Ministryně financí Alena Schillerová velmi sází na svou prezentaci na sociálních sítích. Po sérii fotografií s rozkvetlými stromy, pávem či snímku s image drsné rockerky u policejního auta nyní přišla s letním videem z vltavského břehu. Ve velkých černých brýlích, kterým se lidově říká muší, obhajuje svůj nápad navrhnout rozpočet na příští rok s obrovským schodkem 390 miliard korun, a to přesto, že je proti nejenom opozice, ale například i Národní rozpočtová rada vlády.

„Počítáme s deficitem 390 miliard korun, což je přesně o 110 miliard menší schodek, než s jakým hospodaříme letos,“ řekla ve videu Schillerová a vychvalovala si, že je to ,,pořádné zlepšení“. Ministryně zlepšení přikládá vyšším příjmům a menším výdajům. „Tupě“ škrtat ve výdajích Schillerová nehodlá, nechce prý opakovat chyby z minulé krize. Odkazovala tak na jejího předchůdce Miroslava Kalouska (TOP 09), jehož kroky kritizovala v pořadu „Nový týden“ již dříve.

Je tu NOVÝ TÝDEN a já na vládu nesu první materiál k přípravě zákona roku. Rozpočtu na rok 2022 🤓 Priority jsou jasné: Rekordní investice, růst důchodů, úspory na provozu, zachování nižšího zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka, více policistů, pedagogů nebo vojáků 👍 pic.twitter.com/8XgjYrpvws

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) June 7, 2021

Na Schillerové chvástání reagovala mimo jiné i ekonomka a pedagožka Danuše Nerudová. ,,Rekordní investice... Chtěla bych jen připomenout, že součástí návrhu je krácení rozpočtu VŠ o 5 % – tedy krácení investicí do vzdělání, vědy a výzkumu. Jinými slovy vědomé ohrožování prosperity země, neboť základem prosperity země je vzdělání,“ napsala na twitteru.

Schillerová ze své obrovské sumy neopustila ani poté, co ji vytrvale několik týdnů i měsíců rozpočtová rada a opozice upozorňuje, že pokud stát nepřistoupí k razantnímu snížení svých výdajů, tak to může znamenat budoucí problémy při zhoršení ratingu. Podle odborníků k takovému velkému schodku není žádný důvod. Kritizují zejména nárůst státních výdajů v posledních letech kvůli rostoucím sociálním dávkám či důchodům. To dokazují i čísla z plnění státního rozpočtu za prvních pět měsíců letošního roku, kde se i snížení daní zaměstnancům projevuje daleko méně.

Květnové plnění státního rozpočtu skončilo na schodku 255 miliard korun z dubnových 192 miliard. I při loňském jarním lockdownu byl výsledek lepší, kdy v květnu dosáhl schodek 157,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí jsou za vysokým číslem zejména pokračující protiepidemická opatření, která měla dopad na daňové výnosy.

Ekonomové při pohledu na čísla upozorňují, že za propadem není kritizované snížení daní zaměstnancům, které nastalo zrušením superhrubé mzdy. „Jen 16 miliard chybí kvůli zrušení superhrubé mzdy. Patnáct miliard už nás stál dluh. Na covid pomoci bylo vyplaceno firmám od počátku roku na transferech 74 miliard. Výběr daní, obzvlášť odvodů, se zlepšuje. Nic z toho tak hluboký schodek neospravedlní,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle hlavního ekonoma BH Securitites, Štěpána Křečka, by stát měl začít utlumovat své koronavirové programy. „Zároveň by státní kase měla být naordinována redukční dieta. Ta však vzhledem k předvolebním časům není příliš reálná. Ukazuje se, že ekonomická a politická logika si vzájemně odporují, což má negativní vliv na hospodaření naší země,“ řekl Křeček.