EVROPSKÉ PENÍZE

„Peníze zdarma neexistují“. Doba, kdy do EU odvedeme víc peněz než získáme, se blíží

EVROPSKÉ PENÍZE
„Peníze zdarma neexistují“. Doba, kdy do EU odvedeme víc peněz než získáme, se blíží

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ubezpečila občany, že není nutné propadat obavám z toho, že se Česku přestává vyplácet členství v Evropské unii. Jsme totiž podle jejích výpočtů stále čistým příjemcem evropských peněz a ani v budoucích letech se na tom nemá nic měnit. I přesto, že je Česká republika účetně ve vztahu k evropským financím zatím v plusu, je podle ekonomů velmi krátkozraké chlubit se tím, že od daňových poplatníků zemí EU dostáváme více, než do evropské kasy odvádíme.

Doba, kdy se staneme čistými plátci se totiž přibližuje s rozšiřováním unie, a podle odhadů nastane již za šest let. Velký podíl na tom měl i odchod Británie, jakožto druhého největšího čistého plátce.

„Za první pololetí máme čisté pololetní saldo vůči Evropské unii plus 38,7 miliardy korun. Z evropského rozpočtu jsme dostali o 39 miliard korun víc, než jsme zaplatili. Jedná se o druhé nejvyšší pololetní saldo od roku 2016. Od vstupu do EU v roce 2004 se navíc blížíme k celkové čisté pozici jednoho bilionu korun. Aktuálně jsme získali z evropského rozpočtu o 934,2 miliardy korun víc, než jsme odvedli. A hranice jednoho bilionu korun dosáhneme nejpozději v polovině roku 2022,“ pochlubila se Schillerová výsledky.

Jedná se o výpočty jí vedeného ministerstva financí a Schillerová neuvádí, co vše bylo do obdržených peněz započítáno. Pokud by se srovnání provádělo stejně napříč evropskými státy, výsledek by se mohl velmi lišit. Jde navíc o účetní propočet, který vychází tak, že je Česko ve vztahu k evropským penězům v plusu.

„Za první pololetí platí, že za každou stokorunu zaplacenou do rozpočtu EU jsme z něj dostali 218 korun. Pokud bychom však na získání jedné koruny z EU rozpočtu museli vydat z vlastních zdrojů 55 haléřů administrativních nákladů, což není nerealistický předpoklad, už by nás členství stálo více, než kolik získáváme z EU rozpočtu,“ uvedl k tomu pro deník Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Kvůli tomu, že lze očekávat rozšiřování EU o další členské státy, měla by ministryně zároveň přiznat i to, že pozice čistého příjemce evropských peněz se Česku krátí. „Podle našich odhadů bychom se čistými plátci mohli stát už za šest let a nepředpokládám, že potom budou vystupovat ministři financí s nářkem, že je to něco špatného. Pokud je ale kladná čistá pozice plus, měli by být konzistentní a tvrdit, že nám už zůstává jen pár posledních let,“ vyjádřil se pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roger Dominik Stroukal.

„Pokud bychom do Evropské unie přijali další země, pak to budeme my, kdo bude posílat peníze chudším zemím. Tak nebo tak je přinejmenším na pováženou považovat naši plusovou pozici za něco pozitivního. Ministryně financí by měla v ideální situaci chtít, aby byla Česká republika tak bohatá, že budeme skrze EU posílat peníze chudšímu Rakousku. To ale není výtka k současnému období, s tím se nedá nic moc dělat, ale v každém dalším období bychom měli chtít bohatnout tak moc, že budeme platit méně,“ dodal Stroukal.

Okamžik, kdy se překlopíme do pozice čistých platičů, tedy kdy budeme platit do EU rozpočtu více, než z něj získáváme, urychlil navíc brexit. Odchodem Velké Británie totiž unie přišla o druhého největšího čistého plátce, který dodával až pětinu peněz k rozdělení mezi čisté příjemce. Ubylo tedy peněz k rozdání pro čisté příjemce, a každý ze zbylých států tak musí relativně platit více.

Miliardy z fondu obnovy nejsou darem

Schillerová také připomněla 180 miliard jako dotaci, kterou má Česko obdržet v souvislosti s národním plánem obnovy z mimořádného krizového fondu EU. Z něj má být necelých padesát procent rozdáno jako nevratný grant a zbytek jako půjčka, o kterou zatím český stát žádat nehodlá.

Vzhledem k tomu, že fond je nad rámec evropského rozpočtu a EU si na něj historicky poprvé bude půjčovat, bude Česko v budoucích letech, kdy již bude v pozici čistého příjemce, tuto půjčku splácet. O 180miliardové částce tak nelze mluvit jako o darovaném grantu, jehož vracení se České republiky již netýká.

„Jakýkoliv transfer musí nakonec zaplatit daňový poplatník, případně se utopí ve vyšších cenách, pokud se do toho vloží centrální banky. Jinak to nejde, peníze zdarma neexistují,“ uvedl k tomu Stroukal.

Evropská komise navíc inkasování peněz z fondu podmiňuje tím, že české úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, což se týká premiéra Andreje Babiše (ANO). Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů Babiše, ale i dalších veřejných činitelů.