Na pracovní trh přichází nová generace zaměstnanců. Podle nedávného průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad s sebou přináší také jiné představy o zaměstnání, kladou velký důraz nejen na výši odměny, ale ve stejné míře například i na vyváženost soukromého a pracovního života. Důležitá je pro ně flexibilita i hodnotové ukotvení zaměstnavatelů. A i pro ty to zjevně znamená potřebu o něco změnit přístup.
Zatímco se roky debatovalo, zda firmy potřebují více učňů či studenti všeobecné vzdělání, školství „ujel vlak“. Pro tisíce dětí z předchozích a následujících ročníků, které pocházejí ze špičky porodnosti kolem roku 2008, to znamená zkrátka smůlu. Ačkoliv se v době, kdy nastupuje na střední školy nejsilnější ročník za třicet let, hledají rychlá řešení, ta markantnější jsou otázkou let. A zřejmě přijdou nejdříve po době, kdy nejsilnější ročníky už na střední školy nastoupí.
Na žadatele o důchod může čekat desítky let zapomenuté a velmi nepříjemné překvapení. Kámen úrazu je přitom ve zcela základní složce pro výpočet důchodu, zjednodušeně řečeno v evidenci toho, jak dlouho a za jaké výdělky lidé pracovali. Není totiž žádnou výjimkou, že žadatelé najdou v evidenci dlouhé roky, kdy podle státu nedělali nic. A to může mít výrazný dopad na samotnou možnost vstoupit do důchodu i na jeho výši.
Jestli nějaké téma mladé lidi obvykle příliš nevzrušuje, jsou to pravděpodobně jejich budoucí důchody. Současný systém se jich přitom týká prakticky od počátku. Vláda upustila od plánu navrátit započtení studia v dospělosti mezi náhradní doby pojištění, to tak může v některých případech znamenat i dlouhé roky, v kterých student v očích státu nedělá vůbec nic. Současné nastavení výpočtů důchodů dává mladým lidem v zásadě tři možnosti, jak se k situaci postavit.
Palčivé téma, které sem tam vyvolává paniku. Dostupnost zubařské péče, kterou do centra pozornosti dostávají například záběry lidí stojících nekonečné fronty před novou ordinací, má zlepšit „vědečtější“ přístup. Česká stomatologická komora má podle jejího prezidenta Romana Šmuclera k dispozici poprvé po dlouhých letech potřebná data. Už průběžný náhled kazuje, že je vše „prakticky jinak, než se tvrdilo“. „V Čechách jsme zvyklí, že kdo nejvíc křičí, dostane peníze,“ říká Roman Šmucler pro Echo24.
Za „oběť“ změnám programového prohlášení vlády padl i návrat započítávání studentských let do důchodu. Ačkoliv tak mnozí studenti žijí v přesvědčení, že za ně v době studia stát odvádí pojištění, ve skutečnosti jde o relikt z minulosti. Platit tak zůstává současný stav, který patří k těm složitějším hlavolamům výpočtu důchodu. Někomu se totiž započítává studium celé, někomu jen z části a dalším jen v určitém sníženém poměru.
Datové schránky zřídil ze zákona stát už dvěma milionům lidí. Na část podnikatelů, ale i například na lidi s pozastavenou živností, tak ministerstvo vnitra kromě možnosti elektronické komunikace nakládá i další povinnosti, které mohou mít v případě opomenutí nepříjemné následky. Jednou z takových jsou pravidla ohledně podávání daňového přiznání. To přitom mohou podnikatelé stále podat i „na papíru“,.
Zjevení jazykového modelu ChatGTP rapidním tempem dopadá do českého školství. Podobně jako v zahraničí se velmi rychle stalo univerzitním tématem, co znamená široce dostupná technologie pro výuku jak ze strany pedagogů, tak ze strany studentů. A už nyní přichází první změny, univerzity si uvědomují, že postup umělé inteligence nezastaví, změnit se tak bude muset pro začátek zřejmě léta fungující systém výuky.
Celosvětově narůstá počet sebevražd, narůstá také počet diagnóz a situace se může dále výrazně zhoršovat, varuje dětský psychoterapeut a psychiatr Peter Pöthe. Současné děti podle něj zažívají při svém dospívání nejen dopady celosvětových krizí, ale i dlouhodobých vlivů, které je mohou činit nepříliš odolnými i vůči poměrně běžným životním překážkám. Ruku v ruce s tím se roky zhoršuje psychiatrická péče i její dostupnost.
Na dlouhodobou a nelegální praxi některých lékařů reagují odpovědné orgány dlouhodobě stejně: řešit ji musí prvotně pacienti. Ti se setkávají často s tím, že si musí připlácet i tisíce za péči, kterou jim přitom ze zákona zaručuje pojištění. K tomu se přidal i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten vidí možné kroky v budoucnu, podle kritiků však už nejen ministerstvo roky opomíjí možnosti, jak zasáhnout.
Výpadky léků se dlouhodobě projevují i na změnách chování zákazníků. Některé lékárny hlásí „nákupní šílenství“ či „utržení prodejů ze řetězu“ zejména u některých dětských přípravků proti chřipce a horečce. Podobně reagovaly zákazníci na výpadky některých léků už v minulosti, ale například i letos v únoru hlásí on-line Lékárna.cz nárůst zájmu o desítky procent.
V Česku pracuje oproti době před deseti lety trojnásobek zaměstnanců ze zahraničí. Jejich počet se tak blíží k jednomu milionu pracujících, mezi kterými už přitom nekralují zaměstnanci ze sousedního Slovenska. I přes to však podnikatelé i jejich zástupci volají po tom, aby se Česko práci ze zahraničí otevíralo mnohem více. Firmám se totiž stále nedaří plnit volné pracovní kapacity.
Mezinárodní společenství stojí opět před otázkou, jak potrestat válečné zločiny páchané v evropském prostoru. Státy i instituce hromadí důkazy a podezření ke stovkám a tisícům možných zločinů a situace se jeví až poněkud nepřehledně. „Je to tak trochu průzkum bojem,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 expert na evropské právo Ivo Šlosarčík. Jde podle něj totiž o unikátní situaci a o možném pádu do rukou spravedlnosti může rozhodovat například i ruský vnitropolitický boj.
Mimořádné valorizace důchodů při rekordní inflaci „předběhly“ dobu a poslaly důchodový rozpočet do vysokého deficitu. Přes plánovaný vládní zásah, který má alespoň částečně utišit požár, se však na důchodový účet valí zásadnější problém. Generační obměna působí „paseku“ nejen v kapacitách středních škol, ale už značně brzo hrozí také právě udržitelnosti důchodového systému.
Doba „hubených“ ročníků žáků a studentů je u konce. Na střední školy má letos podle dat ministerstva školství zamířit stotisícový ročník deváťáků a v dalších letech bude tento tlak na kapacity škol pokračovat. Ty na to přitom nejsou připravené, ačkoliv nejde o žádný překvapivý vývoj. Poznají to už brzy uchazeči o střední školy a jejich rodiče, kterým ve středu končí termín pro odevzdání přihlášek k jednotné přijímací zkoušce.
Na tisíce dětí ucházejících se o středoškolské studium v Praze čeká opět zklamání. Ačkoliv došlo k určitému navýšení kapacit, vzhledem k převisu, který bude letos pravděpodobně ještě vyšší než v minulém roce, jde spíše o „kosmetické“ úpravy. Problém není tolik v celkovém počtu míst, ale v počtu míst na maturitních oborech. A také náporu dětí ze Středočeského kraje. Právě tento problém však také nabízí pro Prahu jedno z těch rychleji proveditelných zlepšení.
Nejen uprchlíci před ruskou agresí na Ukrajině, ale i jejich čeští zaměstnavatelé se zřejmě dočkají přísnějších pravidel. Úřady práce si chtějí „posvítit“ na zaměstnance pod dočasnou ochranou, kteří dosud vypadávají z evidence České správy sociálního zabezpečení. O doplnění se pak mají postarat právě podnikatelé. Těm se rozšíří současné povinnosti. Vláda se obává možného zneužívání pracovněprávních vztahů zaměstnavateli, zároveň chce efektivněji vynakládat se systémem sociální podpory.
Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.
Je to podnikání vlastně takové riziko a zátěž? Návrh na zvýšení daňových odvodů OSVČ vyvolal debatu, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. A v naprosté většině případů znamenají pro živnostníky větší riziko, odpovědnost a například i paradoxně finanční znevýhodnění.
Speciální interní komise dokončila prošetřování podnětů na známou moderátorku ČT Noru Fridrichovou. Nyní se podobně jako předtím v případě Marka Wollnera čeká na vyhodnocení ze strany generálního ředitele Petra Dvořáka i šéfa divize zpravodajství Zdeňka Šámala. Mezitím však Dvořák oznámil řadu změn. Zaměstnanci mimo jiné dostanou psychologickou pomoc, v případě vedoucích pracovníků si pak chce televize „došlápnout“ na přílišnou koncentraci moci.
Důchodci zůstávají „vítězi“ v boji s inflací v porovnání s ostatními. I přes vládou plánované škrty zůstanou důchody prakticky nejštědřejší v historii. V porovnání s průměrnou hrubou mzdou se totiž dostanou téměř k hranici 46 %. Podobně štědré byly naposledy v roce 1998. Podstatná změna se však paradoxně týká bohatších důchodců. Kdo totiž odváděl za svůj pracovní život více prostředků do státní kasy, dostane nyní od státu méně peněz. Podle vlády snaha řešit „rozevírání nůžek“, podle jiných návrat „komunistického rovnostářství“.
Vláda přiznala, že na další mimořádné valorizace už stát zkrátka nemá peníze. Nečekaně se tak rozhodla snížit zákonem dané navýšení důchodů už v létě, ačkoliv to ještě před nedávnem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítal. Vládu totiž zaskočila masivní míra valorizace, která by zasekla do rozpočtu další desetimiliardové sekery. Důchodce zase mohl zaskočit náhlý propad navýšení zhruba o 1000 korun.
Děti a jejich rodiče čeká další boj o místa na středních školách. „Praskající“ kapacity v některých krajích, zejména v Praze, čeká nápor nejsilnějšího ročníku od roku 1993. A ačkoliv došlo k určitým navýšením kapacit, lze očekávat velmi podobnou situaci jako v minulém roce. Příchod silných ročníků se roky očekával, situace se však řeší pozdě. V cestě tak stojí problémy, které nelze vyřešit příliš rychle.
Plošná pomoc státu v posledních letech znamená většinou enormní zásahy do státního rozpočtu i řadu možných problémů, ať už jde o podvody či neefektivitu. To se týká i covidových kompenzací, s kterými přišla vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ruku v ruce s tvrdými restrikcemi. Jak ukazují zpětná šetření, minimálně stovky milionů mířily k adresátům, kteří na pomoc neměli nárok či se nedokázali poprat s kritizovanými složitými žádostmi. Například téměř 50 % kontrol programu Antivirus ukázalo na porušení podmínek jeho čerpání.
V posledních měsících si lidé v Česku zjevně častěji kladli otázku, co na ně v důchodu čeká. Rekordní valorizace vehnaly desetitisíce lidí do žádostí o předčasné důchody a s otřesem rozpočtu se opět vrací debata o důchodové reformě. Pro ty, kteří chtějí být raději překvapení s předstihem, existuje poměrně snadný nástroj. Aplikace IDA z dílny České správy sociálního zabezpečení. Od léta roku 2021 už ji využilo přes milion návštěvníků.
Stát už více než milionu lidí zřídil nově povinné datové schránky. Ty mají sloužit především jako rychlý a zjednodušující prostředek ke komunikaci se státem či institucemi, znamenají však také nová pravidla a povinnosti pro jejich uživatele. A s těmi se pojí i řada „mýtů“ a nejasností, které mohou však potenciálně vést i ke značně nepříjemným problémům. Úřad 24 hodin denně a všechny důležité zprávy na jednom místě. Tak představovalo před 13 lety ministerstvo vnitra datové schránky.
Úřad vlády má problém vysvětlit kontroverzní záměr, kdy podepsal smlouvu až na půl milionu korun ročně s novinářem a komentátorem serveru Forum 24 Jiřím Sezemským. Ten měl premiéru Petru Fialovi (ODS) podle smlouvy radit v oblasti sociálních věcí, které se přitom ve své praxi primárně nevěnuje. Sezemský se kvůli rozruchu kolem kontraktu rozhodl angažmá rychle ukončit.
Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.
Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.
Na scénu po čase opět míří návrh na změnu systému voleb, na který jsou voliči v Česku zvyklí desítky let. Návrh však opět naráží i na tradici ještě starší. Zatímco proti samotnému zavedení jednodenních voleb není ve sněmovně, zdá se, příliš silný odpor z žádné ze stran, napříč opozicí i vládní koalicí se ozývají otázky, proč by se mělo k volbám chodit zrovna v pátek. Kromě ztížení života „chatařů“ existují podle politiků a odborníků i další rizika. A možná překvapivě to není volební účast.
