STÁTNÍ ROZPOČET

Hrozivé náklady na státní dluh: suma by příští rok vystačila na dvě nemocnice

STÁTNÍ ROZPOČET
Hrozivé náklady na státní dluh: suma by příští rok vystačila na dvě nemocnice

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Schodkové rozpočty tvořené v minulosti ministryní financí Alenou Schillerovou se nyní negativně promítají. Deficity totiž zvyšovaly obsluhu státního dluhu, což jsou úroky, které stát platí svým věřitelům. Tato položka roste v rozpočtu i kvůli vysokým schodkům kvůli koronavirové krizi. Na letošní rok se počítá se zhruba 40 miliardami korun. V příštím roce by se částka měla vyšplhat až k 50 miliardám. V porovnání by tak příští rok za tuto částku mohly vzniknout dvě krajské nemocnice. V roce 2023 pak dokonce čtyři.

Česká národní banka se chystá ve čtvrtek razantně zvýšit základní úrokové sazby. Bankovní rada avizovala, že růst bude minimálně o 0,5 procentního bodu. S tím se ale také zvýší obsluha dluhu, která stále více zatěžuje státní rozpočet. I kvůli tomu Alena Schillerová uvedla, že by se neměly základní úrokové sazby zvyšovat. Jako důvody uvedla právě vyšší výdaje na úroky věřitelům a také zdražování úvěrů podnikatelům a lidem.

Ministryně však svým sestavováním schodkových rozpočtů k současnému stavu přispěla. Výdaje na obsluhu dluhu totiž ještě v roce 2017 tvořily 0,7 procenta HDP a už v loňském roce 0,8 procenta. Další nárůst bude patrný po zasedání centrální banky ale také i v dalších letech.

Důvodem, proč ministryně Schillerová tlačí na bankéře centrální banky, je, že úrok na českém desetiletém dluhu se dostal na nejvyšší hodnotu posledních let. Podle agentury Bloomberg to bylo za 2,067 procenta. I to je důvod, proč se financování dluhu bude prodražovat. „Právě vyhlížený růst úrokových sazeb ČNB je jedním z faktorů, který stojí za růstem úroku na vládních dluhopisech, a tedy za zdražováním obsluhy vládního dluhu. Pokud bude muset vláda platit více na úrocích na dluhu, zbude jí méně třeba na navyšování starobních důchodů nebo na přidávání státním zaměstnancům,“ uvedl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.

Náklady spojené s obsluhou státního dluhu proto tlumí možnost státu investovat peníze jinam. Letos za úroky zaplatí stát okolo 40 miliard korun. V příštím roce se počítá s tím, že se výdaje na tuto část rozpočtu vyšplhají na 52,9 miliardy korun. V dalších letech se může částka dál zvyšovat.

Varuje před tím zejména analýza Raiffeisenbank, o které jsme dříve informovali zde. Podle analýzy totiž při zvyšování úrokových sazeb dojde k razantnímu navýšení výdajů za dluh. Při dalším růstu by se tak částka mohla v roce 2023 vyšplhat na 100 miliard ročně.

Analýza banky navíc připomíná, že v současné době platí občané 3 miliardy měsíčně za tyto úroky. „Náklady na obsluhu státního dluhu přímo užírají možnosti státu poskytovat služby, které se rozhodl poskytovat. V roce 2022 tak stát bude moci postavit o dvě krajské nemocnice méně. Za rok 2023 již o čtyři,“ řekl pro Echo24 hlavní analytik investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle něj jen nárůst dluhu bude příští rok stát tolik, kolik stát vyplácí na dávkách zdravotně postiženým. „Deficity zvyšují náklady na obsluhu dluhu dvakrát. Jednak se musí platit úroky z vyšší částky, a jednak, kvůli vyšší zadluženosti, si stát každou jednu korunu půjčuje dráž. Roste úroková sazba, za kterou si stát půjčuje, neboť logicky roste riziko problémů se splácením. Proto Evropská unie stanovila limit dluhu 60 procent HDP jako absolutní strop. Dnes to – k naší újmě – stát interpretuje jako že máme „bianco šek“ na 60 procent, a pokud máme dluh menší, tak že nějak „nedostatečně čerpáme“,“ dodal Bartoň.

Kromě vyšší zadlužování také hrozí, že ratingové agentury sníží státu rating. Ve svých zprávách zatím potvrzují hodnocení úvěrové spolehlivosti. Agentury Moody’s však už varovala, že Česká republika nemá plán dlouhodobého uzdravování veřejných financí. „Je tak zřejmé, že shovívavost ratingových agentur nebude trvat věčně, byť letos a v podstatné části příštího roku s ní ještě lze počítat,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pokud by došlo ke zhoršení ratingu, tak by rostly úroky, na kterých si vláda na mezinárodních trzích půjčuje. „Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice,“ dodal Kovanda.