Energetická spotřeba domácnosti se stává pro mnohé strašákem. Podzim se blíží a ceny energií dosahují astronomických výšin, zatímco se stále čeká na výraznější řešení, které by podle odborníků bylo efektivní.
Krize opět hrozí dopadnout na české žáky a studenty. Po dvou letech pandemie, kdy děti v Česku patřily mezi ty nejdéle sedící doma z Evropy, se politici zaklínali tím, že další přechod na distanční výuku nedopustí. Tedy alespoň v souvislosti s covidem. Distanční výuka má totiž prokazatelné dopady na vzdělání i budoucí výdělky žáků, stejně jako dopady do státního rozpočtu. Nyní se však hrozba návratu k distanční výuce vrátila. A pro studenty by mohla znamenat i značné náklady navíc.
Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.
Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.
Inflace za letošní rok už v prognózách překročila 16 % a může pokračovat i výš. A na firmy, domácnosti i samotný stát může nepříjemně dopadnout i v příštím roce a to tam, kde to lidé zatím moc nečekají. Za tím stojí takzvané inflační doložky, které umožňují zvyšovat nejen nájemné na základě loňského průměru inflace. Například na domácnosti tak v příšítm roce může čekat nepříjemný „skok“, který zvýší nájmy o tisíce. V případě státu se pak hraje i o miliardy. Inflační doložka se totiž týká například i církevních restitucí.
Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.
Do plejády nezákonných opatření (či jejich částí) přibyl nový kousek. Nejvyšší správní soud označil za nerovné zacházení situaci, kdy stát platil z veřejného zdravotního pojištění covidové testy pouze očkovaným, zatímco neočkovaní museli platit ze svého. Podle soudu nedává příliš smysl, jak mělo toto opatření pomoci zamezit šíření nákazy covidem-19. Šlo tedy podle něj zjevně jen o „motivaci“, která měla zvednout nízký zájem o očkování.
Rusové rekordně odvádí peníze do zahraničí a hledají cesty, jak obcházet západní sankce. Kromě šetření na poplatcích či potřebě využívat zahraniční účty k placení na dovolených se totiž začíná výrazněji projevovat takzvaný paralelní dovoz, tedy nákup sankcionovaného zboží za hranicemi. Jen za červen Rusové převedli do zahraničních bank rekordních zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 mld. Kč). Kromě toho se také rýsuje propojení ruského platebního systému s indickým
Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, schytává další kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení. To probíhalo do pátku a v připomínkách padá řada výtek, včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.
Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.
Nová vyhláška má svěřit ministerstvu průmyslu a obchodu celorepublikovou pravomoc „přiškrtit“ vytápění nejen v domácnostech či nemocnicích. K vyhlášení stavu předcházení nouze či samotné nouze přitom dává resortu na základě energetického zákona řadu důvodů. A to včetně nekonkrétně definovaného „reálného rizika“ vzniku stavu nouze. K tomu by však měly vést konkrétní důvody, které alespoň podle současného ministra Jozefa Síkely (za STAN) znamenají až situaci, v níž by se už jako první přiškrtila či zastavila část průmyslu.
Vláda se dostává s komunikací do úzkých. Zatímco v krizové době vystupuje poměrně jasně v zahraniční politice, na domácí scéně má její komunikace trhliny. Od „cíleného“ příspěvku pro rodiny s dětmi, přes nejasnosti kolem možného zvýšení daní či naposledy otázky vytápění v domácnostech, kvůli které musí premiér Petr Fiala (ODS) zpětně vyvracet, že k lidem domů nebudou chodit kontroloři s teploměrem.
Zásadní obrat, nová fáze války či nutnost, jak udržet západní pomoc a ukázat šanci na úspěch. Ukrajinská protiofenziva se skloňuje už několik týdnů z úst ukrajinských představitelů i některých západních analytiků.
Zatímco v minulosti vláda uklidňovala tím, že na domácnosti, školy či nemocnice má přijít až na posledním místě, situace se má změnit. V případě vyhlášení stavu předcházení či samotné nouze v teplárenství, o kterém rozhodne ministerstvo průmyslu, mají na domovy a zdravotnická zařízení dopadnout úspory alespoň v otázce vytápění podobně jako například na některé podnikatele či firmy.
V době stále zuřících bojů dál pokračují jednání o obnově Ukrajiny. Nejde však jen o situaci po válce, české zastoupení v Kyjevě jedná o plánu na rychlou obnovu, která by měla začít už v podzimních měsících. A to zřejmě i v Dnipropetrovské oblasti, která přitom sousedí s regiony v centru bojů na východě i jihu země. Letos předpokládá MZV pomoc v objemu do 400 milionů korun, říká pro deník Echo24 náměstek pro řízení evropské sekce resortu Jaroslav Kurfürst.
Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika. Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové.
Rusové možná kráčí do pasti a zřejmě ani nemají příliš na výběr. Ukrajina v posledních týdnech přejala iniciativu a dávala hlasitě najevo, kam povede svůj očekávaný protiútok, což vedlo Rusko k výrazným přesunům techniky a dalších tisíců vojáků do Chersonské oblasti. A za nimi teď postupně ukrajinská armáda „zavírá vrata“. Situace na bojišti tak vyvolává řadu spekulací mezi analytiky i dalšími pozorovateli na sociálních sítích.
Skrytá mobilizace v Rusku pokračuje. Zatímco z něj zaznívá, že totalitní Severní Korea nabízí svému spojenci desítky tisíc vojáků, samotné ruské vedení musí zřejmě i z obav před pobouřením davů sbírat čerstvé síly pod rouškou „dobrovolnosti“. A regiony nyní hlásí první úspěchy. Nově vzniklým jednotkám dávají jména i podle mytologických postav.
Za vysokými cenami benzínu stojí nepřiměřené zvýšené marže u čerpacích stanic. Ukazují to alespoň průběžné výsledky kontrol ze strany ministerstva financí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čerpací stanice využily opadnutí zájmu o ceny benzínu a navyšovaly marže nadále i v červenci. Ačkoliv ceny benzínu padly pod 40 korun, někde zůstávají výrazně výš.
Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.
S návratem vakcinace už čtvrtou dávkou v pořadí se vrátil i starý spor. Zatímco vláda tlačí očkování jako jedinou ochranu před podzimní vlnou covidu-19, část vědců upozorňuje na možná rizika nadbytečné vakcinace a kritizuje vládu za to, že ignoruje imunitu vyvolanou proděláním nákazy. „Imunita po očkování je prokazatelně slabší než po prodělané infekci,“ trvají na svém kritici.
Rozruch na kosovsko-srbské hranici vyvolal obavy z dalšího jiskřícího konfliktu v Evropě. Situaci příliš neuklidnily výroky o „denacifikaci Balkánu“ či „vítězství Srbska“ ze strany srbské politické reprezentace. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvil o inspiraci chováním Kremlu či destabilizaci celého regionu. Odborníci však mluví jinak, Srbsko je oproti Rusku ve zcela jiném postavení a rozruch je způsobený spíše „přehlédnutím“, že se podobná situace na hranici Srbska a Kosova opakuje poměrně běžně.
Výstavba nové linky metra D se má nést i v duchu transformace jejího okolí. To mají osadit nejen administrativní či komerční budovy, ale také tisíce nových bytů i celé nové čtvrti. V té největší má najít domov až pět tisíc lidí. Představu, jak budou nové přírůstky pražské zástavby vypadat, nabízí četné vizualizace. Stavba metra D začala v dubnu a jako první začal vznikat úsek nové linky z Pankráce na Olbrachtovu ulici.
Západními médii či sociálními sítěmi opět proletělo podezření na možné dosud neobjevené vedlejší účinky vakcín proti covidu-19 či jejich negativní dopad na imunitu očkovaných. Na tuto problematiku nedávno upozornil článek vydaný v odborném časopisu Virology Journal, v němž autor apeluje na pozastavení dalších dávek očkování. Čeští odborníci zůstávají v názoru na relevanci těchto názorů rozdělení. „Je to pouze komentář jednoho autora,“ řekl deníku Echo24 vakcinolog Roman Chlíbek.
Zásobníky plynu se v Česku plní na plné obrátky, obavy z možných krizových scénářů na podzim však nekončí. Podobně jako v sousedním Německu se i v Česku řeší, kdo má nést následky v případě výpadku dodávek a jejich krizového řízení. Z byznysu se ozývají i hlasy po změnách v krizové vyhlášce. Ty prvotní má vyřešit už v příštím týdnu její novela, která má přinést zásadní změny.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Situace na trhu bydlení se mění a jeho dostupnost se výrazně zhoršuje. Splátky hypoték dramaticky narůstají a začínají se vymykat z rukou střední třídy, výrazně však rostou i ceny nájemního bydlení a odborníci varují před tím, že zejména v menších městech může přijít pro nájemníky šok. Ceny porostou zřejmě minimálně až do konce roku. Ačkoliv se ceny bytů začínají stabilizovat či mírně klesat, v atraktivnějších lokalitách poletí nadále nahoru.
Válka na Ukrajině postoupila do další fáze. Ukrajinská armáda se chystá poprvé postavit do role „útočníka“ a pokusit se osvobodit okupovaná území. Ta však nebudou to jediné, o co bude Ukrajina bojovat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Sledujeme na Ukrajině vstup do další fáze války? Tedy z „opotřebovávací“ k ukrajinské ofenzivě? "Další fází to určitě nyní nazvat můžeme, ale nedá se říct, že by se už nejednalo o opotřebovávací válku (...)."
Na Ukrajinu dál proudí západní technika a svět čeká, zda se Ukrajina poprvé zhostí role „útočníka“. Avizovaná protiofenziva má mířit na území jižní pobřeží Ukrajiny, tedy území, na kterém se už delší dobu Rusko „zakopává“ a snaží se ho řadou prostředků rusifikovat. Jde však také o jedno z ekonomicky zásadních teritorií pro budoucnost ukrajinského státu. A první informace naznačují, že už protiútok možná začíná.
Tisíce opožděných letů každý týden, jejich rušení po stovkách, stávky a nekončící nedostatek personálu. Letošní letní sezóna se změnila v postcovidové turistické peklo, v němž se vysoká poptávka po dvou letech restrikcí srazila s nepřipraveným leteckým sektorem. Případy turistů, kteří uvízli na letištích či v destinacích klidně i na několik dní, se vrší. A nařízení EU mluví jasně: mají nárok i na vysoké kompenzace. Velká evropská letiště se od jara potýkají s chaosem v důsledku nedostatku personálu.
