Vláda poslala do sněmovny v předvolebním období potenciálně „výbušný“ návrh na změnu ústavy. Ten má vládě dávat širší pravomoc vysílat vojáky či přijímat ty cizí na našem území bez souhlasu parlamentu po omezenou dobu. Již v první čtení ve sněmovně vzbudil opoziční kritiku a výpady proti ministryni obrany Janě Černochové (ODS). Jde přitom o úpravu, která se sněmovnou táhne už dekádu. Tentokrát však „okořeněnou“ i o zmínky, že je změn třeba kvůli případům epidemií, jako byla situace kolem covidu-19. Oběma komorám parlamentu by zůstala kontrolní role díky pravomoci vládní rozhodnutí zrušit.

Návrh se vrací poněkolikáté do sněmovny v poměrně neklidném období. Důvody jsou prakticky totožné či podobné předchozím návrhům, které se řešily už za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) i Andreje Babiše (ANO). Doba se změnila a nové hrozby volají po větší operativnosti a rychlosti v řešení hrozeb. „Jako konkrétní příklady lze uvést evakuaci našich občanů a místních spolupracovníků českých misí z Afghánistánu v srpnu 2021, přijetí vojenských zdravotníků ze států NATO během pandemie covid-19 na konci roku 2020, příchod velkého množství uprchlíků z Ukrajiny na Slovensko po zahájení ruské agrese v tomto roce, pronikání velkého počtu nelegálních migrantů z Běloruska do Polska na konci roku 2021,“ popisovala konkrétní příklady ve sněmovně ministryně obrany Černochová.

I dříve se návrh, který vždy ztroskotal na neprojednání do konce volebního období, setkával jak s podporou napříč stranami, tak odmítáním, přičemž někteří politici na něj zjevně mění názor. V roce 2019 o potřebě takových změn totiž mluvil i tehdejší premiér Babiš a ke změně se kladně tvářil i jeho ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ten přitom nyní v roli opozičního poslance varuje před řadou rizik a vyzývá ke zdrženlivosti ve změnách ústavy.

Vysílat české vojáky do zahraničí či naopak zvát zahraniční vojáky do Česka už vláda v současnosti na nejvýše 60 dní může. Platí to v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.

Novinkou by tak bylo zejména rozevření pravomocí vlády k omezenému operování bez souhlasu parlamentu v případě nepříliš specifických otázek ohrožení „bezpečnosti ČR“, „majetkových hodnot“ či „ochrany zdraví“. Změna by pak také znamenala, že k rozhodnutí například vyslat vojáky na záchranou misi může na rozdíl od projednávání v parlamentu dojít neveřejně, ačkoliv musí vláda o svém kroku „neprodleně“ informovat obě komory parlamentu. Ty pak mohou zpětně kdykoliv rozhodnutí vlády zrušit nadpoloviční většinou jak ve sněmovně, tak v Senátu.

Rozšíření pravomocí se pak má podle návrhu obejít také bez souhlasu cíleného státu, pokud jde o vyslání jednotek do zahraničí. Podobně je tomu nyní například i v případě záchranných akcí při živelních pohromách. To patřilo k bodům kritizovaným opozičním hnutím ANO, podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara jde o jeden z bodů, který by mohl vést k potenciálnímu vyvolání válečného konfliktu, parlament by tak podle něj mohl přijít o právo vyhlašovat válečný stav. Ministryně obrany však kritiku odmítla jako strašení válkou, argumentovala tím, že například u tzv. zhroucených států si lze těžko souhlas protější strany představit.

V evropských ústavách lze najít oba přístupy, svěření těchto pravomocí do rukou výkonné moci i jejich rozdělení mezi moc výkonnou a zákonodárnou. Česko dosud patří mezi státy, které tak mají zvolený způsob „na půl cesty“, který přiznává vládě jen určité výjimky. Podle Metnara je třeba diskutovat například i jiné varianty, včetně takové, kde by se na rozhodnutí podílel prezident republiky.

Návrh má také vyřešit technickou úpravu v otázce průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes Česko. Nynější znění ústavy předpokládá, že kabinet by měl rozhodovat o každém jednotlivém případu. V praxi je takový postup skoro nemožný, vyplývá ze zdůvodnění. Novela ústavy odráží nynější stav, kdy vláda o průjezdech a přeletech rozhoduje každoročně jen obecně. Konkrétní případy pak povoluje ministerstvo obrany.

Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje tedy podporu alespoň části opozice. Zatímco SPD se postavila jasně proti, hnutí ANO zatím oproti minulosti zastává více rezervovaný postoj.

O možných změnách Ústavy se v poslední době mluvilo i v dalších souvislostech. S debatou kolem přímé volby prezidenta se tak například opět uvažovalo nad tím, zda by nemělo dojít k úpravě prezidentských pravomocí. Jedná se také možnosti ukotvit v ústavě právo na platbu v hotovosti, proti iniciativě na uzákonění manželství pro homosexuální páry se také řeší návrh naopak na ukotvení manželství v ústavě jako svazku pouze muže a ženy. Nynější vládní návrh ke změně ústavy v otázkách vysílání vojáků do zahraničí a dalších kompetencí prošel prvním čtením ve sněmovně, zabývat se jím nyní mají poslanci ve sněmovních výborech.