Sněmovní klub hnutí ANO nově povede nynější vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Informaci České televize potvrdil zdroj z frakce, jejíž členové se v úterý sešli na první schůzi po víkendových volbách. Schillerová vystřídá dlouholetého předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Ten uvedl, že už nechce mít politickou perspektivu a také to, že hnutí ANO počítá s tím, že bude v opozici.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dostala pod palbu kritiky ekonomů za její slova o čtvrtečním navýšení základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Šéfka státní kasy se totiž nechala slyšet, že řešení vysoké inflace nevidí v navyšování sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že to je naprosto nekompetentní výrok, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl byl ještě tvrdší – Schillerová se podle něj zapíše jako nejhorší ministr financí po roce 1989.
Do předvolební kampaně vtrhla témata, s nimiž stranické štáby většinou nepočítaly: vedle rychlého růstu státního dluhu se ohlašují inflace, klimatická politika a s ní spjaté hrozby přídělového hospodářství a energetické chudoby. Především inflace může podle odhadů centrální banky na konci roku vystoupit až k pěti procentům. Co z toho jsou přímé následky Babišova vládnutí, co se děje nezávisle na českém premiérovi? Zažíváme v ekonomice změnu paradigmatu?
Schodkové rozpočty tvořené v minulosti ministryní financí Alenou Schillerovou se nyní negativně promítají. Deficity totiž zvyšovaly obsluhu státního dluhu, což jsou úroky, které stát platí svým věřitelům. Tato položka roste v rozpočtu i kvůli vysokým schodkům kvůli koronavirové krizi. Na letošní rok se počítá se zhruba 40 miliardami korun. V příštím roce by se částka měla vyšplhat až k 50 miliardám. V porovnání by tak příští rok za tuto částku mohly vzniknout dvě krajské nemocnice. V roce 2023 pak dokonce čtyři.
Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.
Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by takto výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě.
Premiér Andrej Babiš je v poslední době pod vlnou kritiky, že jeho vláda přispívá vysoké inflaci. Na jednu stranu to rezolutně popírá, na straně druhé však odmítá kroky, které by zvyšování spotřebitelských cen snížily. Spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou totiž chtějí, aby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby. Někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl pro Echo24 uvedl, že kroky obou politiků dávají jasné sdělení, že jim inflace nevadí a chtějí její pokračování či snad zrychlení.
Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby plánované ze strany České národní banky. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Obnažilo by se tak, jak moc vše zdražuje. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se už ale nechal slyšet, že odmítá politický tlak. Češi si podle něj nemohou zvykat na trvalou inflaci.
Dvě politické rivalky ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se před volbami osočují kvůli příjmům pro státní rozpočet. Sociálnědemokratická plánuje, co a koho po volbách zdanit a tvrdí, že její sokyně z Babišova hnutí se „vykašlala na příjmy státního rozpočtu“. Schillerová o Maláčové a sociálních demokratech tvrdí, že „rozdávají koláče, které sami neupekli a ani upéct nemohli“.
Česko se skrze podpis ministryně financí Aleny Schillerové připojilo k výzvě k osmi zemí Evropské unie, které k vyzývají k návratu k vyrovnaným rozpočtům po pandemii. Signatáři především ze severní a východní Evropy, tak reagují na uvolnění finančních pravidel během pandemie. Česko přitom čelí masivnímu zadlužení. Informuje například Politico. „Omezení výrazné míry zadlužení k poměru k HDP musí zůstat společným cílem,“ uvádí signatáři v jednostránkovém dokumentu.
„Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany.
Slova šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že prezident Miloš Zeman nemá větší problém s podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok, se ukázala jako ne zcela pravdivá. Zeman se totiž k návrhu vyjádřil kriticky a označil ho za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční. Pokud by pak nedošlo k patřičným pozměňovacím návrhům, uvažuje o tom, že by rozpočet vetoval. Oznámil to prezidentský mluvčí poté, co nejdříve vystoupila sama Schillerová.
Ekonomický výhled na letošní a příští rok bude velmi záležet na podzimním vývoji, zda se země znovu ponoří do lockdownů kvůli koronavirové nákaze. Ministerstvo financí totiž oproti dubnu zlepšilo odhad vývoje ekonomiky, přičemž i přesto se jedná o pesimistická čísla. Podle některých ekonomů to je z důvodu, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nastřelila hluboké schodky, které mohly být daleko nižší.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se dnes neshodly na podobě rozpočtu pro resort práce na příští rok. Důvodem je částka na sociální služby. Maláčová žádá ještě 1,5 miliardy na provoz a 3,1 miliardy na platy. Na ostatních položkách je shoda. Po dvouhodinovém jednání to ministryně řekly novinářům. Ministerstvo práce musí ještě dodat další podklady, o částkách by měla rozhodnout vláda.
Rychlé zadlužování státu, které bylo v prvním čtvrtletí druhé nejrychlejší z celé Evropské unie, nechává ministryni financí Alenu Schillerovou klidnou. A to i přesto, že před současným přístupem vlády varují jak odborníci, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten totiž ve své pravidelném stanovisku uvedl, že loňský obří schodek státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun z poloviny nesouvisel s protikoronavirovými opatřeními. Stát měl navíce dle kontrolního úřadu místo toho raději šetřit.
Zodpovědnost za oběti covidové pandemie se opět stala tématem mezi vládou a opozicí. Šéf občanských demokratů Petr Fiala vyčetl ministryni financí Aleně Schillerové (ANO), že třicet tisíc mrtvých je vina vlády, která podle něj nezvládla řídit koronavirová opatření a příliš pozdě přišla s očkovací kampaní. Schillerová si stojí za tím, že opozice neudělala nic, a kdyby na její rady vláda dala, mrtvých by bylo ještě víc.
Český veřejný dluh se stále zvyšuje a letí volným pádem. Pokud nenastanou okamžité změny, mohou přijít drastická opatření v podobě škrtů a omezování peněz například do školství nebo zdravotnictví. Na situaci upozorňují ekonomové i analytici, kteří již sami začínají připravovat analýzy, jak dluh zabrzdit. S jednou přišla i Raiffeisenbank, podle které by se dala současná nepříznivá situace stabilizovat do tří let. Musela by se však zavést vyšší daň z příjmu fyzických osob či redukovat dotace.
Z krize se proinvestujeme. Hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z koronavirové krize, se nedaří ve skutečnosti naplnit. Při plnění státního rozpočtu je totiž patrné, že investic teče o několik miliard méně, než tomu bylo v předchozím roce. Místo toho narostly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům. Firmy naopak ve většině plánují investovat ve velkém, hlavně do výzkumu a vývoje. Svaz průmyslu proto tlačí na vládu, aby začal konečně plnit svá slova a investoval ve velkém.
Hnutí ANO minulý týden definitivně potvrdilo prvenství Andreje Babiše na volební kandidátce v Ústeckém kraji. Ještě než k tomu ale došlo, stihl premiér rychle vyrazit do „svého“ kraje na kontaktní kampaň. Setkal se se svými podporovateli, propagoval svou novou knihu a fotil se hlavně s důchodci a s dětmi. Protože celá akce byla prezentována jako den s premiérem a hnutí ji zvládlo před schválením kandidátek, zní kritika, že akce by nemusela být započítána do výdajů ANO na kampaň.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ubezpečila občany, že není nutné propadat obavám z toho, že se Česku přestává vyplácet členství v Evropské unii. Jsme totiž podle jejích výpočtů stále čistým příjemcem evropských peněz a ani v budoucích letech se na tom nemá nic měnit. Doba, kdy se staneme čistými plátci se totiž přibližuje s rozšiřováním unie, a podle odhadů nastane již za šest let..
Vláda slibovala nižší daně, přesto některé každým rokem rostou. Podobně tomu bude i v dalších letech, i když na ně nebude mít vliv současná Babišova vláda, která skončí spolu s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Stát totiž každým rokem navyšuje spotřební daně, zejména u tabáku, lihu nebo i hazardu. Tyto daně budou růst patrně i v dalších letech, protože i opoziční strany se ve svých programech spotřebním daním vyhýbají.
Starostka krkonošského městyse Mladé Buky Lucie Potůčková (STAN) odmítla přijmout návštěvu Babišových ministryní Kláry Dostálové a Aleny Schillerové (obě za ANO). Členky vlády chtěly v rámci svého PR navštívit místní školu, která byla zrekonstruována z evropských peněz. Potůčková ale návštěvu obou političek odmítla s tím, že je před volbami. "Nene, děvenky. Sami jsme jako obec postavili, sami jsme zařídili a děkovat budeme pouze EU directissimo (...)."
Stát připravuje dotace pro podnikatele na škody po čtvrtečním tornádu na jižní Moravě. Mohli by dostat až 80 procent z hodnoty zničeného majetku. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Připomněla také dotace pro lidi z postižených obcí ve výši dvou milionů korun a řekla, že podporu dostanou i nepojištění.
Ministryně financí Alena Schillerová nově zveřejnila další video, ve kterém se snaží nalákat zájemce na elektronickou aukci pražského Paláce Broadway. Schillerová se svými typickými mušími brýlemi ve videu představuje největší funkcionalistickou stavbu v historickém jádru Prahy ze 30. let 20. století s vyvolávací cenou 1,05 miliardy korun. Elektronickou aukci, která se bude konat od 14. do 16. září, oznámil již předtím ÚZSVM.
Fiskální zločin, bezbřehý populismus, pokračování pandemie. Opozice tepe vládu a šéfku státní kasy Alenu Schillerovou za první návrh státního rozpočtu na rok 2022, který počítá se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by pak měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Kritika se ozývá i ze strany Národní rozpočtové rady vlády nebo ekonomů.
Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Prioritami rozpočtu jsou úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč měsíčně, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550 nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.
Ministryně financí Alena Schillerová velmi sází na svou prezentaci na sociálních sítích. Po sérii fotografií s rozkvetlými stromy, pávem či snímku s image drsné rockerky u policejního auta nyní přišla s letním videem z vltavského břehu. Ve velkých černých brýlích, kterým se lidově říká muší, obhajuje svůj nápad navrhnout rozpočet na příští rok s obrovským schodkem 390 miliard korun, a to přesto, že je proti nejenom opozice, ale například i Národní rozpočtová rada vlády.
Současné vedení státní kasy se bude muset radikálně změnit nebo přijdou neoblíbené kroky. Upozorňuje na to čtvrtletní stanovisko Národní rozpočtové rady, které k úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů vyzývá už delší dobu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by tak podle jejich doporučení měla omezit narůstající státní výdaje. V současné době by ale ani to stačit nemohlo a proto je tak pravděpodobné, že současná či budoucí vláda bude muset sáhnout k neoblíbenému zvyšování daní.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) překvapila svým výrokem o tom, že podporuje zdanění leteckého paliva. Tím se tak postavila na stranu Evropské komise (EK) a některých evropských zemí, které po této ekologické dani dlouhodobě volají. Ministryně financí mluví o neopodstatněné daňové výjimce, proti které je třeba bojovat. Ekonomové se ale shodují na tom, že zavedení daně by se výrazně projevilo ve zdražení letenek.
