Zmar dětí i rodičů se po roce opět opakuje. Několikanásobné převisy na žádaných středních školách a gymnáziích vyřadily tisíce dětí z preferovaných typů škol, tedy zejména těch poskytujících perspektivy všeobecného vzdělání. Nelze čekat, že by se situace příliš lišila ani ve vypsaných druhých kolech. Ta se přitom v některých krajích prakticky nebudou u těchto typů škol konat, jak už avizují některé z nich. Scénář minulého roku, současného a velmi pravděpodobně i několika let příštích.

Na střední školy dorazil nejsilnější ročník za desítky let, jak varovala dlouhé roky demografická data. Děti a rodiče však opět potkalo v řadě případů rozčarování, tradičně zejména v Praze a velkých městech. Politická reprezentace posledních let situaci nevyřešila, ministerstvo školství se dlouhodobě odvolává na to, že jde o záležitost zřizovatelů, tedy zejména krajů či obcí, ty zase volají po prostředcích na řešení situace či mluví o zachování oborů potřebných pro místní zaměstnavatele.

Ale jak ukazují snahy situaci rychle „zalepit“, dostačující navýšení kapacit by poskytla zejména výstavba nových škol či rekonstrukce vhodných objektů. A to je otázka na roky. Například v Praze vidí jako optimistický předpoklad, pokud by se něco takového podařilo v horizontu tří let, praxe přitom podobné rychlosti příliš nenapovídá. Kromě fyzických kapacit pak existuje i problém personální.

Ministerstvo školství také argumentuje tím, že v soustavě středních škol je kapacit dostatek, problém je jen jejich regionální rozdělení a to, že o některé obory není zájem. V tom se shoduje s odborníky, kteří tak upozorňují na to, že nabídka středoškolských oborů dávno nereflektuje realitu poptávky ze strany studentů. Ta totiž míří podobným směrem, jako jinde na Západě. Zatímco v Evropské unii je podle Eurostatu 51,3 procenta středoškoláků právě na gymnáziích a všeobecných oborech, v Česku tvoří zhruba 30 %.

Ačkoliv se tak kraje i hlavní město snaží v některých případech postupně přidávat gymnaziální třídy či hledat jiná rychlejší řešení, často jde o navýšení spíše „kosmetická“, jelikož nastalý populační boom nemůžou pojmout. Nejsilnější ročníky z let 2007 až 2010, které nastoupily či budou nastupovat na střední školy do roku 2025, tak zřejmě čeká náraz na omezené kapacity.

Ročník 2008, který na školy míří nyní, byl na počet narozených dětí nejsilnější za posledních 30 let, narodilo se přes 119 tisíc dětí. V dalších dvou letech se však pohyboval počet narozených na velmi podobných číslech, nelze tedy očekávat, že by se tlak na školy v příštích letech zmenšoval. Naopak se přidají odklady či ti, kteří budou po roce opět zkoušet štěstí na preferovaných školách. K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se letos podle Cermatu přihlásilo 116 031 dětí, tedy o čtvrtinu víc než před šesti lety.

Přetlak zájmu o všeobecné vzdělání ilustruje i porovnání tradičně zatížené Prahy s jinými částmi České republiky. Jak ukazují letošní výsledky, v hlavním městě musí uchazeči o studium pro přijetí na tyto školy získat zpravidla výrazně více bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně. Psali jsem o tom zde.

Pro rodiče současná situace nenabízí příliš řešení, systém dvou přihlášek vede k určitému taktizování a hledání „záložních“ škol, na kterých však v důsledku může vznikat také přetlak. V případě neúspěchu na obou školách pak zbývají vypsaná druhá kola na méně žádaných školách a podání odvolání. Odvolat se může zletilý student nebo zákonný zástupce nezletilého žáka. Odvolání musí zaslat řediteli školy, který rozhodnutí o nepřijetí vydal. Ten následně o žádosti rozhodne sám nebo dokument předá krajskému úřadu či v případě Prahy magistrátu. Úřad musí o odvolání rozhodnout podle správního a školského zákona do 30 dnů od jeho doručení. To se zároveň nevylučuje se zápisem na jinou školu, rozhodnutí lze v případě úspěchu odvolání změnit.

Žák si může u prvního kola přijímacích zkoušek podat dvě přihlášky, a to na dvě různé školy nebo na dva různé obory s maturitou na jedné škole. Počet přihlášek, které lze do druhého kola podat, není omezený. Informace o druhých kolech jsou pak k nalezení na webech škol a krajů.