek scenáristy Marka Epsteina a režiséra Tomáše Mašína, který je shodou okolností vzdáleným příbuzným bratrů Mašínů, se točí kolem pětice mladíků s pistolemi, kteří se "v boji o život dotknou hranic vlastního strachu i statečnosti." "Bez svobody nelze žít," zní z nedávno zveřejněného traileru, který slibuje napínavou atmosféru.

Komunista, který přežil od komunisty ke komunistovi

Jedna z posledních figur ekonomické transformace Československa po roce 1989 se loučí s veřejným angažmá. Někdejší nejpopulárnější politik v zemi, který měl svého času podporu dnes nepředstavitelných 89 procent dotázaných, skončil ve funkci prezidenta Hospodářské komory. Dál už chce být jen soukromou osobou. Všechno, co řekne či napíše, bude prý už jen osobní názor Vladimíra Dlouhého.

„Neviděla jsem Star Trek, ale líbí se mi jeho ekonomické zřízení.“ Pirátka „komunistka“ chce všechno pro všechny

Členka Republikového výboru Pirátů a "demokratická komunistka" Janka Michailidu na sebe znovu upozornila tím, že se označila za "startrekistku". Ve filmovém a seriálovém vesmíru Star Treku funguje prý podobné ekonomické zařízení, které propaguje a ke kterému se hlásí Michailidu. "Já jsem Star Trek nesledovala, takže nevím, ale prý je tam nastavené podobné ekonomické zřízení, jaké bych si já ideálně představovala,” řekla Michailidu v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.cz.

Důchody disidentů se zvýší, prominentům režimu strhne Jurečka každý rok ve funkci

Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.

Umění stvořit hrdinu

Nečekaným hitem ČT se v posledních týdnech stala pětidílná minisérie Volha, natočená režisérem Janem Pachlem podle vlastního scénáře napsaného podle románu specifikovanějšího názvu Volha, záznam o provozu motorového vozidla, jímž v roce 2008 debutoval Karel Hynie – někdejší televizní producent, scenárista, dramaturg. Volha líčí osudy zaměstnance autoprovozu ČST Stanislava Pekárka , který zkraje 70. let nastupuje hned po vojně díky protekci na lukrativní místo televizního šoféra.