Respekt bylo první médium, které manžel koupil. V Economii měl zvláštní postavení, bylo logické, jak se to vyvinulo a Respekt se prodal. Dávalo to smysl, říká Michaela Bakala, podnikatelka a filantropka.
Národní hokejová vášeň už přece jen trochu vyprchala a to znamená jediné. Ano, budeme se moudře bavit o fotbale. Za chvíli pravděpodobně budou opět plná náměstí, až slavně remizujeme s Tureckem. Řeč nebude jen o blížícím se mistrovství Evropy, pohovoříme obecně o vzrůstající úrovni tuzemské ligy, aspoň co do mohutných ekonomických injekcí od nových sponzorů a majitelů, o národním stadionu, o něco méně vábném stadionu ve vršovickém Ďolíčku, o tom, jak se samotná hra za poslední dekády proměnila (k horšímu?), a dojde i na věčnou otázku, jestli je fotbal opravdu sport pro simulující metrosexuály. Debatovat do Echa přišli: Petr Nerad, Roman Polom, Matouš Veselský.
Program AntiBabiš se už vyčerpal. Pro SPOLU to byly volby bez tématu, do popředí se dostal Filip Turek, nakonec mu to pomohlo. Dostálová debaty v televizi zvládla a podpořil ji Andrej Babiš. Babiš dává mnohem větší důraz na estrádnost, ale po práci pro něj se mi nestýská, říká Marek Hanč, marketingový odborník, který byl mnoho let členem marketingového týmu Andreje Babiše.
Když jsem se v roce 1991 pokusil přednášet v Curychu, na pódium vyskočil demonstrant, strhl mi brýle z obličeje, hodil je na podlahu a rozdupal je.“ Peter Singer takto v úvodu ke své knize Praktická etika, která právě vyšla česky, vzpomíná na své zážitky s přednášením. Čím tento australský myslitel, řazen mezi nejvlivnější lidi světa, budí takové emoce?
„Barma je moje druhá vlast. Zcela ojedinělá, originální, všechno je v ní jinak.“ To napsala terapeutka a nevšední žena Jitka Vodňanská ve své knize Voda, která hoří. A v našem cestopisném podcastu se o bavíme o tom, jak se to stalo. Jak se Jitka najednou ocitla v buddhistickém klášteře, a jak hned poznala že tam patří. Jak tam byla „vykopnuta“ svým ctihodným guruem, jak se ocitla mezi pagodami, jak poznávala Barmánce, jak si je zamilovala, ale i jak poznala temnější stránky téhle země. Jak se bavila s generály, a setkala se s věčnou disidentkou Su Ti, která dostala Nobelovu cenu i na přímluvu Václava Havla. O tom všem a mnohém dalším, třeba také barmanských záchodech, ve Výpravách Jiřího Peňáse.
Hlavním tématem Echo Porady jsou blížící se volby do Evropského parlamentu. Přilákají stejně málo voličů jako obvykle, nebo letos vzedmou větší zájem? „Stále více pravomocí se přesouvá do ,abstraktního‘ Bruselu. Ale pořád si to neuvědomuje dost voličů,“ soudí Jiří Peňás. Důležité přitom pořád bude hlavně to, jak volby dopadnou v Německu a ve Francii. „Přijímají se věci, které nabíhají až za mnoho let, takže to nikoho netrápí. A potom se řekne – tehdy jste se měli starat, teď už je pozdě,“ říká Daniel Kaiser.
Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Ten pán tvrdí, že nemůže mluvit, a přitom své poselství všude šíří. Tak zní nejčastější poznámka adresovaná těm, kteří se zmíní o cancel culture, a přitom nesedí ve vyšetřovací vazbě. V těchto řečech se zaměňuje cancel culture a cenzura. To první vychází zdola a týká se především kulturních otázek; místem činu bývají kulturní instituce, média a akademický svět. Cenzura naopak na člověka doléhá shora, pracuje s jinými nástroji a je třeba počítat s jinými dopady. Zatímco cenzor pracuje politicky, ti, kteří vytlačují někoho z veřejnosti, danou osobu napadají kvůli její morální nezpůsobilosti.
Když je nám omezována svoboda, lidé začínají zjišťovat, že už ten důstojný život žít nemůžou, protože je s nimi zacházeno jako s nějakými statistickými čísly, tvrdí Libor Vondráček, předseda Svobodných a lídr strany do evropských voleb.
V kinech má premiéru Furiosa: Sága Šíleného Maxe. Muži za pultem nadšeně rozebírají dílo jeho režiséra George Millera, zapáleného samouka, který naučil generace mladých mužů, že není nic lepšího než vzít lebku, narazit ji na řídítka motorky a vyrazit na tom stroji australskou buší vstříc velkolepé zkáze. Taky dojde na film Priscilla, až únavně zdrženlivý obraz domácího života manželky Elvise Presleyho. Jo a lidi prý nechodí do kina, takže kina nebudou. Anebo budou. Za pult premiérově usedl David Havas, je to CEO Ponrepa a synovec jednoho z nejlepších imitátorů Elvise Presleyho na Novém Zélandu. Těžko si představit někoho kvalifikovanějšího.
Na Echo Poradu dnes dorazil také fotograf Michal Čížek, který byl u všech pražských zápasů právě skončeného mistrovství světa v ledním hokeji. „Bylo to vyčerpávající. Ale atmosféra byla skvělá, stejně jako diváci. Po čtrnácti letech hurá!“ říká. Komentátoři Týdeníku Echo řešili i společenský význam šampionátu. Bude mít české vítězství vliv na evropské volby? „Naši politici prožívají hokej, jako ti britští přikládají význam fotbalu,“ tvrdí Ondřej Šmigol. A proč hokejové PR vyhrál Andrej Babiš?
Hostem podcastu Pavla Štrunce byl prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „České zdravotnictví je na zrušení, dlouho jsem žil na Západě a je mi tady ze všeho na zvracení. Jako pacienta mě děsí, že si nemůžu zaplatit kvalitnější kloub, nebo mi musí lékař pokoutně hledat lepší lék na rakovinu. Zrušení amalgámu je nesmyslný obchod mezi Alexandrem Vondrou a evropskými Zelenými, což jsou u nás Piráti, aby společně udělali dobrý výsledek ve volbách do Evropského parlamentu,“ tvrdí Roman Šmucler
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.
Filozofa z nás podle Jeana Améryho dělá nouzová situace – a takovou nouzovou situací je stárnutí. To bylo často na okraji filozofického zájmu, dnes se však dostává do samého středu. Nepochybně v tom hraje roli demografická situace: V roce 2018 bylo na světě poprvé méně dětí pod pět let než lidí nad pětašedesát. Nestárneme tedy jen jako jednotlivci; stárne celý svět.
Hostem předvolebního Echa Pavla Štrunce byl Filip Turek, lídr koalice Přísaha a Motoristé. V rozhovoru jsme probrali, proč koalice nemá program do eurovoleb i jeho názory na elektromobilitu a migraci. „Motoristé jsou pravicově konzervativní projekt, je to nová ODS, říká se nám ODS revival.“ Hnutí Přísaha je bezpečnostně zakotveno, takové spojení mi dává smysl,“ říká ke spojení koalice.
Potkali se u Kolína… a také u Pardubic a Prostějova! V dalším díle Výprav Jiřího Peňáse je řeč o medvědech u Kolína, o pardubickém géniovi a také o tom, co to bylo za slast vyrůstat v Prostějově. To vše díky Martinovi Fišerovi, filmaři, grafikovi a objeviteli polozapomentutých velikánů: Miroslava Štěpánka, vynálezce medvědů od Kolína, a Jiřího Tomana, fotografa, který ve svém pardubickém ústraní vytvořil jedinečnou kolekci fotografického svědectví, jak vypadal život v 50. a 60. letech minulého století. A protože oba muži jsou původem z Prostějova, nemohlo to skončit jinak než vyznáním obdivu k tomuto městu, líhni géniů.
Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je stěžejním tématem aktuální Echo Porady. Spáchal ho prostě pošuk, nebo politicky motivovaný jedinec? A dají se v tomto případě vysledovat i obecnější rozdíly mezi českou a slovenskou politikou? „Slováci jsou temperamentnější národ než Češi, jejich politici působí jako nadopovaní,“ všímá si Jiří Peňás. Podle Terezy Matějčkové je pozoruhodné, že v médiích se od počátku skloňuje jméno střelce. Na rozdíl od útoku na Filosofické fakultě UK.
Tato debata se výjimečně nekonala v redakci Echa, nýbrž na festivalu United Islands of Prague. Zúčastnili jsme se ho podruhé, jeho tématem byla vymírající Evropa. Nejen o ní hovořili přírodovědec, biolog, básník a spisovatel Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, etnolog Leoš Šatava z FF UK, jenž se zabývá především malými evropskými národy a jazyky, a Adam Horálek, rovněž z FF UK, který zkoumá antropologii stárnutí a národy asijské.
Richard Hrbáč, majitel obchodní skupiny HFI Group, se stal zachráncem stavebnice Merkur. „Merkur je a bude český, i pro mě to byla socialistická stavebnice, byla to nadnárodní značka východního bloku. Ale pro mě to je symbol češství, rádi bychom z retra udělali něco, co bude dávat smysl mladé generaci.“
V umění je kategorie krásy leckdy chápána jako pasé; zato se přemístila do naší každodennosti. O vyšší koncentraci krásy se starají grafici, estetičtí chirurgové, lesklé časopisy. V jednadvacátém století, jež bývá označováno jako století obrazu, je krása pro člověka samozřejmá, zatímco třeba pro člověka středověkého, který se mnohdy stýkal jen s omezeným okruhem digitálně neupravovaných lidí, byla výjimečná. I když šel do kostela, mohl se setkat spíše s majestátností než s krásou.
Migrační pakt, který má za cíl řešit aktuální migrační krizi v Evropě, dál řeší politici. Europoslanec a lídr Pirátů do evropských voleb Marcel Kolaja v reakci na schválení paktu vyjádřil jasný nesouhlas: „Piráti v Evropském parlamentu pro ten migrační pakt nehlasovali právě z toho důvodu, že si myslíme, že nepomůže. Takže jsme byli proti. Ten zásadní problém, který tam je – přetížení frontálních zemí, jako je Španělsko, Itálie, Řecko – to nevyřeší.“
Nový díl kulturního podcastu Muži za pultem je skutečně nukleární. Hovoří se totiž o japonském vyrovnání se s koncem války, rádoby výbušném podcastu Alarmu i opravdu explozivní knize o zrodu atomové bomby. Zazní chvalozpěv na čerstvé písně od Jessicy Pratt a Orvilla Pecka i pláč nad trudným koncem sezóny Slavie a Arsenalu. V placené části dojde na detailní hodnocení románu Benjamína Labatuta Maniac, vášnivě sepsaného příběhu o genialitě a šílenství Johna von Neumanna.
Hlavním tématem aktuální epizody Echo Porady je nový socialismus, který v Česku zavádí vláda paradoxně v čele s ODS. Svůj titulní text přišla představit redaktorka Týdeníku Echo Markéta Malá. „Kromě jiného se k nám nedaří lákat zahraniční investory, kteří se bojí, že vláda zítra oznámí další daně,“ říká Malá. „Nový socialismus znamená omezení individuality člověka, jeho práv. Souvisí s vysokou mírou přerozdělování a přenášením odpovědnosti občana na stát,“ dodává Dalibor Balšínek. „Stát posílily také covid a energetické krize,“ myslí si Tereza Matějčková.
Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…
„Dokonale osvícená země září ve znamení triumfálního neštěstí.“ Tak zní jedna z nejslavnější vět z Dialektiky osvícenství. Jde o programový spis tzv. Frankfurtské školy, který sepsali Theodor Adorno a Max Horkheimer v americkém exilu poté, co z Evropy uprchli před nacisty. Kniha se stala inspiračním zdrojem pro každou novou generaci myslitelů hlásící se k této tradici. K té čtvrté se řadí i jedna z nejvýznamnějších německých myslitelek současnosti Eva von Redecker. Ta svou knihou Revoluce pro život sepsala cosi, co můžeme v nadsázce označit za Dialektiku osvícenství pro 21. století.
Kateřina Konečná zvažuje žalobu na Danuši Nerudovou. Lídryně Starostů do eurovoleb před pár dny napsala na síť X (dříve Twitter), že Kateřina Konečná a komunisti „jsou košťata a zločinci.“ Bude se Konečná bránit? „Ano, zvažuji žalobu, jako předsedkyně KSČM jsem odpovědná za víc jak osmnáct tisíc našich členů, kterých se to dotklo. Paní Nerudová urazila. Mám povinnost se jich jako předsedkyně zastat.“
Rodilý Madriďan vzpomíná na hezké mládí na madridském sídlišti, katolickou výchovu a dětství v končící době frankistického režimu. Co Španělé přinesli světu? Dobrodružství, hrdinství a "černou legendu". Jsou Španělé krvelačný národ? Jaké bylo dětství v Madridu na konci diktatury? Proč je Madrid tak příjemné město a za co vděčí Španělsko Frankově diktatuře? Nejen o tom v dnešních Výpravách Jiřího Peňáse!
Hlavním tématem aktuální Echo Porady byla převratná britská studie, která mění pohled na problematiku transgenderu. „Standardní vědecké procesy byly utlumeny a tento medicínský problém byl unesen ideologií,“ cituje Tereza Matějčková uznávanou pediatričku Hilary Cass. Stejně tak Ondřej Šmigol z její zprávy připomíná, že nejsou důkazy, že by blokátory puberty u dětí snižovaly riziko sebevraždy.
TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.
