Tag: pravice

Články k tagu

Německo nedělá chyby

Oblíbeným odlehčením hodin chemie na našem gymnáziu bylo těsně předtím, než člověk přelil zkoumanou kapalinu z jedné zkumavky do druhé, dramaticky zvolat na celou třídu: „Copak z toho asi bude? Ví Bůh!“, kterého jsem tenkrát ještě psala s malým b. Ale takový výbuch, jaký na chemii zažili šestnáctiletí gymnazisté z městečka Ribnitz-Damgarten kousek od Rostocku, bychom nezažili, ani kdyby nám chemikářka dala klíč od skladu exploziv. Přímo do vyučování totiž vtrhli tři policisté a odvedli k výslechu jejich spolužačku, podezřelou z pravicového extremismu.

Pravicový aktivista Sellner nesmí do Německa. Rakušan se bude bránit u soudu

Německo zakázalo vstup do země rakouskému pravicovému aktivistovi Martinu Sellnerovi, který byl před zhruba dvěma měsíci jedním z nejvíce medializovaných účastníků kontroverzního srazu pravicových radikálů v Postupimi. Zákaz si vymohlo toto hlavní město spolkové země Braniborsko, uvedla agentura DPA. Sellner, bývalý šéf rakouské odnože pravicového Identitárního hnutí, informaci o zákazu cest do Německa sám zveřejnil na platformě X. Proti opatření se chce bránit u soudu, ale do té doby ho hodlá dodržovat.

Rakousku je ouzko

Nenápadně vyhlížející zpráva, že ve Vídni byl odsouzen k podmíněnému trestu bývalý kancléř Sebastian Kurz, je už na druhý pohled docela dramatická. Je to nejnovější příklad zneužití justice v politickém boji. Jsme zvyklí na něco takového, zhruba řečeno, na východ od nás. Ale množí se případy i v německy mluvícím světě, tedy v tom, co je pro nás nejbezprostřednější „Západ“. Kurz byl v minulém desetiletí politickou hvězdou středoevropského významu. Předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) se skutečně pravicovým programem, nejen proti masovému přistěhovalectví, ministr zahraničí a posléze předseda vlády.

Přes 900 tisíc lidí v Německu protestovalo proti extremismu

Víkendových demonstrací proti pravicovému extremismu a na ochranu demokracie se v asi 83milionovém Německu zúčastnilo více než 900.000 lidí. V pondělí o tom podle agentury DPA informovalo spolkové ministerstvo vnitra. "Podle toho, co sečetla spolková policie, se demonstrací o víkendu zúčastnilo asi 910.600 lidí," řekl mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall. V sobotu se svůj odpor vůči pravicovému extremismu do ulic různých německých měst vydalo dát najevo okolo 360.000 lidí, v neděli demonstrace přitáhly 550.000 účastníků.

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

ODS hrozí, že bude předjeta zprava

Florencie je kolébkou renesance a jako taková byla pro renesanci evropské pravice vybrána italským místopředsedou vlády. Matteo Salvini pozval politiky evropských národněkonzervativních stran, kterým se dnes všem mechanicky říká „populistické“. Byla to dosti velká událost s dvěma tisícovkami hostí, devět ze zúčastněných stran už je se Salviniho Ligou v jedné frakci Evropského parlamentu.

Rušení mešit a noční můra EU. Proč se část Evropy obává nástupu Wilderse

Za politické zemětřesení a nejhorší noční můru pro Evropskou unii označují média v západní Evropě jasné vítězství nacionálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ve středečních nizozemských parlamentních volbách. Pokud by se kritik islámu a zastánce vystoupení své země z Evropské unie stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby. Složit většinovou vládu ale nebude pro Wilderse podle médií jednoduché.

Česko, evropský šampion v tvrdé regulaci práce

V debatách, jak příliš vysoké daně a příliš mnoho regulace ničí prosperitu, obhájci silného státu a vysokého přerozdělování velmi často vytáhnou skandinávské země. A argument zní nějak takto: Podívejte se, mají jedny z nejvyšších daní v Evropě, a přesto patří k nejbohatším a nejvíc prosperujícím. Státům, které jsou schopny jako jedny z mála v Evropě velmi dobře uspět v ostré světové konkurenci. Na rozdíl od nás, kteří jsme v tomto měřítku třetí nejhorší z celé EE, dokážou vytvořit nejvyšší přidanou hodnotu. To prakticky znamená, že to, co za hodinu vyprodukují, je někdo ochoten koupit za nejvyšší cenu.

Pravice by v europarlamentu výrazně posílila. Zelení mohou počítat ztráty, ukázal průzkum Politica

V nastávajících volbách do europarlamentu by pravice měla posílit. Zelení naopak o desítky křesel přijdou. Posílit by měla jak frakce Evropských konzervativců a reformistů, tak frakce Identity a demokracie. Takové výsledky průzkumu před eurovolbami zveřejnil server Politico. Podle něj výzkum reflektuje vzestup pravicových stran napříč Evropou.

Pravicová vláda výrazně přitvrzuje pracovní právo

Vláda pod vedením ODS plánuje výrazně přitvrzovat v oblasti pracovního práva. „Suchá nit“ přitom nemá zůstat na drobných podnikatelích, zaměstnavatelích ani dohodářích, kteří místo dříve zvažovaného zvýšení limitu pro odvody zřejmě dostanou přinejlepším pár set korun navíc či v horším případě vyhazov. Návrhy z dílny ministerstva práce, které vede předseda koaličních lidovců Marian Jurečka, tak možná poněkud překvapují tradiční voliče ODS.

Zdroje tu nejsou. Připlaťte na přímých daních

18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.

Návrat paranoidního stylu

Poprvé to vyhmátl Antonio García Martínez loni v březnu, když napsal článek s titulkem Proč zní Tucker Carlson jako levičák z Berkeley?. Kalifornské Berkeley, sídlo nejznámějšího kampusu univerzity UCLA, je od šedesátých let mytologickým epicentrem amerického radikalismu. García Martínez se tehdy právě vrátil z cesty na Ukrajinu a do Polska a měl na mysli primárně zahraniční politiku. Přístup tzv. nové pravice podle něj charakterizují dva principy.

„EU je jako svěrací kazajka, přehodnoťme členství.“ Švédská pravice volá po Swexitu

Švédské demokraty vynesl nesouhlas s imigrační politikou předchozích vlád až na pozici druhé nejsilnější parlamentní strany. Přestože nejsou členy vlády, jejich podpora a tolerance vlády je pro přežití tří vládních stran klíčová. Nyní jejich předseda Jimmie Åkesson v komentáři pro deník Aftonbladet, uvedl, že je možná na čase přehodnotit členství Švédska v unii. Informuje například švédský Local. Švédští demokraté byli dlouho označováni za pravicové populisty až extrémisty.

Rezignace na pravicové sliby: příjmy státu stále rostou, lidé chudnou drastickým propadem příjmů

Vláda Petra Fialy (ODS) si seškrtala programové prohlášení. Některé stěžejní body, které definovaly program spíše pravicového kabinetu, zmizely, což premiér i jeho ministři obhajují neudržitelností veřejných financí, a tedy nutností šetřit. Na počínání nejsilnějších koaličních občanských demokratů však míří kritika za to, že na své pravicové sliby rezignovali.

Andrew Tate – falešný prorok mužství

Koncem prosince zažil Twitter souboj dvou opravdových gigantů. Jednoho z účastníků netřeba představovat, jde se o všeobecně oblíbenou prorokyni zelené zkázy a švédskou nepřítelkyni CO2 Gretu Thunbergovou. Na odpor se jí postavil Andrew Tate, ještě nedávno obskurní postava, který se během posledních pár let stal oblíbencem těch pochybnějších koutů pravicového internetu a guruem mladých mužů. Ve skutečnosti si Tate začal, když tweetoval, že má 33 aut a aby mu Thunbergová dala e-mailovou adresu, na kterou by jí mohl poslat kompletní seznam i s jejich „obřími emisemi“. Thunbergová ve své odpovědi naznačila, že Tate má malý penis.

Dánský levicový blok si v parlamentu patrně udrží těsnou většinu

Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu, uvedla dnes veřejnoprávní stanice DR po sečtení všech hlasů. Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je podle agentury Reuters jejich nejlepší výsledek za posledních více než dvacet let. I přes zřejmé volební vítězství Frederiksenová oznámila, že ještě dnes podá demisi do rukou královny Margarethe II., aby tak otevřela cestu k jednání o sestavování příští koalice.

Novým švédským premiérem bude šéf pravicové strany Umírněných Kristersson

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V dnešním hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku. Kristerssona jako premiéra dnes v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců.

Když vyhrává levice, je to demokracie, když pravice, tak její ohrožení

V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.

Opět barbaři před branami

V Itálii byly volby a jako nejsilnější z nich vyšla strana Bratři Itálie. Globální média o tom informovala nápadným způsobem – možná si všimnete určitého společného motivu. Jedná se o sestřih z amerických televizí, ale západoevropská média reagovala podobně a taky od těch amerických novináři jinde zpravidla přebírají tón. Vypadá to, jako by si divák měl ze zpravodajství odnést informaci, že ve volbách zvítězila strana, jejíž plný název zní Extrémně pravicoví Bratři Itálie.

Válečný bonus spotřebován

Pětikoalice volby do obecních zastupitelstev a do Senátu brala velice vážně. To ostatně dokumentuje nenápadné povolební oznámení ministra průmyslu Jozefa Síkely, že zastropované ceny elektřiny budou platit jen do nějakého stupně celkové spotřeby, pak zřejmě nastoupí ty „tržní“, drastické. Například v Praze přitom koalice Spolu na billboardech voliče se společnou fotografií premiéra a pražského lídra kandidátky přesvědčovala slovy: „Zastropovali jsme ceny energií (! – vykřičník red.) pro vás.“

Italská pravice směřuje k vítězství. „Máme nástroje,“ pohrozila jí von der Leyenová

Italové v neděli vyberou v předčasných volbách nové složení parlamentu. Největší šance na úspěch má pravicový blok, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Italům pravicové strany slibují prosazování národních zájmů v Evropské unii (EU), striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti či snížení daňové zátěže živnostníků. EU sleduje výsledky podle odborníků s obavami.

Chcete-li Itálii nepochopit, mluvte o návratu fašismu

Italská široce rozkročená vláda centristy a technokrata Maria Draghiho končí. Na sklonku září čekají třetí největší ekonomiku Evropy předčasné volby. Favorit se skrývá na pravici. Mezi potenciálními stranami pravicové vlády dnes vévodí Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) a jejich lídryně, 45letá politička Giorgia Meloniová. Západoevropský a americký mainstream tu našel další důvod k obavám: je to nástup strany s přímými vazbami na neofašismus (The Independent).

Vracíme se k Reaganovi

Budapešť o minulém víkendu hostila významnou americkou konferenci CPAC (Conservative Political Action Conference). Ve Spojených státech pořádá Americká konzervativní unie tuto konferenci každoročně, první ročník v roce 1974 otevřel svým proslovem Ronald Reagan. Uvádí se, že vystoupení Donalda Trumpa na téže konferenci roku 2011 zahájilo jeho politickou kariéru, která vedla do Bílého domu a posléze ještě k ovládnutí Republikánské strany trumpovským, „populistickým“ křídlem.

Levice i pravice rekapitulují, jak to měly s Putinem

Značnou nelibost mezi stoupenci pokrokářské levice vyvolal text spisovatelky Petry Hůlové v HN (23. 3.). Autorka v něm tvrdí, že levice dlouho zlehčovala nebezpečí, jež pro Evropu představuje Putinův režim, i jeho povahu, projevovala pro něj nemístné pochopení, válka na Ukrajině ji usvědčila z toho omylu. Kritici ten článek na sociálních sítích označovali za argumentačně chabý a nekoherentní, snůšku absurdních a neopodstatněných tvrzení, hlavním Putinovým spojencem na Západě přece je nacionalistická pravice.

Pravicová fascinace Putinem

Vladimir Putin si za léta, co je u moci, na Západě vybudoval nepříliš početný, ale o to hlasitější fanklub. Jeho členové se rekrutují jak na levici, tak na pravici. Na levici se jeho obdivovatelé dají rozdělit do dvou skupin. První jsou staří nostalgici po sovětském impériu. Ti v současném Rusku spatřují pokračovatele komunistické supervelmoci. Do této skupiny patří třeba bývalý šéf britské Labouristické strany Jeremy Corbyn.

„Chceme EU suverénních států.“ Lídři evropské konzervativní pravice jednali o spolupráci

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci, která by měla přinést změnu Evropské unie. Ta se podle nich teď chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí sedmadvacítky. Lídři deklarovali užší spolupráci při obraně suverenity jednotlivých unijních států v Evropském parlamentu. Novou politickou sílu v něm ale neutvoří, uvedla agentura AP.

Vyskočit z rozjetého vlaku, nevyskočit?

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.

Levice v Česku vyšla z módy

Čerstvý osmdesátník Václav Klaus svého času osvěžoval veřejnou debatu úvahami, že je snowboard levicový a lyže pravicové. Na levici řadil i salát nebo džínovou bundu. Džíny prošly. Kvalifikovaly se na pravici. V tom, co je levicové a pravicové, je ve veřejném prostoru čím dál větší zmatek. Nálepky, které se bez argumentů různým politikům vystavují, jsou často velmi zavádějící, protože jen málo korespondují s tím, co ti politici skutečně prosazují.

Vlevo, nebo vpravo hleď

Lenka Zlámalová v hlavním tématu nového vydání Týdeníku Echo má jasno. Levice v Česku vyšla z módy. Tak zní základní teze jejího textu, protože tvrdí, že čím jsou lidé u nás mladší, vzdělanější a bohatší, tím se cítí pravicovější. Samozřejmě že sama autorka ví, a dokonce jsme otázku několikrát řešili na redakční poradě, že „pojmy pravicové a levicové se rozostřily a každý si do nich projektuje něco jiného“.