Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.
S návratem vakcinace už čtvrtou dávkou v pořadí se vrátil i starý spor. Zatímco vláda tlačí očkování jako jedinou ochranu před podzimní vlnou covidu-19, část vědců upozorňuje na možná rizika nadbytečné vakcinace a kritizuje vládu za to, že ignoruje imunitu vyvolanou proděláním nákazy. „Imunita po očkování je prokazatelně slabší než po prodělané infekci,“ trvají na svém kritici.
Rozruch na kosovsko-srbské hranici vyvolal obavy z dalšího jiskřícího konfliktu v Evropě. Situaci příliš neuklidnily výroky o „denacifikaci Balkánu“ či „vítězství Srbska“ ze strany srbské politické reprezentace. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvil o inspiraci chováním Kremlu či destabilizaci celého regionu. Odborníci však mluví jinak, Srbsko je oproti Rusku ve zcela jiném postavení a rozruch je způsobený spíše „přehlédnutím“, že se podobná situace na hranici Srbska a Kosova opakuje poměrně běžně.
Výstavba nové linky metra D se má nést i v duchu transformace jejího okolí. To mají osadit nejen administrativní či komerční budovy, ale také tisíce nových bytů i celé nové čtvrti. V té největší má najít domov až pět tisíc lidí. Představu, jak budou nové přírůstky pražské zástavby vypadat, nabízí četné vizualizace. Stavba metra D začala v dubnu a jako první začal vznikat úsek nové linky z Pankráce na Olbrachtovu ulici.
Západními médii či sociálními sítěmi opět proletělo podezření na možné dosud neobjevené vedlejší účinky vakcín proti covidu-19 či jejich negativní dopad na imunitu očkovaných. Na tuto problematiku nedávno upozornil článek vydaný v odborném časopisu Virology Journal, v němž autor apeluje na pozastavení dalších dávek očkování. Čeští odborníci zůstávají v názoru na relevanci těchto názorů rozdělení. „Je to pouze komentář jednoho autora,“ řekl deníku Echo24 vakcinolog Roman Chlíbek.
Zásobníky plynu se v Česku plní na plné obrátky, obavy z možných krizových scénářů na podzim však nekončí. Podobně jako v sousedním Německu se i v Česku řeší, kdo má nést následky v případě výpadku dodávek a jejich krizového řízení. Z byznysu se ozývají i hlasy po změnách v krizové vyhlášce. Ty prvotní má vyřešit už v příštím týdnu její novela, která má přinést zásadní změny.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Situace na trhu bydlení se mění a jeho dostupnost se výrazně zhoršuje. Splátky hypoték dramaticky narůstají a začínají se vymykat z rukou střední třídy, výrazně však rostou i ceny nájemního bydlení a odborníci varují před tím, že zejména v menších městech může přijít pro nájemníky šok. Ceny porostou zřejmě minimálně až do konce roku. Ačkoliv se ceny bytů začínají stabilizovat či mírně klesat, v atraktivnějších lokalitách poletí nadále nahoru.
Válka na Ukrajině postoupila do další fáze. Ukrajinská armáda se chystá poprvé postavit do role „útočníka“ a pokusit se osvobodit okupovaná území. Ta však nebudou to jediné, o co bude Ukrajina bojovat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Sledujeme na Ukrajině vstup do další fáze války? Tedy z „opotřebovávací“ k ukrajinské ofenzivě? "Další fází to určitě nyní nazvat můžeme, ale nedá se říct, že by se už nejednalo o opotřebovávací válku (...)."
Na Ukrajinu dál proudí západní technika a svět čeká, zda se Ukrajina poprvé zhostí role „útočníka“. Avizovaná protiofenziva má mířit na území jižní pobřeží Ukrajiny, tedy území, na kterém se už delší dobu Rusko „zakopává“ a snaží se ho řadou prostředků rusifikovat. Jde však také o jedno z ekonomicky zásadních teritorií pro budoucnost ukrajinského státu. A první informace naznačují, že už protiútok možná začíná.
Tisíce opožděných letů každý týden, jejich rušení po stovkách, stávky a nekončící nedostatek personálu. Letošní letní sezóna se změnila v postcovidové turistické peklo, v němž se vysoká poptávka po dvou letech restrikcí srazila s nepřipraveným leteckým sektorem. Případy turistů, kteří uvízli na letištích či v destinacích klidně i na několik dní, se vrší. A nařízení EU mluví jasně: mají nárok i na vysoké kompenzace. Velká evropská letiště se od jara potýkají s chaosem v důsledku nedostatku personálu.
Hrozba nedostatku plynu v důsledku ruské agrese na Ukrajině se nevyhýbá v případě krajní situace ani školám. Děti utrpěly následkem covidových restrikcí měsíční výpadky výuky a další zavírání škol by znamenalo další dopady do ekonomiky i jejich života v příštích letech. Například v Německu tak už zaznívají apely, aby se případné výpadky co možná nejméně dotkly výuky. V Česku zatím ministerstvo školství zůstává optimistické, v případě krize má pak postačit zkušenost z covidu.
Covidový chaos při cestování se do určité míry vrací. Ani třetí rok po sobě se tak turisté nevyhnou pečlivému zkoumání, za jakých podmínek smí cestovat či pobývat v oblíbených destinacích. Někde se pravidla omezují na roušky či respirátory, jinde i na vyžadování covidových pasů či čerstvých covidových testů. Zatímco někde se pravidla drží, jinde se opět vrací zpět. Na co se v žádaných destinacích připravit?
Ukrajina přiznala, že už vyprázdnila sklady sovětských typů munice v Evropě. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova tak musí přejít na standard NATO. To znamená velké nároky jak na západní zásoby munice, tak i techniky. Ta západní však podle Danilova už nyní dokázala stabilizovat situaci na bojišti. Ukrajinská armáda v posledních týdnech mluví o přípravách na první protiofenzivu a zasahuje ruskou infrastrukturu daleko za hranicemi frontové linie.
Česko je v rámci Evropské unie premiantem v přijímání uprchlíků. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel „porazilo“ i Polsko. Otázkou však stále zůstává, kolik uprchlíků v zemi skutečně zůstalo.
Tlak větších států na změny v hlasování Evropské unie a konec práva veta jednotlivých států sílí. Německý kancléř Olaf Scholz to v neděli označil dokonce za podmínku udržení zásadní role ve světové politice. A český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) přišel v reakci s řešením ve stylu „chytré horákyně“. Umí si představit určité změny v „jednotlivostech“. Otázka změny hlasování v rámci EU z nutného konsenzu na kvalifikovanou většinu není nová.
Rusko se snaží doplnit těžké ztráty „čerstvými“ silami. Ve snaze nerozdmýchat odpor ze strany veřejnosti však Kreml stále nesáhl k mobilizaci a tvrdí, že na Ukrajině nevede válku. Jak potvrzují už i ruské zdroje, snaží se tak nařízením přinutit regiony k tvorbě „dobrovolnických“ praporů. Ruská armáda během měsíců bojů i posledních týdnů tvrdých střetů na východě Ukrajiny utrpěla značné ztráty
Otázka omezení či rušení víceletých gymnázií je opět na stole a znovu vyvolává vášnivé spory mezi politiky i lidmi na sociálních sítích. Zatímco někteří v nich vidí elitářskou záležitost, která vede ke zbytečně brzkému vyčleňování dětí, pro jiné jde o funkční článek, jehož zrušení by nevyřešilo vůbec nic. Mezi zastánci gymnázií je i podnikatel a provozovatel několika škol Ondřej Kania. „Ke stejné selekci dochází v naprosté většině zemí,“ říká pro deník Echo24.
Téměř půl milionu lidí hrozí podle nové Zprávy o digitálních závislostech problémy kvůli nadužívání telefonů či počítačů. To je varování nejen pro dospělé či dospívající, ale zřejmě i pro rodiče nejmenších dětí. Jak lze takovou závislost poznat či jakou „první pomoc“ zvolit popisuje v rozhovoru pro deník Echo24 Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce.
Legendární Michal Prokop si v srpnu už pošesté pozve hosty na festival Krásný ztráty, který slibuje všežánrovou přehlídku legend, jistot i nadějí současné scény. Sejdou se opět na na statku ve středočeských Všeticích. A pro Michala Prokopa znamená letošní rok také 55 let „u mikrofonu“, které v loňském roce korunoval novou deskou. „Žádné pevné soudy, co bude dál už si netroufám vyslovovat,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.
Ukrajinskou armádu čeká zřejmě další velká zkouška. Vedení země vyhlásilo první velkou protiofenzivu po měsících válčení a ztrátách na obou stranách, chce získat zpět ekonomicky zásadní území na jihu země. Na něm se po jeho dobytí už před delší dobou usadila ruská okupační správa a Ukrajina tak bude útočit do „zakopané“ obrany. Jaký může mít ofenziva výsledek není jisté, hrát se však bude o hodně.
Postavení ruských studentů na českých univerzitách se opět dostalo pozornosti. Server Meduza přinesl příběh studentky, která si stěžuje na údajnou diskriminaci na Ostravské univerzitě. Strávila totiž ze zdravotních důvodů prakticky celý letní semestr v Rusku a následně se ptala, jak to bude se zkouškami na jeho konci. V odpovědi od jednoho z pedagogů ji však přišla zřejmě nečekaná odpověď: pokud je problém politická situace, musíte ji změnit a svrhnout Putina. „V žádném případě se nejedná o diskriminaci,“ odmítl pro deník Echo24 biolog Marek Eliáš.
Na česká vědecká pracoviště dorazily západní trendy. Do žádostí o granty či vnitřních hodnocení ústavů Akademie věd přibývají kolonky hodnotící genderové složení týmů, užívání vhodného jazyka či počty žen ve vedoucích pozicích. Zatímco podle zastánců jde o zlepšení pracovního prostředí i vědeckých výsledků, podle části vědců jde jen o ideologii, která jim často nelogicky narušuje práci. A z jejich řad se začíná ozývat ostrá kritika.
OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.
Cestující se na hlavních vlakových tratích musí už delší dobu obrnit proti prodlouženým jízdním řádům, kromě nich je však čekají také značně pravidelná zpoždění. Ta přitom dosahují i desítek minut a podle dopravců je způsobují z většiny výluky kvůli opravám. Podle Správy železnic to tak ale není vždy. Situace se v každém případě jen tak nezmění, například na trase Praha – Ostrava se s návratem k původním cestovním dobám počítá až za rok a půl.
Covid se opět vrací do veřejného prostoru poté, co ho z něj vytlačila válka na Ukrajině. Nárůst případů napříč evropskými státy, za kterým stojí zřejmě opět nakažlivější subvarianty koronaviru, vyvolává opět volání po opatřeních i přeočkovávání už čtvrtými dávkami vakcín. Zatímco v některých zemích některá opatření či vyžadování covid pasů ani nestihlo skončit, v dalších už se mohou vracet. Turisty tak po dvou letech covidu zřejmě čeká opět léto nejen s chaosem na letištích, ale i covid pasy s rouškami.
Pandemie covidu nepřestává zasazovat rány cestování, jak ho lidé znali dřív. Následky dvou let s tvrdými omezeními pokračují a pro cestující nejen z Česka to znamená rušené lety na poslední chvíli, dlouhé fronty a například i důsledky v podobě desetitisíců korun navíc, které je třeba vynaložit pro cestu domů. S jedním z takových zážitků se na deník Echo24 obrátil i jeden ze čtenářů. Covidové restrikce zanechaly v evropském letovém prostoru „paseku“.
Litevská blokáda Kaliningradu dodala druhý dech běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Z Běloruska se po delší době ozvala ruská palba, probíhají vojenská cvičení, Lukašenko mluví o vyhlášení války ze strany Litvy a spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávce raket schopných nést jaderné hlavice. Pokud by však Lukašenko chtěl změnit nejasnou pozici Běloruska k válce s Ukrajinou, může ho čekat na domácí půdě řada vážných problémů.
Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.
