Voliči budou mít v prvním kole na výběr z poměrně široké palety devítky kandidátů. A jednou z kategorií při výběru bude nepochybně životní příběh a zkušenosti jednotlivých osobností. Jak se ale vidí samotní kandidáti? Proč by měli lidé dát svůj hlas zrovna jim? Deník Echo24 oslovil s otázkou, čím se podle sebe liší od ostatních kandidátů, všechny postupující do prvního kola prezidentské volby.
Kultura nečekaně rozdmýchala prezidentskou kampaň v předvánočním čase, když partička dětí nachytala bývalého premiéra Andreje Babiše. Otázky mimo jiné na díla Karla Čapka či Jaroslava Haška mu způsobily možná více vrásek, než dotazy na kauzu Čapí hnízdo. Babiš se tak v reakci na posměch pustil raději do čtení Osudů dobrého vojáka Švejka. V souvislosti se tak nabízí otázka, jaká literární či filmová díla preferují prezidentští kandidáti.
Když jde o volbu největších osobností českých dějin, myslet na republiku nebývá vždy v kurzu. Když už se Češi nesnaží zvolit „bájné“ fiktivní postavy, přitažlivější bývá pohled do královských dob. A nejinak je tomu u většiny prezidentských kandidátů, jejichž preference mohou potěšit i monarchisty. Vůbec nejčastěji jmenovaným velikánem je totiž český král a císař římský Karel IV. Možná jen shodou okolností také tradiční sběratel trofejí v anketách o největšího Čecha.
Ruský prezident Vladimir Putin se porozhlíží po špionech a sabotérech ve „vlastních řadách“. A není sám, v Rusku se údajně objevují dokonce i na billboardech výzvy k hledání tajných agentů schovaných mezi ruskými občany. Podle Putina musí ruské tajné služby prokázat naprostou připravenost a koncentrovat síly na ukončení aktivity zahraničních služeb. Situace na okupovaném území Ukrajiny je podle ruského prezidenta Vladimira Putina mimořádně složitá. Problémy však zjevně vidí i na skutečně ruském území.
Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.
Revidované cíle k unijní rodinné politice pobouřily část senátorů a znovu otevřely debatu o návratu žen na pracovní trh. Aktualizace takzvaných barcelonských cílů zpřísnila doporučení, podle kterých se má výrazně zvýšit podíl dětí navštěvujících předškolní výchovu v jednotlivých zemích unie a umožnit tak matkám rychlejší návrat na trh práce. Státy jim k tomu mají vytvořit lepší podmínky. Podobnou a poměrně jiskřivou debatu přitom vyvolal nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě o úsporných opatřeních k rozpočtu, když promluvil o možném zkrácení rodičovské dovolené.
Ministerstvo zdravotnictví opět „lepí“ akutní nedostatek léků v sérii letošních problémových výpadků, tentokrát pro děti. Na vině jsou zřejmě „rozbité cesty“ dodavatelů, problémy s výrobou či samotným prodejem a k řešení může vést ještě dlouhá cesta. Nedostatky však vyvolávají stres u rodičů a k ne tak netradičním nákupům Čechů v zahraničí se tak přidává i další položka léků. Na sociálních sítích se objevují i návody či ukázky, jaké nedostupné léky jde objednávat třeba z Polska.
Konflikt, který už stihl vyvolat obavy z „druhé Ukrajiny,“ či tvrdou kritiku Srbska za inspiraci v Kremlu, se na přelomu zimy opět vyostřuje.
Podle druhé „série“ takzvaných Twitter files, tedy informací plynoucích z interních dokumentů společnosti, měli zaměstnanci sociální sítě „schovávat“ politicky či názorově nepohodlné uživatele z dosahu publika. Na blacklist se tak měl podle novinářky Beri Weissové, která informace zveřejnila, dostat například vědec ze Stanfordovy unvierzity, který varoval před dopadem covidových lockdownů na děti či účty, které byly pravicově orientované.
EET míří ke svému téměř jistému konci. Razantní postup vládních stran v čele s ostře kritickou ODS však nebudí pouze nadšení. A to ani u těch, na které systém dopadá. Zatímco jedna strana vidí v elektronické evidenci tržeb neefektivní a podezíravou aktivitu státu vůči podnikatelům, kritici jejího rušení mluví i o návratu do „devadesátek“. A varují před tím, že se zákazníci mohou opět dočkat častějšího návratu k nepříjemnému překvapení, kdy uslyší: „Karty nebereme“.
Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.
Po poměrně přímočarých ukrajinských ofenzivách se situace na frontě jeví statičtěji, Rusko bude podle analytiků pokračovat v ostřelování ukrajinské infrastruktury, nadále pokračuje také v „zákopových“ bojích o město Bachmut. Situaci pro větší pohyby na bojišti však v současnosti komplikuje počasí. V příštích týdnech se má ale podle analytiků intenzita bojů opět zvýšit. „Podle mě teď na něco čekáme. Je ticho před bouří,“ řekl deníku Echo24 vojenský analytik Lukáš Visingr.
Ani prezidentské volby se nevyhnou určité populační disproporci, která se týkala i posledních sněmovních voleb. Ačkoliv se situace bude zvolna měnit, k urnám mezi nejmladšími půjdou v lednu stále dominantně slabé ročníky. Naproti tomu stoji stále rostoucí skupina seniorních voličů. S rozložením populace jde pak ruku v ruce přitažlivost konkrétních kandidátů pro určitě skupiny obyvatel.
Tanky topící se v bahně, neprostupně podmáčený terén i blátem obalené zbraně či samotní vojáci. Fotografie i záběry z bojiště na Ukrajině ukazují, že se po měsících bojů vrátila obávaná rasputica a počasí, které značně komplikuje situaci útočníkům, ale i obráncům. Ačkoliv však došlo ke zpomalení bojů, neznamená to, že by ustaly. Pro větší manévrové operace však musí paradoxně přijít větší mráz.
Ukrajinská armáda našla regionální metropoli Cherson v „apokalyptickém“ stavu. Ve městě už před osvobozením žil jen zlomek původních obyvatel, infrastruktura je zničená a řada míst zřejmě zaminovaná.
Návrat některých francouzských odstavených jaderných reaktorů se odkládá. Francouzská energetická společnost EDF zhoršila výhled kapacit výroby na zimní měsíce, podle provozovatele rozvodné sítě Réseau de Transport d‘Électricité (RTE) tak hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny. To může mít v současné krizové situaci potenciálně dopad i na další země v Evropě, v horším případě totiž budou výpadek suplovat zahraniční plynové elektrárny, které tak mohou znovu táhnout cenu plynu vzhůru.
Klimatická konference COP27 přinesla, zdá se, více rozpaků než užitku. Zatímco někteří z výsledků jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch oceňují vznik speciálního fondu, který má chudým zemím kompenzovat dopady způsobené změnou klimatu, jiní vidí příliš málo ambiciózní závazky ke snížení emisí. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS), který se konference zúčastnil, si však Evropská unie zkrátka vlezla do vlastní pasti.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pobouřil odbory i některé rodiče zmínkou o možném zkrácení rodičovské dovolené. Otázku omezení finančního rodičovského příspěvku pak přišla v návrhu svých úspor Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ministerstvo financí vidí v přehodnocení rodičovských jednu z cest, jak posílit finanční udržitelnost sociálního systému. A upozorňuje na značné rozdíly, kterými česká rodinná politika značně vybočuje z řad států Evropské unie.
Enormní množství zásob munice i techniky proudící na Ukrajinu si už začíná vybírat daň i na zásobách Spojených států. Udržet přísun munice i zbraní bude přitom pro Ukrajinu i Západ jedna ze stěžejních výzev, zejména proto, že se zřejmě ukrajinská armáda bude snažit udržet Rusko pod tlakem i v zimních měsících. Podle analytiků by totiž opak vedl k tomu, že by ruská armáda dostala nerušenou šanci zkonsolidovat síly i vycvičit desítky či stovky tisíc nových vojáků.
Vyprázdněné zásoby lékáren se mají během listopadu výrazně naplnit alespoň z hlediska klíčového penicilinu, který v důsledku výpadků ve výrobě a distribuci chybí. Ačkoliv se podle zástupců lékáren i státu nemusí lidé obávat, že by se pro ně ve většině případů nenalezla náhrada, situace to není ideální. A například v případě dětí nová „zásilka“ podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nepomůže. Pokud se však lidé setkají s tím, že předepsaný lék skutečně nelze sehnat, situace má další řešení.
Jedna výzva končí, dalších několik má Ukrajina před sebou. Díky triumfálnímu vyhnání Rusů z Chersonu získala bránící se země příznivou výchozí pozici před přicházející zimou. Dosud bezprecedentní povzbuzení morálky ve vlastních řadách i v řadách spojenců i zisk zjevně až poloviny svého území zpět. Příliš oddechu si však podle analytiků obránci nemohou dovolit. A stěžejní výzvy je čekají i jinde, než na bojišti.
Dopad rakety na polské území obnažil informační šum, který se kolem války na Ukrajině v určitých momentech odehrává. Tentokrát ruské propagandistické mašině nahrály na smeč někteří západní představitelé a možná i samotní ukrajinští obránci. Po řadě silných vyjádření ze sociálních sítí i ze strany některých západních politiků se dá říct pouze to, že situace stále není zcela jasná.
Poté, co Český statistický úřad „zakouzlil“ s říjnovou inflací, se jejím tahounem staly zejména potraviny. Mezi nimi prudce zdražily opět i primárně důležité ingredience nejen pro pečení, ale i další přípravu svátečních pokrmů. Restaurace už dopředu hlásily enormní nárůst cen u svatomartinských menu, mezi pionýry ve zdražování však patří například i kuřata. A také základní potraviny jako mouka, máslo či vejce. Například cukr meziročně „vystřelil“ o 105 %.
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes měli upřímný rozhovor o prioritách a řadě dalších témat. Oznámil to Bílý dům po první osobní schůzce obou prezidentů na indonéském ostrově Bali, kde se v úterý a ve středu koná summit skupiny velkých světových ekonomik G20. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Čínou energicky soupeřit, ale soupeření nesmí sklouznout ke konfliktu. Prezidenti se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat,
Pokud Rusové skutečně opustí Cherson, bude to pro ně nepochybně velká politická porážka. Vojensky však může jít o poměrně očekávaný postup v bezvýchodné situaci. S novým ruským velitelem Sergejem Surovikinem mohla přijít o něco jiná dynamika mezi velením armády a Kremlem. A místo pravděpodobného obětování elitních jednotek tak Rusové volí stažení a přípravu na další fázi války.
Český trh s bydlením přeskakuje „z bláta do louže“. Tedy alespoň z pohledu těch, kteří bydlení hledají. Stále nadhodnocené ceny bytů i hypotéky zdražující rapidním tempem nahání Čechy do nájmů. A jejich nabídková cena po „hubených“ pandemických letech tak letí dramaticky nahoru. V některých částech Prahy tak nabízené ceny v průměru vyskočily o tisíce. A růst se nemá ani v příštím roce zdaleka zastavit.
Vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) rozbouřilo po letech debatu o nadstandardu ve zdravotnictví. Zatímco jedni v tom vidí cestu, jak dostat do podfinancované sféry miliardy navíc, další se obávají úpadku péče pro „chudé“ na úkor komfortu bohatších.
Kdo najde elán pokračovat v práci i v důchodovém věku, měl by si v budoucnu přilepšit na čisté mzdě. Ministerstvo práce v důchodové novele, která během listopadu prochází připomínkovým řízením, navrhuje odpustit pracujícím či podnikajícím důchodcům platby za důchodové pojištění. A především další seniory motivovat, aby zůstávali na trhu práce. V současnosti mohou žádat pracující důchodci o navýšení svého důchodů o 0,4 % za 360 kalendářních dní práce.
Kachovská přehrada, monumentální stavba ze sovětských dob, která hrozí katastrofou značných rozměrů. Z plánů na zničení vodního díla se delší dobu obviňují obě strany války na Ukrajině. Rusové tvrdí, že na přehradu dopadají střely z raketometů HIMARS, podle Ukrajinců zas ruská armáda přehradu podminovala a podezřele vyzývá obyvatele nedalekých míst k evakuaci s termínem do čtvrtka. Možná motivace obou stran však vzhledem k situaci pokulhává.
Kreml ve válce proti Ukrajině vsází na konec odhodlání západních států i veřejnosti. Podle některých analytiků pak bude soudržnost Západu hrát dokonce stěžejní úlohu pro přípravu nové ruské ofenzivy. Varovné signály přitom přibývají a zejména otázka stěžejní podpory ze strany Spojených států budí obavy. Už v úterý půjdou Američané k volbám, které mohou změnit poměr sil v americkém Kongresu.
