Komentáře - 02. října

/

Existuje genderový rozdíl v příjmech? A mohla bych ho vidět?

„Gender pay gap“ (genderový rozdíl v příjmech) samozřejmě neexistuje už proto, že gender je fantazmagorický výmysl s nulovou oporou v realitě. Pro náš účel tedy ztotožníme gender s biologickým pohlavím, jak to navíc v případě údajně neférového odměňování mužů a žen básník myslel, byť tím sám sebe střelil do nohy. Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze.

01. října

Lukáš Novosad

Sbírky na nemocné – mají smysl?

Úspěšnost některých témat u veřejnosti přece jen překvapí, třebaže disponují parametry příběhu, který by měl dokázat zaujmout naráz hodně lidí. Například bych si nevsadil, že se bude tak dlouho a intenzivně diskutovat v médiích i na sociálních sítích o stomilionové sbírce pro Martínka Zatloukala, které byly vybrány na genetickou léčbu jeho vzácné choroby snížené produktivity enzymu AADC. Nebudu se tvářit, že vím, co přesně toto onemocnění znamená a co svým charakterem obnáší. Mohu jen konstatovat, že výsledek sbírky bezesporu je velký úspěch tuzemského crowdfundingu.

30. září

Ondřej Šmigol

Potíže s multikulturalismem od Švédska po Kanadu

Krize na Lampeduse vrátila migraci zpět do středu veřejného zájmu. Otázka migrace se stala také tématem voleb na Slovensku a v Polsku. Migranti jsou rovněž věčným tématem britské politiky. Právě tam ministryně vnitra Suella Bravermanová rozvířila vody diskurzu. Před třemi dny prohlásila, že „multikulturalismu selhal“. „Nekontrolované přistěhovalectví, nedostatečná integrace a mylné dogma multikulturalismu se v posledních desetiletích ukázaly být pro Evropu toxickou kombinací,“ prohlásila. Dodala, že ilegální migrace představuje pro Západ „existenciální výzvu“.

29. září

Jiří Peňás

Pověra, že lidstvo má přednost

Už je to třicet let, co vyšel překlad knihy polského filozofa a dominikána Józefa P. Bocheńského (1902–1995) Stručný slovník filozofických pověr. Ta útlá knížka se hodí vždy, když si potřebuju někde rychle ujasnit nějaké to velké slovo, se kterým lze dělat velké věci, třeba ho různě zneužívat a ohýbat.

28. září

Daniel Kaiser

Poněkud drahá vstupenka do Bílého domu

Česká vláda se včera vyslovila pro nákup supermoderních amerických stíhaček F-35. Dostává nás to do jiné dimenze: technicky, rozpočtově, také z hlediska vojenské strategie. Dosud jsme se v rámci NATO zavazovali „jen“ k ochraně vlastního vzdušného prostoru, případně vzdušného prostoru některých spojeneckých zemí, což dobře obstaraly švédské gripeny.

27. září

Ondřej Šmigol

Nehledejme agenty tam, kde jsou jen hlupáci

Occamova břitva je známá poučka říkající, že nejjednodušší vysvětlení bývá to správné. Méně známá, ale podobně užitečná poučka je Hanlonova břitva. Ta praví: „Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.“ Tu se hodí mít na paměti zvláště v éře dezinformací. Je módní za každou lží, polopravdou a překroucením hledat temné prsty Kremlu snažící se ovlivnit dění na Západě.

26. září

Jiří Peňás

Pravdivý příběh o ceduli a dvou Hradcích

Na Černém Mostě, to je takové okrajové pražské autobusové nádraží, kde se asi ze zásady nikdy neuklízí, stál na nástupišti č. 8 hlouček cestujících. Čekali na autobus, který je měl odvézt do Hradce Králové – a pak některé dál, konečnou zastávkou toho spoje byl Jeseník. Já jel do toho Hradce. Tedy řekněme směrem severovýchodním. Večer jsem si koupil na internetu spořádaně jízdenku, kterou jsem si pro jistotu vytiskl, neboť člověk neví, co se může stát. Tu jsem teď držel v ruce a pro jistotu ji ještě občas pohledem zkontroloval.

25. září

Daniel Kaiser

Situaci na frontě přebije ohňostroj

Zpravodajství z rusko-ukrajinské války u nás začíná být odpoutané od reality tak, že už to musí vidět i vojensky zcela netrénované oko. Po několik týdnů nám nejen ukrajinské zdroje, kde je to pochopitelné, ale takové autority jako generální tajemník NATO hlásí průlomy ruské linie, které mají tu vlastnost, že nevedou k žádnému zřetelnému pohybu fronty. Od začátku června, kdy Ukrajina odstartovala několik měsíců dopředu očekávanou protiofenzívu, za cenu ztrát desítek tisíc mužů a desítek procent dosud dodané západní těžké techniky dobyla 0,25 procent Rusy okupovaného území.

24. září

Lukáš Novosad

Návrat kníru

Možná jste si toho už všimli, ale kdyby přece jen náhodou ne, dovolíme si vás na to upozornit: v poslední době se pohledem na mladé české muže našinec může přesvědčit, že právě teď se nám před očima odehrává veliká národní proměna a další vlna zdejší módní revoluce (ačkoliv vzhledem ke zpátečnictví jevu, o němž chceme zavést řeč, vlastně jde spíše o kontrarevoluci).

22. září

Martin Weiss

Nikdo se nebude smát

Zatímco k posuzování prvních nominantů prezidenta Pavla na Ústavní soud se Senát obtížně rozhýbával, slyšení nejnovějšího nominanta je nastavené nadmíru výtečně. Senátoři, novináři i další hráči se začali o osobu soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona ihned zajímat. A jeho rozhodovací praxe v oboru odškodňování za nesprávný či nezákonný postup státu se některým nelíbila. Ještě větší množství čtenářů se jistě seznámilo s tím, že Simon ve svých kurzech pro čchi-kung skupinu Orel v hnízdě učí „pracovat s energií“ a po čtyřicítce ejakulovat rozvážně. Nečekejme, že by se senátoři kandidáta vyptávali na Orla v hnízdě.

21. září

Daniel Kaiser

Hrajeme si s Afrikou

Minulý týden zaplavily Lampedusu čtyři tisíce utečenců, jen o třetinu méně, než kolik má tato výspa Itálie u břehů Afriky stálých obyvatel. Prozatím letos Středozemní moře překonalo víc než 100 tisíc lidí, což je proti loňské sezoně dvojnásobek. Jako obvykle se přikročilo k rozboru faktorů, které lidi k tak nebezpečné cestě mohou vést. Sociologové migrace rozlišují tzv. pull faktory, tedy atraktivitu budoucích hostitelských zemí v očích migrantů, a push faktory, které je naopak vyhánějí z vlasti. Vedoucím pull faktorem Evropy zůstává Německo, kam zřejmě směřuje podstatná část letošní vlny, jak z Afriky, tak z východu přes Řecko a přes Balkán.

20. září

Lenka Zlámalová

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

19. září

Dalibor Balšínek

Proč život kvete v Polsku

Stále víc se začíná vkrádat myšlenka, že největší ambicí vládnoucí koalice pod vedením Petra Fialy je udržet moc do konce řádného volebního období, který bude za dva roky. Nakonec udržet vládu bude ten nejvyšší zájem, který koaliční strany spojuje. Kabinet Petra Fialy může uvěřitelně tvrdit, že první rok se musel vyrovnávat s důsledky ruské války na Ukrajině, která přinesla chaos na trhu s energiemi, růst cen elektřiny a plynu, který akceleroval inflaci. Česká republika tak zažila největší pád životní úrovně, který se projevil nejen na dramatickém růstu cen potravin.

18. září

Lukáš Kovanda

Rusko překonává sankce a mění trh s pšenicí či naftou

ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .

17. září

Do Ústavního soudu už jen advokáti, jinak je odteď všechno špatně

Omlouvám se, že budu připomínat minulost, ale o pochybách ohledně prezidentova právního týmu jsem psal už před jeho zvolením a o ústavních soudcích a kandidátech také jako první, dříve, než si veřejná scéna včetně senátorů vzpomněla. Myslím, že mě to opravňuje být trochu kritický, možná i více, než se na zdrženlivého advokáta sluší. Než postoupím dále, znovu zdůrazním, že ani dnes o žádném kandidátovi a jeho individuálních kvalitách nebudu psát, prostě ne, člověk pak ztrácí odstup.

Zpět na hlavní stranu