Vyhlášení částečné mobilizace Ruskem vyvolalo v zemi viditelnou paniku, chaos i odpor. Zatímco někteří odborníci jsou ke skeptickým soudům zdrženlivější, někteří už začínají mluvit o posledním „hřebíčku do rakve“ pro režim Vladimira Putina. I ruští experti pak počítají, jakou cenu s sebou mobilizace ponese. A podle některých může jít pro Kreml, potažmo ruskou ekonomiku o cenu nejvyšší.

První vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války vyhlásil prezident Vladimir Putin minulý týden ve středu. V následujících dnech vyvolalo jeho oznámení protesty v desítkách měst po celé zemi. Hněv veřejnosti je obzvláště silný v chudých regionech obývaných etnickými menšinami, jako je například Dagestán.

A mobilizace měla i okamžitý dopad na ekonomiku. Ruské akcie v pondělí výrazně klesly, hlavní index dopoledne odepisoval až 12 procent. „Investoři se bojí, že dopady posledních událostí vrhnou Rusko zpět o několik desítek let. Od země se odvrátili relevantní partneři,“ komentoval situaci analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Světové mocnosti chtějí rychlé ukončení konfliktu. Vliv Ruska upadá. Podle pondělních zpráv neuzná anexi Donbasu ani Kazachstán a stejný krok se dá očekávat od dalších středoasijských zemí,“ dodal Tyleček.

Podle ruského ekonoma a politologa Vladislava Inozemceva bude letošní zima pro ruskou ekonomiku znamenat konec. Čistě formálně podle něj není problém najít 300 tisíc i možný milion Rusů, které by země mohla mobilizovat bez větších dopadů na ekonomiku. Situace je však v realitě podle něj jiná. Moskva se nadále snaží disproporčně nabírat lidi v chudších regionech, což povede k jejich ještě většímu úpadku. Nábory však začínají už i ve větších městech.

Mobilizace tak podle něj povede nejen k statisícům lidí utíkajících za hranice, ale až ke čtyřem milionů lidí v produktivním věku, pracujících ve velkých městech na pozicích, které není snadné nahradit, a kteří raději na čas „zmizí“ z pracovního trhu. Budou se totiž snažit kromě skrývání místa svého bydliště odejít i z prací, v kterých je může dostihnout povolávací rozkaz. Přechod na válečnou ekonomiku podle něj povede k navýšení korupce a utápění peněz v armádním rozpočtu, situace povede k propadu životní úrovně až o 7 % do konce roku, mnohem výraznějšímu propadu HDP a efekty mobilizace mohou ruskou ekonomiku v příštích třech až pěti měsících stát více, než samotná válka. „Ruská ekonomika – psal jsem již v květnu – v zimě umře. Myslím, že se to teď ukazuje jako pravda,“ píše Inozemcev v článku pro ruský The Insider.

Problém není samotná mobilizace, ale její další dopady

Náklady na samotnou mobilizaci, tedy i pouhé platy či vybavení pro případných 300 tisíc nových vojáků, vyčíslil například ruský deník The Moscow Times jako přesahující oficiální měsíční rozpočet (avšak udávaný k minulému roku) na obranu o dvě třetiny. Náklady na vojenskou stránku věci ale nejsou ten zásadní problém ani podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra. I podle něj je tím hlavním problémem výpadek značného množství lidí z ekonomiky a kumulovaný efekt spolu se sankcemi či vzdorem proti mobilizaci v nestabilních částech Ruska.

„Už teď si firmy stěžují a nikdo se nemá k tomu, aby jim ty náklady kompenzoval,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Visingr s tím, že Putinovu režimu utíkají zejména lidé vzdělanější, bohatší, často z oborů služeb či těch technologických s vysokou přidanou hodnotou a nastane tak další odliv mozků. Dopady navíc mohou být i demograficky horší než u covidu v tom, že neumírají starší lidé, ale odchází mladá generace.

„Mobilizace je něco, co se děje opravdu v kritické situaci. Ukrajina to udělala, také ji to poškozuje, dostala však spoustu peněz ze Západu a bude dostávat dál. Potom se předpokládá, že peníze, které mají Rusové na Západě, už Rusko nikdy neuvidí, zabaví se a dostane je právě Ukrajina. Budou platit reparace, aniž budou chtít,“ dodal Lukáš Visingr.

Podle něj se efekt mobilizace spolu s dalšími dopady sankcí, které teď zůstávají často nepovšimnuté jako například velké problémy s provozováním železniční dopravy, projeví v řádu měsíců. A předběhnout je mohou i vážné ozbrojené nepokoje uvnitř Ruska. "Nikdy se nestalo, že by nějaká ekonomika, která byla takto integrovaná do globální ekonomiky, dostala takhle rychle takový zásah. Írán či Severní Korea v tom žijí několik let, ale jejich ekonomiky nebyly tak zapojené, Rusko ano. Jejich ekonomika umírá a v jednu chvíli to nabere synergicky velmi negativní efekt. Začne se to zrychlovat,“ dodal Lukáš Visingr.

Odpor proti mobilizaci vyvolal protesty v řadě ruských měst a regionů a několik incidentů na vojenských komisariátech. Údajné zmatky, které mobilizaci doprovázejí, kritizovali i někteří prokremelští činitelé. Sociální sítě v posledních dnech zaplavily snímky dlouhých kolon na ruských hraničních přechodech a přeplněných letišť. Opoziční ruský list Novaja Gazeta v neděli s odkazem na zdroj z Kremlu napsal, že z Ruska od vyhlášení částečné mobilizace uprchlo přes 260 000 mužů.