Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl v podání Rudolfa Hrušínského i celý film Spalovač mrtvol Juraje Herze se dočkal nečekané recenze ve významných novinách. U příležitosti představení digitální verze film zrecenzoval americký deník The New York Times. „Šílená a děsivá hlavní postava je takové malé buržoazní monstrum,“ míní deník.
První vláda v nově vzniklém Československu byla zvolena aklamací na první schůzi Národního shromáždění v listopadu 1918. V jejím čele stanul Karel Kramář. A na základě výsledků prvních voleb do obecních zastupitelstev v červnu 1919 jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk před 100 lety, 8. července 1919, vládu takzvané rudozelené koalice v čele se sociálním demokratem Vlastimilem Tusarem.
Ruští vojáci, kteří se zúčastnili vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, by se mohli dočkat uznání za veterány. S tímto statusem by získali různé sociální výhody či více peněz od státu. S návrhem zákona přichází ruský komunistický poslanec Jurij Sinělščikov. Problematické je ovšem odůvodnění onoho návrhu, protože Rusko by schválením návrhu legitimizovalo vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Odmítavě se k návrhu staví české ministerstvo zahraničí.
Za účasti vrcholných slovenských politiků i českého ministra obrany Lubomíra Metnara se na západě Slovenska vzpomínalo na spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. Oficiální část programu u příležitosti 100. výročí Štefánikovy tragické smrti proběhla na vrchu Bradlo u mohyly, kde jsou uloženy jeho tělesné ostatky.
Republika s korunou? Nesmysl historický, kulturní i logický, zněly výhrady. Monarchistický název nicméně zvítězil a přežil i komunisty. Výstava 100 let česko-slovenské koruny v Císařské konírně Pražského hradu byla prodloužena do 12. května. A tělo stoleté dámy z oceli „postříbřené“ niklem se stále těší výborné kondici.
Úkolem Československé lidové armády bylo dojít během několika dnů do Francie a zastavit se někde na linii Lyon–Besançon. To byla ovšem zcela utopie, neboť by naše vojska měla bez významnější podpory sovětských vojsk nejdříve porazit výborně připravené americké a západoněmecké jednotky v jižní části Spolkové republiky. Pravděpodobně by velká část naší armády byla během několika dnů zlikvidována.
Sametová revoluce se stala alibismem, kdy komunisté převlékli rudé pláště za modré. Tak hodnotil písničkář Karel Kryl poměry v Československu po revoluci v roce 1989. Známý zpěvák pil krev komunistům už v šedesátých letech. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba byla nakonec zakázána a Karel Kryl poté emigroval do Německa.
Pokud by Česká republika nevstoupila do NATO, z její armády by se stal skanzen a nedostala by se na úroveň, na které je dnes. V souvislosti s blížícím se 20. výročím vstupu ČR do aliance to řekl armádní generál Jiří Šedivý, který v roce 1999 vedl generální štáb české armády. Vojenská pověst české armády je podle něj velmi dobrá, i když se kvůli politickým rozhodnutím zcela nezdařily plánované modernizace. Česku také podle něj chybí politici, kteří mají strategické myšlení.
Pražský magistrát nevyhověl žádosti Zdeny Mašínové exhumovat ostatky její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zdena Mašínová starší, která byla vězněna nacisty i komunisty, byla pohřbena do hromadného hrobu. Exhumace není podle magistrátu možná bez prověření možností, jak by proces probíhal. Vyplývá to z dopisu Mašínové. Zamítnutí vyzvednutí ostatků bude chtít příští týden v pondělí řešit předseda TOP 09 a pražský zastupitel Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil na koaličním jednání s Piráty a Prahou Sobě.
Znáte to; když jdete kolem nějakého známého místa, tak se vám vybaví nějaká situace, nějaký dojem, nějaké slovo. Tak mně se v Praze na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice vždy vybaví polské slovo „ośrodek“, což znamená středisko nebo prostě centrum.
Ve věku 76 let zemřel bývalý útočník Jozef Adamec, legenda slovenského fotbalu a stříbrný medailista z mistrovství světa 1962 v Chile. Člen Klubu ligových kanonýrů i Síně slávy slovenského fotbalu byl po ukončení hráčské kariéry úspěšným trenérem. Informaci o jeho úmrtí přinesl Denník Šport.
Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.
Kulaté výročí mnichovské dohody opět vyvolalo intenzivní diskuse o „Žábách“, tedy o slavné knize, která popisuje scénář úspěšné obrany ČSR. V polovině listopadu se na pultech objevila další originální česká publikace z oboru alternativní historie, a sice sbírka povídek Verschluss. A v televizi sklízí aplaus seriál Muž z vysokého zámku, ve kterém nahlížíme do Ameriky pod nacistickou okupací. Proč vlastně kontroverzní žánr ptající se Co kdyby…? dosahuje takové popularity? Co je na „hře s dějinami“ tak přitažlivého?
Filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku je pro mnoho Němců jedním ze symbolů Vánoc. O těch letošních bude ještě viditelnější než normálně. Film samozřejmě ve sváteční dny nabídne několik německých televizí, s jeho hlavní postavou se ale lidé mohou setkat i na nově vydaných známkách, řadě suvenýrů nebo na výstavě na východoněmeckém zámku Moritzburg, kde se natáčel.
Až někdo bude s potřebným odstupem hodnotit knižní (nad)produkci, kterou vyvolalo letošní sté výročí vzniku Československé republiky, možná do své bilance práci 100 let Československa ani nezahrne. Je to dílo pravděpodobně určené dětem, i když to o sobě výslovně neříká, žádné „Pro čtenáře od 9 let“ tady nevidíme. Forma komiksu nás ovšem nesmí mást, tato výkladová zkratka už dávno není určena jen dětským čtenářům, dnes se mezi její adresáty bez rozpaků hlásí i ti dospělí lidé, kteří jsou při výběru četby, pardon, trochu infantilní.
Nové vymáhání válečných reparací po Německu by destabilizovalo úplně vše. Myslí si to historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. V Polsku se v poslední době otázka vymáhání válečných reparací znovu otevřela.
Položením věnců v severoslovenském Martině začaly slovenské oslavy 100. výročí takzvané Martinské deklarace, kterou se slovenští představitelé v roce 1918 přihlásili k vzniku společného nezávislého státu s Čechy. Ceremoniál za účasti politických špiček Slovenska i Česka byl zároveň součástí připomínky kulatého výročí založení Československa v roce 1918.
V Edici Echo v těchto dnech vychází kniha Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta. Sbírka portrétů známých osobností první republiky je doplněna o nevšední pohled autora i zahraniční archivy, do nichž se při svém bádání ponořil. Neméně zajímavý je i život samotného autora – Josef Landergot v roce 1975 absolvoval Karlovu univerzitu, kde se věnoval studiu historie, latiny, řečtiny a asyrologie. Po studiu byl přijat na místo asistenta na Filozofické fakultě, odkud byl krátce nato pro neochotu vstoupit do SSM propuštěn.
Na státní svátek bylo počasí pod psa, hodně lidí to ale neodradilo, vyrazili na nějakou z mnoha oslav, viděli ohňostroj, videomapping, vojenskou přehlídku, třeba si i zazpívali státní hymnu.
Na desítkách míst po celé zemi jsou v plném proudu akce připomínající 100. výročí od vzniku Československa. Jezdím z vrcholů je i pietní akt na Vítkově. Ten zahájil pozdravem nastoupeným jednotkám prezident Miloš Zeman. Spolu se Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), Pellegrinim či ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) se pietního aktu na Vítkově zúčastnil i slovenský prezident Kiska.
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.
V Česku začínají oficiální akce spojené s oslavou stoletého výročí založení Československa. Na Hradčanském náměstí se odehrála slavnostní vojenská přísaha, při jejíž příležitosti promluvil prezident Miloš Zeman. Prahu i regiony čeká řada akcí v muzeích, divadlech i na pražské Letné, kde je od pátku do neděle vystavená armádní a záchranářská technika. V neděli se od 14 hodin na Evropské třídě uskuteční vojenská přehlídka. O událostech kolem oslav výročí vás budeme informovat online zde.
V ponurém osvětlení gotického sálu proběhne v neděli večer na Pražském hradě jako každoročně slavnostní ceremoniál k oslavě našeho hlavního státního svátku. Oslava má letos mimořádnou váhu díky superkulatému výročí založení první Československé republiky.
Do České republiky přiletěla německá kancléřka Angela Merkelová u příležitosti stého výročí založení Československa. Po příjezdu dorazila ke Kramářově vile, kde jednala s premiérem Andrejem Babišem. Jednali o hospodářských vztazích, spolupráci ve vědě nebo o digitalizaci v průmyslu. Dostalo se i na otázky migrace či vícerychlostní EU.
Výběr osobností, které převezmou od Miloše Zemana vysoká státní vyznamenání, dlouhodobě budí kontroverze. Vedle válečných hrdinů a prvorepublikového politika Antonína Švehly prezident lotos ocení i zpěváka Michala Davida či herce Jiřího Krampola. O prezidentově rozhodnutí vyznamenat Michala Davida jsme informovali zde. David Zemana v minulosti podporoval v prezidentské kampani. Prezident však jakoukoliv spojitost s dřívějšími aktivitami oceněného odmítá, o udělení vyznamenání podle něj rozhodují zcela jiné faktory. „Moje kritérium je velmi jednoduché.
Stovky se člověk dožije jen výjimečně. Ani Československo se stovky nedožilo. Dvacátý osmý říjen, to je svátek neexistujícího státu.
Americký prezident Donald Trump v dopise prezidentu Miloši Zemanovi pogratuloval ke 100. výročí vzniku Československa. Spojené státy jsou podle Trumpa hrdé na roli, kterou sehrály při vzniku ČSR. Americký prezident napsal, že posilování společného západního pouta je v tento historický okamžik důležitější než kdy jindy. Připomněl úmrtí českých vojáků v Afghánistánu a Zemanovu podporu této misi.
Velkých oslav 100 let od vzniku Československa by se měl zúčastnit americký ministr obrany James Mattis. Informaci deníku Echo24 potvrdilo ministerstvo obrany, podle kterého však nic není definitivní. Pokud by byla Mattisova návštěva dotažena, měl by se minimálně zúčasnit vojenské přehlídky na Evropské třídě 28. října.
Oslavy vzniku Československa, které jsou koncipovány jako měsíční festival, vyvrcholí 28. října vojenskou přehlídkou, otevřením opraveného Národního muzea a tradičním udělováním státních vyznamenání. Příprava největší vojenské show v dějinách České republiky stála doposud deset milionů korun, konečné náklady budou ještě vyšší. Přípravy se konají už půl roku a veřejná generálka se chystá 27. října na Evropské třídě v Praze.
Ministr vnitra a pověřený ministr zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD) na pátečním galavečeru uspořádaném v Chicagu u příležitosti 100. výročí oslav vzniku Československé republiky ocenil krajany, kteří se zasloužili o česko-americké vztahy. Ve svém projevu vyzdvihl historickou roli Spojených států při vzniku ČSR a historické vazby mezi oběma zeměmi. Hamáček se v Chicagu, kde působil Tomáš Garrigue Masaryk, zúčastnil několika slavnostních akcí a sešel se s krajany. Oznámilo to v sobotu ministerstvo zahraničí ČR.
