Ukrajinský postup i ruská evakuace civilistů z města Cherson vyvolaly naděje na dobytí zásadního města zpět z rukou ruských okupantů. Podle některých analytiků se ukrajinská armáda může k městu skutečně probít v horizontu jednoho či dvou týdnů, dosavadní taktika protiofenzivy však napovídá také to, že by se nemusela pokusit město „vzít útokem“ napřímo. Boj v ulicích by totiž znamenal zřejmě značně krvavý a složitý střet.

O strategicky a zejména také politicky důležité snaze získat zpět město Cherson se mluvilo už od léta. Ukrajinci se snažili přesvědčit Rusko, že právě tam povede jejich protiofenziva, což vedlo k přesunu ruských sil na jih. Nakonec jako první přišel nečekaný úder na východě v Charkovské oblasti, kde se Ukrajině podařilo získat poměrně rychle značnou část území zpět. Zároveň s tím však skutečně došlo k zahájení protiofenzivy také na jihu, kde se však linie pohybovala značně pomalejším tempem.

I tak se Ukrajině na jihu daří postupovat a v oblastní metropoli Chersonské oblasti to zřejmě vyvolává obavy. Chersonský gubernátor Volodymyr (Vladimir) Saldo požádal Moskvu o pomoc při evakuaci obyvatel, Moskva pak proruské správě přislíbila součinnost. „Navrhli jsme všem obyvatelům Chersonské oblasti, aby si – pokud si to přejí – zajistili bezpečnost před následky raketových útoků a odjeli do jiných regionů. Především jde o naše sousedy: Krym, Rostovskou oblast, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj. Vezměte svoje děti a odjeďte. Obracím se na vedení země, chci požádat o pomoc při organizaci,“ řekl gubernátor Saldo.

Podle bezpečnostního analytika Daniela Koštovala by se k městu ukrajinská armáda mohla dostat v horizontu týdne až dvou. „Přeci jen ukrajinská armáda postupuje, ale když se podíváme na mapu, pořád ještě určitý kus zbývá a všichni dobře víme z veřejně dostupných informací, že se ruská armáda snaží vytvářet opevněné obranné linie,“ řekl Koštoval České televizi.

Podle něj by znovuzískání města mělo význam vojenský, ale daleko důležitější politický, podpořilo by opět morálku Ukrajiny i další pomoc ze Západu, pro Rusko by to naopak byla další tvrdá porážka. „Pokud dojde k bojům v samotném Chersonu a o samotný Cherson, musíme si uvědomit, že to bude velmi krvavá ,šarvátka‘. Konflikt v jakékoliv velké městské aglomeraci je vždycky velmi nebezpečný pro vojáky, protože nelze používat obrněnou techniku v takovém rozsahu jako na otevřeném prostranství v poli,“ dodal Koštoval s tím, že jsou s takovým bojem spojeny vysoké ztráty.

„Pokud bude chtít ukrajinská strana skutečně postoupit a Cherson osvobodit, bude potřebovat výraznou převahu i co do počtu vojáků a to bude zřejmě klíčový faktor, zda se to ukrajinské armádě podaří,“ dodal Koštoval. Existují však i jiné varianty postupu. Podle bezpečnostního analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra se totiž Ukrajina může pokusit o podobný postup, který zvolila při úspěšné protiofenzivě na východě země.

„Očekávám, že to bude mít podobný průběh plus mínus jako Izjum nebo Lyman. To znamená, že Ukrajinci na ně budou tlačit, až se Ruská obrana rozloží a Rusové se dají na útěk. Pořád si myslím, že Ukrajinci nebudou chtít bojovat v ulicích. Budou chtít Rusy vytlačit, ale ne ve smyslu boje od domu k domu jako ve stylu Stalingradu, budou chtít, aby se ruské pozice zhroutily a vojáci se rozprchli,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Visingr.

Problematičtější v tomto případě je, že mají Rusové „v zádech“ řeku Dněpr, Ukrajinci si v posledních týdnech dávali záležet na snaze poničit možné ústupové cesty přes řeku. „Dněpr má v tuhle dobu tak kolem osmi, deseti stupňů a na nejužším místě má kilometr. Problém tak bude, že nemají moc kam ustupovat. Ale to neznamená, že se kvůli tomu začnou Rusové svéřepě bránit, pokud se jim rozloží morálka, tak se rozutečou kam to půjde nebo se budou snažit přes Dněpr dostat, velká část se jich asi vzdá,“ dodal Lukáš Visingr.

Ukrajinské jednotky však do města podle Visingra nejprve určitě proniknou, nepůjde však o nasazení pro těžké boje, ale spíše nasazení průzkumných jednotek, které mohou označovat cíle dělostřelectvu či v okolí města narušovat ruské zásobovací linie.

Pokud by se podařilo město osvobodit, Ukrajina by mohla získat před příchodem zimy výhodnou pozici, která by jí umožnila ještě více ztížit zásobování okupovaného Krymského poloostrova, které už zkomplikovalo poničení Kerčského mostu před několika dny. Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po vpádu na Ukrajinu z 24. února.