Hledání společného řešení na evropské úrovni komplikuje rozdílná situace i pohled členských zemí. Řešení podle svého „receptu“ tak nabízí několik států, Evropská komise, její šéfka Ursula Von der Leyenová či naopak český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Mezitím nejen v zahraničí, ale i v Česku vznikla verze „národního“ plánu, jak srazit ceny energií dolů. Ten totiž počítá s variantou, že k žádné shodě na úrovni EU v tomto týdnu nedojde.

Po demonstraci desítek tisíc lidí na Václavském náměstí v Praze přichází týden, který má být pro řešení energetické krize zásadní. Na pátek svolal ministr Síkela mimořádnou evropskou radu pro energetiku, která má najít společné řešení energetické krize na evropské úrovni. Jak se ale ukazuje týden před jednáním, o shodě zatím nejde příliš mluvit.

Jen během minulého týdne se objevilo hned několik nových možností, jak v celounijním provedení postupovat. K tomu zůstávají „recepty“ států, které už určitým způsobem přistoupily k regulaci cen energií či kompenzacím (více jsme o tom psali zde). A nejistotu z výsledku jednání unijních ministrů podtrhuje i to, že se podobný národní návrh z vládních kruhů objevil i na konci minulého týdne v Česku.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložil v pátek premiéru Petru Fialovi (ODS) návrh, podle kterého by Česko mělo omezit marže prodejcům a distributorům energií na přijatelné úrovni, na níž by stále vydělávali, ale vysoké ceny plynu a elektřiny by zároveň nedopadaly dramaticky na spotřebitele.

„Cílem návrhu je omezení marží tak, aby výrobci i distributoři energií neztratili podnikatelskou motivaci a přitom ceny energií neruinovaly podnikatele a obyvatelstvo. A aby šlo o řešení legální podle českého i evropského práva. Oprávněné nároky na náhrady škod (ušlý zisk a podobně) by neměly vznikat a stát by nemusel donekonečna zvyšovat dotační a podobnou finančně náročnou politiku,“ uvedl pro deník Echo24 ministr Blažek.

Ke konkrétnímu návrhu společného řešení má Evropská komise dospět do 14. září, kdy by ho měla přednést předsedkyně Von der Leyenová. Ta v pátek vystoupila s tím, že je třeba zastropovat cenu plynu proudícího potrubím z Ruska do EU. Mezitím však také unikl dokument s počátečním posouzením možností, jak situaci řešit, z dílny Evropské komise.

Ten naopak mluví o cenovém stropu pro výrobce elektřiny, kteří nevyužívají plyn. Cenový limit by pomohl zvýšit příjmy, které by vlády mohly použít na snížení účtů za energii pro spotřebitele, a měl by být zaveden současně se snížením spotřeby elektřiny v celé EU, uvádí se v uniklém dokumentu Evropské komise, který má k dispozici agentura Reuters.

Naopak dokument odmítá zastavení trhu, strop cen pro všechny výrobce, španělský model, řecký návrh, regulaci trhu s povolenkami a nucenou regulaci cen koncovým zákazníkům. A tento systém by nebyl s dosavadní politikou některých zemí slučitelný, tedy především s daněním neočekávaných zisků některých energetických společností, od těchto kroků by státy musely ustoupit. Například Itálie zavedla daň z neočekávaných zisků.

Ve Španělsku se zase osvědčilo opatření, které odděluje ceny elektřiny vyrobené z plynu od proudu vyrobeného z ostatních zdrojů. Na evropské úrovni chtěl podobné opatření navrhnout za české předsednictví EU i ministr průmyslu Jozef Síkela. Návrh Evropské komise s ním podle uniklých dokumentů nepočítá.

Ceny energií mají za sebou poměrně turbulentní týden na burzách v Česku i zahraničí, kdy padly dříve nepředstavitelné hranice přesahující 1000 euro za megawatthodinu, aby následně ceny stejně rychle zamířily dolů. Situace však zůstává nepředvídatelná a Rusko opět zkomplikovalo situaci, když oznámilo prodloužení původně třídenní odstávky plynovodu Nord Stream 1 na neurčito. Mají za tím stát technické potíže, ty však odborníci zpochybňují. Nejistota kolem dodávek z Ruska tak nadále vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících.