V New Yorku se bude volit starosta a v demokratických primárkách, které často prakticky rozhodují o výsledku, zvítězil Zohran Mamdani, jehož lze klidně označit za komunistu. U člověka, který používá fráze jako „zmocnit se výrobních prostředků“, to není přehnané. V minulosti chválil Hamás a Hizballáh a chtěl zrušit policii a „globalizovat intifádu“ a prosazuje řadu prověřených destruktivních politik, z nichž ta nejlegračnější jsou státní supermarkety s potravinami. Vedle toho je příznačné, že je to syn dobře situovaných imigrantů – matka je filmová režisérka, otec je profesorem na Columbia University – a ve volbách měl vyšší podporu mezi vzdělanými bělochy než mezi příslušníky rasových menšin.

Mamdani ve skutečnosti jistě není ani komunista, ani islamista, jen ví, že mu tyhle věci přinesou pozornost. Pseudonymní hráč, který sází ve velkém na politické výsledky na predikčním webu Polymarket a vydělal na Mamdanim 300 tisíc dolarů, v jednom rozhovoru vysvětlil, co zjistil studiem jeho vystoupení: „Je to geniální člověk, ale narcistický sociopat. Přesně věděl, jak to skrýt a hrát politickou hru.“

Pro někoho, kdo v New Yorku nežije, není důvod se tím příliš vzrušovat. New York si asi musí odbýt občasný politický karambol, po němž přijde vystřízlivění, jako naposledy za katastrofálního starosty Davida Dinkinse v letech 1990–1993, nebo jako se to stalo v posledních letech San Franciscu. Ale kampaň přinesla pro člověka sledujícího mediální vývoj jednu nesmírně zajímavou, možno říci inovativní událost.

New York Times uveřejnily minulý týden zprávu o tom, že když se Mamdani v roce 2009 hlásil na univerzitu, tak na přihlášce v kolonce „rasa“ zaškrtl „Black or African American“. Což, jak ví úplně každý, v Americe znamená černoch. Mamdani ale není černoch. Oba jeho rodiče jsou indického původu – matka z Indie, otec z indické diaspory v Ugandě, kde taky malý Zohran několik let žil. Ale to z něho nedělá „Afroameričana“. Když v roce 2022 podpořil Elon Musk floridského guvernéra Rona DeSantise a ten to komentoval slovy „Vítám podporu od Afroameričanů“, všichni chápali, že je to vtip (i když podle některých špatný). Musk je imigrant z Jihoafrické republiky, avšak není „African American“.

Následovala velmi předvídatelná reakce – Mamdani vysvětloval, že při svém komplikovaném původu s kolonkami zápasil a že tím samozřejmě ani náhodou nesledoval výhodu, levicoví komentátoři ujišťovali, že je to normální, a tak.

Ale to skutečně zajímavé bylo, jak zpráva vznikla. Informace pocházela z hacku. Neznámí hackeři se prolomili do databáze Columbia University, aby prokázali, že univerzita stále používá při přijímání nezákonné rasové preference. Ale od nich to New York Times nedostaly. „Údaje poskytl deníku prostředník, který na platformách Substack a X vystupuje pod jménem Crémieux,“ uvedly ve zprávě Timesy s tím, že jde o „akademika, který je odpůrcem afirmativní akce“.

Crémieux celou akci provedl ve spolupráci se svým publikem. Dne 30. června se zeptal svých sledovatelů na X: „Mám soukromou informaci o veřejném činiteli, který se v současné době uchází o důležitou funkci. Ukazuje, že se dopustil profesního pochybení… Je neetické ji zveřejnit?“ Anketa vyzněla jednoznačně pro zveřejnění. Crémieux se ale rozhodl dát šanci etablovaným médiím a 1. července oznámil, že „události se chopilo významné médium. Pokud to nezveřejní, udělám to já, ale myslím, že do toho půjdou. Do té doby se k tomu nebudu víc vyjadřovat“. A dodal bez dalšího komentáře nesrozumitelný řetězec písmen a čísel.

O dva dny později vyšla zpráva Timesů. A Crémieux zveřejnil, že ten nesrozumitelný řetězec bylo zašifrované shrnutí zprávy o Mamdanim – aby ho nikdo nemohl obvinit, že si svou roli vymyslel (pro ty, kdo těmhle věcem rozumějí: použil kryptografický algoritmus SHA-256).

Byl to experiment v hledání toho, jak zaručit důvěryhodnost ve světě, kde zároveň existuje anonymita, a jak vyvažovat roli davu a tradičních médií. Jak anonymní akademik, tak nakonec i novináři hledali netradiční cesty pro to, aby se informace dostala k veřejnosti. Dopadlo to celkem povzbudivě.