Je to podnikání vlastně takové riziko a zátěž? Návrh na zvýšení daňových odvodů OSVČ vyvolal debatu, zda jsou na tom z hlediska práv a povinností živnostníci skutečně výrazně hůř než zaměstnanci. Při bližším pohledu je přitom zřejmé, že rozdílů lze najít celou řadu. A v naprosté většině případů znamenají pro živnostníky větší riziko, odpovědnost a například i paradoxně finanční znevýhodnění.
Speciální interní komise dokončila prošetřování podnětů na známou moderátorku ČT Noru Fridrichovou. Nyní se podobně jako předtím v případě Marka Wollnera čeká na vyhodnocení ze strany generálního ředitele Petra Dvořáka i šéfa divize zpravodajství Zdeňka Šámala. Mezitím však Dvořák oznámil řadu změn. Zaměstnanci mimo jiné dostanou psychologickou pomoc, v případě vedoucích pracovníků si pak chce televize „došlápnout“ na přílišnou koncentraci moci.
Důchodci zůstávají „vítězi“ v boji s inflací v porovnání s ostatními. I přes vládou plánované škrty zůstanou důchody prakticky nejštědřejší v historii. V porovnání s průměrnou hrubou mzdou se totiž dostanou téměř k hranici 46 %. Podobně štědré byly naposledy v roce 1998. Podstatná změna se však paradoxně týká bohatších důchodců. Kdo totiž odváděl za svůj pracovní život více prostředků do státní kasy, dostane nyní od státu méně peněz. Podle vlády snaha řešit „rozevírání nůžek“, podle jiných návrat „komunistického rovnostářství“.
Vláda přiznala, že na další mimořádné valorizace už stát zkrátka nemá peníze. Nečekaně se tak rozhodla snížit zákonem dané navýšení důchodů už v létě, ačkoliv to ještě před nedávnem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítal. Vládu totiž zaskočila masivní míra valorizace, která by zasekla do rozpočtu další desetimiliardové sekery. Důchodce zase mohl zaskočit náhlý propad navýšení zhruba o 1000 korun.
Děti a jejich rodiče čeká další boj o místa na středních školách. „Praskající“ kapacity v některých krajích, zejména v Praze, čeká nápor nejsilnějšího ročníku od roku 1993. A ačkoliv došlo k určitým navýšením kapacit, lze očekávat velmi podobnou situaci jako v minulém roce. Příchod silných ročníků se roky očekával, situace se však řeší pozdě. V cestě tak stojí problémy, které nelze vyřešit příliš rychle.
Plošná pomoc státu v posledních letech znamená většinou enormní zásahy do státního rozpočtu i řadu možných problémů, ať už jde o podvody či neefektivitu. To se týká i covidových kompenzací, s kterými přišla vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ruku v ruce s tvrdými restrikcemi. Jak ukazují zpětná šetření, minimálně stovky milionů mířily k adresátům, kteří na pomoc neměli nárok či se nedokázali poprat s kritizovanými složitými žádostmi. Například téměř 50 % kontrol programu Antivirus ukázalo na porušení podmínek jeho čerpání.
V posledních měsících si lidé v Česku zjevně častěji kladli otázku, co na ně v důchodu čeká. Rekordní valorizace vehnaly desetitisíce lidí do žádostí o předčasné důchody a s otřesem rozpočtu se opět vrací debata o důchodové reformě. Pro ty, kteří chtějí být raději překvapení s předstihem, existuje poměrně snadný nástroj. Aplikace IDA z dílny České správy sociálního zabezpečení. Od léta roku 2021 už ji využilo přes milion návštěvníků.
Stát už více než milionu lidí zřídil nově povinné datové schránky. Ty mají sloužit především jako rychlý a zjednodušující prostředek ke komunikaci se státem či institucemi, znamenají však také nová pravidla a povinnosti pro jejich uživatele. A s těmi se pojí i řada „mýtů“ a nejasností, které mohou však potenciálně vést i ke značně nepříjemným problémům. Úřad 24 hodin denně a všechny důležité zprávy na jednom místě. Tak představovalo před 13 lety ministerstvo vnitra datové schránky.
Úřad vlády má problém vysvětlit kontroverzní záměr, kdy podepsal smlouvu až na půl milionu korun ročně s novinářem a komentátorem serveru Forum 24 Jiřím Sezemským. Ten měl premiéru Petru Fialovi (ODS) podle smlouvy radit v oblasti sociálních věcí, které se přitom ve své praxi primárně nevěnuje. Sezemský se kvůli rozruchu kolem kontraktu rozhodl angažmá rychle ukončit.
Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.
Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.
Na scénu po čase opět míří návrh na změnu systému voleb, na který jsou voliči v Česku zvyklí desítky let. Návrh však opět naráží i na tradici ještě starší. Zatímco proti samotnému zavedení jednodenních voleb není ve sněmovně, zdá se, příliš silný odpor z žádné ze stran, napříč opozicí i vládní koalicí se ozývají otázky, proč by se mělo k volbám chodit zrovna v pátek. Kromě ztížení života „chatařů“ existují podle politiků a odborníků i další rizika. A možná překvapivě to není volební účast.
Pražské Fórum Karlín bylo už od brzkých odpoledních hodin obsypáno zástupem podporovatelů a kolem druhé hodiny se u vchodu vinula dlouhá fronta. Chvíli předtím totiž do štábu dorazil nyní už vítěz prezidentských voleb Petr Pavel. Od začátku v rozlehlém karlínském sále panovalo tiché očekávání, že volby nepřinesou překvapení. A po poměrně krátkém čekání už vyvolávání „Pavel na Hrad“ nahradily létající špunty.
Napětí po sobotním uzavření volebních místností nabere zřejmě rychlý spád. Podobně jako po prvním kole voleb má totiž vyjít řada predikcí, které dokáží už při poměrně malém počtu sečtených okrsků velmi přesně předpovědět výsledek, zatímco průběžné sčítání stále zkreslují nedopočítaná větší města a typicky na konci Praha. Predikcím se v prvním kole podařilo „předpovědět“ vítězství Petra Pavla, v minulosti například i vítězství koalice Spolu nad hnutím ANO.
Úřady nemají odmítat právo na informace s argumentem, že by je lidé mohli špatně pochopit. Výklad, který často zazníval mimo jiné v době „boje“ o data během covidové pandemie, rázně zkritizoval Ústavní soud. Konkrétně mířila v tomto případu na přístup ministerstva zdravotnictví a zejména ÚZIS, který se měl vyhýbat vyřízení žádostí s formalismem hraničícím „až se šikanou“. Soud odmítl stejně i argumenty poukazující na to, že žádosti přidělávají ústavu příliš práce navíc.
K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.
S přímou volbou prezidenta se po prvních dvou zkušenostech často skloňuje rozdělování společnosti. Už první kolo ukázalo zřejmou dělící linii na základě životní úrovně či prosperity, Andrej Babiš však v posledních dnech rozjel poměrně agresivně i téma českého postoje k válce na Ukrajině a válečných hrozeb, při nichž se staví do role jakéhosi ochránce míru.
Debaty prezidentských kandidátů jsou v posledních předvolebních dnech v centru dění. Pod „palbou“ a drobnohledem diváků i politiků se tak ocitají také hlavní tváře vysílání. „Premiéru“ má i známá tvář zpravodajského kanálu CNN Prima News Terezie Tománková, kterou po debatách prvního kola čeká ve středu závěrečná debata finalistů Andreje Babiše a Petra Pavla. „Role moderátora není jen měřit si v hlavě čas, aby všichni měli stejný prostor,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
Vláda poslala do sněmovny v předvolebním období potenciálně „výbušný“ návrh na změnu ústavy. Ten má vládě dávat širší pravomoc vysílat vojáky či přijímat ty cizí na našem území bez souhlasu parlamentu po omezenou dobu. Již v první čtení ve sněmovně vzbudil opoziční kritiku a výpady proti ministryni obrany Janě Černochové (ODS). Jde přitom o úpravu, která se sněmovnou táhne už dekádu. Tentokrát však „okořeněnou“ i o zmínky, že je změn třeba kvůli případům epidemií, jako byla situace kolem covidu-19. Oběma komorám parlamentu by zůstala kontrolní role díky pravomoci vládní rozhodnutí zrušit.
Další kontroverzně přijímaný návrh na zavedení institutu hromadných žalob čelí další kritice i otázkám. Zástupci podnikatelů varují před šikanou a požadují ještě přitvrdit podmínky návrhu, který je naopak podle zástupců spotřebitelů už nyní příliš tvrdý a neumožní se lidem efektivně bránit proti „silnějším“ hráčům. Nevyřešená je pak podle některých ohlasů například i otázka, jak se bude zákon vztahovat na možné spory vzniklé před jeho přijetím.
Téma kauzy údajného nevhodného chování k podřízeným ze strany dvou výrazných tváří České televize se má vrátit na příští jednání Rady ČT. Její členové očekávají vysvětlení a odpovědi od generálního ředitele Petra Dvořáka. Zatímco šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner své angažmá v televizi po dohodě ukončil, v případě moderátorky Nory Fridrichové pokračuje šetření v podobném duchu, tedy zřízenou interní komisí.
Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nasbíral v prvním kole prezidentských voleb v Sudetech příznivé „skóre“. Situace tak do velké míry kopíruje předchozí prezidentské volby, není však zcela černobílá, někteří upozorňují například na viditelný kontrast mezi některými horskými oblastmi a těmi „podhorskými“. Mezi největšími městy pak zase vystupuje Ostrava, v které Andrej Babiš získal výraznou převahu nad ostatními.
Další pokus a opět pod palbou kritiky. Snaha zavést institut hromadných žalob do českého práva se v minulosti pojila s obavami z možného zneužívání v konkurenčním boji, obohacování se či vydírání firem, z druhé strany nyní zase zaznívá, že pokud má jít o obranu lidí před „silnějšími“, je současný návrh ministerstva spravedlnosti takřka k ničemu.
Šéfredaktor publicistiky a dlouholetá výrazná tvář České televize Marek Wollner po vzájemné dohodě v televizi končí. ČT to uvedla v prohlášení. Wollner byl v posledních dnech stažen z vysílání a po vyšetřování zvláštní komise, která řešila podnět o údajné šikaně či obtěžování podřízených, se očekávalo rozhodnutí generálního ředitele Petra Dvořáka. Wollnera obvinila loni v listopadu zaměstnankyně ČT ze sexuálního obtěžování a šikany
S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.
Českou televizi čeká letos volba generálního ředitele na období let 2023 až 2029. Rozhodla o tom Rada ČT na středečním zasedání. Současný generální ředitel Petr Dvořák řídí televizi dvě funkční období a jeho mandát vyprší na konci září. Minulého výběrového řízení se účastnilo 12 kandidátů. Spolu se dnem samotné volby, který připadl na 7. června, schválila rada i celý harmonogram volby. V polovině února vyhlásí podmínky výběru a o dva měsíce později 17. dubna bude přijímat přihlášky uchazečů.
V kauze výrazných tváří České televize je nyní na tahu generální ředitel Petr Dvořák. Právě on má spolu se šéfem zpravodajství Zdeňkem Šámalem „na stole“ finální zprávu komise, která prošetřovala údajné nevhodné chování šéfredaktora reportážní publicistiky Marka Wollnera k podřízeným. Mluvčí televize Karolína Blinková deníku Echo24 potvrdila, že vyšetřovací komise nyní vznikne i kvůli případu moderátorky Nory Fridrichové. Ta ve vysílání zatím zůstane.
Jsou zastánci manželství pro všechny? Jak se staví k evropské zelené politice, vládnímu boji proti dezinformacím či proč by je vlastně lidé měli upřednostnit před ostatními? Deník Echo24 připravil velký přehled jednotlivých prezidentských kandidátů, který nabízí informace o uchazečích v prvním kole prezidentské volby a jejich názorech. Kromě přehledu pak zveřejňujeme i plné znění odpovědí kandidátů v nezkrácené podobě. První kolo voleb se uskuteční 13. a 14. ledna.
Kromě mimořádných valorizací čeká zejména seniorky letos další navýšení důchodů. Od ledna vstupuje v platnost takzvané výchovné, tedy částka, která má odměnit lidi v důchodovém věku za péči o dítě i pomoci snížit nerovnosti mezi výší důchodů žen a mužů. A také další téměř dvacetimiliardová „sekyra“ do státního rozpočtu, která sklidila kritiku odborníků i například Nejvyššího kontrolního úřadu, jelikož jde o další navyšování výdajů na dluh, které není kryté úsporami či vyššími příjmy.
Voliči budou mít v prvním kole na výběr z poměrně široké palety devítky kandidátů. A jednou z kategorií při výběru bude nepochybně životní příběh a zkušenosti jednotlivých osobností. Jak se ale vidí samotní kandidáti? Proč by měli lidé dát svůj hlas zrovna jim? Deník Echo24 oslovil s otázkou, čím se podle sebe liší od ostatních kandidátů, všechny postupující do prvního kola prezidentské volby.
