Zatímco vláda osm měsíců mluví, v jiných zemích už mají řadu věcí hotových, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Podle něj je třeba začít jednat okamžitě a ne čekat na evropské řešení, protože firmám a potažmo zaměstnancům hrozí vážné problémy. Jako určitý budíček pro vládu se tak odbory rozhodly svolat na říjen demonstraci.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) podle svých slov ohlášené demonstraci nerozumí, vláda podle něj pracuje na národní i evropské úrovni na řešení. Jednají podle vás odbory konstruktivně?

Už osm měsíců posloucháme, že vláda něco připravuje, říká, diskutuje, rozmýšlí, uvažuje, nic není vyloučeno... a používají se samé takové formulace. A v jiných zemích mezitím mají vlády řadu věcí hotových. Lidé a podniky tam z toho profitují. Tady je opravdu vážná situace, kdy hrozí vážné problémy pro řadu firem, které mohou ukončit z důvodu nepomoci ze strany vlády svoji činnost. A to má pak hrozné dopady.

V tomhle kontextu demonstrace dává smysl. Je takovým varováním, aby si vláda uvědomila, že je to opravdu vážná věc. Oni to pořád berou, jako že se nic neděje, klidně počkají a za měsíc zase nic a pořád budou říkat, že čekají na evropské řešení, přitom když sledujete televizní pořady na tohle téma, všichni se shodli, že v zásadě jednotné evropské řešení možné není, protože se každá země nachází v jiné situaci. Některé mají už opatření realizovaná, druzí ještě ne, třetí mají jiný energetický mix než my. Je to jen hra o čas. A poněvadž my tu hru o čas známe dobře už z vyjednávání o platech, tady už není čas čekat. Už se na nás obrací zaměstnavatelé, abychom jim pomohli v tlaku na vládu.

Chcete tedy, aby přišli s nějakým národním řešením a nechcete se spoléhat na to, že by se našlo řešení na evropské úrovni.

Nejde o to, na co se chceme spoléhat my. Jde o to, že české firmy začínají kapat. Právě proto, že jim nikdo nepomohl. Zahraničním se pomáhá. To znamená, že se pak na trhu potkávají v konkurenci zahraniční firma se státní pomocí a česká bez státní pomoci. Ta je logicky nekonkurenceschopná a povede to k tomu, že zanikne. Jestli tohle není pro vládu argument, tak už nevíme, co jiného by ji mělo děsit, než takovýto vývoj. Evropa něco takového opravdu řešit nebude.

Jaké jsou, řekněme, nejurgentnější konkrétní požadavky?

Je to vějíř požadavků, tedy to slovo požadavky se mi moc nelíbí, je to rada pro vládu, co udělat. A to je především cenová regulace. Za první republiky se vědělo, kdo je to keťas. To byl ten, kdo zneužívá přechodný nedostatek něčeho k nahrabání zisku. Téhle definici dnes odpovídá celá řada firem, která žene ceny nahoru jenom proto, že je velký nedostatek energií, zdrojů jako ropa a plyn. Normální stát, například Francie, použije v takovém případě cenovou regulaci. My na to máme zákon, vláda ho zná, ale nepoužívá. Přitom z historie máme zhruba 11 % všech cen na našem trhu regulovaných, například cena vody regulovaná je. Proč by neměly být regulované ceny energie, na které závisí přežití firem? To je základ. Chceme, aby vláda pracovala selským rozumem a trochu racionálně, aby už na nic nečekala. Pokud se do problémů dostanou firmy, budou propouštět, zanikat, bude růst nezaměstnanost. My si to rozhodně nepřejeme, na tom stojí naše požadavky.

Tlačíte také na další zvyšování mezd, někteří odborníci dlouhodobě upozorňují, že je to tlak na další růst inflace. Podle vás k tomu nedojde?

To se ozývají pseudoodborníci. Pokud používáte selský rozum a zjišťujete, že se tu zvedají ceny energií a materiálů a zdrojů, které potřebuje firma k práci, o stovky procent, jak může pěti, šestiprocentní růst mezd rozpoutat inflaci. Tu dávno rozpoutávají ceny surovin. O tom, že se nic dramatického neděje, svědčí to, že Česká národní banka (ČNB), orgán odpovědný za boj s inflací, zvyšuje plat zaměstnancům o kolik? O inflaci. To znamená, že ČNB se nebojí, že zvyšování platů o inflaci způsobí nějaké výrazné navýšení inflace. Proč my bychom měli být horší než ČNB, vrcholný orgán pro boj s inflací? Tady se po nás pořád útočí, že přidáme lidem trochu na platu a způsobíme neskonalou inflaci, zatímco když rostou ceny všeho, tam si přiráží dneska každý obchodník, producent čehokoliv směle desítky procent, čili inflaci žene nahoru, to nikomu nevadí.

Pokud nebudete s vládou spokojeni ani do října, budou pokračovat demonstrace či budou ve hře například stávky?

Je zbytečné se bavit, co by nastalo kdyby. Teď dostala vláda jasný signál, v poslední době jich dostala víc, dostala ho i z vlastních řad, když vezmete pana hejtmana Jihočeského kraje (Martina Kubu) nebo pana ministra spravedlnosti (Pavla Blažka). Čili je vidět, že těch varování vláda dostává ohromné množství a to i z vlastních řad, které jsou také znepokojené, protože ti lidé v krajích musí odpovídat za to, že budou mít energii pro školy, zdravotnická zařízení a další, také jsou nervózní a nechápou, na co vláda čeká. Věříme tomu, že ten společný tlak - my jsme jen jeho součást - pohne konečně vládu k tomu, že pochopí, že už to nesnese odkladu.