Na tisíce dětí ucházejících se o středoškolské studium v Praze čeká opět zklamání. Ačkoliv došlo k určitému navýšení kapacit, vzhledem k převisu, který bude letos pravděpodobně ještě vyšší než v minulém roce, jde spíše o „kosmetické“ úpravy. Problém není tolik v celkovém počtu míst, ale v počtu míst na maturitních oborech. A také náporu dětí ze Středočeského kraje. Právě tento problém však také nabízí pro Prahu jedno z těch rychleji proveditelných zlepšení. Na ta větší si však Pražané počkají.

Dětí masivně přibývá, problémy zůstávají a Praha je v nich i kvůli zájmu ze Středočeského kraje „premiantem“. Ačkoliv se dlouhé roky očekávala situace, kdy dospějí do středoškolského věku silné ročníky, k řešení napříč některými kraji nedošlo. Letos může být situace přitom ještě horší, než v minulém roce. Na střední školy totiž nastupuje ročník dětí narozených v roce 2008, který byl nejsilnějším co do počtu narozených dětí v posledních třiceti letech.

Ačkoliv je v Praze v celkovém součtu míst na středních školách včetně učebních oborů dostatečný, problém je míjení se nabídky s poptávkou. Už v minulém roce čelily značnému přetlaku gymnázia a maturitní obory. Ty kapacitou zaostávají o tisíce míst oproti zájemcům. „I přes to, že navyšujeme kapacity oborů, obávám se, že přetlak bude obrovský,“ řekl deníku Echo24 nový radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Prahu tíží zejména tři problémy. Chybí fyzická kapacita pro rozšiřování míst na školách, problematické je také nalákání pedagogů vzhledem k vyšším nákladům na život než v jiných částech republiky. A v neposlední řadě je tu specifický tlak ze Středočeského kraje. Zatímco se v předpandemickém roce 2019 hlásilo v Praze na střední školy kolem 11 tisíc dětí, v minulém roce už to bylo podle dat Cermatu přes 15 tisíc. A z toho bylo jen kolem 9,5 tisíce z Prahy.

Letos se dá přitom čekat větší nápor, zatímco v roce 2021 nastoupilo do devátých tříd základních škol zřizovaných městskými částmi 9 691 dětí, v minulém roce už to bylo 11 651. Čekat na ně má na maturitních oborech zřizovaných městem podle dat magistrátu kolem 13 000 míst. Jenže další tisíce zájemců se dají očekávat zejména ze Středočeského kraje, odkud tradičně pochází až třetina studentů.

Vedení města dokázalo od minulého roku zvýšit kapacity na gymnáziích či středních školách o stovky míst, zaměřilo se tak směrem k poptávaným oborům. „Letos se měnila zřizovací listina několika středních škol, kde budou nově gymnaziální obory, jelikož je tam dlouhodobě kapacita vysoká. Například byly v těch budovách před 15 lety paralelní třídy A-F, které už nyní zájemci nezaplní. Jde tedy o to, abychom neměli střední školy s kapacitami, na které se žáci nehlásí,“ dodal radní Antonín Klecanda, který tak v nastaveném trendu chce pokračovat.

Dalším z „rychlejších“ řešení, které může situaci zlepšit alespoň v příštích letech, je podle Klecandy snaha udržet více zájemců na školách ve Středočeském kraji. Vzniknout by podle něj mohl podobný veletrh středních škol, jakým je v Praze například Schola Pragensis.

„Aby žáci viděli, že i tam ty školy jsou. Kapacity jsou tam nenaplněné. V Praze je tak bohužel pomalu třetina kapcit obsazena středočeskými dětmi. Kdyby existovalo něco, jako spádovost škol, je v Praze místa dost. Tím, že chceme samozřejmě zachovat svobodný výběr, tak to není. Ale dost středočeských škol je prázdných, mají kapacity, na které se studenti nehlásí a Praha je o to více plná,“ uvedl radní Klecanda.

Zásadní prvek zlepšení situace, tedy výstavba nových škol a prostor, je však otázkou několika let. „V tomto týdnu jsme i mapovali střední školy, které mají ještě půdní prostory, což je nejrychlejší způsob, jak třídy přistavit. A jednáme o výstavbách nových středních škol, tipujeme, kde by nejrychleji šlo získat stavební povolební ke stavbě „na zelené pláni“. Ale to je otázka, pokud to půjde rychle, alespoň tří let,“ dodal Klecanda.

Žáci mohou v současnosti podávat přihlášky v prvním kole na dvě střední školy či dva maturitní obory. Termín pro zaslání přihlášek je do středy 1. března. Až na výjimky podstoupí uchazeči o maturitní obory takzvanou jednotnou přijímací zkoušku, jejíž řádné termíny jsou vypsané na duben. V květnu se pak mohou konat náhradní termíny.

Česko zažívalo roky slabých ročníků, které souvisely s propadem porodnosti v devadesátých letech. Při největším propadu z roku 1999 se narodilo jen 89 tisíc dětí. Oproti tomu ročník 2008, který má letos mířit na střední školy, patří na zcela opačný pól, narodilo se v něm přes 119 tisíc dětí. To je nejvíce za posledních 30 let. Při pohledu na data Českého statistického úřadu je patrné, o jak masivní nárůst jde. Zatímco mezi lety 2011 a 2019 počet žáků na středních školách neustále padal až na zhruba 420 tisíc, o tři roky později už bylo na středních školách o 26 tisíc žáků víc.