Kreml ve válce proti Ukrajině vsází na konec odhodlání západních států i veřejnosti. Podle některých analytiků pak bude soudržnost Západu hrát dokonce stěžejní úlohu pro přípravu nové ruské ofenzivy. Varovné signály přitom přibývají a zejména otázka stěžejní podpory ze strany Spojených států budí obavy. Už v úterý půjdou Američané k volbám, které mohou změnit poměr sil v americkém Kongresu.

Západní podpora Ukrajiny hraje nezastupitelnou roli v současném vývoji válečného konfliktu a v dalších měsících se dá očekávat spíše nárůst její potřeby než naopak. Pro západní státy i jejich vojenské zásoby to však znamená dlouhodobě značné náklady. A Spojené státy patří díky svým prostředkům mezi poměrně nepostradatelné „dárce“.

Ve volbách 8. listopadu budou Američané volit své zástupce do obou komor Kongresu, ale i na guvernérské a nižší veřejné funkce v jednotlivých amerických státech. Republikánská strana má podle současných průzkumů šanci získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a možná i nad Senátem.

To budí v poslední době obavy kvůli možnému vychýlení či alespoň některým změnám v podpoře Ukrajiny. Jedním z faktorů, který by mohl mluvit proti takovému vývoji, je však veřejné mínění. V zářijovém průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters se pro pokračování podpory Ukrajině vyjádřily téměř tři čtvrtiny Američanů i navzdory ruským hrozbám o možném použití jaderných zbraní. Byli mezi nimi jak demokraté, tak republikáni, nicméně více podpory bylo vidět mezi Bidenovými demokraty (81 procent) oproti republikánům (66 procent). 66 procent respondentů pak uvedlo, že by měl Washington Ukrajině poskytovat zbraně. Ještě v srpnu s tím souhlasilo jen 51 procent dotazovaných.

Podle expertů lze však čekat, že kritické hlasy po volbách sice zesílí, ovšem i z dalších důvodů zůstane zatím zahraniční politika vůči Ukrajině zatím minimálně v podobných kolejích. „Balíčky“ pomoci už pouze nepůjde prosazovat tak rychle. „Myslím, že politika vůči Ukrajině zůstane stejná, protože to víceméně spadá do pravomocí prezidenta podle druhého článku americké ústavy, aspoň tak, jak je chápán v moderní době. Takže politiku vůči Ukrajině bude řídit Biden. A mnoho demokratů či i republikánů ve sněmovně i Senátu podporuje robustní ukrajinskou politiku, takže docela pevná americká podpora Ukrajincům proti Rusům bude pokračovat,“ řekl Týdeníku Echo Peter Rough z think-thanku Hudson Institute, který v minulosti působil i v Bílém domě.

„Hlasy volající po vyjednávání za Putinových podmínek, tedy že mají Spojené státy tlačit na Ukrajinu, aby se vzdala části území, budou růst, ale je nepravděpodobné, že by mohly převážit,“ míní také expert na zahraniční politiku a bývalý vysoce postavený americký diplomat Daniel Fried. Podle něj platí, že americká podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho, dokud bude Rusko pokračovat v agresi a Ukrajina naopak pokračovat v efektivním odporu.

Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů. V říjnu levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém vyzývalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem. Pod dopisem bylo podepsáno 30 kongresmanů. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.

Pokud budou mít v nové Sněmovně reprezentantů většinu, budou republikáni chtít větší kontrolu nad pomocí Ukrajině. Jak poukázala ve své reportáži americká CNN, úřady v některých případech neví, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici. Podle zdrojů stanice je nepravděpodobné, že by republikáni chtěli krátit vojenské dodávky Ukrajině. Pravděpodobnější jsou ale škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by také mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují Ukrajině prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.

S příchodem zimy a možnými dalšími dopady energetické krize však bude probíhat „boj“ o udržení podpory také na evropské půdě na poli veřejného mínění. Ačkoliv zatím podpora podle některých průzkumů zůstává poměrně vysoká, objevují se i varující výjimky. Například v nedávném německém průzkumu Centra pro monitoring, analýzu a strategii (CEMAS) se podle německého týdeníku Der Spiegel ukázalo, že čtyřicet procent respondentů částečně či úplně souhlasí s výrokem, že ruská válečná agrese byla jen reakcí na provokace ze strany NATO, ke které Kreml neměl jinou alternativu. Oproti květnovému průzkumu šlo o nárůst o jedenáct procentních bodů.