Válka na Ukrajině postoupila do další fáze. Ukrajinská armáda se chystá poprvé postavit do role „útočníka“ a pokusit se osvobodit okupovaná území. Ta však nebudou to jediné, o co bude Ukrajina bojovat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Sledujeme na Ukrajině vstup do další fáze války? Tedy z „opotřebovávací“ k ukrajinské ofenzivě?

Další fází to určitě nyní nazvat můžeme, ale nedá se říct, že by se už nejednalo o opotřebovávací válku. Na východě Ukrajiny ruská armáda v zásadě pokračuje v nastoleném kurzu a po dobytí fakticky celé Luhanské oblasti se bude dále pokoušet i o dobytí zbytku Doněcké oblasti. K tomu se ovšem zintenzivňují ukrajinské útoky proti ruským pozicím na okupovaných území na jihu země, které by během léta mohly přerůst do masivnější ukrajinské protiofenzívy s cílem dobýt zpět Chersonskou oblast.

Co tedy můžeme čekat na podzim? Bude se Ukrajina snažit, řekněme, dostat co nejvíce zpět co nejrychleji? Například i kvůli dopadům války na západní spojence?

Ano, pro Ukrajinu je skutečně protiofenzíva na jihu země důležitým testem. Pokud se Ukrajině nebude dařit, existuje riziko, že část západních politiků a veřejnosti ztratí důvěru ve schopnost Ukrajiny dosáhnout smysluplného vítězství a bude Kyjev tlačit k diplomatickému řešení a teritoriálním ústupkům – zvláště pak před začátkem zimy, kdy se dodávky paliv z Ruska do Evropy stanou politicky extrémně citlivou otázkou. Úspěch ukrajinské protiofenzívy může naopak posílit hlasy, že je třeba ještě více zintenzivnit podporu Kyjeva skrze dodávky sofistikovaných západních systémů a pokusit se tak dosáhnout vytlačení ruské armády z celé Ukrajiny.

Situaci podle pozorovatelů z obou stran značně změnily dodávky západních zbraní v poslední době, tedy především raketomety HIMARS a jejich úspěšné nasazení proti ruské vojenské infrastruktuře. I přes to – dá se očekávat, že by Ukrajina měla už tolik těžké západní techniky, že by to mohlo znamenat nějakou změnu v poměru sil?

Systémy HIMARS jsou pro ukrajinskou armádu bezesporu velkým přínosem a Kyjev opakovaně ukazuje svoji schopnost těchto systémů efektivně využívat pro útoky na hodnotné cíle v týlu nepřítele. Nicméně těžkou technikou zatím Ukrajina rozhodně není zásobena dostatečně, což koneckonců ukrajinská vláda opakovaně zdůrazňuje. Pro zmíněnou ukrajinskou protiofenzívu jsou tak další dodávky zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu klíčové.

Ukrajina plánuje začít s dobýváním obsazeného území na jihu země. Ta je pod kontrolou Ruska už značnou dobu, na co se dá očekávat, že tam Ukrajinci v případě útoku narazí?

Narazí především na fakt, že podnikání komplexních ofenzivních operací je mnohem náročnější disciplína než je bránění vlastního teritoria, a nese s sebou celou řadu taktických, logistických a materiálních výzev. To pochopitelně neznamená, že Ukrajina zde není schopna uspět, ale rozhodně se jedná o náročný projekt.

V jaké formě je teď ruská armáda? Mluví se o tom, že potřebuje „oddych“, jak si to z vojenského pohledu představit, „zakopou“ se Rusové na dosud dobytém území?

Ruská armáda by skutečně určitý oddych pro další vedení ofenzivních operací na východě Ukrajiny potřebovala – ta krátká operační pauza po dobytí Severodoněcku a Lysyčansku se v tomto směru rozhodně nezdá jako dostačující. Na jihu země pak už Rusko přešlo do primárně defenzivních pozic, aby bylo schopno se bránit ukrajinským útokům.