Vyhlášení částečné mobilizace Ruskem vyvolalo v zemi viditelnou paniku, chaos i odpor. Zatímco někteří odborníci jsou ke skeptickým soudům zdrženlivější, někteří už začínají mluvit o posledním „hřebíčku do rakve“ pro režim Vladimira Putina. I ruští experti pak počítají, jakou cenu s sebou mobilizace ponese. A podle některých může jít pro Kreml, potažmo ruskou ekonomiku o cenu nejvyšší.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky.
Válka na Ukrajině má důsledky i daleko od fronty a začíná opět probouzet konflikty v nestabilním kavkazském regionu. Viditelným důsledkem toho je znovuvypuknutí bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, které má Rusko garantovat národní bezpečnost. Rusku se výrazně snižuje schopnost ovlivňovat situaci na svém bývalém „dvorku“, v takzvaném blízkém zahraničí, říká v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečností analytik a odborník na region Tomáš Šmíd.
Pozitivní test na covid lidem poprvé zabrání v účasti ve volbách. Poněkud paradoxně k tomu dochází poté, co po dvou letech razení často tvrdých restrikcí zastává nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) opačný přístup. Vláda se hájí tím, že by řešení situace bylo příliš složité, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde pak zkrátka o stejný přístup, který se týká všech infekčních chorob. S vysvětlením však naráží i na tvrdou kritiku a zaskočené voliče.
Státy Evropské unie mají tento týden dojít ke společnému řešení energetické krize. V nepřehledné situaci, v které řada států i samotné orgány unie nabízí hned několik východisek, zůstává stále ve hře i „rozpad“ řešení na úroveň jednotlivých států. K jednání dojde ve středu a v pátek, kdy má padnout rozhodnutí. A jednat se bude i o návrhu, který může pravděpodobně znamenat konec dodávek ruského plynu do Evropy.
Zhruba 70 tisíc lidí demonstrovalo o víkendu proti vládě Petra Fialy. Premiér následně označil organizátory akce za proruské síly a pátou kolonu, v pondělí dodal, že za svým výrokem si stojí. Akci přímo organizovali Jiří Havel a Ladislav Vrábel, kteří se sami politicky nijak významně dosud neangažovali, vystoupila ale řada lidí, kteří stojí za pozornost. Přinášíme přehled těch, kteří se objevili v sobotu na pódiu. Chystají se i další demonstrace, na 8. říjen například protestní akci svolaly odbory.
Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.
Hledání společného řešení na evropské úrovni komplikuje rozdílná situace i pohled členských zemí. Řešení podle svého „receptu“ tak nabízí několik států, Evropská komise, její šéfka Ursula Von der Leyenová či naopak český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Mezitím nejen v zahraničí, ale i v Česku vznikla verze „národního“ plánu, jak srazit ceny energií dolů. Ten totiž počítá s variantou, že k žádné shodě na úrovni EU v tomto týdnu nedojde.
Zatímco se hledá evropské i možné národní řešení energetické krize, země napříč Evropskou unií přichází s vlastní podporou i úlevami pro podniky či obyvatele. V sousedním Německu začalo ve čtvrtek platit nařízení, které donutí k šetření obchody, domácnosti i státní instituce. Legislativní rámec, který by to měl umožnit v Česku, už ministerstvo průmyslu aktivuje od příštího týdne. Potřebná vyhláška se však zatím připravuje a ministr Jozef Síkela (STAN) tak tvrdí, že její aktivace zatím nehrozí.
Turbulentní vývoj cen na burze s elektřinou na příští rok vyvolává obavy z vysokých účtů za elektřinu. Zatímco v pondělí cena prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu, v úterý už spadla prakticky na polovinu. A v příštích dnech může opět prudce vyletět nahoru. Hrozivé výkyvy však podle odborníků neznamenají důvod k panice. Současná cena na burze totiž vypovídá ve skutečnosti spíše málo o ceně energie pro příští rok. Jiná situace je pak u spotových cen.
Energetická spotřeba domácnosti se stává pro mnohé strašákem. Podzim se blíží a ceny energií dosahují astronomických výšin, zatímco se stále čeká na výraznější řešení, které by podle odborníků bylo efektivní.
Krize opět hrozí dopadnout na české žáky a studenty. Po dvou letech pandemie, kdy děti v Česku patřily mezi ty nejdéle sedící doma z Evropy, se politici zaklínali tím, že další přechod na distanční výuku nedopustí. Tedy alespoň v souvislosti s covidem. Distanční výuka má totiž prokazatelné dopady na vzdělání i budoucí výdělky žáků, stejně jako dopady do státního rozpočtu. Nyní se však hrozba návratu k distanční výuce vrátila. A pro studenty by mohla znamenat i značné náklady navíc.
Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.
Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.
Inflace za letošní rok už v prognózách překročila 16 % a může pokračovat i výš. A na firmy, domácnosti i samotný stát může nepříjemně dopadnout i v příštím roce a to tam, kde to lidé zatím moc nečekají. Za tím stojí takzvané inflační doložky, které umožňují zvyšovat nejen nájemné na základě loňského průměru inflace. Například na domácnosti tak v příšítm roce může čekat nepříjemný „skok“, který zvýší nájmy o tisíce. V případě státu se pak hraje i o miliardy. Inflační doložka se totiž týká například i církevních restitucí.
Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.
Do plejády nezákonných opatření (či jejich částí) přibyl nový kousek. Nejvyšší správní soud označil za nerovné zacházení situaci, kdy stát platil z veřejného zdravotního pojištění covidové testy pouze očkovaným, zatímco neočkovaní museli platit ze svého. Podle soudu nedává příliš smysl, jak mělo toto opatření pomoci zamezit šíření nákazy covidem-19. Šlo tedy podle něj zjevně jen o „motivaci“, která měla zvednout nízký zájem o očkování.
Rusové rekordně odvádí peníze do zahraničí a hledají cesty, jak obcházet západní sankce. Kromě šetření na poplatcích či potřebě využívat zahraniční účty k placení na dovolených se totiž začíná výrazněji projevovat takzvaný paralelní dovoz, tedy nákup sankcionovaného zboží za hranicemi. Jen za červen Rusové převedli do zahraničních bank rekordních zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 mld. Kč). Kromě toho se také rýsuje propojení ruského platebního systému s indickým
Návrh nové vyhlášky, která by umožnila ministerstvu průmyslu omezit vytápění bytů, nemocnic či dalších prostor v případě nedostatku ruského plynu, schytává další kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení. To probíhalo do pátku a v připomínkách padá řada výtek, včetně toho, že návrh neřeší, jakou úsporu má vlastně přinést či vynechává zhodnocení dopadů na obyvatele či ekonomiku.
Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.
Nová vyhláška má svěřit ministerstvu průmyslu a obchodu celorepublikovou pravomoc „přiškrtit“ vytápění nejen v domácnostech či nemocnicích. K vyhlášení stavu předcházení nouze či samotné nouze přitom dává resortu na základě energetického zákona řadu důvodů. A to včetně nekonkrétně definovaného „reálného rizika“ vzniku stavu nouze. K tomu by však měly vést konkrétní důvody, které alespoň podle současného ministra Jozefa Síkely (za STAN) znamenají až situaci, v níž by se už jako první přiškrtila či zastavila část průmyslu.
Vláda se dostává s komunikací do úzkých. Zatímco v krizové době vystupuje poměrně jasně v zahraniční politice, na domácí scéně má její komunikace trhliny. Od „cíleného“ příspěvku pro rodiny s dětmi, přes nejasnosti kolem možného zvýšení daní či naposledy otázky vytápění v domácnostech, kvůli které musí premiér Petr Fiala (ODS) zpětně vyvracet, že k lidem domů nebudou chodit kontroloři s teploměrem.
Zásadní obrat, nová fáze války či nutnost, jak udržet západní pomoc a ukázat šanci na úspěch. Ukrajinská protiofenziva se skloňuje už několik týdnů z úst ukrajinských představitelů i některých západních analytiků.
Zatímco v minulosti vláda uklidňovala tím, že na domácnosti, školy či nemocnice má přijít až na posledním místě, situace se má změnit. V případě vyhlášení stavu předcházení či samotné nouze v teplárenství, o kterém rozhodne ministerstvo průmyslu, mají na domovy a zdravotnická zařízení dopadnout úspory alespoň v otázce vytápění podobně jako například na některé podnikatele či firmy.
V době stále zuřících bojů dál pokračují jednání o obnově Ukrajiny. Nejde však jen o situaci po válce, české zastoupení v Kyjevě jedná o plánu na rychlou obnovu, která by měla začít už v podzimních měsících. A to zřejmě i v Dnipropetrovské oblasti, která přitom sousedí s regiony v centru bojů na východě i jihu země. Letos předpokládá MZV pomoc v objemu do 400 milionů korun, říká pro deník Echo24 náměstek pro řízení evropské sekce resortu Jaroslav Kurfürst.
Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika. Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové.
Rusové možná kráčí do pasti a zřejmě ani nemají příliš na výběr. Ukrajina v posledních týdnech přejala iniciativu a dávala hlasitě najevo, kam povede svůj očekávaný protiútok, což vedlo Rusko k výrazným přesunům techniky a dalších tisíců vojáků do Chersonské oblasti. A za nimi teď postupně ukrajinská armáda „zavírá vrata“. Situace na bojišti tak vyvolává řadu spekulací mezi analytiky i dalšími pozorovateli na sociálních sítích.
Skrytá mobilizace v Rusku pokračuje. Zatímco z něj zaznívá, že totalitní Severní Korea nabízí svému spojenci desítky tisíc vojáků, samotné ruské vedení musí zřejmě i z obav před pobouřením davů sbírat čerstvé síly pod rouškou „dobrovolnosti“. A regiony nyní hlásí první úspěchy. Nově vzniklým jednotkám dávají jména i podle mytologických postav.
Za vysokými cenami benzínu stojí nepřiměřené zvýšené marže u čerpacích stanic. Ukazují to alespoň průběžné výsledky kontrol ze strany ministerstva financí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čerpací stanice využily opadnutí zájmu o ceny benzínu a navyšovaly marže nadále i v červenci. Ačkoliv ceny benzínu padly pod 40 korun, někde zůstávají výrazně výš.
Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.
