V Česku je rekordně špatně dostupné bydlení. Mladí lidé tak sice z nutnosti manifestují větší zájem o bydlení v nájmu, po vlastnictví však touží pořád stejně jako generace jejich rodičů. Aby se vztah k nájemnímu bydlení změnil a stalo skutečně alternativou, musí si Češi projít tragickým zážitkem s propady cen na trhu s byty, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 sociolog Martin Lux působící na Akademii věd.
Zpěvačka Helena Vondráčková si musela pro vyšší důchod dojít až k soudu. Z jejího případu však plyne varování, které se týká každého budoucího žadatele o důchod. Chybějící údaje v evidenci správy sociálního zabezpečení totiž mohou výrazně snížit konečný důchod. A nejde přitom jen o osobní zodpovědnost, poškodit žadatele totiž mohl dávno v minulosti i zaměstnavatel či škola. Výjimečné není ani to, že lidé s překvapením najdou i několikaletý výpadek v evidenci, podobně, jako se to stalo známé zpěvačce.
Tristní situace s kapacitami středních škol v některých krajích nedává rodičům ani dětem příliš na výběr. Ačkoliv mohou doufat v úspěchy ve druhých či i dalších kolech přijímaček na střední školy, v některých částech Česka naráží i ta na přetlak stovek zájemců. Nejde tak už dávno o „vysněné“ školy, ale problém dostat se kamkoliv. Pokud se situace radikálně nezmění, nelze pak příliš počítat ani s taktikou „za rok se to povede“. Kapacity totiž budou pod stejným tlakem ještě několik let.
Na trh práce vstupuje nejmladší generace, firmy se však musí paradoxně připravit na něco jiného. Neúprosná demografická křivka je podle odborníků donutí k tomu, aby se naopak začaly uzpůsobovat generacím nejstarším. Ty se bude snažit motivovat zřejmě i stát. Výpadek pracovní síly v důsledku stárnutí populace by totiž podle odhadů znamenal výpadek statisíců zaměstnanců.
Umělá inteligence před pár měsíci vtrhla intenzivně do veřejné debaty a nyní se zdá, že si začíná poměrně rychle klestit cestu i do každodenních životů lidí. „Úřadovat“ tak už může i v hospodách a restauracích. Podle restauratéra Luboše Kastnera má už teď využití nejen nových jazykových modelů potenciál ušetřit podnikům statisíce. V budoucnu pak může přinést dosud nevídanou automatizaci i budování zážitku pro zákazníky, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 zástupce gastronomie v Asociaci malých a středních podniků.
Česko nemá problém pouze s kapacitami středních škol, místa začínají docházet i pro menší děti na základních školách. A problém není jen v Praze. „Jsme v naprosté bezmoci, ty děti není kam dát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová. Prvňáci tak skončí v příštích letech v kontejnerových třídách. V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak může v české realitě vypadat snaha řešit současný problém výstavbou. Jen sehnat povolení trvalo obci šest let.
Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky.
Po dlouhém čekání se v Británii odehraje rituál s tisíciletou tradicí. Velkolepá korunovace hlavy státu, krále Karla III., se odehraje po sedmi desítkách let. „Panovník vlastně vstupuje do sňatku se svou zemí,“ popisuje korunovaci bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt v rozhovoru pro Echo24. Tentokrát se však dozná i několika změn, které mají reflektovat „moderní zvyklosti“ či společenskou strukturu.
Zmar dětí i rodičů se po roce opět opakuje. Několikanásobné převisy na žádaných středních školách a gymnáziích vyřadily tisíce dětí z preferovaných typů škol, tedy zejména těch poskytujících perspektivy všeobecného vzdělání. Nelze čekat, že by se situace příliš lišila ani ve vypsaných druhých kolech. Ta se přitom v některých krajích prakticky nebudou u těchto typů škol konat, jak už avizují některé z nich. Scénář minulého roku, současného a velmi pravděpodobně i několika let příštích.
Stát zřídil povinné datové schránky více než dvěma milionům lidí, jenže téměř polovina se do nich stále nepřihlásila. Deník Echo24 to zjistil od Digitální a informační agentury (DIA), která správu datových schránek převzala v dubnu. Pro uživatele to může potenciálně znamenat i vážné problémy. K aktivaci schránky totiž dojde i bez přihlášení, po uplynutí několikadenní lhůty to znamená pro uživatele nové povinnosti, které mohou vyústit v pokuty i promeškání zásadních dokumentů.
V pražském Karlíně se rodiče bouří proti losování, které má rozhodnout o přijetí či nepřijetí dětí do prvních tříd ZŠ. Problém kapacit neřeší jen tady, Praha 6 se nedávno rozhodla pro radikální změnu přístupu, kterým chce zarazit tzv. spádovou turistiku. Naopak ředitel karlínské školy na Lyčkově náměstí Jan Korda se rozhodl držet dosavadních postupů a přebytek zájemců vyřešit losováním.
Pohlavní choroby mají v posledních letech žně a Česko v tom není výjimkou. Jak potvrzují data ÚZIS, která deník Echo24 získal od Státního zdravotního ústavu, případy syfilidy i kapavky v poslední dekádě strmě rostly a zarazit se to nepodařilo ani tvrdým protipandemickým opatřením. Podle odborníků totiž došlo k „poklesu“ v celoevropských datech jen kvůli výpadku kapacit diagnostické péče. Důvody jsou přitom nasnadě.
Statisíce lidí se staly povinně uživateli datových schránek a letos tak na řadu z nich čeká zcela nová povinnost. Zatímco ve většině totiž vlastnictví datové schránky znamená zejména povinnost pro úřady, které musí s podnikateli komunikovat elektronickou formou, v některých případech taková povinnost vzniká i uživatelům. A její opomenutí může způsobit značné nepříjemnosti.
Je zubní péče u českých dětí v troskách? Podobné otázky vyvolal případ třídy školáků na Ostravsku, u kterých zubaři našli alarmující počet zubních kazů. Objevuje se tak i volání po návratu preventivních zubních prohlídek na školy. „O takovém řešení mám ale velké pochybnosti,“ reaguje v rozhovoru pro deník Echo24 zubní lékařka a zakladatelka Českého zeleného kříže Hana Zallmannová, která se přes dvacet let věnuje osvětě a prevenci u dětí. Řešení je podle ní jinde
Chřipka, RS viry, spála či „starý dobrý“ covid-19. Koktejl infekčních nemocí letos podle lékařů udeřil v nebývalém měřítku a mířil především na dětskou populaci. Za tím může podle dětských lékařů stát netrénovaná imunita po letech pandemie, ale i agresivnější chování virů a bakterií. Těm navíc k odolnosti pomáhá nedostatek léků, který v Česku měsíce panuje, zejména základních antibiotik. Vláda přitom naopak vyšší nemocnost označuje za jeden z důvodů, proč léky chybí.
V posledních dvou letech dochází v Česku zdánlivě k nárůstu případů, při nichž pachatel usmrtí často blízké osoby a nakonec i sebe. Poslední incident vzbudil pozornost před několika dny, muž se samopalem měl údajně zabít pár seniorů, jejich vnuka a poranit jeho matku. Šlo o jejího přítele, který následně spáchal sebevraždu. Policejní statistiky však nejsou v tomto jasné. Obecně však ukazují, že vražd spíše nepřibylo. Pouze se vrátily do ,,normalnich“ dob před lockdowny a pandemií.
Ruské sociální sítě i vojenští bloggeři varují před masivním útokem ukrajinských kamikadze dronů. Podle nich Ukrajina vyhrává boj o součástky k jejich konstrukci a má „nasbíráno“ na výrobu desítek tisíc jednotek. Objevují se tak varování, že součástí chystané ukrajinské protiofenzivy může být i útok tisíci dronů a to nejen na frontu, ale i do ruského vnitrozemí. Západ s napětím očekává připravovanou ukrajinskou protiofenzivu.
Praha 6 se rozhodla zarazit tzv. spádovou turistiku zpřísněním podmínek pro přijímání dětí a její vedení říká, že je ochotné jít do sporu s magistrátem a případně dotáhnout stížnosti rodičů až před soud. Vidí to totiž jako rychlejší cestu, než čekat na změny zákonů, což naopak razí magistrát. „Mně se ten postup v podstatě líbí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Vláda žene právní ukotvení práce z domova do sněmovny, která dostává na stůl výrazně upravený návrh. Po původní ostře kritizované úpravě tak návrh nabízí řadu ústupků zaměstnavatelům, zároveň se však k problémům staví v některých ohledech „šalamounsky“, tedy jen formálně zakotví současný, často problematický stav. I přes ústupky však podle Hospodářské komory novela zákoníku práce stále klade zaměstnavatelům některé zbytečné překážky.
Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.
Nepřipravené kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro své děti. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. Na Praze 6 se rozhodli rovnou jednat a zpřísnit podmínky. Dostat se má tak primárně na děti skutečně žijící ve spádových oblastech. Pokud to vyvolá spor s rodiči, je vedení městské části připravené jít proti rozhodnutí magistrátu a dotáhnout věc i k soudu se státem, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).
Na český trh vstupuje konkurence s potenciálem změnit prostředí internetového obchodu.
Na český online trh se v příštím týdnu vyřítí dosud nevídaná konkurence. Společnost Kaufland v Česku spustí své online tržiště, které nabídne miliony položek i tisíce obchodníků napříč trojicí zemí. Online market spojí nabídku z Německa, Česka i Slovenska, kde k jeho spuštění došlo nedávno. Potenciálně tak může český trh čekat tvrdý vpád konkurence nabídky i cen.
Smlouvy z let covidové pandemie, které uzavírala vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), zavazují v současnosti Česko k vyplacení dalších více než pěti miliard korun farmaceutickým firmám. Objednaných je stále přes deset milionů dalších dávek. Státy Evropské unie nyní řeší možné změny smluv, české ministerstvo zdravotnictví podporuje možnost rozložit objednané dodávky na příští tři roky a jejich možnou redukci, odhadem by i tak musel stát většinu z částky uhradit. Některé státy jsou však radikálnější a chtějí od smlouvy odstoupit.
Češi touží bydlet „ve vlastním“, realita však v posledních letech podobným myšlenkám nepřeje. Vláda ve snaze řešit nedostupné bydlení přemýšlí, jak tradiční návyky v populaci zlomit. Rostoucí zájem mladých lidí o nájmy může budit naděje, vysvětlení je však zřejmě jednodušší: nemají na výběr. Změny jsou však podle odborníků i tak nutné. V posledních letech se sen lidí o vlastním bydlení poměrně dramaticky rozplývá
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
Na jedné straně úleva pro zaměstnance, na druhé miliardové náklady pro firmy. Změny karenční doby pro vyplácení nemocenské budí vždy rozruch, zatímco její zavedení kvitují zaměstnavatelé, kteří v něm vidí nástroj k potírání „simulantů“ a zneužívání nemocenské, odboráři její možný návrat naopak tvrdě kritizují jako trest pro nemocné. Podle Hospodářské komory patří návrat karenční doby u podnikatelů mezi nejžádanější změnu. Podobně to pak vidí i NERV,
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Další překážkou pro rozšiřování školních kapacit, o které se roky ví, je nedostatek pedagogů. Na školy přitom čeká v tomto ohledu ,,časovaná bomba“. Mladé lidi učení netáhne, populace pedagogů dramaticky stárne a do roku 2035 hrozí odchod do důchodu silných učitelských ročníků, které zatím nemá kdo nahradit. Určitě řešení nabízí návrh otevřít školství odborníkům bez pedagogického vzdělání. Spolu s plány na řešení nedostatečných kapacit škol zaznívá i další palčivý problém, který brání řešení.
Na pracovní trh přichází nová generace zaměstnanců. Podle nedávného průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad s sebou přináší také jiné představy o zaměstnání, kladou velký důraz nejen na výši odměny, ale ve stejné míře například i na vyváženost soukromého a pracovního života. Důležitá je pro ně flexibilita i hodnotové ukotvení zaměstnavatelů. A i pro ty to zjevně znamená potřebu o něco změnit přístup.
