Kreml ve válce proti Ukrajině vsází na konec odhodlání západních států i veřejnosti. Podle některých analytiků pak bude soudržnost Západu hrát dokonce stěžejní úlohu pro přípravu nové ruské ofenzivy. Varovné signály přitom přibývají a zejména otázka stěžejní podpory ze strany Spojených států budí obavy. Už v úterý půjdou Američané k volbám, které mohou změnit poměr sil v americkém Kongresu.
Zatímco Ukrajina otevřeně míří před začátkem zimy k dobytí města Cherson, o ruských krocích panuje řada spekulací. Pozornost vzbudila v nedávné době aktivita na území Běloruska, objevují se i spekulace o možném zahájení nové ruské ofenzivy. Pravděpodobná však zůstává varianta, že se Rusko bude snažit přes zimu udržet území a připravit čerstvé síly pro nový úder v příštím roce. S blížícím se závěrem roku nastoluje stále naléhavější otázku počasí, které může hrát klíčovou roli v dalších měsících války.
Na miliony lidí má už v lednu dopadnout zásadní změna, která s sebou nenese jen výhody. V rámci tažení za dosud nepříliš úspěšnou digitalizací české státní správy se řadě podnikatelů i dalších automaticky zřídí datové schránky. Podle nevládních organizací i opozice však vláda hází část lidí napospas systému, k němuž chybí osvěta a na některé klade narychlo příliš velké nároky. Včetně povinnosti být „on-line“.
Ruská válka na Ukrajině se bezděčně projevuje napříč Evropou a možné politické dopady budí značné obavy. Tak jako v případě Moldavska, kde vláda ostře otočila „kormidlo“ směrem na Západ. Podle zprávy ukrajinské rozvědky, do níž nahlédl americký The Washington Post, se tomu však Kreml rozhodl učinit přítrž, v médiích se mluví o přípravách převratu. Echo24 o tom hovoří s Pavlem Havlíčkem.
Bujení paralelního dovozu zakázaného zboží potvrzují zřejmě další čísla. Pračky, ledničky či dokonce elektrické odsávačky mateřského mléka jdou na dračku v zemích sousedících či přátelských k Rusku. A míří sem z trhu Evropské unie. Není to poprvé, co čísla ukazují na porušování unijních sankcí proti Kremlu. Jejich obcházení bylo už například v srpnu jedním z možných vysvětlení, proč Rusové tak rekordně převádí peníze do zahraničí.
Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.
Po původně úspěšné dohodě se do hry vrací vyděračský potenciál, který v sobě skrývá ukrajinské obilí. Ruský prezident Vladimir Putin po své prvotní hře, která hrozila hladověním milionů lidí, ustoupil pod patronátem Turecka k vypuštění lodí z ukrajinských přístavů. Nyní se však nebezpečně blíží konec této dohody a Kreml začíná světu opět hrát na nervy. Situaci Rusko navíc dále eskalovalo o víkendu, kdy v reakci na útoky proti Černomořské flotile dohodu rovnou pozastavilo.
Rusové přiznávají další problémy způsobené poničením Kerčského mostu, který spojoval ruskou pevninu s okupovaným Krymem. Ruské federální i lokální úřady vyhlásily od půlnoci na čtvrtek tvrdé omezení pro zboží, které je možné převážet pomocí trajektů. Ostatní se mají na Krym vypravit přes okupovaná území Ukrajiny. Tvrdý dopad situace ukazují i oficiální čísla. Podle Státní dopravní agentury Rosavtodor proudilo před poničením mostu na Krym až 1 500 kamionů každý den.
Zprávy z bojiště na jižní frontě jsou spíše sporadické, Ukrajině se však v posledních týdnech daří blížit ke strategicky zásadnímu městu Cherson a Rusové otevřeně přiznávají, že situace pro ně není lehká. Zatímco někteří čekají ruské stažení z města kvůli bezvýchodnosti situace, zaznívají i hlasy, že se Rusové rozhodli nedat město bez boje a ponechat v něm zabarikádovanou alespoň část posádky. Pokud by skutečně došlo na boj v ulicích, na ukrajinskou armádu čeká velmi těžký úkol, se kterým zatím nemá příliš zkušeností.
Pozornosti se v posledních dnech opět dostává jednomu z členů nejbližšího okolí ruského vůdce Vladimira Putina. Muž mnoha přezdívek, kdysi nejmladší ruský premiér a také člověk, který měl „udělat“ současného šéfa Kremlu.
Ukrajinská armáda útočí v Chersonské oblasti a míří i k oblastní metropoli, kterou už po měsíce okupují ruští agresoři. Rusům tak hrozí, že přijdou o „výstavní skříň“ okupace, která měla trvat už na věčné časy, Ukrajinci zároveň zřejmě získají zpět město, které bude zřejmě téměř vylidněné a jehož obyvatelé během měsíců podle svědectví či dalších informací prožili potlačování demonstrací, bití, mučení a podle některých obvinění i únosy tisíců dětí do Ruska z celé oblasti.
Nebývalý zmatek způsobila protichůdná vyjádření zástupců vládních stran během několika hodin. To způsobilo otřesy na pražské burze a dalo další vodu na mlýn opozici, která vládu kritizuje za proces přípravy mimořádného zdanění. A v příštím týdnu se zřejmě téma neočekávaných zisků dostane na plénum sněmovny. A kritika zaznívá i od Pirátů, kteří mimořádné zdanění už za letošní rok prosazují. Desítky miliard podle nich zůstanou v rukách „oligarchů“.
Ukrajinská armáda se zřejmě nadále přibližuje k zásadnímu cíli, který může podle některých analytiků předurčit další vývoj války v zimních měsících. Strategické a i z politického hlediska významné město Cherson se mezitím pod okupační správou připravuje na možný útok. Rusové chtějí přesídlit desetitisíce lidí a z města prchají i okupační úřady. Západ se pak spolu s Ukrajinou snaží odezírat z ruských vyjádření možné další ruské kroky.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Po ruské odvetě za útok na Kerčský most se objevují výzvy k prohlášení Ruska za teroristický stát.
Ukrajinský postup i ruská evakuace civilistů z města Cherson vyvolaly naděje na dobytí zásadního města zpět z rukou ruských okupantů. Podle některých analytiků se ukrajinská armáda může k městu skutečně probít v horizontu jednoho či dvou týdnů, dosavadní taktika protiofenzivy však napovídá také to, že by se nemusela pokusit město „vzít útokem“ napřímo. Boj v ulicích by totiž znamenal zřejmě značně krvavý a složitý střet.
Americký poskytovatel platebních služeb PayPal rozzuřil své uživatele i sociální sítě. Pokusil se o změnu obchodních podmínek, podle kterých mohl dle svého uvážení zhodnotit, zda uživatelé platformu využívají pro publikování či zasílání zpráv, obsahu či materiálu propagujícího dezinformace, a to pod hrozbou vysoké pokuty 2 500 dolarů (přes 60 tisíc Kč). Tu by si potom služba automaticky stáhla ze zákazníkova účtu.
Americký poskytovatel platebních služeb PayPal rozzuřil své uživatele i sociální sítě. Pokusil se o změnu obchodních podmínek, podle kterých mohl dle svého uvážení zhodnotit, zda uživatelé platformu využívají pro publikování či zasílání zpráv, obsahu či materiálu propagujícího dezinformace, a to pod hrozbou vysoké pokuty 2 500 dolarů (přes 60 tisíc Kč). Tu by si potom služba automaticky stáhla ze zákazníkova účtu.
Ukrajinská armáda se blíží k zásadnímu městu, z kterého ruské vedení odmítá dovolit ústup vojákům. Proruská správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny vyzvala obyvatele k odjezdu do Ruska. Podle britského ministerstva obrany už úřady pravděpodobně nařídily evakuaci části civilistů přímo ze správního střediska oblasti, města Cherson. Z toho se podle západních zpravodajských služeb chtěla už v srpnu stáhnout i armáda. Vladimir Putin to měl však generálům zakázat.
Výbuch na Kerčském mostě zůstává zásadní událostí, která vyvolala tvrdou pomstu Ruska na ukrajinském území. Přitom však stále není jisté, jak k němu vůbec došlo či jak velké následky způsobil. Zatímco „nejpopulárnější“ i pro Rusko zůstává verze s projíždějícím kamionem, podle Pavla Maňase z Katedry ženijních technologií spadající pod Univerzitu obrany jde naopak o verzi značně problematickou.
Hrozba jaderného útoku zní v posledních týdnech naléhavěji a dokonce i z úst vysokých představitelů západních zemí. Od řady odborníků však zaznívají spíše uklidňující vyjádření. I když je stále potřeba se touto možností zabývat, použití jaderných zbraní v konfliktu na Ukrajině se podle nich stále jeví jako zcela minimálně pravděpodobné. Existují však i scénáře, v kterých by k tomu dojít mohlo.
Navzdory tomu, že do Evropy stále ruský plyn proudí, Česko už je přes měsíc od ruských dodávek „odstřižené“. Přes to se však stále daří i plnit zásobníky. Pomoci tomu může navíc i dalších několik dní návratu letních teplot. Ačkoliv do Česka plyn stále proudí přes Německo, zdroje už jsou týdny jiné. Do Evropy stále proudí ruský plyn dvěma cestami. Skrze Ukrajinu, odkud pokračuje zejména na Slovensko, do Rakouska a Itálie, a plynovodem Turk Stream, který přes Turecko vede plyn na Balkán.
Vládě se dosavadními kroky nepodařilo uspokojit odborové předáky a na Václavské náměstí tak míří další demonstrace. V jejím čele stane šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který zároveň vede prezidentskou kampaň. A stejně jako u demonstrace z počátku září očekává desetitisíce protestujících. Odboráři trvají na tom, že vláda nedělá dost proti vysoké inflaci. A chtějí nadále tlačit na růst mezd a platů, před kterým odborníci dlouhodobě varují. Přenos demonstrace přinášíme živě.
Hrozba použití jaderného útoku se zdá po dění v posledních týdnech bližší. Z odborného pohledu by však zřejmě pro Vladimira Putina nedával v současné situaci smysl. A to ani strategický, ani vnitropolitický. Ruská veřejnost má totiž k použití jaderných zbraní velmi silný odpor, říká v rozhovoru pro deník Echo24 expert na jaderné zbraně a bezpečnostní analytik Michal Smetana z Univerzity Karlovy.
Dovoz ruského plynu do Evropy se výrazně zmenšuje a státy Evropské unie řeší, jak se závislosti na něm zbavit. Chybějící dodávky však neřeší jen státy sedmadvacítky, mezi výhrůžkami úplným zastavením proudění plynu řeší otázku, kam s vlastním plynem, i samotné Rusko. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin na začátku září odmítal problémy s tím, že plyn bude putovat na jiné trhy, zejména do Asie, v odborných kruzích zřejmě panuje pesimističtější nálada.
Ukrajinská protiofenziva, ruská anexe území i na pohled chaotická mobilizace.
Podívejte se jak dopadly volby do Senátu a na seznam vítězů a poražených.
Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.
Ze čtyřiadvaceti očekávaných soubojů o křeslo v Senátu některé vyčnívají. Kromě toho nejostřeji sledovaného mezi předsedou senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a „spoluobžalovanou“ kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou jsou ve hře i další možná překvapivé duely. První šanci na Senát má hnutí SPD, podobně pak i kandidátka, kvůli které doporučuje i zástupkyně vládní strany volit raději hnutí ANO.
Vyhlášení částečné mobilizace Ruskem vyvolalo v zemi viditelnou paniku, chaos i odpor. Zatímco někteří odborníci jsou ke skeptickým soudům zdrženlivější, někteří už začínají mluvit o posledním „hřebíčku do rakve“ pro režim Vladimira Putina. I ruští experti pak počítají, jakou cenu s sebou mobilizace ponese. A podle některých může jít pro Kreml, potažmo ruskou ekonomiku o cenu nejvyšší.
