Hrozba jaderného útoku zní v posledních týdnech naléhavěji a dokonce i z úst vysokých představitelů západních zemí. Od řady odborníků však zaznívají spíše uklidňující vyjádření. I když je stále potřeba se touto možností zabývat, použití jaderných zbraní v konfliktu na Ukrajině se podle nich stále jeví jako zcela minimálně pravděpodobné. Existují však i scénáře, v kterých by k tomu dojít mohlo.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil nedávno ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. V projevu, jenž předcházel podpisu smluv o anexi čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku, Putin prohlásil, že jeho země bude hájit zabraná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“.

Američtí a evropští představitelé zatím tvrdí, že v souvislosti s použitím jaderných zbraní nezaznamenali z ruské strany bezprostřední hrozbu. A podobně hovoří i celá řada analytiků, podle kterých zůstává hrozba použití jaderných zbraní stále minimální. Rusko je dosud využívá tak, jako i v minulosti – pouze jako prostředek k odstrašování. I podle odborníka na jaderné zbraně a bezpečnostního analytika Michala Smetany je zatím riziko velmi malé. Pokud by však mělo dojít k další eskalaci, přichází v úvahu celá řada možností, ne všechny z nich navíc znamenají okamžitě tisíce obětí či dokonce vůbec zmáčknutí „červeného tlačítka“.

Podle Smetany je těžiště ruského uvažování o jaderných zbraních ve strategii postupně eskalovat situaci výš a výš, demonstrovat tím odhodlání zbraně použít a donutit tak protivníka změnit strategické volby. S tím souvisí i to, že tento prostor Vladimir Putin zdaleka nevyčerpal. „Platí, že pokud by došlo k použití jaderných zbraní proti Ukrajině, pořád je pravděpodobné, že by nastala celá řada kroků, které bychom viděli. Ať už se to týká fyzického pohybu jaderných sil a nebo i stupňování jaderných výhrůžek,“ řekl deníku Echo24 Smetana.

Ke stupňování výhrůžek, ač se to tak nyní nemusí zdát, je podle něj stále prostor. Dosud totiž došlo ze strany ruského režimu či samotného Putina spíše k naznačování, ne ultimátu, že pokud dojde na nějaký krok, Rusko zbraně použije. „V zásadě to přímé hrození jadernými zbraněmi dává smysl a je to situace, kdy jsou nejefektivnější, vyhrožovat jimi a nepoužít je,“ dodává Smetana.

Pokud by mělo skutečně k jadernému útoku ze strany Ruska dojít, situace by se nejspíš musela podle Smetany ještě dramaticky změnit. A jako nejpravděpodobnější by se pak jevil demonstrativní výbuch. „V rámci další eskalace dá Rusko najevo velké odhodlání eskalovat až na vyšší úroveň. Tedy například ve scénáři, kdy by Ukrajina dobyla veškerá území obsazená Ruskem po letošním únoru, zaútočila do hloubky na Krym, kde by hrozil kolaps ruských vojsk. Ta se jim daří se odříznout od zbytku pevniny. V tu chvíli Putin začne otevřeně vyhrožovat jadernými zbraněmi,“ popisuje hypotetický scénář Smetana.

Pokud by pak Ukrajina výhrůžky ignorovala, mohla by na řadu přijít demonstrativní exploze. „Například výbuch nad Černým mořem,“ dodal Smetana. Jiné varianty pak přichází v úvahu, kdyby se Rusko rozhodlo použít jaderné zbraně k přímému útoku na bojišti.

„Variant je několik. Útok na cíle v rámci vojenské infrastruktury, možná letiště, větší vojenské základny, větší logistický uzel. Komplikovanější je cílit přímo na vojenské jednotky, v případě Ukrajiny nejsou moc velké koncentrace vojsk, kde by to dávalo smysl. Pak je samozřejmě varianta útoku na civilní infrastrukturu nebo dokonce nějaké populační centrum, město, tedy scénář á la Hirošima. Použít jadernou zbraň jako šok, vytvořit psychologický tlak, který donutí druhou stranu žádat o mír,“ dodal Smetana.

Všechny varianty jsou však podle něj stále velmi málo pravděpodobné. Změnit určité kalkulace by mohla situace, kdyby Vladimir Putin usoudil, že se situace vyvíjí k osobnímu ohrožení, tedy přímo pádu jeho režimu či přímo jeho konci.

I další analytici však mluví zejména o tom, že pokud by mělo dojít k další eskalaci, nejprve by na řadu přišla další varování. Ať už pozorovatelné chování jako například překvapivě rychlé stažení z určitého území či pohybu meších jednotek schopných převážet jaderný náklad. Či případně právě další slovní eskalace. „Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC) v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller.

Jadernou zbraň by neodpálil Putin. Generálové by řekli Ne

Na otázku, jak vážně máme brát hrozbu, že Putin použije jadernou zbraň, odpovídal i bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý v Salonu Týdeníku Echo. „Zbraní se vyhrožuje jenom jednou. Podruhé už ji buď použijete, nebo je to zbytečné. Rusové jaderným úderem vyhrožují pravidelně. Jadernou zbraň by neodpálil Putin. Je tam celá linie generálů, kteří by to museli udělat. A já věřím tomu, že by věděli, co dělají. A řekli by Ne,“ domnívá se Šedivý. Celý Salon si můžete přečíst zde.